Předchozí (486)  Strana:487  Další (488) |
|
|||
487
|
|||
|
|||
panence stydlivé) rosička jako maková zr-
nička. Sš. P. 374. — P., panenka Maria, unsere liebe Frau. D. — P. Pevnosť ta jest ještě panna (nedobytá). Us. — P. služebná, Kammerjungfer, f. Vrchnosť s pannou vy- jela. Us. — P., titul, Jungfer. Naše teta panna Anna. Puch. — P., panenka, loutka k hraní dívkám malým, eine Puppe, Docke, Putzdocke, Spieldocke. V. Děvče s pannami si hraje. Kom. — P. mořská, dujoň, halicore, velryba. Vz Schd. II. 438. '— P., sou- hvězdí, Jungfrau. V. Vz S. N., Kom. J. 43. — P., jedna z Trosek u Jičína. — P., ná-
stroj železný k odpravení; kláda n. pouta na ruce a na šíji, Hand- u. Halsfesseln, Jung- frau. Jg. — Panenka v oku, lat. pupilla, okénko, zřítelnice, die Pupille, Krok. — P. nití, několik pásem pohromadě. P. lnu. Us. — P., nemoc, pakostnice, die Gicht. — P.,
vlčí mák, ohníček, rhoeas, Klatschmohn, rothe Kornblume. Kk. 211. — Panenka = pomněnka. U Opav. Klš. — Panenky, jablka, vz Panenský; staré panny = hrušky, Leder- birn. D. — P., pokolení žížal křídlatých, Jungfer. — P., jm. chrtice, též krávy n. ji- ného živočicha ženského pohlaví. Jg. — P., y, m. Což díš pak, ty panno pyšný, tociž leč jsi muž leč žena v panenství. Št. (Po- dobně i slovo děvka užíváno u starých druhdy v muž. rodě. C.). — Panenky (v horn.), Klötzchen am Happenbrett des Schlemm- herdes. Us. Příbr. Č. Pannář, e, m., kdo za pannami běhá, hol-
kář, der Jungfern nachgeht, nachsteigt, Jung- fernjäger, m. D. Pannár, a, m, dítě z panny, Jungferkind,
n. Us. u Žebráka. Pannařiti, il, ení, pannářem býti. Vz
Pannář. Pannenský, chyb. na. panenský.Vz Panna.
Pannonie, e, f., nyní uherské území na
pravém břehu Dunaje, čásť dolních Rakous, čásť Štyrska a Krajiny. Vz S. N. Pannorodec, dce, m., z panny zrozený,
der Jungfraugeborene. Mluví se o Zoroastrovi a Buddhovi ano i o Platonovi co p-cích. Sš. Mt. 29. Pannorodnosť, i, f. Parthenogenesis. Dch.
Pannorozenec, nce, m. = pannorodec. Hý.
Pannosť, šp. m. panosť.
Pannotyp, u, m., druh obrázků fotogra-
fických. Vz KP. IV. 526. Panoha, y, panůška, y, f. = větev, ha-
luz, ratolesť, der Ast, Zweig. Rostl. D. — P., dřevěná noha, ein hölzerner Fuss. D. Panoram-a, ata, n., dle Slovo, z řec.,
světozor. P. = obrazy krajin n. měst na plátně n. na papíře malované a za zvětšu- jícími skly postavené, jimiž krajina u veli- kosti přirozené se ukazuje. P. slove též půvabný a pestrý rozhled po krajině s místa vyvýšeného. Brt. Vz KP. II. 159., S. N. Dio-, Neo-, Pleo-, Kosmo-, Myrio-, Cyklo-, Stereo- rama. Vz S. N. Panorm-os, a, m., bylo mě. v Sicilii. —
Panormský. Panosť, i, f., panské počínání, pánovi-
tosť. St. skl., Výb. I.1099. Herrisches Wesen. — P. koně, spanilosť, pěkná postava, schöne
Gestalt. Ja. |
Panoš, e, m. (zastr. panoše, e), zřídka:
panoška, y, m., člověk od stavu, méně než rytíř. Tkad., St. let. P. bezeichnete ursprüng- lich einen Adeligen, der im Dienste eines Landherrn stand, aber noch nicht zum Ritter geschlagen war, gerade sowie im Deutschen der Knecht: cliens, minister, armiger, Schild- knecht, rittermässiger Knecht (Diener). Vz více v Gl. 219. Panoše múdrý (servus). BO., ZN. Nenie p. větší svého pána. ZN. Sluha nebo panoška (vernaculus). BO. A vy, hu- bené panošky. Žk. 283. P-še páně Jindři- chova z Lompnice. Pč. 13. Kdo chce brzo pánem býti, bude brzo panoší. Smil; — P., služebník, zvl. vyššího řádu, jaké velicí pá- nové u sebe mívají (komorník, dvořenín), Edelknecht, Knappe, Junker, m. Rytíři s svými panoši. Troj. — Dal., Leg., Mudr. atd. — P., pán, člověk, der Mann, Herr. Mnohý své manželky nelituje, vloží ji tak rád na máry, jako do truhly tolary, radčiby ten ctný pa- noše ztratil hotové tři groše, než tu milou manželku. Lom. Panoše, šlechtic nižší než rytíř, služeb-
ník rodu šlechtického, zastr. Jir. Vz Panoš. Panošic, e, m., panošův syn. St. skl.
Panošice = panoš. Kat. 1533.
Panošinka, y, f., paní panošova. Půh.
ol. 1412. Gl. Panošiti, il, ení, als Edelknecht, Junker
dienen. Jg. Panoška, y, m., vz Panoš.
Panošný = panošský. Pl.
Panošský, panoský. P. lid, Troj., obec, Žižk. Spr. voj. Edel-, Knappen-. Panošství, panoství, n., Knappendienst,
m. — Panošstvo, panostvo, a, n., dieEdel- leute. Knappen. Vz -stvo. Panoušek, ška, m., Herrchen, n. — P.,
říká se v Příbramsku a na Mor. kněžim zvl. kaplanům. Sml. Panov, a, m., ves v Brnensku u Tišňova.
PL. Panovačnosť, i, f., žádosť panování, Re-
giersucht. D. Panovačný, regiersüchtig, herrisch. Jg.
Panování, n., panství, das Herrschen,
Regieren, die Regierung, Herrschaft. V. P. jednoho: samovláda, monarchie. P. násilné. Har. Za panování Kroka, krále Karla. Har. Za panování knížete N., lépe : za vlády kní- žete N., za knížete N. Vz Abstrakta. Pk. Modu v p. uvésti. Dch. P. a moci něčí pod- dánu býti. V. Žádostivý p.; žádosť p. V. P. svému něco podmaniti. Háj. Veliké p., veliká starosť. Rb. Obyčejem p. pohanského. Chč. 444. — P., v staročeském právě čásť exekuce. Wenn der Sachfällige in 14 Tagen nach Fällung des Urtheiles die schuldige Summe nicht erlegte, dann folgte nach der úmluva das erste panování, nach diesem in 14 Tagen der zvod; zahlte er 4 Wochen nach dem zvod nicht, dann folgte das zweite p., nach ihm der odhad, nach diesem das 3. und 4. p., bei welchem die Einführung in den wirklichen Besitz erfolgte. Die ersten drei p. gaben zwar ein vorläufiges Recht auf den Besitz dem, der den Process gewann, aber nicht auf den Fruchtgenuss, desshalb hiessen sie jalové, plané, und erst das 4, pa- |
||
|
|||
Předchozí (486)  Strana:487  Další (488) |