506

česť, tomu česť, pastuchovi trouba (hůl). Prov.,
Jg. Počítej vojáku rány a ty p-cho berany.
Pk.

Pastuchoroh, u, m., pastuší roh, das
Hirtenhorn. Ros.

Pastuchovati, dienen. Rozum kraluje,
rozum pastuchuje. Č. M. 201.

Pastuší, pastuchovi náležitý, jeho se tý-
kající, Hirten-. P. budka, chaloupka (salaš),
Kom. J. 411., pes, roh, kejdy. V. P. život
vésti. V. P. píšťala, tobolka. D. Spraví on
to, co vítr p. chalupu. Ros. — P., tobolka,
kokoška, rostlina, capsella bursa pastoris,
Täschelkraut. Kom. J. 134., V., Čl. 16., FB. 73.
Na Mor. ptačí chléb. Mřk.

Pastušin, a, o = pastuchový, vz -in (-ina,
-ino). Hirten-. Slyše stráže volánie pastušino
(pastuchovo). Rkk. 31.

Pastušiňa, pastuška, pastouška, pa-
stušinka, y, f.= pastuší chalupa, Hirten-
haus, n. V.

Pastuška, y, f. = 1. pastucha, 2. pastu-
šina.

Pastušský = pastuší, Hirten-. Aesop.

Pastva, y, f., od pas (pas-u), vz -tva. —
P., potrava, píce, obrok, das Geäs, Futter,
die Weide. V. P. dobrá, špatná, na úhoru
(úhorní, na přílohu); nouze o pastvu, Šp.,
p. na strništi. J. tr. My jsme ovce pastvy
tvé. Br. Pastvu (pašu) bráti (pastviti se).
Sp. Každý živočich své pastvy hledá. Právo
pastvy. Šp. V korytech pastvu podávají.
Kom. J. 414. Jetel jest dobrá p. dobytku. Jg.
Sv. Havel přinese-li mrazy, pastvu kravám
jistě zkazí. Kda. Dobytek na pastvu hnáti,
vyhnati, vyvésti. V. Jde mu to co psu pastva
(= pasení-se = špatně). Sych., Šm., Lb. Vz
Mrzeti. — P. = rozkoš, die Weide. P. očí, duše
(něco krásného). Ros., D. — P., pastviště,
pastvina, die Weide, Trift, Hutweide. V. P.
podobí, údolní. Šp. Toulaví pastýři pastvy
mění. Kom. J. 411. P. ovcí. V. Na pastvách.
Us.

Pastvec, gt. pastevce, m., pastýř, Hirt,
m. P. koni, sviňský, dobytka. V.

Pastvice, e, f., pasačka, die Hirtin. Na
Mor. Sych.

Pastvina, y, f., pastviště, jest pozemek,
na kterém se dobytek pase, Weideland, n.,
die Weide, Hutweide, Hut, Aue. Br. — P.,
pastva, píce, das Futter. Rad. zvíř. Vz Pastva,
S. N. — P., Pastwin, ves u Žamberka. PL.

Pastvinný, na pastvinách jsoucí, Weide-.
P. rostliny. Rostl.

Pastvisko, a, n., pastviště, ě, past-
višťko, a, n., Weideplatz, m. V., Br. Ži-
vili v létě dobytek toliko na pastvištěch.
Puch.

Pastvišťný, Weide-. P. tráva. BO.

Pastviti, il, en, ení = krmiti, nähren,
weiden. — koho čím. Tkad. — se kde.
Piščec řídko doma je, ale vždy po krčmách
rozkoší světa tohoto se paství. Boč. exc.
Jelen se paství na louce, v bramborách.

Pastvo, a, n. = pastva, Na Mor.

