501

nou podlé taktů nad sebou stojících. Hd. P.,
přehled všech hlasů hudební skladby. Vz
S. N. Notenbuch, n., Partitur, f. Čtení, hráni
z p-ry. Hd.

Partner, a, m., ang., společník, stranník,
Rk., podílník, spoluhráč, soudruh, Theil-
haber, Genosse, Kamerad, m. S. N.

Partoltice, Partotitz,ves u Nepomuka. PL.

Partyka, vz Partika, Partéka.

Partykál, vz Partikál.

Partyzán, partysán, a, m., přívrženec,
stranník, Rk., někdy také: přeběhlík. S. N.
Partheigänger; Uiberläuíer, m.

Partyzána, y, f., vz Partazána. — Par-
tyzánský. P. válka či malá, kterou vedeme
znepokojujíce nepřítele, náhlými přepady,
zaskakováním, přejímáním dovozů atd. ne-
pouštějíce se do pravidelné bitvy. S. N.

Parub, u, paroubek, bku, m. = paruba?
Zlob.

Paruba, y, f., poruba, paseka, Waldhau,
f. Ve Slez., Tč., na Slov.

Paruch, u, m., urbula, šat, zastr. Rozk.

Paruka, y, f., na Slov. paroka, parocha,
parochna, z fr. peruque, vlásenka, die Pe-
rücke. P. dlouhá, ocasatá, krátká. Us. P.
s pytlem, s copem. Vz S. N.

Parukáč, e, m., kdo má paruku (zvl. ve-
likou). Dosť tam mají parukáčů. Puch. — Pa-
rukář, e, m.,vlásenkář, Perückenmacher, m. —
Parukářka, y, f. Perückenmacherin. — P.,
sýkora chocholatá, parus cristatus. Frč. 354.,
Schd. II. 444. — Parukářský, Perücken-
macher-. P. řemeslo. Jg. — Parukářství,
n., umění zhotovovati paruky. Vz S. N. Pe-
rückenmacherei, f. — Parukatý, velikou
paruku mající. — Parukový, Perücken-.
P. sloh, vz KP. I. 175.

Parunkový = parojkový. P. vosk, svíce.
Břez., Mus. 1858. 367. Gl.

Parupčiti, il, en, ení, Spielzeug o. Tändel-
werk machen. Ú Olom. Sd.

Parupka, y, f. = paruka. — P., Spiel-
zeug, n., Marionette. U Olom. Sd.

Parus, u, m., parusa, y, f., plachta, rus.,
das Segel. Rk. P. hlavitý, das grosse Segel.
Měly takové lodi kupecké jenom jeden stožár
s hlavitým p-sem. Sš. Sk. 283.

Parusina, y, f., plachta, Segeltuch, n.

Paruska, y, f. P. desková, velella spi-
rans, slimýš polypový plovoucí. Frč. 39.

Paruť, i, paruťka, y, f., štipka. P. soli.
Na Slov. Plk.

Parůžek, vz Paroh. P., paroh srnčí a kam-
zičí. Šp.

Parvenu (z fr., parvný), povýšenec, kdo
se povznesl z nízkého stavu k vznešenému
n. z chudoby k bohatství, Emporkömmling,
Glückspilz, m., u Římanů: homo novus. S. N.

Páry, pl., f., zastr. = máry, z něm. Bahre,
f. St. skl., Výb. I. 73.

Parychta, y, f., nějaké strašidlo, ein Ge-
spenst. Povídá se, nají-li se dítě o štědrý
den příliš nebo před časem, že přijde p. a
jemu břicho rozpáře. Us. Budín.

Parylna, y, f. = palírna na kořalku. Na
Mor.

Parypa, y, f. Vz Paripa.

Parypník, a, m. Selbstzüchter eines Pfer-
des. Slov.

Parysati-s, dy, f., matka Artaxerxova.

Páryska, y, f., obdélná hruška, Pariss-
birn. V.

Paryta, y, f. Říkají jí děvče, ale ona jest
již hodná p. (je veliká). U Brandj. Dch.

