482

(byl bit, aby nechybil po druhé). Us., Dch.
— P., paměti hodný, denkwürdig. P. den
(n. památný). Ros. Co pamětního bylo, nám
ukázali. Sych. — P., pamatující, eingedenk.
P. lidé. Zlob. — Jg.

Pamflet, u, m., hanopis, potupný spis,
Flug-, Schmähschrift, f., Pamphlet, n. Rk.
Vz S. N.

Pamfletista, y, m., dle Despota, hano-
pisec, Pamphletist, Verfasser von Schmäh-
schriften. Rk.

Pamfyli-a, e, f., krajina v Asii Malé mezi
Cilicií a Lycií. — Pamfyljan., a, m., pl. -né.
Pamfylijslcý n. pamfylský.

Pamidle, e, f., lemovka (čím se lemuje,
tkanice atd.). U Stankova.

Pamis-us, a, m., řeka v str. Řecku.

Pamlsek, sku, m., pl. pamlsky = lahůdky,
lahodné krmě, Leckerei, f., Leckerbissen, m.,
Näscherei, f.; der Nachtisch, Konfekte. Jg.,
V., Sych. Nositi na stůl pamlsky. Us.

Pamlsný, Nasch-. K lahodným a p-ným
kouskům nesahej. Reš.

Pammasin, u, m., z lat. bombycinum, it.
bombasino, fr. bombasin, něm. Bombasin,
ein geköperter Stoff, veselský barchan. Vz
Gl. 213.

Pampa, y, f., step, veliká, travnatá ro-
vina v již. Americe, Pampas. Rk.
Pampalík, u, m., květ polní, měsíček
(Calendula, Ringelblume?). Us.

Pampelík, u, m., leontodon taraxacum,
rostl. Schd. II. 280., FB. 40.

Pampeluška, y, f., pampuliška, pam-
peliška, pampliška, pleska, smetanka
obecná (bylina), taraxacum officinale, der
Löwenzahn. Vz Čl. 105., Kk. 163. — P.,
aspargia, Ľierblume, f. P. plchá, a. hostilis;
podzimní, a. autumnalis ; draslavá, a. hispida.
Rostl.

Pamprně, ě, (ěte), n., ruka (s opovrže-
ním). Potřebuješ to brát do těch pamprňat!
U Rychn. Hsp. Vz Paprče.

Pampuch, u, pampušek, šku, m., druh
dlouhé kobližky (šiška?), eine Art langer
Krapfen. Na Slov. Plk.

Pamrlice, vz Pemrlice.

Pamučka, y, f., bavlněný šátek, baum-
wollenes Tuch. Na Slov. Koll.

Pamuk, u, m., bavlna, Baumwolle, f.;
bavlněné plátno, Baumwollenzeug, n. Na
Slov. Plk., Koll.

Pamula, y, f., kaše z mouky, Mehlbrei,
m. Slov. D.

Pamva, panva, y, f. = pánev. Na mor.
Holešovsku. Kd.

Pan, a, m., řec., bůh lesní a pastýřský
zvl. v Arkadii ctěný. Pan, Gott der Hirten
(bei den Griechen). Vz S. N.

Pán, a, m. Pán z pa = mocným býti,
chrániti. Bž. 228. Vok. sg. pane; pl. páni
n. pánové. Stojí-li slovo. to samo o sobě,
zachovává dlouhé á kromě vok. sg.: pane.
Ale náleží-li k jinému substantivu (k jménu
obecnému), krátí se ve všech pádech sg.: pan
učitel, pana učitele, panem učitelem atd.;
dat.: panu učiteli (ne: panovi učiteli); ale
y pl.: páni učitelé atd., D., Bž. 79.; dlouhé
jest jenom při jménech: pán Bůh, pán Ježíš,
Kristus pán, Hospodin pán, země pán, císař

