Předchozí (480)  Strana:481  Další (482) |
|
|||
481
|
|||
|
|||
Zaklínati děti pamětí domova, lépe: pamětí
na domov. Km. Matka na paměť bráše všecka slova. Pass. 908. Jest mi v p-ti, že ... Arch. I. 162. P. mám od 60 let, že ... Arch. I.163. Abyste tento list pro budúci p. ve dsky vlo- žili. Zř. F. I. Poněvadž se nesnášíme v jedné paměti strany příčiny k odložení předešlých soudů. Žer. Fol. 16. Varovalť sem se toho a na to paměť sem měl. Hl. Móže ve dsky vloženo býti ale s dobrú p-tí, kterak a kde se stalo, kteří páni pří tom byli a kdo po- taz panský vynesl. O. z D. Povolí se k tomu, aby svědkové takoví na budoucí a věčnou paměť zavedeni byli. Kol. 22. Sen sšel mu s p-ti. BO. Muž věčné paměti hodný. V. Čerstva je p. dobrodiní s obojí strany čině- ných i přijatých. V. V paměť vejde všude jméno tvé. Kom. Tuto ještě sluší na bu- doucí paměť znamenati. Bart. Aby lidé mohli to, co se stalo, ku p-ti přivoditi a ji obno- viti. Bart. To čiňte na mú p. ZN. Ku p-ti přivésti. Břez. Za čerstvé p-ti něco udělati, aby nezapomněl. Zb. — P., dobrá n. zlá pověsť, Andenken, n., Ruf., m. Dobrou n. zlou p. míti, po sobě zůstaviti. Jg. Dobré, svaté, slavné p-ti. V. Amos Komenský, muž nesmrtelné p-ti. Sych. Dobrú p. ostaviti. Smil v. 822. Jakož jsou tvoji předkové dobré p-ti učinili. Arch. I. 17. Jakž o tom obecný nález králem Vladislavem slavné paměti uči- něný to v sobě zavírá. Jř. F. I. — P., čas, na nějž zpomínáme, věk, Zeit, f., Gedenken, n. Stalo se to za p-ti otců našich, předkův. V. P. lidská, sto let. V. Nad p. lidskou. Sych. Od p-ti lidské; pokud p. lidská dosahuje; od časů, jichž není paměti. J. tr. Za naší p-ti. V. Za lidské p-ti. D. Přes p. lidskou (století). V. Kněz pod obojí od p-ti lidské vždycky tam býval. Něco podobného za p-ti lidské se nepřihodilo. Sych. Není p-ti lidské, aby který sněm tak dlouho trval. V. Od p-ti světa. Us. Za p-ti naší příhoda se zběhla. Kn. — P., pl. paměti = spi- sové a poznamenání o věcech minulých, hi- storie, zpráva, Geschichte, Nachricht, Er- zählung, Denkwürdigkeiten, Merkwürdig- keiten, f., Denkmal, n. P. z kněh městských. Er. Psané p-ti. Jg. Staré, starožitné p-ti. V. P. těch věcí, kteréž se staly. V. P-ti věci stalých spisovati; potomkům p. zanechati. V. Nachází se v starých pamětech. Ros. Dal zapsati paměť, in die Gerichtsgedenkbücher eintragen lassen. Gl. 214. P-ti zemské, die Landtagsgedenkbücher. Vz Památné knihy. Gl. Vz Žer. Záp. I. 10., 179., II. 39., 69., 134., 135. — P., každá věc k upamatování sloužící, památka, Denkmal, Andenken, n. Pěkná po něm p. zůstala. Jg. Paměť jako věčnou a nikdá neumírající po sobě zůstavíš. Háj. — P., písemné vědění, die Nachricht. P. někomu o něčem dáti. Plk. — P., svědectví, vysvědčení právní. Zeugniss zum ewigen Gedächtniss. Jg. P. někomu o něčem dáti. Pr. m. Činiti p. o něčem. Troj. Kázal sobě dáti o tom p. poznamenanou. Cr. Původ táhl se na paměť pánův a vládyk, oni vy- znali paměť a dali stané právo. Nál. 158. Ze smluvcův umřel-li který, tehdy živí pozůstalí p. snésti mohou, seznání učiniti, jakoby všickni ještě živi byli. P-ti kde se |
snášejí o porovnáních lidských, tehdy na
čem se větší počet smluvců snese, to od práva přijato býti má. Kol. 39. — P., mysl, úvaha, ohled, Sinn, Gedanken, m., Rücksicht, f. Nemám to na p-ti. Jel. Mysli na to vší p-tí. V. Lhář má z paměti lháti anebo se na p-ti míti (in Acht nehmen). Reš. Takéž, králi, pravím tobě, tys vzal na se břiemě vážné, třebať v tom paměti snažné. Smil v. 1012. Pamet, u, m., ohození, okydnutí, osutí,
der Anflug. První p. aneb osutie chlúpkuov na bradě. Ms., Č. Pamětice, Pamietitz, ves a) u Písku, b)
u Boskovic na Mor. PL. Pamětidlo, a, n., památka. P. tvé v ná-
rodě. Ž. kap. 134. 13. Pamětihodný, vz Památný. Denkwürdig.