Parytaj, e, m., smerinthus, Hmyz. Krok.

Parzeť, i, f. Když měl peníze, poslal pro
víno, staRé pivo a pro ty parzeti, co sobě
zamyslil. Svěd. 1569. p. 36.

Pas, u, m., z lat. passus, úžina, úzká cesta,
prosmyk, der Engpass. Osadili mu Řekové
jeden pas aneb cestu, aby dále táhnouti ne-
mohl. V. Na pasích všude na ně číhali. Kom.
Býti komu na pasích (číhati, čekati, pozo-
rovati). Rk. — P., průchodní, průvodní list.
D. Pass, Passbrief, Freibrief, m. Víra, láska,
naděje pas pro svět i nebe je. Slez. Tč. —
P., průchod, průchodiště, der Durchgang,
Pass. Někomu svobodný pas propustiti; pas
skrze zemi dáti. V. Pas a glejt. Kom. —
P. = pá, fr. Pas de deux (padedö), tanec
dvou. Rk.

Pás, gt. pasu, pásek, sku, pásec, sce,
páseček, čku, m. P. staž. z pojas krátí fo-
neticky mimo nom. a akkus. sg. ve všech
ostatních pádech á v a. Brs. 3., Gb. III. 132.,
136. V obec. mluvě: pas. Kts. — P., řemen
n. co podobného, kterým se prostřed těla opa-
sují, Gürtel, Gurt, m., Binde, f. P. jezde-
cký, D., rytířský, V., břišní (nábřišek,
hace), pružný pro těhotné n. břichaté, oby-
čejný, p. břišní z látky jemné, p. břišní hed-
vábný, p. s podušnicí na průtrž pupeční,
průtržní, p. pro děti. Cn. P. nejvyššího
kněze u židů, balteus. Exod. 28. 4. Dch. P.
polní, šerpa, Feldbinde, f. Čsk. P. připiati,
odepiati, rozepiati. V., odpásati, odpasovati,
Jg., rozpasovati. Br. Pásem opásán podlé
způsobu kajicníků starozákonných. Sš.' Mt.
159. P., opasek k zavěšení tesáku. Šp. Zlatý
pás odpásal, Kačenku opásal. Mor. P. 126.
(Zb.). Pasem se opasujeme. Kom. J. 516.
Klíče za pasem nositi. V. Ruce za p. za-
tknouti. L. Strče ruku za p. bych to udělal.
Vz Snadnost Č. V pase peníze míti, nositi.
Us. Ruce za p. zastrčiti (nic nedělati). Šm.
Má peníze za pasem. Tč. Valaši (na Mor.)
nemají šlí, nýbrž pasy. Tč. Ví, jak obrátiť
má svůj pás (o hněvivých se říká). Shakesp.
— P., místo u prostřed těla, ve kterém oby-
čejně pás okolo sebe obvíjejí, Gürtel, m. Do
pasu zvýší. Zlob. Jde mu voda až po pás.
Bředli jsme potokem až pod p., Sych., lépe:
po pás. Jg. V pás koho popadnouti = v půl.
L. Obraz po p., Brustbild, n. — Za pasem =
u sebe, na pohotově, gleich da, bei der Hand,
nahe. Jg. Noc za pasem. Zhouba naše za
pasem. L. Smrť vždycky za pasem vězí. Jg.
Ten má smrť za pasem. U Litom. Dř. Vzíti
nohy za pás = na ramena, utíkati. L. Za
pasy s kým jíti, choditi, v zápas jíti; za
pasy se dáti = zápasiti. St. skl. — Pasy,
die Rippen. U Místku. Mtl. — P., širší ko-
vání (kovářské atd.), Hk., zděře na hlave
u kola vozového. Mrk. Vz Pasy. — P.,
okolek, popruh, zděř, remen, obruč atd. Gurt,
Riemen, m., Band, n. Us. Dříti z koho pasy
(druh mučení), vom Jemanden Riemen zie-
hen. Us. na Mor. Hý. Křičí, jakoby z něho
pasy dřeli. Sk. P. vojové, zděře, které voj