492

p. světla, zvuku, tepla. Podobně nazývá se
u vodotrysku každý jednotlivě se vyřinující
proud vody paprskem. S. N. Paprslky od
sebe pustiti, vydati, dáti, V. P. dopadající,
odražený, zrakový. Sedl., sluneční. V. Klobouk
proti slunečním paprslkům. Us. Paprslky
osvěcovati. D. P. ranní Mus. P. světla, zvuku,
tepla, Lom; lomení, lámání p-ků; p. vody
(vodní). Nz. Slunce pusti svój paprslek jasný.
Zk. 213. P. hlavní, u čočky, u zrcadla, zvu-
kový, chemický. KP. II. 147., 134., 275., 141.
— P. krásy. Troj. P-ky n. věnec okolo hlavy
svatých, der Heiligenschein. D. — P., vše,
co paprskům podobno: a) v rostlinství. V kvě-
tenství u květů složených nazývají se p-ky
květy pokrajní, často od květů ve středu
lůžka společného tvarem i barvou rozdílné,
jako u sedmikrásy. S. N., Kk. 17.; Schd. II.
179. b) Čára ze středu k okolku jdoucí, der
Halbmesser, radius, poloměr. U schodnice (elli-
psy)= přímá čára spojující ohnisko s kterým-
koli bodem obvodu. S. N., Kom. P-kové ve
vozním kole špice, v mlýnském ramena slovou.
c) P. tkadlcovský, nitenice, das Riethblatt,
Blatt. P. ze třtin, skrze nějž se osnova po
páru vede. Aby p. svisle (kolmo) stál, jest
na spodní ploché části slupky a na hoření
straně doleního dřeva bidel tak zvaná zdraž.
Hk. P. čásť bidla u stavu tkadlcovského, jenž
sestává ze štípaných uhlazených rákosek nebo
i z tenkých ocelových drátků, mezi nimiž
osnové niti od nádobí k dolejšímu vratidlu
běží; jím se niti útkové stejně a ztuha k sobě
přitahují. S. N. d) U bran, dřevce dlouhá,
v nichžto železné hřebíky zaraženy jsou, die
Eggebalken. Vz Jg. (Slov.).

Paprskář, e, m., der Geschirrmacher. Rk.

Paprskoměr, u, m., der Strahlenmesser,
Aktinometer.

Paprskování, n., das Strahlen. Lom.,
Sedl.

Paprskovati, vz Paprslkovati.

Paprskovec, vce, m., amfibol.

Paprskovitosť, i, f., die Strahligkeit. P.
květu. Rostl.

Paprskovitý, k paprskům podobný, pa-
prsky mající, strahlig. P. květ (u římbaby),
jehlanec. Rostl., Sedl.

Paprskovka, y, f., radicaria, býložilec,
das Strahlenthier. Rostl.

Paprskový, paprsky mající, Strahlen-,
strahlig. P. věnec.

Paprskožárný, strahlend. Kamar.

Paprslkář, e, m., kdo tkadlci paprslky
dělá. Us. u Petrov. Dch.

Paprslkovati, paprskovati, paprsko-
vati, papršlkovati = paprsky vypouštěti,
strahlen, Strahlen schiessen, funkeln. Jg.
Slunce paprskuje. V. — čím: země teplem
paprskující. Krok. Očima na mne papršlkuje
(jiskří). Sych. Také i tělo jeho nepřestává
na zemi divy a zázraky p. Lom.

Papršlec, lce, m., der Aktinot, Strahlstein.
Presl.

Papruť, i, f. Farenkraut, n. Us. na Ostrav.
Tč.

Paprutí, n. Farn, Farnstrauch, m. Na
Ostrav. Tč.

Paprutka, y, f., Gabel f., Ranken. Někdy
stopka (rostlin) prodlužuje se v p-ky, rozvi-

liny a úponky, jako na hrachu, révě (Wein-
gabel) a j. spatřujeme. Schd. II. 195.

