485

Panence, ete, n., Jungferkind, uneheliches
Kind. Rk.

Panenka, vz Panna. P. dětinská (loutka).
Kom. J. 230.

Panenskosť, i, f., panenství, Jungfräu-
lichkeit, f. Slib p-sti. Sš. L. 17.

Panenský, ne : pannenský, vz Panna. —
P., k panně se vztahující, jí příslušný, Jung-
frau-, jungfräulich. P. klášter, psíček, česť,
V., dítě (Liebeskind), D., stav, stud, Jg.,
bránice (hymen). Ssav. Ze cti panenské ob-
loupiti. V. P. žíla (saphena; ženská, růžová).
Krab. P. mléko (pryskyřice benzoe rozpu-
štěná ve vinném líhu a vodou smíchaná
k okrášlení pleti). Alch. P. roj, včely = první
roj v létě. P. med a) od panenských včel
(Jungferhonig); b) čistý med; vosk, Wachs
von Jungfernbienen. P. papír, Velinp. Na
Mor. P. ořech, corylus sativa fructu oblongo
rubente, Bart-, Roth-, Lambertnuss ; okurka,
durman obecný, datura stramonium, der ge-
meine Stechapfel, Čl. 76.; jablka červená,
Jungferäpfel. Us. P. kvítí, tolije, parnassia
palustris, Herzblatt, n. Us. u Bechyně. Mý.
P. hrušky, Brt., voští (bílé, v němž žádného
plodu ještě nebylo). Všk.

Panenství, n., panenský stav, Jungfern-
stand, m. Vz S. N. — P., poctivosť, panenská
čistota, panictví, Jungfrauschaft, Jungfräu-
lichkeit, f. V. P. svého v čistotě, v celosti
ostříhati; p. odníti; o p. připraviti. V. Kdož
p. jednú zbude, věčně jeho nenabude. Smil
v. 1877. Žíti v p.; slib p., apoštol p.; porušení,
pěstoun, ochránce, zachování p. Sš. L. 17.

Panenstvo, a, n., die Jungfrauen. Ros.

Paněti, ěl, ění, Herr, herrisch werden. Jg.

Pánev, nve, pánva, y, f., pánvice, e,
pánvička, y, f., škopek. V. — P., náčiní
železné n. měděné na způsob kotélka, die
Pfanne. Kom. J. 431. P. k pražení, na amo-
letky, na ohniště, na podkuřování, k ohří-
vání, s dlouhým držadlem, s nožkami, na
klih, Kh., k smažení, Rost-, D., k letování,
die Löthplatte. Rohn. Propekl pánvičku (pro-
dělal). Jg. Pánvi (kotly pivovarské) v ně-
kterých městech páni stavějí a plat s toho
berú. Št. N. 88. — P. zapalovací u ručnice,
vyhloubená čásť v zámku ručnice, na kterou
se prach sype, die Pfanne, Sp.; p. u pumpy,
die Brandröhre, Tabl.; p. čepová (čepovice)
u zvonu, ve mlýně, na stavě soukenickém.
Bidlo dáti do pánviček. Us. — P. v ana-
tomii, dutina na konci kosti stehenní, ve
které se pohybuje jablko (Kugel), Šp., vz
Schd. II. 325.; S. N.; vz Kostra. P. uhelná.
P. krušnohorská mezi Zvikovem a saskou
Kamenicí, Krč. 526., u Počápel blíž Drážďan,
528., radnická, 532., u Mostiště, u Svinné,
u Darové, merklínská, u Velkých Hluhovic,
537., plzeňská, 538., 593,, 600., u Třemošny,
u Nýřan, 540., u Přišova, manetínská, 544.,
u Štědrého, mirešovská, 545., žebrácká, 546.,
berounská, 546., kladenská, u Přílep, 547.,
buštěhradská, 550., šacléřská, u Rosic, slezko-
polská, 563., porýnská, 585., u mor. Ostravy,
566., rakovnická, 592. atd. Vz tam více a
v Bř. N. 238. P. s vrstvami vodorovnými,
vz KP. III. 47. — Vz Pánvička.

Pánevník, a, m., der Pfannenschmied,
Veleš.

