481

Zaklínati děti pamětí domova, lépe: pamětí
na domov. Km. Matka na paměť bráše všecka
slova. Pass. 908. Jest mi v p-ti, že ... Arch.
I. 162. P. mám od 60 let, že ... Arch. I.163.
Abyste tento list pro budúci p. ve dsky vlo-
žili. Zř. F. I. Poněvadž se nesnášíme v jedné
paměti strany příčiny k odložení předešlých
soudů. Žer. Fol. 16. Varovalť sem se toho
a na to paměť sem měl. Hl. Móže ve dsky
vloženo býti ale s dobrú p-tí, kterak a kde
se stalo, kteří páni pří tom byli a kdo po-
taz panský vynesl. O. z D. Povolí se k tomu,
aby svědkové takoví na budoucí a věčnou
paměť zavedeni byli. Kol. 22. Sen sšel mu
s p-ti. BO. Muž věčné paměti hodný. V.
Čerstva je p. dobrodiní s obojí strany čině-
ných i přijatých. V. V paměť vejde všude
jméno tvé. Kom. Tuto ještě sluší na bu-
doucí paměť znamenati. Bart. Aby lidé mohli
to, co se stalo, ku p-ti přivoditi a ji obno-
viti. Bart. To čiňte na mú p. ZN. Ku p-ti
přivésti. Břez. Za čerstvé p-ti něco udělati,
aby nezapomněl. Zb. — P., dobrá n. zlá
pověsť, Andenken, n., Ruf., m. Dobrou n.
zlou p. míti, po sobě zůstaviti. Jg. Dobré,
svaté, slavné p-ti. V. Amos Komenský, muž
nesmrtelné p-ti. Sych. Dobrú p. ostaviti.
Smil v. 822. Jakož jsou tvoji předkové dobré
p-ti učinili. Arch. I. 17. Jakž o tom obecný
nález králem Vladislavem slavné paměti uči-
něný to v sobě zavírá. Jř. F. I. — P., čas,
na nějž zpomínáme, věk, Zeit, f., Gedenken,
n. Stalo se to za p-ti otců našich, předkův.
V. P. lidská, sto let. V. Nad p. lidskou. Sych.
Od p-ti lidské; pokud p. lidská dosahuje;
od časů, jichž není paměti. J. tr. Za naší
p-ti. V. Za lidské p-ti. D. Přes p. lidskou
(století). V. Kněz pod obojí od p-ti lidské
vždycky tam býval. Něco podobného za
p-ti lidské se nepřihodilo. Sych. Není p-ti
lidské, aby který sněm tak dlouho trval.
V. Od p-ti světa. Us. Za p-ti naší příhoda
se zběhla. Kn. — P., pl. paměti = spi-
sové a poznamenání o věcech minulých, hi-
storie, zpráva, Geschichte, Nachricht, Er-
zählung, Denkwürdigkeiten, Merkwürdig-
keiten, f., Denkmal, n. P. z kněh městských.
Er. Psané p-ti. Jg. Staré, starožitné p-ti. V.
P. těch věcí, kteréž se staly. V. P-ti věci
stalých spisovati; potomkům p. zanechati.
V. Nachází se v starých pamětech. Ros. Dal
zapsati paměť, in die Gerichtsgedenkbücher
eintragen lassen. Gl. 214. P-ti zemské, die
Landtagsgedenkbücher. Vz Památné knihy.
Gl. Vz Žer. Záp. I. 10., 179., II. 39., 69.,
134., 135. — P., každá věc k upamatování
sloužící, památka, Denkmal, Andenken, n.
Pěkná po něm p. zůstala. Jg. Paměť jako
věčnou a nikdá neumírající po sobě zůstavíš.
Háj. — P., písemné vědění, die Nachricht.
P. někomu o něčem dáti. Plk. — P., svědectví,
vysvědčení právní. Zeugniss zum ewigen
Gedächtniss. Jg. P. někomu o něčem dáti.
Pr. m. Činiti p. o něčem. Troj. Kázal sobě
dáti o tom p. poznamenanou. Cr. Původ
táhl se na paměť pánův a vládyk, oni vy-
znali paměť a dali stané právo. Nál. 158.
Ze smluvcův umřel-li který, tehdy živí
pozůstalí p. snésti mohou, seznání učiniti,
jakoby všickni ještě živi byli. P-ti kde se

