507

Pašijový, co se pašijí týče, Passions-. P.
týden, neděle, dni, D., hra. Vz S. N. — P.
květ, bylina, Passiflora, Passionsblume, f.

Pašík, a, m., pušík (u Jílového), prase,
zvl. když se na ně volá. U Bechyně. Mý.
Vz Pašek.

Pašinka, y, f., ves u Kolína, PL.

Pašional, passional, u, m., kniha umu-
čení Krista a v širším smyslu i svatých mu-
čedlníkův obsahující, das Passionale. Jg.

Pašiovka, y, f., mučenka, Passionsblume, f.

Pašitel, e, m., zastar. = pachatel, Thäter,
m.

Paška, y, f. = svině, Sau, t. Us. — To
je p. = něco pěkného. Na vých. Mor. — P.,
pascha, velikonoce, die Ostern. Hus. (Gl.).

Paškál, u, m., z řec. lat. paschalis, veliká
svíce velikonoční v kostele hořící. Vzíti ně-
koho na p. (domlouvati mu). V Solnicku,
u N. Brodu. Všk., Dch., Sml. — Jg., Rk.
Vz S. N.

Pašklín, u, m., klín k upevnění hákové
radlice, der Kappkeil zur Befestigung der
Hakenschaar. Pta.

Paškřivec, vce, m., puškřivě, ěte, n.,
ozhřivec, usmrkáně, der Rotzbube, Fratz.
Lex. vet.

Paškřivý, ozhřivý, rotzig; ošklivý, häss-
lich. Ms., Let. vet.

Paškrta, y, f., Näscherei, f. Koll. — P.,
mlsač, der Näscher. Us.

Paškrtiti, il, ěn, ění = mlsati, naschen.
— co. Koll.

Paškrtník, a, m., mlsač, Nascher, m. Us.

Paškrtnosť, i, f., mlsnost, Naschhaftig-
keit, f. Us.

Paškrtný, vybíračný, výběrčivý, pohr-
dačný, mlsný, näschig, ausglauberisch. U Ry-
chnova, Msk., u Kostelce n. O., Ktk., u Ná-
choda. Hrš. P. vepř (také: maškrtný, v již.
Čech. Bž.), žrutný sice, ale který do sádla
nejde. Us. na Mor.

Paškuda, y, m., vz Paskuda. Vký.

Paskvil, vz Pasquill.

Paškýl, u, m. = paškvil. Ta mládež má
jen ze všeho paškýl. U Rychn.

Pašmati, drážditi, reizen ; voněti, duften.
Koll.

Pašna, y, f., svině, prasnice. U Bechyně.
Mý. Vz Pašík.

Pašňovice, ves u Budějovic. PL.

Pašovati, zboží kradmo n. podloudně při-
vážeti, Nz., podloudní obchod vésti, paschen,
Schleichhandel treiben. Us.

Pašovice, ves 1. u Týna nad Vltavou,
2. u Uh Brodu na Mor. PL.

Paštěka, na Mor. paščeka, y, f. = tlama,
das Maul. D. Drž p-ku (hubu). Us. na Mor.
Nevypařená p., ein ungeschliffenes Maul.
U Litovle. Kčr. Vz Paščeka.

Paštěkář, e, m., Mauldrescher, Schelter,
m. U Olom. Sd.

Paštěkářka, y, f., Mauldreseherin f. U
Olom. Sd.

Paštěkovati, hubovati, loses Maul haben,
zanken. U Olom., Sd., u Ostrav. Tč.

Paštika, paštyka, paštyčka, y, f., na
Mor. a na Slov. paštéka, z fr., koláč n. buchta
masem naditá. Kom. J. 408. Vz S. N. Die
Pastete. P. slučí (ze sluky), Dch.. nadívaná,

Rohn., z masa. V. Pícka na paštyky. D. —
Vz Mz. 272.

Paštikář, e, m. Pastetenbäcker, m.

Paštikový, Pasteten-. P. těsto. Us.

Paštrnák, vz Pastrnák.

