487

panence stydlivé) rosička jako maková zr-
nička. Sš. P. 374. — P., panenka Maria,
unsere liebe Frau. D. — P. Pevnosť ta jest
ještě panna (nedobytá). Us. — P. služebná,
Kammerjungfer, f. Vrchnosť s pannou vy-
jela. Us. — P., titul, Jungfer. Naše teta
panna Anna. Puch. — P., panenka, loutka
k hraní dívkám malým, eine Puppe, Docke,
Putzdocke, Spieldocke. V. Děvče s pannami
si hraje. Kom. — P. mořská, dujoň, halicore,
velryba. Vz Schd. II. 438. '— P., sou-
hvězdí, Jungfrau. V. Vz S. N., Kom. J. 43.

— P., jedna z Trosek u Jičína. — P., ná-
stroj železný k odpravení; kláda n. pouta
na ruce a na šíji, Hand- u. Halsfesseln, Jung-
frau. Jg. — Panenka v oku, lat. pupilla,
okénko, zřítelnice, die Pupille, Krok. — P.
nití, několik pásem pohromadě. P. lnu. Us.

— P., nemoc, pakostnice, die Gicht. — P.,
vlčí mák, ohníček, rhoeas, Klatschmohn,
rothe Kornblume. Kk. 211. — Panenka =
pomněnka. U Opav. Klš. — Panenky, jablka,
vz Panenský; staré panny = hrušky, Leder-
birn. D. — P., pokolení žížal křídlatých,
Jungfer. — P., jm. chrtice, též krávy n. ji-
ného živočicha ženského pohlaví. Jg. — P.,
y, m. Což díš pak, ty panno pyšný, tociž
leč jsi muž leč žena v panenství. Št. (Po-
dobně i slovo děvka užíváno u starých druhdy
v muž. rodě. C.). — Panenky (v horn.),
Klötzchen am Happenbrett des Schlemm-
herdes. Us. Příbr. Č.

Pannář, e, m., kdo za pannami běhá, hol-
kář, der Jungfern nachgeht, nachsteigt, Jung-
fernjäger, m. D.

Pannár, a, m, dítě z panny, Jungferkind,
n. Us. u Žebráka.

Pannařiti, il, ení, pannářem býti. Vz
Pannář.

Pannenský, chyb. na. panenský.Vz Panna.

Pannonie, e, f., nyní uherské území na
pravém břehu Dunaje, čásť dolních Rakous,
čásť Štyrska a Krajiny. Vz S. N.

Pannorodec, dce, m., z panny zrozený,
der Jungfraugeborene. Mluví se o Zoroastrovi
a Buddhovi ano i o Platonovi co p-cích. Sš.
Mt. 29.

Pannorodnosť, i, f. Parthenogenesis. Dch.

Pannorozenec, nce, m. = pannorodec. Hý.

Pannosť, šp. m. panosť.

Pannotyp, u, m., druh obrázků fotogra-
fických. Vz KP. IV. 526.

Panoha, y, panůška, y, f. = větev, ha-
luz, ratolesť, der Ast, Zweig. Rostl. D. —
P., dřevěná noha, ein hölzerner Fuss. D.

Panoram-a, ata, n., dle Slovo, z řec.,
světozor. P. = obrazy krajin n. měst na
plátně n. na papíře malované a za zvětšu-
jícími skly postavené, jimiž krajina u veli-
kosti přirozené se ukazuje. P. slove též
půvabný a pestrý rozhled po krajině s místa
vyvýšeného. Brt. Vz KP. II. 159., S. N. Dio-,
Neo-, Pleo-, Kosmo-, Myrio-, Cyklo-, Stereo-
rama. Vz S. N.

Panorm-os, a, m., bylo mě. v Sicilii. —
Panormský.

Panosť, i, f., panské počínání, pánovi-
tosť. St. skl., Výb. I.1099. Herrisches Wesen.

— P. koně, spanilosť, pěkná postava, schöne
Gestalt. Ja.

Panoš, e, m. (zastr. panoše, e), zřídka:
panoška, y, m., člověk od stavu, méně než
rytíř. Tkad., St. let. P. bezeichnete ursprüng-
lich einen Adeligen, der im Dienste eines
Landherrn stand, aber noch nicht zum Ritter
geschlagen war, gerade sowie im Deutschen
der Knecht: cliens, minister, armiger, Schild-
knecht, rittermässiger Knecht (Diener). Vz
více v Gl. 219. Panoše múdrý (servus). BO.,
ZN. Nenie p. větší svého pána. ZN. Sluha
nebo panoška (vernaculus). BO. A vy, hu-
bené panošky. Žk. 283. P-še páně Jindři-
chova z Lompnice. Pč. 13. Kdo chce brzo
pánem býti, bude brzo panoší. Smil; — P.,
služebník, zvl. vyššího řádu, jaké velicí pá-
nové u sebe mívají (komorník, dvořenín),
Edelknecht, Knappe, Junker, m. Rytíři s svými
panoši. Troj. — Dal., Leg., Mudr. atd. —
P., pán, člověk, der Mann, Herr. Mnohý své
manželky nelituje, vloží ji tak rád na máry,
jako do truhly tolary, radčiby ten ctný pa-
noše ztratil hotové tři groše, než tu milou
manželku. Lom.

Panoše, šlechtic nižší než rytíř, služeb-
ník rodu šlechtického, zastr. Jir. Vz Panoš.

Panošic, e, m., panošův syn. St. skl.

Panošice = panoš. Kat. 1533.

Panošinka, y, f., paní panošova. Půh.
ol. 1412. Gl.

Panošiti, il, ení, als Edelknecht, Junker
dienen. Jg.

Panoška, y, m., vz Panoš.

Panošný = panošský. Pl.
Panošský, panoský. P. lid, Troj., obec,
Žižk. Spr. voj. Edel-, Knappen-.

Panošství, panoství, n., Knappendienst,
m. — Panošstvo, panostvo, a, n., dieEdel-
leute. Knappen. Vz -stvo.

Panoušek, ška, m., Herrchen, n. — P.,
říká se v Příbramsku a na Mor. kněžim zvl.
kaplanům. Sml.

Panov, a, m., ves v Brnensku u Tišňova.
PL.

Panovačnosť, i, f., žádosť panování, Re-
giersucht. D.

Panovačný, regiersüchtig, herrisch. Jg.

Panování, n., panství, das Herrschen,
Regieren, die Regierung, Herrschaft. V. P.
jednoho: samovláda, monarchie. P. násilné.
Har. Za panování Kroka, krále Karla. Har.
Za panování knížete N., lépe : za vlády kní-
žete N., za knížete N. Vz Abstrakta. Pk.
Modu v p. uvésti. Dch. P. a moci něčí pod-
dánu býti. V. Žádostivý p.; žádosť p. V.
P. svému něco podmaniti. Háj. Veliké p.,
veliká starosť. Rb. Obyčejem p. pohanského.
Chč. 444. — P., v staročeském právě čásť
exekuce. Wenn der Sachfällige in 14 Tagen
nach Fällung des Urtheiles die schuldige
Summe nicht erlegte, dann folgte nach der
úmluva das erste panování, nach diesem in
14 Tagen der zvod; zahlte er 4 Wochen nach
dem zvod nicht, dann folgte das zweite p.,
nach ihm der odhad, nach diesem das 3. und
4. p., bei welchem die Einführung in den
wirklichen Besitz erfolgte. Die ersten drei
p. gaben zwar ein vorläufiges Recht auf
den Besitz dem, der den Process gewann,
aber nicht auf den Fruchtgenuss, desshalb
hiessen sie jalové, plané, und erst das 4, pa-