489

Panství, i, n., panská moc, die Macht,
Herrschaft. P. nad někým míti; nejvyšší p.
V. P. míti, spravovati; něco pod své jho
a panství přivésti; svému p. podmaniti, při-
pojiti; v dědičné p. uvésti (v poddanosť);
pod mocí a panstvím někoho býti; plného
a dokonalého p. do rukou svých dosáhnouti.
V. P. nad někým si osobovati. Ros. To náleží
pod panství N. Pref. Hrdosť vás o p. při-
pravila. Sych. P. prováděti. Nt. — P., stav
panský, Herrenstand. Dosáhl p. Ros. — P.,
titul. Jasnosť, p. a velikomocnost. Jel. —
P., zboží a statky pozemské. Herrchaft, f..
Gut, n. P. své rozšířiti. Us. Má veliké p.
Ros. P. křivoklátské. Hledí na dvoje panství
(= šilhavý). Vz Tělo. Č. — P , okršlek vlády,
Gebiet, Land, Dominium, Reich, n. Pod krá-
lovstvím jsou p., hrabství, knížectví atd. Kom.
P. římské. Pr. měst. České p. Pulk.

Panstvo, a, n., panství (zastr.), die Herr-
schaft, Macht, das Gebiet. Mají veliké panstvo,
že jsú nám otjeli vše manstvo. St. skl. —
Koll. — P., páni, die Herren, die Herrschaft
(Personen), die Herrschaften, der Adel. Ros.,
Us. Obklúči Lubora panstvo. Rkk. 44. Naše
p. vyjelo. Bylo tam mnoho panstva. Us. Vláčí
se za ním panstvo jako za srnou ocas
(o pyšných). Č.

Panščina, y, f., jm. louky panské u Zašové
na Mor. Km.

Panštár, a, m., robotník, Frohnarbeiter.
Na Slov. Plk. Vz Panštíř.

Panšťárka, y, f., robotnice, Frohnarbei-
terin. Na Slov. Plk.

Panština, y, f., na Slov., robota, panské
dílo, Frohndienst, m. Koll. — P., pánovitosť,
herrisches Wesen. P. se ho chytá; již p-nou
páchne. Plk. — Jg.

Panštír, panštář, e, m., kdo na panské
(na robotu) chodí, robotník, der in die Robot
geht. U Frenšt. Tč. Vz Panštár.

Pant, u, pantík, u, m., z něm. Band,
lépe: zápona, závěsa, závěska(u okna, u dveří),
hřebík do závěsy, Rk., Nz., spona, svaz,
stuhák. Us. tesařský. P. putny = popruhy.
Mor. Hý. Sekyrou přibíjeti panty. Pč. 4G. —
Panty, na Slov. = hambalky, hrady, Hahn-
balken. Plk.

Pantafírek, rka, m., člověk zakrnělý,
skrček. Us. u Kunv. Msk. Knirps, Zwerg, m.

Pantalíř, e, m., z it. bandoliera, něm.
Bandelier, das über die Schulter gelegte
Band, an dem das Seitengewehr hängt. Gl. 223.

Pantalony, dlouhé široké kalhoty (od
benátských námořníkův),die Pantalons. Hý.,
Rk. Kalhoty přes boty. Šp. Vz S. N.

Pantáta, y, druhdy i: pan táta, pana táty,
m. Y pantáta pan se nesklánívá.Vz Pánbůh.
D. Na mor. Zlínsku p. = kdo chodí po
městsku. Brt. P-ta pravili (pl.). Us. na Mor.
Kd. Nehněvejte pantátu. Us. Můj pantáto!
Pantáty, ů, pl. (místo sg.). Pantáty nejsou
doma (tak nazývá i čeládka i hospodyně
sama hospodáře. V Želivsku). Sř.

Pantatínek, nka, m. = pantáta.

Pantátovati, často pantáto říkati. Us.

