480

Pamatovati, v paměti držeti, zachovati,
gedenken, merken, denken, im Gedächtniss
behalten,sich entsinnen, sich erinnern; ne-
zapomínati nač, zření míti nač, eingedenk
sein, woran denken; slaviti, světiti, feiern;
do paměti ukládati, dem Gedächtniss ein-
prägen, merken; k paměti přivozovati, erin-
nern, mahnen. Jg. — abs. Paměť jest dobrá,
když věrně a dlouho pamatuje atd. Marek.
Nevím, dobře-li pamatuji. Solf. Kdo dlouho
pamatuje. V. Dlouho se zlé pamatuje. Us.

— co. Mnoho pamatuje (jest starý). V. Co
stále pamatovati chceme, na to se často roz-
pomínáme. Kom. J. 148. Hromnice světí, aby
lidé nesli je ke cti svaté královny, úvod
její pamatujíc. Št. Pamatuje vždy tvá slova.
Smil v. 371. Pamatujte skutky otcové, ježto
sú činili v rodiech svých. BO. P. (= slaviti)
velikou noc, Jg., hod narození Krista, V.,
den svého narození. Br. — (se) na co, na
koho. Pamatuj na mne. D. Pamatuj se na
to. Dch. Pamatuj na poslední (zadní) kola
(= na konec). Prov., Jg. P. na večer a
schodek života. Sš. L. 40. Pamätuj na zadnie
kolečka. Mt. S. Přisolím mu, že na mne p.
má. Sych. — na koho čím, koho, se čím.
Ti také pamatujte sě túto radú (na mysli
mějte), jenž mníte atd. Št. 305. Pamatuji ho
malým chlapcem (instr. přísudkový). Brt. S.
§. 161. Mějte ho k tomu, aby na nás od-
kazem pamatoval. Us. — co, koho, se
v čem (= k paměti přivésti). Velmi svatá
věc dáti se p. v bludu a nepravosti. Br. —
J. tr. Pamatujte v srdci řeč svého pána Ježíše.
Smil v. 1234. V tom se pamatoval, sich an
etwas erinnern. Skl. V. 75. (Ros., Br.). —
co sobě. Pamatuj si to. Us., D. Nic si ne-
pamatuje. Us. Budu si to pamatovati. Šm.

— čeho. Já, vida jámu, počal jsem někte-
rých pamatovati. Brt. S. §. 77. — se čeho.
Toho sě já pamatuji. Arch. I. 139. — koho
kdy: na modlitbách. Jv. — si co z čeho:
z kázání. Ml. — kde na koho čím, v čem.
Kněz u oltáře modlitbou (v modlitbách) na
hříšníky pamatuje. Ml. — se, rozpomínati
se, sich erinnern, gedenken; zdržeti se, scho-
piti se, při sobě býti, bei Sinnen sein, sich
fassen, sich massigen, sich begreifen. Jg.
Aby se pamatovali a mírněji si počínali.
Kom. — s inft. Pamatuj slova má pánu
svému oznámiti. Solf.

Pámbíček, čka, m., vz Pámbu. Us. Dnes
jeho p. není doma (o nevrlém, rozhněvaném).
Na Mor. Brt.

Pámbíčkový. P. ovečka, verunka, slu-
néčko, coccinella septempunctata. Us. u Klo-
bouk na Mor. Bka.

Pámbodaj. Aký p. (= pán Boh daj),
taký bodajzdráv. Mt. S. Vz Pamadaj.

Pámbu, Pánbu, v obec. mluvě m.: Pán Bůh.

Pámel, u, m., šp. z něm. Baumöl, dře-
věný olej. Na Mor.

Pámelník, u, m., symphoricarpus, rostl,
čeledi zimolezovitých, caprifoliaceae. Schd.
II. 283.

Paměsíc, e, m., vedlejší měsíc, jest jasné
místo v okolku měsíčném, ohrada, der Hof,
Nebenmond. Vz více v S. N.

