Předchozí (481)  Strana:482  Další (483) |
|
|||
482
|
|||
|
|||
(byl bit, aby nechybil po druhé). Us., Dch.
— P., paměti hodný, denkwürdig. P. den (n. památný). Ros. Co pamětního bylo, nám ukázali. Sych. — P., pamatující, eingedenk. P. lidé. Zlob. — Jg. Pamflet, u, m., hanopis, potupný spis,
Flug-, Schmähschrift, f., Pamphlet, n. Rk. Vz S. N. Pamfletista, y, m., dle Despota, hano-
pisec, Pamphletist, Verfasser von Schmäh- schriften. Rk. Pamfyli-a, e, f., krajina v Asii Malé mezi
Cilicií a Lycií. — Pamfyljan., a, m., pl. -né. Pamfylijslcý n. pamfylský. Pamidle, e, f., lemovka (čím se lemuje,
tkanice atd.). U Stankova. Pamis-us, a, m., řeka v str. Řecku.
Pamlsek, sku, m., pl. pamlsky = lahůdky,
lahodné krmě, Leckerei, f., Leckerbissen, m., Näscherei, f.; der Nachtisch, Konfekte. Jg., V., Sych. Nositi na stůl pamlsky. Us. Pamlsný, Nasch-. K lahodným a p-ným
kouskům nesahej. Reš. Pammasin, u, m., z lat. bombycinum, it.
bombasino, fr. bombasin, něm. Bombasin, ein geköperter Stoff, veselský barchan. Vz Gl. 213. Pampa, y, f., step, veliká, travnatá ro-
vina v již. Americe, Pampas. Rk. Pampalík, u, m., květ polní, měsíček (Calendula, Ringelblume?). Us. Pampelík, u, m., leontodon taraxacum,
rostl. Schd. II. 280., FB. 40. Pampeluška, y, f., pampuliška, pam-
peliška, pampliška, pleska, smetanka obecná (bylina), taraxacum officinale, der Löwenzahn. Vz Čl. 105., Kk. 163. — P., aspargia, Ľierblume, f. P. plchá, a. hostilis; podzimní, a. autumnalis ; draslavá, a. hispida. Rostl. Pamprně, ě, (ěte), n., ruka (s opovrže-
ním). Potřebuješ to brát do těch pamprňat! U Rychn. Hsp. Vz Paprče. Pampuch, u, pampušek, šku, m., druh
dlouhé kobližky (šiška?), eine Art langer Krapfen. Na Slov. Plk. Pamrlice, vz Pemrlice.
Pamučka, y, f., bavlněný šátek, baum-
wollenes Tuch. Na Slov. Koll. Pamuk, u, m., bavlna, Baumwolle, f.;
bavlněné plátno, Baumwollenzeug, n. Na Slov. Plk., Koll. Pamula, y, f., kaše z mouky, Mehlbrei,
m. Slov. D. Pamva, panva, y, f. = pánev. Na mor.
