Předchozí (492)  Strana:493  Další (494) |
|
|||
49 В
|
|||
|
|||
koliv, zwei, Paar. Pár dobrých přátel u sebe
mám. P. holoubat. Mládenců a panen páry. Us. V páru, po páru = dvé a dvé. D. Do páru — suda, ne do páru = licha. L. Párek uzenek. Rukavičky po páru klásti. Šp. Místo pár: dvé atd. Mám dvoje, čtvery boty; dvé holubův; jarmo volů; chodí po dvou, dva a dva, dvě a dvě (dívky), pět sud zajíců. Šr. Ale nemusíme se slovu pár vyhýbati, neníť to slovo německé. — P. manželů. Býti párek (vzíti se). To by byl hezký pá- rek. Us. Kuroptve jsou teď v párkách (páří se). Us. Dáti ptáky do páru (spářiti je), in die Hecke geben. Us. Hý. — P., roveň, gleich. Není mu páru (rovně). Na Slov. Hdk. — P., para, der Thürstock. Hř. Para, y, f., vz Pár (konec).
Pára, y, f., na Slov. para; instr. sg. parou,
v gt., dat., lok. a instr. pl. krátí á též: par atd. vz á, Brána. Der Dampf. P-mi nazý- váme plyny neb vzdušiny, povstávající z ta- kových látek, které se nám obyčejně jakožto kapaliny objevují. Vz S. N., KP. II. 340. P. vodnatá, vlažná, Us., sytá, sirná, Us., vodní, lihová, sírečná atd. S. N. Tvoření par, překapování (destillování) parou; va- řiti parou; hutnosť, síla páry. Nz. Páry zhůru se nesou. Kom. J. 48. Vltava v ranní páře. Rkk. Voda vroucí páry vypouští. Páru od sebe dáti, vypustiti. Parou vypáchnouti. V. Páru vydávati. D. Nemoci pocházejí z toho, že páry (pot) zadrženy bývají. Berg. Plný páry. D. Voda parou vyšla. Vys. P. vystu- puje z vody. Nt. Jako stín a p. pomine všecko. Krom. Život lidský jest pára. Ros. Měchýřem a parou nás neodstraší, musíť na hrot přijíti. Ctib. Parou topiti, Nz., něco hnáti. Us. Jest jako p. nad hrncem. Vz Smrť. Č. P. kostí neláme. Pk. — P. Pes nemá duše, má jen páru. Plk. Zlá pára = nemoc, tesknost, Beklemmung, Melancholie, f. — P. zemská, routička, routa polní, fumaria officinalis, der Erdrauch. Rostl. — P. = síla. Ten má páru! Us. na Mor. Brt. Musíš při- dati trochu páry, pak to půjde. Na mor. Drahansku. Hý.— P., pár. Us. u Přer. Kd. Milovali jsme sa jak holubů pára. Mor. P. 282. (Zb.). Parabola, y, f., z řec., v mathem. ona
křivka druhého stupně, která vznikne, když se kolmý kruhový kužel prořízne rovinou rovnoběžnou k některé tvořící přímce ku- žele, die Parabel. Vz S. N. — P. v poetice = přirovnání, podobenství t. j. vypravování děje tak zřízeného, aby z něho jistá pravda č. idea jasně, snadně a jadrně vysvítala, aneb provedení nějakého případnébo při- rovnání celou řečí, die Parabel (Clleichniss- rede). Vz S. N. Od bajky liší se p. tím, že příběh její vzat jest ze života lidského a předveden za možný, ne jako v bajce za skutečný. P. obírá si za předmět všední pří- běhy lidské, které se neudály jednou, nýbrž vždy znova se opětují. Nejkrásnější p-ly jsou podobenstva Nového zákona, iež rou- chem poetickým oděl V. Štulc (Perly ne- beské, 1865). Také národní pohádky bývají tytýž rázu parabolického. KB. 213. Příklady vz ve Vínku 1874. 20.: Pokleslá borovice; str. 44.: Pravá šlechetnost'; str. 148.: Barvy |
národní. Dch. Smysl, výklad atd. p-ly. Sš.
