496

tam tak dlouho páráš (meškáš)? Tu se tak
párám (ničemnou práci konám). Us. Děti se
párají. Us. (Bolesl.). A ty Bártku nepárej se.
U Rožn. na Mor. Kda. Nepárej se tak (ne-
dělej to tak zdlouhavě). Us. Šg. — (se)
v čem. Jiní párali v ohni. Kom. Lékaři
párali se v nečistotách. Kom. P. se v zu-
bech, v nose. D. V cizím neštěstí všetečně
se nepárej. Kom. Počali někteří jako v lejnu
párati se. Bart. 303. 3G. — co, se u čeho,
kde. Solf. — se s čím. Nač se s tím páráš
(obíráš, hmoždíš) ? P. se s ptáky. Ros. Ne-
párej se s tím (nezdržuj se). Us.

Paratiti, il, ěn, ění, na Slov., něco tajně
dělati, zle tropiti, treiben, tlum. Co tu para-
tíš? Koll.

Pařátitý, pářaty mající, mit Krallen ver-
sehen. Krok.

Párátko, a, n., vz Paradlo. — P., tyčka,
biclelce, hůlka, Stange, f. P. ručničné (ná-
stroj k vytahování kulek z hlavně, kroužel),
Kugelzieher, m. Šp.

Paratkov, Poratkov, Boratkov, a, m.,
ves u Sedlce. PL.

Parato, a, n., na Slov., drouh, klacek,
Stange, f., Prügel, m. P-tem koho udeřiti
(klackem). Koll.

Paratovati, dováděti, schäkern. Na Slov.
Plk.

Páravý,pracný, nesnadný, těžký, tändelnd,
mühsam. P. dílo = zdlouhavé; р. práce.Čočka
je páravá k přebírání. Us. — P., zdlouhavý,
uevýpravný, zögernd, langsam, zauderhaft.
Ros. — Jg.

Pářavý, plný páry, dampfig, voll Dunst.
Zlob.

Paráž, e, m., řeřavé uhlí, glühende Kohlen.
Na Slov. Rostl.

Parbleu (fr , parblö, z par dieu — pro
Boha), kakraholte. Potztausend.

Parca, vz Parka.

Parcella, y, f., z lat., částka, Hlavně po-
zemková, dílec, oddělek, die Parcclle, kleiner
Theil.

Parcellovati, pozemek rozkouskovati,
parcelliren, in kleine Theile zertheilen, Län-
dereien zerstückeln. Vz Parcella. — Par-
cellní, částečný, Theil-.

Pard, a, pardus, a, pardal, a, m., par-
dalice, e, f., felis pardus. Panther, m. S par-
daly se potýkati. Cyr. Zvěř jako pardus. ZN.,
BO. Vz S. N., Schd. II. 407.

Pardamuška, y, f., druh hrušek s dlou-
hými stopkami (bergamotka?). Us. u Olom.
Sd.

Par dieu (fr., pardyö), pro Boha, bei Gott.
Rk.

Pardion, a, m., asi z it. par dio, der
Krippenreiter, Haberfürst, der Zwetschken-
adel, kobylkář. Gl. 233.

Pardon, u, m., z fr., milosť, odpuštění,
prominutí trestu, Verzeihung, Gnade, Begna-
digung, f. P. dostati, někomu dáti. Us.

Pardonovati koho = pardon mu dáti,
pardonniren, begnadigen. Vz Pardon.

Pardový, Panther-. Z jeskyň lvových a
z hor pardových. BO.

Pardubice, dle Budějovice, Pardubitz, mě.
v Cech. Ten mu pověděl, po čem perník
v Pardubicích (četl mu kapitolu). Č.Vz S.N.,

Tk. III. 425. — Pardubičan, Parduban, a,
m., pl. -né. — Pardubický, lépe : pardubský,
vz -ský. Pardubský: Arch. I. 79., Dsky I.
223. Blyští se jako pardubská věž. Č.

Pardubicky, f., ves u Pardubic. PL.

Pardus, u, m., kázeň metlami, chlost, der
Schilling. P. komu dáti. V. Pachole dostalo
pardus. Sych. Pardusem za smilstvo trestati.
V. Dítěti metlou p. dal. V. Co by kočce p.
dal (co by dup, rychle). U Kunv. Msk.

Pardva, y, f., Wasserläufer, m., totanus,
vodní pták. Krok., Palliardi (Mý.). Vz Vo-
douš.

Pare, e, n., z lat., spis jiný v táž slova
sepsaný, spis násobný, stejnopis. Podati
spis dvojnásobně, in zwei Parien. J. tr.

Parecel, u, m., Pyrosidenit, m., nerost.
Presl.

Paředly, dle Dolany, něm. Paredel, ves
v Mostecku. Vz S. N.

Parejsek, sku, m., das Stellmass. Šp.

Párek, vz Pár.

Parem, rmu, m., nyní: parma. Nomenel.

Pařenáč, e, m., chlupáče, ete, n., prase
větší než odstávce. U Bechyně. Mý.

Paření, í, n., das Brühen, Abbrühen. P.
slepic. Vz Pařiti. — P., co pařeno jest, das
Gebrühte, die Siede. Jg. Dáti kravám p.,
krmiti pařením (pařenou pící, plévami atd.).
Das Brühfutter. — P., ohřívání parou nebo
něčím teplým, nápara, das Bähen. P. nohou
v lázni. Kom. — P., kvašení, die Gährung.
Hnůj do prvního paření na hnojišti přichází.
Puch.

Páření, n. P., ptačí pojímání, das Paaren,
die Paarzeit. Jg. — P., potahování volavec
na spáře, das Rudern, Regen.

Pařenice, e, f., pařenička, y, f., něco
pařeného, gebrüht, gedünstet, na př. řepa.
Us. — P., das Brühfutter. Vz Paření. — P.,
svině ne príliš tlustá. — P., na Slov. nádoba,
kbelík (od mouky, sýra atd.), Gelte, f., Fass,
Behältniss, n. Mám pařeničku másla na zimu.
Lešk. Na Slov. také: nádoba k navažování
vody, v ovčárnách, Schöpfkiebel. m. Jg.

Pařenina, y, f., paření, Bähung, f. — Na
Slov. pára, der Dunst. Plk.

Pařeniště, ě, n., záhon, kde rostliny umělým
teplem k zrůstu se pudí, das Treib-, Mistbeet.
Jg. P., pařiště, hřízně. Pt. P. před mrazy
prkny a slamou se pokrývá. Pt. V pařeništi
zeliny spěšně rostou. Kram. Vz Pařiště.

Pařenka, y, f. Tráva dobytku vodou
spařená. U Opav. Pk. — P., spařka, gebrühte
Federn. Jg. — P-ky, pařené housky, gebrühte
Semmeln. Rk.

Parentela, y, f., lat., příbuzenství, příbu-
zenstvo. S. N. Die Verwandtschaft.

Parenthesa, y, f., z řec., závorka, ( );
vložka, vsutá věta, vedlejší věta vložená
v hlavní větu k určitějšímu jejímu doložení.
S. N. Per parenthesin, mimochodem, in pa-
renthesi, v závorce. Vz Mus. 1844. str. 438.
Einschaltungszeichen (); Zwischen-, Schalt-
satz, Parenthese.

Pařený; pařen, a, o, gebrüht, gebläht.
P. housky, otruby, plévy. Us. Vz Pařiti.

Parere, it., dobré zdání o nějaké věci,
Gutachten, n. P. lékařské atd. Rk.