Paměť, i, f., pametь, z koř. mьn (mьn-íti),
cogitare. Schl. P. mohutnost duše, kterouž

nabyté představy v sobě schováváme a oplo-
zujeme, das Gedächtniss. P. jest činnosť
duše, kterou se představy tak vybavují, jak
byly prvotně u vědomí. Pod týlem p. jest,
kteráž pochopené a rozsouzené věci k bu-
doucí potřebě schovává. Kom. J. 345. Hvěz-
zdičkami po kraji znamenanými p-ti pomoc
činiti žádný nebrání, nýbrž rada jest. Kom.
J. 741. — Marek. P-ti co poručiti (v p. uvésti)
chceš, opětuj často. Kom. J. 733. Z paměti
se učiti něčemu. Sych. P. věrná, dobrá,
silná, nevěrná, špatná, slabá n. krátká. Pž.
Z paměti něco odříkáváti, Sych., doslovně, do
slova říkati. V. Lhář má z p-ti lháti anebo
se na paměti míti. Reš. Zná to z p-ti (je
v tom zběhlý). Us. Učí se to na zpamět.
Us. Něco na p. vzíti. Sych. V p. něco sklá-
dati, Kram., sobě vtisknouti, Marek, vložiti;
v paměti složiti. V. Do p-ti přivésti, na p.
přinášeti něco. Bern. V p-ti něco míti, sná-
šeti. V. V p-ti držeti, zachovati, nedržeti.
Sněm. Vězí mi v paměti, ku p-ti přijíti, na
p. padnouti, míti v čerstvé p-ti, z p-ti něco
vypustiti V. V p. něco si bráti. D. Starci
p. mdlou mají. Žal. To mu v čerstvé pa-
měti zůstalo. Cyr. To mi není v p-ti. D.
Z p-ti vyjíti. V. Vyšlo mi to z p-ti. Us
Nikdy mi z p-ti nevypadá. V. Z p-ti vyra-
ziti, vypustiti. V., Br. Nechce mi to z p-ti
(i. e. jíti). Sych. K p-ti sobě přivésti, p. si
obnoviti, V., J. tr., na p., v p. uvésti (při-
pomínati). D. Zase na p. přijíti. V. Ku p-ti
ponouknouti; p. probuditi; mdloba p-ti. V.
Má p. už chodí spat s Homerem. Šml. Jest
děravé p-ti Us. P. lidská velmi jest děravá
a krátká. Br. Dobré p-ti člověk; p. ztratiti,
p-ti neměti na něco. V. P. tratiti; p. ho
opouští. Us. P-tí něco obsáhnouti. Pr. m.
Přichází mi to k p-ti. Nz. V p. si vštěpo-
vati; řeč z p-ti. Nz. Nepřichází mi to na
p. Er. Býti při p-ti. Nz. P. vytočiti (excu-
tere, V.: vyraziti). Ep. Pog. 30. P. v těle,
mysl v čele a žádost' v srdci; Kolik známe,
tolik v p-ti chováme; Dávej s rozumem a
beř s pamětí. Pk. Tolik víme, kolik v pa-
měti držíme. Kom. P., pokladna moudrosti.
Kom. P. cvičením se množí. Kom. D. 102.
Páni mívají děravou p., sind vergesslich.
Bs. Z p-ti počítati (lépe než: z hlavy). Kmp.
— Vz S. N. — P., vzpomínám, Andenken,
n., Erinnerung, f., Gedächtniss, n. Boha vždy
na p-ti mějmež. Sych. Na p-ti něco míti.
Pass. Jen po p-ti něco dělati. Dch. Ktož má
Boha na p-ti. Smil v. 1302., 1509. By svú
hanbu jměli na p-ti. Dal. 126. P. někde osta-
viti. Dal. 117. Z p-ti vyhladiti. Dch. Neviděl
sem ho už kdy, ani nemám paměti = dávno.
Mor. Brt. Z p-ti vyčichnouti, vypadnouti, vz
tato slovesa. Skl. V. 28. Z příhody na p.
jim přijde. Chč. 298. Nejlépe zaplatiti za
p-ti (dokud nezapomeneme). Us. V p-ti něco
míti. Kat. 2001, Alx. V p-ti býti. Není toho
p-ti. Jel. Zůstane nám to v stálé paměti.
Us. Z p-ti vypadnouti (v zapomenutí přijíti).
Bern. Vyšel jsem z p-ti lidem. Br. P-ti
hodný. Har. P. obnoviti. V. Veršem jinocha
toho p. zvelebil. Jel. K budoucí věcné p-ti
lidské na jevo vydati. V. Důkaz pro věčnou
p. J. tr. Není mi na pamět let, aby bylo
takové osení vyžilé. U Rychn. Sladká p. V.