503

malých věcí mosazných, měděných a bron-
zových : přezek, sponek, knoflíků, klik atd.
S. N. Gürtlerei, f.

Pasiti se s čím. Pasí (tahá) se s tou
kostí, až ji chce roztrhat. U Rychn.

Pasivec, vce, m., dasypus, Gürtelthier, n.

Paska, y, f., pasačka. D. — P. na Slov.
pletený koláč. Plk.

Páska, y, f., páselc. P. na krk. P. na
ubrousky. Band, n.

Paskala, y, f., na Slov. hřmot. P-lu ro-
biti. Plk.

Paskalovati, paskalu činiti, lärmen. Slov.
Plk.

Páskář, e, m. Plattelhobel, m. Skv., Hk.
P. kosý, rovný.

Paskolek, lku, m., věc v zrůstu zaražená,
zmařená, jako sklaná. Po tom náramném
krupobití nic než samé p-ky nebylo v za-
hradě viděti. Chladno nadělalo z fial jeden
p. Us. Č.

Páskoun, a, m., lepidopus, ryba. Frč. 297.

Paskov, a, m., mě. na Mor. v Novojičín-
sku. Vz S. N.

Páskovací nůž, Riemenschere. Presl.

Páskovaný. P. sloh. Vz Krč. 183.

Páskovati, pásky dělati, jimi ovíjeti,
Streife, Gürtel schneiden, damit umgeben. Jg.

Páskovatý, streifig. P. holub, pták. Zlob.

Páskový, Gürtel-. P. řetízek. Dch.

Paskřivec, vce, m., drzý, horkokrevný
hoch, Hitzkopf, m. U Olom. Sd.

Paskuda, y, paskudnosť, i, f., pol., ne-
čistota, nečistá osoba. L. — P., škoda, Scha-
den. Stromům dělá hnojůvka p-du. U Opav.
Pk. — P., y, m., na Slov., na Mor. a ve
Slez., škůdce, na Mor. mlsač. Plk., D. — P.,
dítě, které svou rozpustilostí škodí. Mor.
Brt.

Paskuditi, škodu dělati. Ve Slez., na
Mor. a Slov. Tč. — P., na Mor. = mlsati.
— se, vaditi se, zanken. Jg.

Paskudnice, e, f., paskuda, y, f., ne-
čistá osoba, eine Unfläthige. L.

Paskudník, a, m., vz Paskuda. — P.,
u, m., hostec, na Slov. Plk.

Paskudný, nečistý, unsauber, polsky. —
P., mlsný, naschhaft. Na Mor. Pk.

Paskvil, vz Pasquill.

Paskvilant, a, m., hanopisec, ein Pasquil-
lant.

Paskvilovati, Pasquille machen. — koho.
L.

Paslunce, e, n., tvárné, vedlejší slunce,
tentýž úkaz při slunci jako paměsíc při měsíci.
Vz S. N.

Pásma, y, f. = pásmo. Pl.

Pásměnka, y, f., taenetis, rostl.

Pasmice, pásmice, e, pasmička, y, f.,
šata, přednice,polokasanka, zástěra, das Tuch,
Vortuch, die Schürze, semicinctium. Sš. Sk.
223. Jakub p-cí pot utíral. Leg. — P., niť
k zavazování pásem na motovidle, Fitzefa-
den, m. Krok., Hk.

Pásmíčko, a, n., vz Pásímko.

Pásmíčkový, gestreift. Rostl.

Pásmínka, y, f., pásemnice, der Fitzefaden.

Pásmínko, a, n. Dvacet nití namotaných
kolem motáku činí p., 40 nití pásmo. Krok.
Vz Pásmo.

