488

nování war das plné, dokonalé, platné, po- j
slední, weil nach demselben das Gut dem
Gewinner des Processes übergeben wurde.
Gl. 222. Vz tam více. Jalové, když, kdo je
vede, dědin ještě neužívá; plné, když užívá.
Výb. I. 994. Vz Vš. 74., 82., 83., 179., 200.,
202., 357.; Arch. II. 499., 500., 501., 506.;
Pr. 1869. 785., 786.; Exekuce., S. N.

Panovatel, e, m., der Herrscher. Ros.

Panovati = pánem býti, vládnouti, herr-
schen ; hlavním býti, obwalten, herrschen;
jeviti se, im Schwange gehen, Statt haben,
Mode sein, regieren; krotiti, mrtviti, v moci,
v mezech držeti, bändigen, beherrschen;
platiti, platnosť míti, gelten. Jg. Pán panu-
jící. V. Panoval 40 let. Flav. Panující kníže.
V. Z panujících příčin (vzniklých, nastalých).
D. Neštovice nyní panují (1872. a 1873.).
Us. Opálání nepřítomných zhruba nyní pa-
nuje. Jg. Nebude ti to dlouho p. (platnosť
míti). Plk. Vz Konec. — kde (na čem):
na trůnu. D. Na nebi Bůh panuje. D. —-
(kým) nad kým. V., Chč. 303. Nad národy,
Flav., nad svými žádostmi. Bern. P. nad
věrou. Chč. 304. Strasti nade mnú panují.
BO. Měsíc nad nocí panuje. D. Podal mi to
proto, aby mnou mohl nad jinými p. Št. —
Pozn. Chybují tedy, kteří tuto vazbu za
špatnou mají. — komu, čemu. Peníze je-
dněm panují, druhým slouží. Brt. S. §. 109.,
f. Hodně také bývají chváleni urburéři,
jimžto ani hnév, ani náhlosť, ale rozumnost
panuje. CJB. 275. Panuje své mysli. BO.
Bohatý lidem panuje. GR. Bude p. pohanóm.
Ps. Panují mysli jeho vášně. Kom. Jemuž
hněv panuje. V. Duše panuje tělu. V. —
v čem, kde: v zemi. Us. V té zemi oheň,
v oné voda atd. panuje (hlavní jest věcí). Byl.
V pokoji a rozkoších p. Chč. 304. — jak.
Skrze moc s ukrutností podlé své vůle p.
Chč. 304. — kde. P. po celém světě. Er.
P. 500. Tuto při těch svatých manželech
vyšší boží rada panovala. Sš. L. 9. Mezi
obchodníky odměnná láska zřídka panuje.
Sych. Panovalo (= bylo) po 10 let mezi
nimi přátelství. Ml. Jasná mysl panovala
(byla) u všech hodovníkův. Ml. Skratkové
ostatně u všech národů panují a jmenovitě
u nás, jak již ze jména Jan m. Johannes
viděti. Sš. L. 1. — V Uhřích panoval mor,
šp. prý m.: byl, Uhry svíral, soužil atd.
Avšak slovesa panovati v tomto smyslu často
užíváme, vz předcházející příklady; ovšem
stačí často pouhé ,býti', když není řeči o sil-
ném jevení se podmetu: v pokoji jeho pa-
noval (byl) nepořádek. By (= byl) hlad
v Čechách. Dal.

Pánovec, vce, m., syn panský, der Sohn
des Herrn. Ros.

Panovice, e, f., dcera panská, die Tochter
des Herrn. 1520.

Pánovitě, herrisch. P. si počínati, vésti.
Us.

Pánovitosť, i, f., herrisches Wesen. Dch.

Pánovitý, vypínačný. Jest p. Us. Herrisch,
patzig.

Panovnice, e, f., mocnářka, Regentin,
Beherrscherin, Gebieterin, f.

Panovnický, panovníku jsoucí, patřící,
slušící. P. žádosť, Č., rodina, vlohy. Nt.

Panovnictví, n., Herrschaft, f. Us. Č.

Panovničí = panovnický.