Pangeit, pankejt, u, m., strouha, příkop,
die Rinne, der Graben. Us. u Plz. Dšk. U
Litomš. panget. Ktk. Lépe: okraj silnice mezi
silnicí, po které se jezdí, a mezi příkopem. Po
pankejtech zakázáno jezdiť. Us. Sml. Z fr. ban-
quette, chodba pro pěší na mostech, silnicích.

Pangrac, e, m., ves u Prahy, dříve: Kru-
šina. Tk. I. 247. Vz Pankrac.

Paňha, y, f., ženská nepořádná, špatná
hospodyně. Us. u Jil. Eine schlechte Wirthin.

Panchart, pankart, pankhart, pani-
chart, panikart, paňkart, a, m. Panchart,
Štelc, Kom., pankhart, V., Rad. zv., Lom.,
Us. v již. Čech.; jinak v obec. mluvě: par-
chant. Kts. P. z něm. Bankert, Bankhart,
Bankart = Bankkind, der von der Bank Ge-
fallene, der nicht im Ehebette, sondern ausser-
halb desselben in wilder Ehe Gezeugte. Ins
Landrecht kam der Ausdruck durch Aus-
breitung des deutschen Stadtrechtes. Gl. 218.
Hurenkind, Bastart. Vz Mz. 110. P., dítě
z nepravého lože, cizoložně. Uhonila si pank-
harta. Us. Také pankhartům statku pozem-
ského žádný poroučeti nemóž pod žádnú
barvú ani na mocný list královský. Gl. 218. —
P., nepravý uherský haléř. Dělají haléřky zlé,
pankarty uherské. Pal. III. 1. 480., Pč. 48.

Panchartě, pankartě, ěte, n., junger Ba-
stard. — Panchartice, pankhartice, pan-
kartice, e, f., ein weiblicher Pankert. 1531.
P., die Mittelseide. Na Slov. Rk.

Paní, í, f. (v obec. mluvě: pani, ale instr.
sg.: s paní, a dat., lok. pl.: paním, paních).
Kts. Vz Biblí. Na mor. Zlínsku pl. pane.
Brt. P. z panija; skloňuje se jako znamení
mimo instr. sg. (paní). Bž. 98., 17. — P.,
panující, moc mající nad kým. Gebieterin,
Herrin, Frau, f. P. něčí, nad kým, komu. Té
p. já sloužím. Jg. Domácí p. (hospodyně). V.
Debech bela sobě paní. Pís. mor. 253. Bdl.,
Zb. — P., vzácnější žena, Frau, f., Weib,
Frauenzimmer, n., Dame, f. V. Paní dobře
urozená. Pulk. — P., žena, manželka, Frau,
Ehefrau, f. Vzal si ji za paní. P. jeho se
čeká do kouta. Us. Panny a paní po své
vůli zprzňoval. Flav. Mladá p. V. — P.,
vlastnice, die Frau, Eigenthümerin. P. domu,
zahrady. — P., titul, Madame, gnädige Frau,
f. Milosť paní. Paní Nádherná. P. máma.
Komorná paní, Kammerfrau. Dch. P. stará
(sládková). — P. lískovka (liškovice = hůl),
Haselstock, m. Oddal ho s paní lískovkou
(zbil jej). — P. manda (zadnice), der Hinter.
Ten kluk má roupy v paní mandě. — Us.
Paní Venuši sloužiti. V. (vz Bž. 86.)

Panic, e, m., pl. panicové, vok.sg. pa-
niče; od pán, vz -ic. Paniče vítaj! Žk. 334.
— P., svobodný mládenec, zvl. vyššího stavu,
neženatý, ein lediger Junggesell. V., Dal.,
St. skl., Leg. — P., kdo ženy nepoznal, der
Junggesell. On panicem, ona panna není. Kom.
On v čistotě živ byl a panicem zůstal. V. —
Kom., St. skl. — Jg.

Panice (zastr.), e, panička, paninka,
y, f. Frauchen, Fräulein, eine kleine Frau.
D. Usnesly se paničky, že královně dar dají.
Sych. Pomyšlení bych té paničce udělal. Ta
p-ka pyšně si provádí. Sych. — P-ka, na
Slov. = panenka, Jungferchen, n. — Panička,
y, f, malá paní. — Jg.