Pamětlivě. Rychle a p. se učil. V. P.
něco držeti. BO. Pamětlivosť, i, f., dobrá paměť, gutes
Gedächtniss. — P., upamatování, Erinne- rung, f. Rohn. Pamětlivý; pamětliv, a, o, (zastr. pamě-
tivý, pamětiv) = dobré paměti, pamětný, gutes Gedächtniss habend, eingedenk. Ros. Co jsem zapomněl, kdo pamětliv jest, ať mi připo- mene. Kom. J. 349. — P., kdo ještě nezapo- mněl, eingedenk. — čeho. Budu pamětliv jména tvého. Br. Pak jest třeba každému, kdož přisahá, těch řečí pamětlivu býti. O. z D. P-ví těch slov. ZN. — Sych., Ps. ms. — na co: na slovo své. Br. Pamětlivým býti (na něco. Jg.) V. Dobře na vše p. Dh. 8. —- že. Vezdy jsa p. toho, že předchůdcem Páně býti byl povinen. Sš. J. 32. — Dvě kron. — čeho jak dlouho. Pamětliv toho budu do nejdelší smrti. Sych. — P., památný, paměti hodný, merkwürdig. Knihy p-vé. Smlúvu velmi rozumnú, p-vú a tvrdú učinil jest. Chč. P. 118. a. P. písmo. BO. Pamětně = pamětlivě, z dobré paměti.
Kat. 885. Pamětnice, e, f., Denkbuch, n. — P.,
eine Gleichzeitige. Rk. Pamětnictví, n., die Mnemonik. Rk.
1. Pamětník, a, m., kdo pamatuje, ne-
zapomíná, wer lange gedenkt. Budu toho p-kem. Us. — P., souvěký svědek, gleich- zeitiger Zeuge, Gedenkmann, m. Jsou toho p-ci, kteří ten kříž vídali. Har. O takovém boji není v Čechách pamětníkuov. Let. 69. Tomu niet pamätníka. Mt. S. Toho času nebylo p-kův, aby Čechové tak hrdinské tažení Činili. Kn. Za jehožto počátku pano- vání byl jest takový pokoj, že pamětníků nebylo takovému upokojení ve všech zemích. 1471. Mus. 1847. II. 2. 186. (Zb.). — Br., Sych., D., Vrat., Plk. — P., ves u Chlumce nad Cidlinou. PL. 2. Pamětník, u, m., pamětní kniha, Ge-
denk-, Tagebuch. L. — P., paměti, Memoire. — P., rostlina: laskavec; potočník. Cf.
FB. 61. Pamětný, -tní, k upamatování sloužící,
Denk-, Merk-, Gedächtniss-. P. peníz, D., znamení, knihy, Br., knížka, V., Kom. J. 742., list. Th. Do pamětní knihy zapsati. V. — Pamětné dáti, dostati, Andenken. Dáti
komu na pamětnou. Dostal na pamětnou |
||
|
|||
Předchozí (480)  Strana:481  Další (482) |