504

Pasořitka, y, f., fatkářka, die Schma-
rotzerin.

Pasořitný, pochlebný, fatkářský, schma-
rotzerisch. D.

Pasořitství, n., die Schmarotzerei. D.

Pasov, vz Passov. Bylť by pohnán do
Pasova (byl by pasován, bit). Vz Žena,
Kyjov, Buchlov, Modřice.

Pasovanec, nce, m., voják, der Krieger, m.
Byl jest jeden starosta nad p-ci krále syr-
ského (princ. militum). Bj.

Pasování, n. P. na rytířství. P. na ry-
tířstvo dojíti. Troj. Vz Rytíř v S. N.

Pasovary, dle Dolany, Passern, ves u Kru-
mlova. PL.

Pasovati, pasem obdati, umgürten. —
koho na co : na rytířství (pasem rytířským
obdarovati, tak jak za starodávna ctným
rekům činěno bývalo). Ros., Kom. J. 712., Bj.,
D., Ml., V. — koho kdy, za co, k čemu:
za hrdinské činy (Kom.), po bitvě, Sych.,
k rytířství. Troj. — čím: metlou (žertem=
bíti). — čím přes co: metlou přes zadek p.
Klat. — se = za pasy se bráti, v pasy jíti,
zápasiti. Orb. p., na Mor., ve Slezsku. — se
s kým, zápasiti, ringen. U Přer. Kd. — P.
ve hře, čekati, co by jiný hráč dělal, passen.
D., Jg. — P. v obec. mluvě šp. z něm.
passen. To ti pasuje. — P., zamknouti (?).
Řekl, že slušé ty truhly p. Pč. 46.

Pásovče, ete, n. P. obecné, svinka obecná,
armadillium triviale, korýž. Vz Frč. 103.

Pasovec, vce, m., Gürtelthier, n. P-ci,
cingulata, čeleď ssavců chudozubých (eden-
tata). Vz S. N., Frč. 384., Schd. II. 418. P.
černý, zvrhlý, krátkoocasý, štětinatý, malý,
ruňatý, nahoocasý, holený, uťatý. Ssav., Jg.
P. peba, dasypus novemcinctus. Frč. 384.

Pasovitka, y, f., cestum, slimýš. Krok.

Pasovka, y, f., hruška, Zapfenbirn. —
P., hlíva čárkovitá, Gürtelschwamm, m. Berg.
exc.

Paspal, u, m., paspalum. Rostl.

Pasquill (paskyl, paskvil, z it.), hanopis,
potupný spis, potupný výkres. Vz S. N.
Schmähschrift, f. — Pasquillant, a, m., hano-
pisec. Rk.

Passable (fr., passábl), snesitelný; tak
tak, ujde to, erträglich, leidlich, ziemlich. Rk.

Passage (fr., pasáž), průchod, průjezd,
cesta, silnice, přechod, převoz, Strasse, f.,
Durchgang, Durchzug, Uibergang, m. — P.,
nějaké místo v knize. — P. v umění jezdeckém
odměřený a pravidelný krok koně. — P.
v hudbě řada melodických tonů, které nápěv
proměňují. Vz S. N. — Passagier, (fr., pa-
sažír), pocestný; veselý p. Reisender, m.
Slepý p., kdo poštou, drahou, lodí kradmo
cestuje nezaplativ taxy výběrčímu. S. N.

Passant, fr. (passan), pocestný, ein Durch-
reisender.

Passát, u, m., severových. vítr v tropi-
ckých krajinách, der Passatwind. Pt.

Passato, it., předešlý, minulý měsíc, der
vergangene Monat. Rk.

Passepoil (fr., paspoal), úzký lem u oděvu.

Passion, z lat., vášeň, náruživosť, Leiden-
schaft, Begierde, Sucht, Hitze, f., Eifer, ш.
Rk.

Passional, u, m., z lat, kniha, v níž se
jedná o životech a utrpeních Kristových a
sv. mučedlníků. Nejstarší p. český je ze 13.
stol. S. N.

Passiva, gt. passiv, pl., n., z lat., dluhy,
Schulden, f.

Passivita, y, f., z lat., Passivität, f.

Passivní, lat., trpný, passiv. P. odpor.
Us. P. rod, passivum, vz Rod trpný. P. věta,
vz Instrumental.

Passivnosť, i, f., trpnosť, die Passivität.

Passov, a, m., mě., v Bavořích, něm. Pas-
sau, lat. Batabis, Bacodunum. Vz S. N. (Pasov),
Tk. I. 620., II. 544., III. 656. — Passovan,
a, m. — Passovský. P. umění = umění omra-
žovací, udělati, aby někdo nemohl býti ani
zastřelen ani zabit. Rk. P. kelímky, vz S. N.

Pass-us, u, m., lat., krok, Schritt, m.;
případ, Umstand, m. To je jiný p. (jiná
věc). Rk.

Pasť, i, f., m. pad-ť od pad (pad-nouti),
d před t v s, vz Vlasť. P., všeliký druh
léček, které na chytám zvířat se stavějí. Die
Falle. P., železa, léč, sklop, sklopec, tlučka,
Pt., lapačka, klopec, poklopec, léčka ; na větší
zvířata: tlučka. truhla. Šp. Západka, tlapka
v pasti. Šp. P. na myši; myší p. V. P. na
německé myši, na kuny, na krtky, na ptáky
(poklopec). D. Myš kocourům aneb pastem
v loupež bývá. Kom. 211. Ptáčník ptáky
pastí chytá. Kom. J. 428. P. jednoduchá,
dvojitá; do pasti jíti, vlézti, p. navětřiti, po-
léknouti, políknouti; liška větří pasť. Šp.
Pokrmu v myších pastech požívati (nejistě
žíti). Č. Vz S. N. Jedni druhým pasti lécejí.
Bart. — P., osidla, Falle, Nachstellung, f. V.
Pasť na ně je poliknuta, do které vpadnou.
Berg. Vz Osidla.

Pasta, y, f., it., těsto (ze šťávy některých
bylin), mazadlo ; léčivo na způsob těsta při-
pravené, Teig, m.; také: líčidlo. S. N. P.
ibišková, lekořicová, mechová islandská, na
prsa, nepromočitelná na kůži, zubní (na zuby,
Zahnpasta, f.). Kh. — P., látka měkká, do
které se otiskuji rozličné formy а tvárnosti,
die Paste, der Abdruck. Techn. II. 245.

Pastehovati, něco před šitím velikými,
řídkými stehy prozatímně sešívati (místy : pa-
stekovati, fastrkovati, flastrkovati), heften. Č.

Pastel, u, m., tyčinka z barev na těsto
zadělaných a usušených, k malováni, das
Pastell. Pastelem malovati (suchými barvami).

Pastelin, u, m., střevo zadní, konečník,
odřiťák, odřitní střevo. Der Mast-, Weid-
darm. Vz S. N.

Pastelová malba, druh malby, při níž se
užívá suchých, z rozličného barviva sesta-
vených tužek (fr. pastel). Vz S. N., Pastel.
Die Pastellmalerei.

Pastenov, a, m., Passnau, ves u Žlutic.
PL.

Pastéř, e, m. = pastýř. U Buděj. N1.

Pastev, stve, f. = pastva. U Ostrav. Tč.

Pastevce, ete, n. I p-čata půst přerušo-
vala. Bls. 77.

Pastevnice, e, f., die Weiderin; Schma-
rotzerin. Jg.

Pastevník, a, m., der Weider; Schma-
rotzer. Ros. — P., u, m., die Hutweide;
jm. pole u Dluhonic na Mor. Km.