Pásmo, a, n., od pás-mo. P., vůbec co
pás, pruh, Streifen, m. D. — P. země, nebe,
die Zone. D,. P. klimatické, zona klimatická,
zeměpás. Š. a Ž. P. horké čili tropické,
mírné, studené (lednaté). Tl. P. hor, Gebirgs-
zug, -kette, kotlin. Vys. Vz Pás, S. N. P.
horské (pruh horský, brda),Gebirgskette ; p.
okrajné, Randkette. S. a Ž. P. břidlic, Krč.
454., triasu, 613., trentonské, 468., niagar-
ské, 469., kalamitů, 527., annularií, 528., ka-
pradí, 528., uhlonosné, 520., rhaetské, 639.,
karnické, 637., kassianské, 634., norické, 629.,
vápnitých útesů beskydských v Rakousích,
na Mor. a v Haliči, 633., rokycanské, 395.,
zahořanské, 409., kralodvorské, 413., chu-
chelské, 423., lochovské, 433., budňanské,
429., branické, 438., hlubočepské, 444., srbské,
448., holínské, 449., spodní, 616., 618., 564.,
střední, 616., střední s pestrými sliny, 620.,
spodní bezuhelné, 532., spodní uhelní flece,
532., svrchní, 613., 617., vyšší p. uhelných
flecí u Slaného, 557. atd. Vz Bř.N. 256 a
násl. P. operační, Operationszone. Csk. P ma
rostlin, vz Kk. 259., Schd. II. 244, krystal-
lové, vz Schd. II. 5. — P., jistý počet nití
na motovidle, které se svazují pásemnicí, die
Fitze. P. má 20 nití (někde 40), čteník 20
pásem, přadeno 2 čteníky, niť 4 lokte praž-
ské (dle patentu z r. 1750). Štuka příze má
4 přadenka, přadenko 3 čteníky, čteník 10
pásem n. pásímek a pásímko 40 nití. Chmela.
P. nití, vz Chod. Pásma vázati, ritzen. D.
Ona napřede každodenně 5 pásem příze. Sych.
To plátno má 24, 30, 36, 40 pásem (čím více,
tím tenší). Us. na Mor. — P., běh, Lauf, m.
P. dějů n. událostí. Jg. P. řeči rozvinouti.
Sš. J. 111.

Pásmovati, pásma dělati, Gebinde, Fitzen
machen. Na Slov. Rk.

Pásmový. P. ozdoba, Bordure, f. Šp.

Pásna, y, pásně, ě, f., zástěra, die Schürze.

Jg.

Pásnice, e, f., pás na prsa, das Vortuch.
Bibl. P-cí (Schweisstuch) pot utírati. Pass.
559. P., ješto jest byla na jeho hlavě (su-
darium). ZN. P., jižto nevěsta na prsech nosí
(fascia pectoralis). BO. (Jerem. 2. 32). V p-ci
uložiti něco (in sudario). ZN.

Pásnička, y, f., vz Pásna. Přivázala si
p-ku. Er. P. 65. — P., das Schweisstuch.
Pass. 431.

Pasničkář, e, m., canonicus regalis. Puch.
exc.

Pásník, a. m., kdo párty dělá. Vz Párta.

Pasník, u, m., chilochloa, tráva. Rostl.

Pasný, živný, mlsný, weidelustig. Velmi p.
Us. P. dobytek. — P., k pasení. P. role. Reš.

Pasobřich, a, pasobříšek, ška, paso-
břišec, šce, m., vz Pasořitek.

Pasoch, vz Posoch.

Pasoman, pasomán, u, pasománek,
nku, m. (it. passamano), zastr., dílo ze zlata,
stříbra, hedvábí, harasu, vlny předené atd.
D., Koll. Posament, n., Borte, f. Zlatými
pasomány premovali střevíce. Štelc. Mus.
Živůtek s p-ny. Jir. dh.

Pasořitek, tka, pasořit, a, m., řitopá-
sek, břichopásek,fatkář, náchlebník, para-
situs. Vz Pasobřich, Schmarotzer, m. P-kové
a pochlebníci, Rvač,