Paštůvka, y, f. P. je sivá, šedě kropenatá,
zvící kosa; volá: ťav, ťav. Na Zlínsku. Brt.

Paštyky,dle Dolany,Paschtik, ves u Blatné.
PL. — P., vz Paštika.

Pášú (orají);páchati = orati, dělati. Výb.
I. (strč.). Vz Páchati.

Pašunek, nku, m., Weideplatz, m. Na
Ostrav. Tč. Vz Pasuňk.

Pať, i, f., střeď, der Honigseim. U Klo-
bouk na Mor. Bka.

Pát, a, o, vz Pátý.

Pata, patka, patička, y, f. P., spodní
nejzadnější část chodidla. S. N., Km. J. 257.
Die Ferse. To se za tím v patách vleče. V.
Sotva z domu paty vytáhnou, již jest tam
povyk. Us. Od hlavy až do paty; od vrchu
hlavy až do paty nohy (od počátku až do
konce). Č., V. Od paty nohy až do vrchu
hlavy. V. Od hlavy až do pat. GR. Ot paty
nožné až do temene. BO. Nemá to ani hlavy
ani paty (nesmyslné, nerozumné). Jg., D. Div
mu paty nemluví (o učeném a výmluvném).
Ros. Žvavý jest, div mu paty nemluví. Vz
Tlachal. Č. Šlápl jsem ti na patu, budu na
tvé svatbě. Č. Hoří mu paty (je fučík, ne-
stálý, titěrný). Č. Paty bych mu líbal (z vdě-
čnosti, z radosti). Č. Patami napřed choditi
(od konce začínati). Daleko p. oka. Vz Chybo-
vání. Č. Patami napřed = naopak, od zadu
něco začínati. Ros. V patách za kým býti,
Dch., státi, Reš., jíti, následovati. V. Někomu
v patách býti, kráčeti komu na paty (pozoro-
vati ho). Šm. Na paty komu našlapovati. V.,
Sych. Za hříchem pokuta v patách běží. V pa-
tách za pýchou závisť kluše. Kdo nemá v hlavě,
musí míti v patách. Jg. Střelený do paty
(potrhlý, nestálý). Ne jednomu mysl na koně
a paty u popele. Smil. Nenosí si to ani v patě
(pranic si z toho nedělá). Us. u Olom. Sd.
Víno na patou piti (rychle). Záv. Pospíchá,
div si paty neuráží. Vz Spěch. Č. Patami
zakývati, se brániti. Běží, až se jim paty
blyští. Patama řiť bíti. Vysekal se patami.
Vz Útěk. Č. Paty pobrati (utéci). Koll. Dluží
se, kde mohou, naposledy věřitelům svým
patami platí. Vod. Uvízá druhdy, váhá, v paty
dává, staví se jakoby utíkal. Sš. I. 7/ .Od
pat platiti (utéci). Patami platiti. V. Patami
dluhy zaplatiti. Kom. Dává patami (platí p.,
nezaplativ utíká). Ros. Paty někomu (hřbet)
ukázati. V. Vz Uprchlý. Lb., Zpěv. I. 137.
Vzal päty na plecia. Mt. S. Dal se na paty.
Baiz. Muzikanti dobře nám hrály pod paty.
Mor. Tč. — P. hory, zpodek, úpatí, podnoží,
der Fuss, die Fusssohle. Š. a Ž. V. U paty
skály. P. vrchu, pohoří atd. Vz Hora — P.
sochoru (dolejní čásť.) Vys. P. kosy = zadní
širší díl kosy, die Hamme. — P. kolmá, čára
kolmice, vz Kolmý. — P. příkopu, die Gruben-
sohle. Čsk. — Patička, skrojek chleba. Us.
Mý. — P., v tesařství dolejší konec krokve.
Us. Dch. — P. lvová, bylina, trifolium nebo
planta leonis.

Patáček, čku, m., Fünfgroschenstück, u.
Ani za patáček. Mor. Mřk. Vz Paták. — P.,