483

Česť dává, ale pán domu. Rb. Pán příkladný
poddaným živé právo. Lb., Č. Pán má býti
štít dobrým a zlým kladivo. Št. S větrem a
pánem daremný zápas. Č. Co pán prosí, to
býti musí. Č. Páni (králové) daleko vidí a
slyší. To je pán, žebráci mu říkají bratře.

C. Vz Sláma. Známe pána po holenkách, po
výložkách, po liberii. Č. M. 547. Tak páni!
(= ke všemu říká: Amen). C. Nový pán.
nové právo. Č. Jiný pán, jiné řízení. U Kunv.
Msk. Jaký pán taková čeládka. Bart. Dobrý
pán, dobrá čeleď. Lb. Jaký pán, takoví pod-
daní. Č., V. Jaký pán, taký krám. Mt. 8.
Kde mnoho pánů vládne a rozkazuje, tu se
zřídka co dobrého způsobuje (V.). Jeden
dům dvou pánů netrpí. Lb. Vz Dva, Kohout,
Kuchař. Nebojí se p. sluhy. Lb. Tam dobře
nebývá, kde sluha pána učívá. S. a Ž. Ne-
bývá dobře, kde šafář učí pána svého. Rb.
Oči pána činí pilnou čeládku (vz Páně);
Pán dobrý n. zlý po své čeledi poznán bývá;
Pán s služebníkem nehraj a služebník pánu
nelaj. Rb. Pán dobrý a pastýř dobrý v po-
vahách jsou si podobni. Jg., Lb. Mus je ve-
liký pán. Na Slov. Dva jednoho pán a tři
vojsko. V. Vz Pán (osoba vyššího stavu),
Panský. — P., správce, hospodář, Herr,
Verwalter, m. Jg. P. a hospodář v domě;
pán domu a čeládky. V. Čelední pán. Bern.
Pán lodí, V., lenní, Jg., ochránci města. Boč.
Vz předcházející. — P., vlastník, majitel,
držitel, der Eigenthümer, Herr, Besitzer. Jg.
P. zboží, domu (domácí), pole, zahrady,
statku. Us. Zlá rada vlastního pána bije. Jg.
Není pánem svého statku (nesmí ho užívati
dle své vůle). Jg. P. podací, Kirchenpatron.

D. P. války. V. Tehdy aby pán těch gruntů
jednomu každému bez překážky hledati atd.
dopustil. Nar. o h. a k. — P. Za starodávna
toliko vyšší osoby a držitelé velikých statků
pány slouli; nyní držitele malých statků,
domů atd. poddaní a čeleď jich pány na-
zývá. Pán na Žitěnicich atd. Podobně: Pán
na Chudobině a Nemanicích (= chuďas).
Prov., Jg. Prve by se musilo mnoho zlého
státi, než to, což páni jsú našli, by před se
nešlo. Anth. I. 110. O pánech českých či o
stavu panském vz obšírný článek v Gl. 214.
P. dědičný, zástavní, vz Dědičný, Zástavní.
— P., v biblické řeči = Bůh, Gott, der Herr.
Král králův a pán pánův. Br. Pán Bůh. V.
Budiž z toho pán Bůh pochválen. S pánem
Bohem! mějte se dobře. Jg. V Pánu ze-
snulý. V. Již jest v Pánu (umřel). Vz Smrť.
Č. Světa pán. Dch. Komu pán, tomu páni.
Bern. Teč voda, kam pán káže (děj se boží
vůle). Člověk míní, pán Bůh mění. Kdo rád
ze svého udílí, toho pán Bůh naděli. Ty můj
pane! P. Bůh s námi! Dejž to pán Bůh!
Drž pane Bože káry, ať se vůz nezvrátí.
Nedal pán Bůh svini rohy, aby netrkala.
Pán bůh stvořil (spářil) volky a čert spolky,
hleď (drž se) každý své tobolky. Když pán
Bůh dopustí, i motyka spustí. Štědrého dárce
p. Bůh miluje. P. Bůh vysoko, král daleko,
pravdy a spravedlnosti ve světě málo. Pánu
Bohu poručeno. Dej mu pán Bůh nebe. Ne-
chati pána Boha, jak se mu ráči (o lidech
netečných). Dch. — P. Jméno ,pán´ každé
vrchnosti od vladaře až do nejnižšího úřed-