Vz Podobenství. Parabolický, tvar paraboly mající nebo
k parabole se táhnoucí, parabolisch. P. báseň, vz Parabole; pohyb, vz S. N., zrcadla pro odraz tepla, světla a zvuku, Km., Ck., dráha, parabolischer Fall, Ck., smysl. Hý. Paraboloid, u, m., jm. jistých geome-
trických ploch. P. elliptický, rotační (točený, kruhový), hyperbolický. Vz S. N. Paracentesa, y, f., z řec., probodnutí,
znamená v chirurgii otevření dutin naplně- ných tekutinou všelikou chorobnou. P. břicha trokarem. Vz S. N. Paracorolla, y, f., řeckolat., korunka,
věnec, zvláštní útvar listový v podobě šupin, štětin a pod., jsoucích v hrdle koruny ně- kterých rostlin jako tolitovitých, piplovitých atd. S. N. Paračka, ý, f.. páravé a neužitečné dílo,
párka, piplačka, Piplerei, Arbeit, f. Je s tím veliká p. — P-ky = schůzky k párání peří, Federschleissgesellschaft, f. Koll. — P., hračka, hříčka, das Spielzeug. Musím dítkám p-ky koupiti. Us. na mor. Drahansku. Hý. Paračov, a, m., ves u Strakonic. PL.
Paráda, y, f., z fr., okázalosť, odiv; slavná
přehlídka vojska, die Parade. Parádu dělati. Na Slov.: parádu robiť. Koll. Dělati p-dy (cavyky). U Olom. Sd. Ta jde na p-du (strojí se). U Rychn. Hsp. Nádobí toho se užívá jen za zvláštní příležitosti, sice visí toliko na parádu. Na Zlínsku. Brt. P-du řeže. Mt. S. Ti vedou p-du, leben pracht- voll. U Rychn. To by byla hezká p-da, kdybys to udělal (to bys to hezky vyvedl)! Us. Všk. Vzíti co do p-dy (úsilovně o něčem pracovati) Us. Všk. Byli jsme na parádě. P. na ulici a hovno v truhlici. Prov. Kam pak, kam pak s bačkorama na p-du? (O zvě- davém.) Us. Vk. — P., připravovaná pěna na smetaně. Rk. Paradigma, ata, n., řec, obrazec, pří-
klad, vzor skloňovací neb časovací. Paradina, y, f., kořalka, der Branntwein.
Us. v Krkonš. Jg. Paradis, u, m., z řec.= zahrada. Žili
jako v p-su (v zahradě rozkošné, v ráji). Us. Paráditi, il, ění, paradovati. Ten parádí
(dovádí, treibt). Slov. — s kým. Jg. — se čím: novým oblekem (pyšniti se, prahlen). Us. — P., s povykem, křikem a klením se vaditi, hromovati, křik tropiti, láti, wetternd zanken, schreien, schelten. — abs. Prosím vás, tatínku, přestaňte již parádit; co tomu řeknou lidé ? — komu řádně naparáditi, vyparáditi = nadatí, naláti. — jak dlouho. Od rána až do večera p. Us. na mor. Dra- hansku. Hý. Parádivosť, i, f., die Putzsucht. Dch.
Paradlo, párátko, a, n. P. zubí, zubů
(na Slov. šparak), Zahnstocher, V., ušní. V., D. —P ., hříčka, loutka, paračky, Spiel- zeug. D., Us. u Jilemn. Parádní, -ný. P. postel, pokoj, holka.
Us. Parade-. Vz Paráda. — P., hlavní, zvláštní, besonders gut. Osení, úroda, zdraví, pořádek, hospodářství není tak p-dné. Us. na Mor. Hý., Brt. |
||
|
|||
Předchozí (492)  Strana:493  Další (494) |