Panovník, a, m., mocnář, vladař, Regent,
Regierer, Herrscher, Gebieter, Beherrscher.
V. P. český, vz S. N. II. str. 315.

Panovný, panující n. panováni žádostivý,
herrschend. P-ní andělové. Ms. Č.

Panožák, a, m., chamaesaurus, plaz. Krok.

Panožitý, větevnatý, ästig. Na Slov. D.

Pauskosť, i, f., die Herrlichkeit; herrisches
Wesen. Rk.

1. Panský, adv. pansky, po pansku; kom-
part. panštější. Vz -sk.— P., pánu náležející,
sloužící, herrschaftlich, Herrn-. P. dům, dvůr,
statek, služebník, Ros., obora, plnomocník,
Sych., stav (vz Žer. Záp. I. 110., 161., 186.,
218., 259., II. 123.), potaz n. nález, V., práva.
Zlob., služba, Jg., dílo (Frohndienst), Rk.,
tráva, Ziergras. U Příbora. Mtl. P. soud, vz
Soud. Pleje děva konopě u panského sada.
Rkk. 66. — Panská, é, f. (dle Nová, vz Nový),
služka panina neb pánova, Stubenmädchen,
n., Zofe, f. Slouží tam za panskou. Us. —
Panské, ého, n., dílo pro panstvo, robota,
der Frohn-, Herrendienst. Na panské choditi.
Na Slov. a na Mor. Hý. Na panském dělati,
nádeničiti, orati, žíti atd. Hý. Mám panské
před rukama (dílo pilné). Ros. — P., pánu
pŕístojný, k pánu se vztahující, Herrn-. Po
pansku si odfukovati (dělati pána). Us. Všk.
Panská dobrá vůle (hody). V. P. život vésti.
Us. Počínati si po pansku. Mluviti po pansky
= správnou češtinou; opak: mluviti po ha-
nácky. Us. u Olom. a na mor. Drahansku.
Hý., Sd. Nositi se (šatiti se) po pansku. Us.
Hý. Má panskou (= bolení břicha, běhavku).
U Strakonic. Slm. Máš panský způsob a svinský
obyčej (říká se prdlavému n. tomu, kdo ne-
pěkně jí). U Příbora. Mtl. Nestalo se prý
vinnou panskou (= panstva), že . . . Pal. III.
1. 211. P. láska (milosť) po zajících běhá (na
zajících jezdí). P. milosť a víno v dřevěné
konvi přes noc zvětrají. P. láska krátce jako
zaječí chvost trvá. P. láska roste na zaječím
chvostě. P. milosť a dvorská láska nebývá
stálá, ale brzo se mění. Jg., Lb. Panské služby
jsou kulovaté. Km. Ženská milosť jest jako
hosť, p. přízeň též jako sen, růžový květ, to
tré jde zpět. Panský kousek sviňský obyčej.
Vz Dávení. Lb., Jg. Připověděti je pansky,
ale splniti sedlsky. Č. Panské mysli člověk
(udatný); p. sláva, velebnosť, V., nemoc (dna).
Štelc. P. láska hubené tele; P. sliby časté
chyby; Kdo se v službě panské přetrhl, ne-
zasluhuje, aby mu zvonili (zpozdile jednal);
P. choroba, ubohého zdraví; P. spaní žebrací
snídaní (vz Chudoba). Lb. P. telátko roz-
umnější než selské děťátko; P. zakázka ne-
bývá jista; Do panského dvora vrata široká,
ale ven úzká; P. chyby každý zamlouvá.
Pk. Vz strany přísloví ještě: Dvorský, Dvůr,
Miláček, Mysl. — P., velebný, vznešený,
herrlich. V. — P. hruška, Herrenbirn. Jg.

2. Panský, vz Panický, 2.

Panslavism-us, u, m., řeckolat., všeslo-
vanství, domnělá snaha Slovanů po politické
jednotě všech jejich kmenů. Vz S. N. Der
P., das Panslaventhum.

Panslavista, y, m., dle Despota, pří-
vrženec panslavismu. Panslavist, m.