Holešovsku. Kd. Pan, a, m., řec., bůh lesní a pastýřský
zvl. v Arkadii ctěný. Pan, Gott der Hirten (bei den Griechen). Vz S. N. Pán, a, m. Pán z pa = mocným býti,
chrániti. Bž. 228. Vok. sg. pane; pl. páni n. pánové. Stojí-li slovo. to samo o sobě, zachovává dlouhé á kromě vok. sg.: pane. Ale náleží-li k jinému substantivu (k jménu obecnému), krátí se ve všech pádech sg.: pan učitel, pana učitele, panem učitelem atd.; dat.: panu učiteli (ne: panovi učiteli); ale y pl.: páni učitelé atd., D., Bž. 79.; dlouhé jest jenom při jménech: pán Bůh, pán Ježíš, Kristus pán, Hospodin pán, země pán, císař |
pán, kníže pán (u pěti posledních slov stojí
za nimi); ale: pane Bože atd., vz nahoře. Přichází-li v titulích dvojnásobně, krátí se jen v druhém: Slovutný pán pan Berka. Místo: pán Bůh, pán Kristus užívá se: Páně, vz toto; Vok. sg. rovná se nominativu ve vých. Čech., kdykoli k názvu něčímu připo- jeno pan n. paní: pane doktor, pane švagr, paní kmotra, paní sestra (m. doktore, švagře, kmotro, sestro, Jir.). Na nápisech pišme: Pánu panu Novotnému a ne: Na pána, pana Novotného, ne: Pán pan Novotný. (Os., Hš.). — P., kdo druhu (sluhovi, poddanému atd.) právem rozkazuje. Herr, Gebieter, Befehls- haber, m. Jg. P. něčí, nad někým, někomu; pána svého míti; žádného pána neměti, svým pánem býti (o své vůli živu býti); sám svůj pán. V. P. svých náruživostí. Jg. Už je sebe pánom; Už je svojim pánom (je samostatný). Mt. S. Za pána koho míti. Kat. 2071. Ne- říkám vám ,pane' (= nejsem vám podroben). U Prostej. J. Vychodil. Pána nemající, bez pána; jest pánem. D. Každému najíti pána (každý má svou vrchnosť). Bern. Na veli- kého pána zrozený; páni daleko sahají; ne- mohou všichni býti páni; pánem se dělati. Us. Na pána hráti. Sych. Vz Les, Kocour. Pána řezati (spielen). U Opav. Klš. Z ma- lého pána malý strach. Vz Vyhrůžka. Č. Malý pán, malý strach. Lb. Když jsi pán, proč se chlapu modlíš, moha jemu kázati? Kam pán chce, tam slúha jde. Pán velí, slúha musí. Č. Když se pán směje, celý dvůr vesel bývá. Č. S velikými pány není dobře třešní jísti. (S pány kdo jídá, se nepřejídá; oni co se sluší, vědí, kostí nechají, maso snědí). Č. (Cf. Chudý s bohatým nehoduj, moudrý s bláznem nežertuj). Páni se perou, sedláci nastavte vlasův.- Č., Horný. Páni se budou rváti, sedláci půjčte vlasův. Č. Když se páni rvou, poddaní vlasů půjčiti musejí. V. Páni se drží za pačesy a sedlákům hlavy brní. Č. Páni se klouzají a sedláci si nohy lámou. Č. Kdo mezi pány sedá, bývá tahán za uši. Velké pány měj za přátely, ale ne za sousedy. Lb. S velkými pánmi neni dobre za prsty se ťahat. Vz Musiti. Mt. S. Nikdo nemůže dvěma pánům sloužiti. Nelze dvěma pánům sloužiti (Cf. Nelze spolu i srkati i frkati = dvě odporné práce konati). Ros. Pán dobrý stojí za otce. Č. V kostele a v hospodě pána není. Č. Těžko chudému s pány váleti. Reš. Já pán, ty pán, kdo bude svině (kozy) pásti? Č., Lb. Lepší pán nežli pánek. Č. Koně lacino neceň, pána o málo nepros. Č. Každá věc za svým pánem křičí. Č. Pán věčný větší než pán časný. Pr. Kde pán sám do koutů nahlédá, tu hospodářství dobře stojí. Č. Kde pán chrom, tam i sluha kulhá. Č. Když pán chromý, sluha jistě kulhá. Lb. Malý p., velké důmnění (podří- zený myslí si o sobě víc než představený); Kdo chce brzy pánem býti, bude dlouho služebníkem; Lepší ranné tele nežli ranný pán; Náš p. není vybíráček, jídá marcipán i nemalovaný. Hrš. P. hrdý, chléb tvrdý, ohlédnu se jinde; Když není pána doma, myši mají roztok; Kázal p., musel sám. Pk. Věrný p. způsobuje věrného sluhu; Ne pán domem, ale dům pánem stojí; Ne dům pánu |
||
|
|||
Předchozí (481)  Strana:482  Další (483) |