snášejí o porovnáních lidských, tehdy na
čem se větší počet smluvců snese, to od
práva přijato býti má. Kol. 39. — P., mysl,
úvaha, ohled, Sinn, Gedanken, m., Rücksicht,
f. Nemám to na p-ti. Jel. Mysli na to vší
p-tí. V. Lhář má z paměti lháti anebo se na
p-ti míti (in Acht nehmen). Reš. Takéž,
králi, pravím tobě, tys vzal na se břiemě
vážné, třebať v tom paměti snažné. Smil
v. 1012.

Pamet, u, m., ohození, okydnutí, osutí,
der Anflug. První p. aneb osutie chlúpkuov
na bradě. Ms., Č.

Pamětice, Pamietitz, ves a) u Písku, b)
u Boskovic na Mor. PL.

Pamětidlo, a, n., památka. P. tvé v ná-
rodě. Ž. kap. 134. 13.

Pamětihodný, vz Památný. Denkwürdig.

Pamětlivě. Rychle a p. se učil. V. P.
něco držeti. BO.

Pamětlivosť, i, f., dobrá paměť, gutes
Gedächtniss. — P., upamatování, Erinne-
rung, f. Rohn.

Pamětlivý; pamětliv, a, o, (zastr. pamě-
tivý, pamětiv) = dobré paměti, pamětný, gutes
Gedächtniss habend, eingedenk. Ros. Co jsem
zapomněl, kdo pamětliv jest, ať mi připo-
mene. Kom. J. 349. — P., kdo ještě nezapo-
mněl, eingedenk. — čeho. Budu pamětliv
jména tvého. Br. Pak jest třeba každému, kdož
přisahá, těch řečí pamětlivu býti. O. z D.
P-ví těch slov. ZN. — Sych., Ps. ms. —
na co: na slovo své. Br. Pamětlivým býti
(na něco. Jg.) V. Dobře na vše p. Dh. 8.
—- že. Vezdy jsa p. toho, že předchůdcem
Páně býti byl povinen. Sš. J. 32. — Dvě
kron. — čeho jak dlouho. Pamětliv toho
budu do nejdelší smrti. Sych. — P., památný,
paměti hodný, merkwürdig. Knihy p-vé.
Smlúvu velmi rozumnú, p-vú a tvrdú učinil
jest. Chč. P. 118. a. P. písmo. BO.

Pamětně = pamětlivě, z dobré paměti.
Kat. 885.

Pamětnice, e, f., Denkbuch, n. — P.,
eine Gleichzeitige. Rk.

Pamětnictví, n., die Mnemonik. Rk.

1. Pamětník, a, m., kdo pamatuje, ne-
zapomíná, wer lange gedenkt. Budu toho
p-kem. Us. — P., souvěký svědek, gleich-
zeitiger Zeuge, Gedenkmann, m. Jsou toho
p-ci, kteří ten kříž vídali. Har. O takovém
boji není v Čechách pamětníkuov. Let. 69.
Tomu niet pamätníka. Mt. S. Toho času
nebylo p-kův, aby Čechové tak hrdinské
tažení Činili. Kn. Za jehožto počátku pano-
vání byl jest takový pokoj, že pamětníků
nebylo takovému upokojení ve všech zemích.
1471. Mus. 1847. II. 2. 186. (Zb.). — Br.,
Sych., D., Vrat., Plk. — P., ves u Chlumce
nad Cidlinou. PL.

2. Pamětník, u, m., pamětní kniha, Ge-
denk-, Tagebuch. L. — P., paměti, Memoire.

— P., rostlina: laskavec; potočník. Cf.
FB. 61.

Pamětný, -tní, k upamatování sloužící,
Denk-, Merk-, Gedächtniss-. P. peníz, D.,
znamení, knihy, Br., knížka, V., Kom. J.
742., list. Th. Do pamětní knihy zapsati. V.

— Pamětné dáti, dostati, Andenken. Dáti
komu na pamětnou. Dostal na pamětnou