pán, kníže pán (u pěti posledních slov stojí
za nimi); ale: pane Bože atd., vz nahoře.
Přichází-li v titulích dvojnásobně, krátí se
jen v druhém: Slovutný pán pan Berka.
Místo: pán Bůh, pán Kristus užívá se: Páně,
vz toto; Vok. sg. rovná se nominativu ve
vých. Čech., kdykoli k názvu něčímu připo-
jeno pan n. paní: pane doktor, pane švagr,
paní kmotra, paní sestra (m. doktore, švagře,
kmotro, sestro, Jir.). Na nápisech pišme:
Pánu panu Novotnému a ne: Na pána, pana
Novotného, ne: Pán pan Novotný. (Os., Hš.).
— P., kdo druhu (sluhovi, poddanému atd.)
právem rozkazuje. Herr, Gebieter, Befehls-
haber, m. Jg. P. něčí, nad někým, někomu;
pána svého míti; žádného pána neměti, svým
pánem býti (o své vůli živu býti); sám svůj
pán. V. P. svých náruživostí. Jg. Už je sebe
pánom; Už je svojim pánom (je samostatný).
Mt. S. Za pána koho míti. Kat. 2071. Ne-
říkám vám ,pane' (= nejsem vám podroben).
U Prostej. J. Vychodil. Pána nemající, bez
pána; jest pánem. D. Každému najíti pána
(každý má svou vrchnosť). Bern. Na veli-
kého pána zrozený; páni daleko sahají; ne-
mohou všichni býti páni; pánem se dělati.
Us. Na pána hráti. Sych. Vz Les, Kocour.
Pána řezati (spielen). U Opav. Klš. Z ma-
lého pána malý strach. Vz Vyhrůžka. Č.
Malý pán, malý strach. Lb. Když jsi pán,
proč se chlapu modlíš, moha jemu kázati?
Kam pán chce, tam slúha jde. Pán velí,
slúha musí. Č. Když se pán směje, celý dvůr
vesel bývá. Č. S velikými pány není dobře
třešní jísti. (S pány kdo jídá, se nepřejídá;
oni co se sluší, vědí, kostí nechají, maso
snědí). Č. (Cf. Chudý s bohatým nehoduj,
moudrý s bláznem nežertuj). Páni se perou,
sedláci nastavte vlasův.- Č., Horný. Páni se
budou rváti, sedláci půjčte vlasův. Č. Když
se páni rvou, poddaní vlasů půjčiti musejí.
V. Páni se drží za pačesy a sedlákům hlavy
brní. Č. Páni se klouzají a sedláci si nohy
lámou. Č. Kdo mezi pány sedá, bývá tahán
za uši. Velké pány měj za přátely, ale ne
za sousedy. Lb. S velkými pánmi neni dobre
za prsty se ťahat. Vz Musiti. Mt. S. Nikdo
nemůže dvěma pánům sloužiti. Nelze dvěma
pánům sloužiti (Cf. Nelze spolu i srkati i
frkati = dvě odporné práce konati). Ros.
Pán dobrý stojí za otce. Č. V kostele a
v hospodě pána není. Č. Těžko chudému
s pány váleti. Reš. Já pán, ty pán, kdo bude
svině (kozy) pásti? Č., Lb. Lepší pán nežli
pánek. Č. Koně lacino neceň, pána o málo
nepros. Č. Každá věc za svým pánem křičí.
Č. Pán věčný větší než pán časný. Pr. Kde
pán sám do koutů nahlédá, tu hospodářství
dobře stojí. Č. Kde pán chrom, tam i sluha
kulhá. Č. Když pán chromý, sluha jistě
kulhá. Lb. Malý p., velké důmnění (podří-
zený myslí si o sobě víc než představený);
Kdo chce brzy pánem býti, bude dlouho
služebníkem; Lepší ranné tele nežli ranný
pán; Náš p. není vybíráček, jídá marcipán
i nemalovaný. Hrš. P. hrdý, chléb tvrdý,
ohlédnu se jinde; Když není pána doma,
myši mají roztok; Kázal p., musel sám. Pk.
Věrný p. způsobuje věrného sluhu; Ne pán
domem, ale dům pánem stojí; Ne dům pánu