49 В

koliv, zwei, Paar. Pár dobrých přátel u sebe
mám. P. holoubat. Mládenců a panen páry.
Us. V páru, po páru = dvé a dvé. D. Do
páru — suda, ne do páru = licha. L. Párek
uzenek. Rukavičky po páru klásti. Šp. Místo
pár: dvé atd. Mám dvoje, čtvery boty; dvé
holubův; jarmo volů; chodí po dvou, dva
a dva, dvě a dvě (dívky), pět sud zajíců.
Šr. Ale nemusíme se slovu pár vyhýbati,
neníť to slovo německé. — P. manželů.
Býti párek (vzíti se). To by byl hezký pá-
rek. Us. Kuroptve jsou teď v párkách (páří
se). Us. Dáti ptáky do páru (spářiti je), in
die Hecke geben. Us. Hý. — P., roveň,
gleich. Není mu páru (rovně). Na Slov. Hdk.
— P., para, der Thürstock. Hř.

Para, y, f., vz Pár (konec).

Pára, y, f., na Slov. para; instr. sg. parou,
v gt., dat., lok. a instr. pl. krátí á též: par
atd. vz á, Brána. Der Dampf. P-mi nazý-
váme plyny neb vzdušiny, povstávající z ta-
kových látek, které se nám obyčejně jakožto
kapaliny objevují. Vz S. N., KP. II. 340.
P. vodnatá, vlažná, Us., sytá, sirná, Us.,
vodní, lihová, sírečná atd. S. N. Tvoření
par, překapování (destillování) parou; va-
řiti parou; hutnosť, síla páry. Nz. Páry zhůru
se nesou. Kom. J. 48. Vltava v ranní páře.
Rkk. Voda vroucí páry vypouští. Páru od
sebe dáti, vypustiti. Parou vypáchnouti. V.
Páru vydávati. D. Nemoci pocházejí z toho,
že páry (pot) zadrženy bývají. Berg. Plný
páry. D. Voda parou vyšla. Vys. P. vystu-
puje z vody. Nt. Jako stín a p. pomine
všecko. Krom. Život lidský jest pára. Ros.
Měchýřem a parou nás neodstraší, musíť na
hrot přijíti. Ctib. Parou topiti, Nz., něco
hnáti. Us. Jest jako p. nad hrncem. Vz Smrť.
Č. P. kostí neláme. Pk. — P. Pes nemá
duše, má jen páru. Plk. Zlá pára = nemoc,
tesknost, Beklemmung, Melancholie, f. —
P. zemská, routička, routa polní, fumaria
officinalis, der Erdrauch. Rostl. — P. = síla.
Ten má páru! Us. na Mor. Brt. Musíš při-
dati trochu páry, pak to půjde. Na mor.
Drahansku. Hý.— P., pár. Us. u Přer. Kd.
Milovali jsme sa jak holubů pára. Mor. P.
282. (Zb.).

Parabola, y, f., z řec., v mathem. ona
křivka druhého stupně, která vznikne, když
se kolmý kruhový kužel prořízne rovinou
rovnoběžnou k některé tvořící přímce ku-
žele, die Parabel. Vz S. N. — P. v poetice
= přirovnání, podobenství t. j. vypravování
děje tak zřízeného, aby z něho jistá pravda
č. idea jasně, snadně a jadrně vysvítala,
aneb provedení nějakého případnébo při-
rovnání celou řečí, die Parabel (Clleichniss-
rede). Vz S. N. Od bajky liší se p. tím, že
příběh její vzat jest ze života lidského a
předveden za možný, ne jako v bajce za
skutečný. P. obírá si za předmět všední pří-
běhy lidské, které se neudály jednou, nýbrž
vždy znova se opětují. Nejkrásnější p-ly
jsou podobenstva Nového zákona, iež rou-
chem poetickým oděl V. Štulc (Perly ne-
beské, 1865). Také národní pohádky bývají
tytýž rázu parabolického. KB. 213. Příklady
vz ve Vínku 1874. 20.: Pokleslá borovice;
str. 44.: Pravá šlechetnost'; str. 148.: Barvy

národní. Dch. Smysl, výklad atd. p-ly. Sš.
Vz Podobenství.