níka se uděluje. Země pán (pán země) =
panovník. Král, nejjasnější pán. Páni v radě.
Dvanáct pánů v radě sedí. V. Po radě bý-
vají páni moudřejší. Snešení radních pánů.
Kom. Pán z lavice = člen zemského soudu,
poněvadž uvnitř šranku pro ně lavice byly
postaveny. Faukn., Th., Pr. 1869 str. 599.,
604., Vš. 67.—71. Vz Kmet. Radní páni zdání
svá praví. Kom. — P., osoba vyššího stavu
rodem n. povýšením, eine Standesperson,
Edelmann, Kavallier, m. P. od stavu (sta-
vovský, Standesherr). Jg. Kniez vece pánom.
Rkk. Pánem slavným udělati; p. rozený. V.
Mladý pán. Velcí páni šesti koňmi se vozí.
Kom. Sněm z předních pánů, hrabat, svo-
bodných pánů a z rytířského stavu. Kom.
Nemohou všichni páni býti. Bern. Nesvědčí
vám, když na velikého pána hrajete. Sych.
Císař pro tě nepřijede ani páni od stavu.
Anth. Brt. 82. Kdo nevděčnou pánům pravdu
hude, houslemi o hlavu míti bude. Scip. Pán
nemůže pro kord a pes pro ocas (dveří za-
vříti). Lb. Před pány smeká, před knězi
kleká, předc šelma velká. Jg. — Staří páni
= kmetové nejstarší (hlavy) nějakého rodu
panského (starého). Pr. Vz Rb. str. 269. —
P., každá mužská osoba ohlednější, Herr.
Jest dobrý pán. Již jest starý pán. Co se
líbí, pane? Byl tu nějaký pán. Jg. Pan kmotr,
pan strýc, pan starý (sládek), pan hrabě,
pan farář (velebný pán), pan otec, pan táta,
pan pater. Jg. Ta sednice je proti jiným ještě
pán (mnohem lepší). Dch. — P., manžel, Ehe-
mann, m. Můj pán není doma. Můj nebožtík
pán. Jg. — P. Pane, ve větu někdy vložené
neznamená žádného titulu, nýbrž jest emfase
na důraz řeči v češtině tak obvyklá jako
v angl. sir. To tam pane bude veselo. Ne,
pane. Tak jsme si neřekli, pane. Dch. Sr.
též naše Brach. Hý. — P. Páni jezdí po louži
(blabuňky jezdí po louži, když silně prší,
veliké kapky padají). Us. Poličan.

Páň, vz Páně, Bž. 123.

Paňác, e, m., paňáca (dle Bača), v obec.
mluvě m. bajazzo. Vz N.

Panáček, čka, m., mladý pán, Herrchen,
n., Junker, m. — P. na Mor. = kněz, Priester.
Sych. — P., čku, m., vz Panák. Státi paná-
čkem = jako panáček.

Panáčkovati, přímo se stavěti (o dětech).
— Pes panáčkuje = sedí na bobku, wartet
auf. Us. Dch.

Panadl, u, m., fr. panade, slove polívka
z rozdrobeného chleba n. housky. Vz S. N.

Panachai-a, e, f. — Panachajský. —
Panachaiové.

Panák, a, panáček, čka, m., vz Paná-
ček. P. vyškrobený. — P., u, m., dřevěná
figurka, loutka, eine Puppe, Docke. P. per-
níkový, dřevěný, prkený. Stojí tam jako
prkenný p., wie ein Klotz (unbeweglich).
Us. Hý. P-ky staviti. Vz Panáček.

Panama, y, f. P., darienská úžina zemská
mezi severní a jižní Amerikou. Vz S. N.

Panamský. P. úžina. Krč. 258. Vz Pa-
nama.

Panárod, u, m., zastr., = pronárod, po-
tomstvo, die Nachkommenschaft. Otec první
upadl v hřiech i se vším svým panárodem.
O 7 vstup. (Č., Jir).