Paprysk, u, m. = paprslek. Málo světla
a některý ten p. stačí, aby v duši jeho ve-
škera krása boží se vyskýtala. Sš. J. 134.

Papše, duranče, e (ete), n., die Eierpflaume.
Čl. 37.

Papuč, papuče, e, papuča, papučka, y,
f., na Mor. a na Slov. = obuv nízká, pan-
tofel; sedlský střevíc mužský a ženský, Jg;
bačkora. Kd., Brt. Oprál ( = opral) p-če =
prodělal. Na Zlínsku. Brt. On je už na pa-
pučách = na mizině. U Olom. Sd. Je nadutý,
nadouvá se, chodí jako p. (durdí a mračí
se). Na Mor. Hý. On je papuč —- nerozumí
ničemu, je hloupý. Mřk.

Papučář, e, m., kdo papuče dělá, der
Potschenmacher.

Papučářka, y, f., die Potschenmacherin.
Na Mor. Hý.

Papučářství, n., die Potschenmacherei.

Papuch, a, papouš, e (Ros.), papoušek,
ška, m., Papagei, m. P. zelený, velký, mno-
hožihan, nachohlavec, Jg., aras dlouhoocasý,
kakadu obecný. Jhl. P. amazonský, psittacus
amazoniacus; p. šedý, p. erythacus; p. Ale-
xandrův, conurus Alexandri; kakadu obecný,
cacatua sulphurea; arasové; p. Nestor, Ne-
stor australis; p. noční, strigops habroptylus.
Vz Frč. 361., Schd. II. 454., 502. P. slova
formovati zvyká. Kom. — Učený p. (říká se
tomu, kdo odříkává, čemu nerozumí). Jg.
— P., jistý způsob oděvu v 16. stol. V pa-
poušku, v krykyši. Bech. (Rozb. 1841.)

Papuchalk, a, m. P. lední, mormon gla-
cialis, pták plovací. Frč. 342.

Papula, y, papule, e, f, na Slov. a na
Mor. (také v Čech.) = huba (vypasená); tvář,
der Mund; die Wange. Má hodnou p-lu
(= má dobré bydlo a proto je tlustý v obli-
čeji.) Na Mor.Zkl., Hý., Mřk. Dal mu po
papuli. Baiz. Čapni ho na papuli = dej mu
na hubu. Rozbiju ti p-lu. Us. u Rakovn.
Roztáhl na nás p-lu (hubu). Us. v Kunv.
Msk.

Papulovati, na Slov. žváti, plappern; hu-
bovati, schelten. Baiz.

Papuší = papouškový, Papageien-. — Jg.

Papušina, y, f., měkký koláč, bílý chléb,
Weissbrod, n. Slov. Koll.

Papuškati, papati (o dětech), essen. Slov.

Papuť, ě, m., střevíc z konců sukna, neb
houní ušitý (ne: papuče, vz Papuč), Filz-
schuh, m., Potschen. Us. ve Slez. a na vých.
Mor. Tč.

Papyrin, u, m., pergamen rostlinný. Vz
KP. I. 287.

Papyrografie, e, f., z řec., druh kameno-
tisku, při němž na místě kamenů lithogra-
fických užívají papíru kamenného. Vz S. N.

Papyr-os, u, m., cyperus papyrus anti-
quorum, papírovník či šáchor papír; z něho
se dělal aegyptský papír. Vz KP. I. 269.

Par, u, m., kvas, Sauerteig, m. Slov. Pary,
zapařené otruby, abgebrühte Kleien. Tabl.

Pár, u, párek, rku, na Slov. pářík, u,
páreček, čku, m. P., dvě k sobě patřící
věci jako: pár bot, střevíc, rukavic, Paar
n. Ros. Pár nožů = nůž a vidlička, ein Be-
steck; jinak = dva nože. — P., dvé čeho-