Pastýř, c, m., pastucha, pasák, slouha,
stadař, skoták (pase skot), ovčák (pase ovce),
der Hirt, Viehhirt. Šp., V. P. od pas (pasu,
pásti), vz -týř. — P. stáda, ovcí (ovčák).
V. Pastýři sypati (obilí dáti). Šp. Plavec

o větřích rozpráví, oráč tažné voly chválí,
voják rány své namítá, pastýř ovečky vy-
čítá. Hlav. Já pán, ty pán, kdo bude pa-
stýřem? Koll. P. toulavý pastvy mění. Kom.
J. 411. Když pastýř praská, vyháněj. Sk.
Čím víc p-řů, tím hůř pasou. Sk. Pán dobrý
a p. dobrý v povahách jsou sobě podobni. Jg.
Dobrý p. ovce střihá, ale kůže nesdírá. Č. P.
stáda Kristova, V., duší, D., duchovní, Us.,
nejvyšší. V. Všech her nebuď pastýřem.
Smil., Lb. prov. Komu česť, tomu česť, pa-
stierovi trúba. Mt S. Kdyby nebyl p. troubil,
byl by děvečky nezbudil. Pk.

Pastýřevý. Byl otec p. (pastýřův). BO.

Pastýřiti, il, ení; pastyřovati, Hirten-
leben treiben.

Pastýřka, y, f., die Hirtin. Tč.

Pastýrna, y, f. = pastušina.

Pastýřový, Hirten-. P. chatrč. Bj.

Pastýřský. P. hůl, V., Kom. J. 409., roh
n. trouba, Kom. J. 413., píseň, báseň (se-
lanka), D., tobolka, píšťala, život. Us., plat
(pastýřský), byt (salaš), Šp., hra (drama idy-
lického obsahu, kde jednajícími osobami jsou
hlavně pastýři), list biskupský. Vz S. Ň. P.
úřad (ku pastýři duchovnímu se vztahující).

Jg.

Pastýřství, n., Hirtenleben, n., -dienst, m.,
-amt, n. Kom. J.

Pasuňk, u, m. = pastva. Žer. Vz Pašunek.

Pasvice, e, f., rostlina, lycopersicum Tour-
nef, Liebesapfel, m. Kk. 185. P. bedrníková,
pravidelná, zubatá, chlupatá. Rostl.

Pasvitný, fosforující, phosphorirend. Ck.

Pasy. Za pasy s někým jíti, se dáti, pu-
stiti = zápasiti. Chyťte se za pasy. Na Mor.,
Brt. Vz Pás.

Pasýž, e, m., seps, plaz, pahad.

Paš, e, m., z něm. Pasch, stejný počet ok
na kostkách; p. panenský = stejný počet
ok na 3 kostkách. Jg., S. N. — P., pašo-
vání, podloudní obchod, Schleichhandel, m.
D. - Jg.

Paša, dle Káča, f., na Slov., na Mor. a
ve Slez. = pastva. Pk., Tč., Hdk. Na pašu,
Baiz. Po pašách. Holý. Koll. Krávy na pašu
vésti. Tč., Klš. P. dobrá. Sš. J. 170. -- P.,
m., dle Bača (vz Slov. I. 7. b. a 41 b.) — P.,
v Turecku titul vysokých úředníků politi-
ckých i vojenských. Vz S. N.

Paščeka, y, í., huba prostořeká, odmlou-
vačná. Na Mor. Brt., Kd. Zavřeš tu p-ku!
Dostaneš na p-ku, po p-ce. Brt. Neotvírej
pořád tu p-ku! Hý. Vz Paštěka.

Paščekář, e, m., kdo paščekou mnoho
mlátí, Mauldrescher, m. Na Mor. Brt.

Pašejov, a, m., ves ve Pracheňsku. Tk.
I. 87.

Pašek, ška, m. = prase. Us. u Jind. Hrad.
Blk. Vz Pašík.

Pašer, pašerák, a, m., podloudník, Rk.
Pascher, Schwärzer, Schleichhändler, Schmug-
gler, m.

Pašibřuch, a, m. = břichopásek. Llk.

Pašice, ves u Budějovic.

Pašije, e, f., z lat. passio. V jeho pašiji.
Pulk. — P., í, pl., evangelium o utrpení
Krista Pána, die Passions-, Leidensgeschichte
Christi. Sš. Dnes jsou p. Mezi pašijemi. Jg.
P. zpívati. Vz S. N.