486

1. Panický, svobodný, ledig, junggesel-
lig. Jg. P. stav, život, Jel., Sych., zdrželi-
vost'. Kom. Vz Panic.

2. Panický (s tvrdým n), vz Pan, bůh
pastýřský atd. Lépe: panský, panovský. Pch.
P. strach = omračný, náhlý strach bez příčiny,
který se Panu připisoval.

Panictví, n., panický stav, stav nežena-
tých, Junggesellenstand, -schaft, Ehelosig-
keit (des Mannes). Sych. Vz S. N. — P.,
čistota panická, Keuschheit, f. První základ
jest panenství neb panictví. Kom. — Vz
Panic.

Paniček, čku, m., krajíc chleba, Ranft,
m. U Ostrav. Tč.

Paničin, šp. m. paniččin m. paničkin od
panička, jako : kuchařka — kuchařkin — ku-
chařčin, vz -in.

Panička, vz Panice, Paní.

Paničkář, e, m., der Frauenjäger. Krok.

Páníčko, a, n. = paňátko. Ros.

Panidlo, a, n., kdo se paní, panští zvl.
v šatech. Us. na Plzeňště. Prk.

Páník, a, m. == panáček. Na Slov.

Panímáma, y, í., z paní máma, skráceně
v obec. mluvě: paňmáma. Panímáma volajú
(= volají, pl.). U Přer. a jinde na Mor. Kd.
Paňmáma na Mor. = ženská, která chodí po
mestsku. Brt.

Panin, a, o, der Frau gehörig. Us.

Paninka, vz Panice.

Pankart, vz Panchart.

Pankati (o dětech), spinkati, hajati, schla-
fen. U Olom. Sd.

Pánkati komu = pánku, pane říkati.
Dal. 168. Kdybych jiným pánkal, činil bych
to také sám sobě. Žer. 1613. Den Titel pán
(Herr) geben. Gl.

Panket, pankyt, u, m., lépe: banket,
z it. banchetto — hostina, kvas, hody, rado-
vánky, das Bankett. O takový panket ne-
dbám, kde hodovníky neznám. Č. M. 417.
P., nákladný kvas. Kom. J. 565. B. držeti,
strojiti, učiniti, V., připraviti. Štelc. Vydal
se v b-ty. Štelc. — Panketní, Bankett-. B.
hry. Cyr. — Panketník, a, m., kvasitel,
kvasovník, hodovník, der Schmauser. Záv. —
Panketování, n., Schmausen, Panketiren,
n. Slavné s hostmi p. a hodování. V. —
Panketovati, pankytovati, bankettiren,
schmausen. V. — nač. Sami budou na si-
rotčí b. Štelc.

Pankhart, vz Panchart.

Pankovati, pánkati komu = pánem ho
nazývati. Oni si pankují. Us. Vz Pánkati. —
P., na bobečku seděti, Männchen machen.
Sp.

Pankrac, e, m. a to P. mladší, jehož pa-
mátku církev kat. dne 12. května slaví. Jest
první z tak zvaných ledových mužův, již
jsou: Pankrac, Servac a Bonifac. Poněvadž
v krajinách našich okolo 12. května obilí
ozimné bývá již vymetáno aneb se metá,
ale noci ještě chladné bývají a nezřídka
i mrazy přitrhují osení hubíce a ničíce, tudy
dostalo se světcům těmto názvu ledoví muži
(die Eismänner) a proto se jich rolníci, sadaři
a vinaři bojí. Hý. Svatí P-ci a Servaci, vás
se bojí všichni sedláci. Moravan (kalendář)
1875. Jasno na P-ce, Servace a Boniface,

v stodolách bohactví, na trzích láce. Kda. —
P., Pankrací, vz Pangrac. Tk. I. 247., II.
274. Vz S. N.