Parabolický, tvar paraboly mající nebo
k parabole se táhnoucí, parabolisch. P. báseň,
vz Parabole; pohyb, vz S. N., zrcadla pro
odraz tepla, světla a zvuku, Km., Ck., dráha,
parabolischer Fall, Ck., smysl. Hý.

Paraboloid, u, m., jm. jistých geome-
trických ploch. P. elliptický, rotační (točený,
kruhový), hyperbolický. Vz S. N.

Paracentesa, y, f., z řec., probodnutí,
znamená v chirurgii otevření dutin naplně-
ných tekutinou všelikou chorobnou. P. břicha
trokarem. Vz S. N.

Paracorolla, y, f., řeckolat., korunka,
věnec, zvláštní útvar listový v podobě šupin,
štětin a pod., jsoucích v hrdle koruny ně-
kterých rostlin jako tolitovitých, piplovitých
atd. S. N.

Paračka, ý, f.. páravé a neužitečné dílo,
párka, piplačka, Piplerei, Arbeit, f. Je s tím
veliká p. — P-ky = schůzky k párání peří,
Federschleissgesellschaft, f. Koll. — P.,
hračka, hříčka, das Spielzeug. Musím dítkám
p-ky koupiti. Us. na mor. Drahansku. Hý.

Paračov, a, m., ves u Strakonic. PL.

Paráda, y, f., z fr., okázalosť, odiv; slavná
přehlídka vojska, die Parade. Parádu dělati.
Na Slov.: parádu robiť. Koll. Dělati p-dy
(cavyky). U Olom. Sd. Ta jde na p-du
(strojí se). U Rychn. Hsp. Nádobí toho se
užívá jen za zvláštní příležitosti, sice visí
toliko na parádu. Na Zlínsku. Brt. P-du
řeže. Mt. S. Ti vedou p-du, leben pracht-
voll. U Rychn. To by byla hezká p-da,
kdybys to udělal (to bys to hezky vyvedl)!
Us. Všk. Vzíti co do p-dy (úsilovně o něčem
pracovati) Us. Všk. Byli jsme na parádě.
P. na ulici a hovno v truhlici. Prov. Kam
pak, kam pak s bačkorama na p-du? (O zvě-
davém.) Us. Vk. — P., připravovaná pěna
na smetaně. Rk.

Paradigma, ata, n., řec, obrazec, pří-
klad, vzor skloňovací neb časovací.

Paradina, y, f., kořalka, der Branntwein.
Us. v Krkonš. Jg.

Paradis, u, m., z řec.= zahrada. Žili
jako v p-su (v zahradě rozkošné, v ráji). Us.

Paráditi, il, ění, paradovati. Ten parádí
(dovádí, treibt). Slov. — s kým. Jg. —
se čím: novým oblekem (pyšniti se, prahlen).
Us. — P., s povykem, křikem a klením se
vaditi, hromovati, křik tropiti, láti, wetternd
zanken, schreien, schelten. — abs. Prosím
vás, tatínku, přestaňte již parádit; co tomu
řeknou lidé ? — komu řádně naparáditi,
vyparáditi = nadatí, naláti. — jak dlouho.
Od rána až do večera p. Us. na mor. Dra-
hansku. Hý.

Parádivosť, i, f., die Putzsucht. Dch.

Paradlo, párátko, a, n. P. zubí, zubů
(na Slov. šparak), Zahnstocher, V., ušní. V.,
D. —P ., hříčka, loutka, paračky, Spiel-
zeug. D., Us. u Jilemn.

Parádní, -ný. P. postel, pokoj, holka.
Us. Parade-. Vz Paráda. — P., hlavní,
zvláštní, besonders gut. Osení, úroda, zdraví,
pořádek, hospodářství není tak p-dné. Us.
na Mor. Hý., Brt.