Pantheism-us, u, m., z řec., světobožství,
všebožství, mínění, že vesmír sám ve svém
věčném ruchu a v plodící své síle bohem jest.
P. empirický, psychologický, logický, meta-

fysický, věčné myslivosti, spekulativní. Vz
S. N. — Pantheista, y, m., dle Despota,
přívrženec pantheismu. Pantheist, m. — Pan-
theistický, pantheistisch. Rk.

Pantheon, u, m., z řec, všebožiště, Šm.,
chrám zasvěcený všem aneb aspoň mnohým
bohům společně. Vz S. N — P., hrobka
slavných mužů. Rk. P. v Římě a v Paříži.
Vz KP. I. 122., 177., S. N.

Panther, a, m., felis panthera. Vz Schd.
II. 406. Vz Pard.

Pantík, u, m., vz Pant.

Pantla, y, f. = pentle. Na Mor. Červený
jako p. U Olom. Sd. Práce, chléb, chlapík
jako p. (krásný). Us. na mor. Drahanskou.

Hý.
Pantofel, íle, pantoflík, u, pantoflíček,

čku, m., z roman., vz Mz 270. V., Kom. J. 514.
P., domácí půlstřevíc, der Pantoffel. P. ženský.
P., trepky, Šp., na Mor. též tichošlápky. Us.
Hý. P., sandál, podšev, šotky, chrástor, chrá-
story, škrampetle; staré p.: chřample, křample,
křampály, křápky, škarpály, škrbály. šm.
(Hý). To je ženský p. (on je pod ženským
p-flem) = když kdo pod panstvím ženy jest,
D. Hrdina pod p-flem (ježděný manžel, der
Pantoffelheld. Šm.). Dch. Staří říkali: v sukni
choditi. Brs. 122. Weibernarr, m. — Pan-
toflíček, calceolaria, rostl., Schd. II. 291.,
střevičník, cypripedium calceolus, der Frauen-
schuh. Čl. 137., FB. 24.

Pantoflový, Pantoffel-. P. strom, Kork-
baum, dřevo, Kork. V., Kom. J. 122.

Pantograf, u, m., čapí nožka, stroj ku
zhotovování papírů cenných. Kal., KP. I. 404.

Pantoch, u, m., pantofel. Vyšívané p-chy.
Ms. Č.

Pantok, u, m., veliká kladní sekera, hla-
vatka, oštepačka, tesařská sekera, Zimmeraxt,
f. Tesař břevno k šňůře p-kem oštěpuje.
Kom. J. 517. Je hloupý jako p. U Přer. Kd.
Umí plovat jako p. bez topora. Us. Hsp. —
P. na Mor.: sekera na dříví, Holzhacke;
sekera s delším týlcem. Mřk.

Pantomima, y, f., z řec, posuňkování,
hra n. rozmluva v posuňcích, hra posuňky,
Pantomime, Geberdenspiel, -sprache. Vz S. N.
— Pantomimika, y, f., Pantomimik, Kunst
der Geberdensprache, umění vyjadřovati po-
hyby mysli n. celé děje pouze hrou těla a tvá-
řením se. S. N. — Pantomimista, y, m.,
posuňkář, Pantomimist. — Pantomimický, po-
sunkový, pantomimisch. Rk.

Pantošiti, il, en, ení, namlouvati, aufreden,
anplauschen. Us. (Vlček.). — P., pant ušiti,
na něco si zpomínati, sich erinnern. Až si ji
(píseň) spantoším. Us. Dch.

Pantovnice, e, f., putna s panty (= po-
pruhy), die Butte mit Tragbändern. Us. na
mor. Drahansku. Hý. Vz Pantový. — P.,
Bandhacke, f. Us.

Pantový, Band-. P. putna. Na Mor. Vz
Pantovnice.

Pantušiti, vz Pantošiti.

Panujičný = panující. Ros.

Panule, e, f., jm. krav, telat. Us.

Panuška, y, f., letní hruška. Sommerbirn,

Jg.
Panůžka, y, f., vz Panoha.

Panva, y, f., vz Panna.