Pankrati-on, a, n., z řec., všeboj, zápas
celým tělem, při němž zápasníci i pěstmi
i nohama na sebe doráželi. KP. IL 410. Vz
S. N. — P., všehyb (stroj). Rk.

Pankrotka, y, f., druh čepice. U N. Brodu.
Všk.

Paňmáma, vz Panímáma.

Panna, panenka, y, f. Panna, gt., pl.
panen, místo pann, e se vložilo, tedy ne:
pannen. Proto: panenský. Vz N. P., v obec.
mluvě: pana. — P., device, mladá ženská
osoba, eine Jungfrau, Dirne, ein Mädchen.
Jg. P. domácí, urozená, mladičká. V. Žák
mezi pannami, vlk mezi kozami. Prov. Jg.
P. na vdáni, Kom. J. 589., na té době, za-
snoubená. V. Krásná p., polovice věna. Na
Slov. Lb. Bylina bez květu, panna bez studu,
zřídka přicházejí k jakému užitku. Š. a Ž.,
Lb. Panna bez úhony jest veliké ceny. Lb.
Vz Baba, Žena. Kolik je péreček na bílé
husičce, tolik falešnosti při každé panence.
Sš. P. 307. Dokudž p. klame, dotud její věc
dobře a jakž pravdu praví, tak zle již je a
ztraceno. Na Slov. — P., osoba svobodná,
nevdaná, ein lediges Mädchen, eine Jung-
frau. Panně n. vdově sloužiti. V. Panny a
paní po své vůli zprzňoval. Flav. Přebudeš
panenko (nevdáš se). Sych. Panenko, sedávej
v koutě, budeš-li ctná (hodná, tichá), najdou
tě. Jg. Vz Stud. Č., Lb. Staré panny ševcům
na opatky a ostarky dáme na rohatky. St.
pís. Na staré panny padá rez (říká se, když
drobně prší). Lb. Spíše se rozlúči robná
vrba s vodú, než sa já rozlúčim má panenko
s tebú. Sš. P. Vz Nikdy. Měl-li by si někdo
vzíť starou pannu za ženu, může si vzíť
radši starého čerta. Kda. Pár roků (pobudeš)
na vojně a já doma pannou. Er. P. 163. a.
Ešče si tři leta mládencem pobydeš ; tři leta
mládencem, já tři leta pannou. Sš. P. 358.
(Ht. Brs. 118.). Panenka jde k tanci jako maj-
holenka, vdaná jak hus podškubaná. Sš. P.
473. Ta stará panna (alte Jungfer) zůstane
na lák (v láku), na ocet. Us. Lb. Vz Rb.
str. 269. Staré panny vážou v předpeklí
písek (nabírají vodu do košů) a staří mlá-
denci jim dělají povřísla. U Rychn. Msk. —
P. klášterská, jeptiška, Nonne, f. V. Anglické
panny. Us. Ústav anglických panen. Us. —
Panny anglické (ne: andělské). Vz S. N. —
P., bez ohledu na věk a na stav ženská osoba,
která čistotu zachovala, eine (unbefleckte)
Jungfrau. P. čistá, neposkvrněná, neporu-
šená, ctná, ctnostná, ušlechtilá, šlechetná,
stydlivá, stud mající, V., která muže nepo-
znala, Ros., násilí trpící; násilník panny
poctivé. Er. Násilí panně učiniti, pannu po-
rušiti, poskvrniti; poctivosť panně odníti;
pannu k pádu přivésti, o poctivosť připra-
viti, ze cti panenské obloupiti, ponížiti, po-
haniti, v pohanění uvésti, obtěžkati, zlíhati,
podvésti, V., zmrhati, zprzniti, podběhnouti,
podskočiti, na Slov.: přespati. Rk. P. přišla
k porušení. Er. Stydlivost' panenky lépe
krášlí než zlatohlav a kment. Sych. Stydlivý
jako panna. Jg. Našel pannu načatou — bez
věrtele. Vz Zhýralý. Č. Vyrazí na ní (na