509

běracích, otáčivého kolem dvou hřídelů, mezi
nimiž jest napiat. Vz KP. II. 104.

Patercul-us, a, m. (C. Vellejus P.), římský
dějepisec, nar. r. 19. před Kr. Vz S. N.

Pateřek, řku, m. = růženec, vz Pateř.
Mor. Zkl., Mtl.

Patěrek, rku, m. P-ky, malva silvestris.
U Příbora. Mtl.

Pateřice, e, f., die Fünfzahl. P. při mlatu
= pět mlatců. Mlátiti v p-ci. Přizvukuje se
slovy: Půl páté kopy. U Olom. Sd. Vz Pater-
nica.

Pateříček, čka, m. P. hnědý n. sněhový,
telephorus, brouk. Vz Frč. 186.

Pateříky, pl., m. = korále. Vdova, kteráž
se kochá v rozkošných klenotciech, v pate-
říkách. Št. 28.

Pateřín, a, m., ves u Mohelnice. PL.

Paterky, pl., f., podávky paterozubé, die
fünfzinkige Heu- o. Reichgabel, f. Na mor.
Drahansku. Hý. — P., brány pěti paprsků,
eine Egge. Koubl.

Paternásobný, fünffach.

Pateřnatec, tce, m., živočich mající pateř:
ssavci, ptáci, plazi a ryby; Rückgraththiere,
vertebrata. Vz Krč. 479., Schd. II. 328.

Pateřnatý, pateř mající. P. živočichové.
Ssav. Vz Pateřnatec.

Paterní, Scheungerüst-. P. trám (pater-
nice). Us. Dch.

Pateřní, Rückgrath-.

Paternice, e, f., trám z patra, odřice.
Vz Paterní. D. — Mlátiti v p-ci. Vz Pateřice.
Na Zlínsku. Brt.

Pateřnice, e, f., pateř. Micha n. mozek
pateřný v pateřnice je. Ssav.

Paterník, u, m., pět denarů. 1530. — P.,
a, m., kdo de7á růžence, paternator. Tk. II. 375.
Vz Pateř.

Pateřník, a, m., der Rosenkranzmacher.
Žid.

Paterný, -ní. P. zimnice, fünftägiges
Fieber. Jg.

Patero, vz Paterý.

Paterodílný, fünftheilig.

Pateronásobný = paternásobný.

Pateřový, Rückgraths-. P. kosť, vz Pateř.
P. stroj n. růženečník. Sedl.

Paterý; pater, a, o,pět, fünf; též: pater-
násobný, fünffach. Vz Číslovky druhové. Pa-
tery knihy Mojžíšovy. Br. Patero přikázání
církevní. D. Té pateře věci učili jsú. Št. —
Subst. Všech patero knížat. Br. Lidí patero
zahynulo. V. Zanechav po sobě patero dětí.
V. Patero knih Mojžíšových. V. Vz Bž. 145.

Patěsky, ův, pl., m., mláto atd. po vy-
tlačení zůstalé, záboj, die Drester. Ros. P.,
stružky (ne: výtlačky), suché zbytky po vy-
lisování řepové kaše, Presslinge. Pta. Ta-
kových šupin z p-ků žádal sobě a nikdo
mu jich nedával. Sš. L. 151. — P., zadní
víno, vodnár; nápoj, který se připravuje na-
litím vody na matoliny. S. N. Nachwein,
Tresterwein, m., Lauer, m. V. Z mláta vin-
ného dělá se lour (patěsky). Kom. J. 448.
P. (olivové luštiny, jinak náboj) se zamítají.
Kom. J. 383.

Paťha, y, m., dle Despota, paťhal, pať-
houn, a, m., kulhavý, šmatlavý, der Latscher,
Krummbein, -fuss. D.

Paťhati se = kulhati, šmatlati, latschen,
humpend gehen.

Paťhavě, kulhavě, latschig. Jg.

Paťhavěti, ěl, ění, kulhavěti, latschig
werden. Jg.

Paťhavosť, i, f., das Krummgehen. Jg.

Paťhavý, šmithavý, šmathavý, chromý,
kulhavý, latschig, krummbeinig. V.

Pathetický, z řec., náruživý, vášnivý,
cituplný, pathetisch. Vz S. N.

Pathognomika, y, f., nauka o poznávání
chorob. Vz S. N. — Pathologický, chorobo-
znalecký, chorobozpytný, pathologisch. — Pa-
thologie, e, f., z řec, choroboznalství, chorobo-
zpyt, jest nauka o abnormitách ve složení a
ve výkonech jednotných ústrojů těla ústroj-
ného, rušících jich pravidelné vyvinutí. Vz
S. N. Lehre von den Krankheiten. — Pathos,
u, m. (Brs. 30.) nebo: p., a, n., vz Epos. P.,
trápení, nemoc, choroba; náruživosť, vášeň,
pohnutí duševní (strázeň, dojetí mysli prud-
kým citem: vylíčení toho citu, S. N.),Leiden-
schaft, f.; důraz v řeči, nadšení, Rk., vážnosť,
Šm., die feierliche Würde des Ausdruckes.
Hý. P. líčený, křivý. Nz.

Paťhoun, a, m. = paťha. Us. .

Patice, e, f. = pata. Velišský.

Patička, y, f., vz Pata, Patka.

Patient (pacient, z lat.), trpící, nemocný,
der Leidende, Kranke. Rk.

Patina, y, f. P., škraloupek z kysličníku
měďnatého. Mus., KP. III. 147., 168.

Patírati len = potírati. Na Slov.

Patírka, y, f., hanácky potírka = potě-
račka, mědlice. Na Zlínsku. Brt.

Patisk, u, m., přetisk, sluje vůbec roz-
množování a násobení plodů literarních umě-
leckým tiskem nebo jiným způsobem mecha-
nickým. Vz více v S. N. P. se vyhrazuje,
mit Vorbehalt des Nachdruckes. Us. Hý. —
Patiskař, e, m., der Nachdrucker. — Pati-
skovati,patisknouti, nachdrucken. — co.Rk.

Patka, y, f., zadní n. spodní díl něčeho,
das Widerlager. Koflík bez patky (bez spodku).
V. P. u pily, zdvihací čep, Hebzapfen, m.
Sedl. P. klínu. P. ve mlýně, der Armkopf. Šp.
Pro každou niť v brdě je očko, dolejší čásť
jeho slove p. Hk. — P. v horn., konec ostří
nebozezu hornického. Us. Příbr. Č.— P., pa-
lejtra, panejstra, posylačka, rubačka, rubalka,
palaestra. V Chrud. Kd. — P. chleba, skrojek,
Ranft, Anschnitt, m. — P., na Slov. násypek
u domu; pětka, der Fünfer. Plk. — P., u ka-
bátu klapka nad poboční kapsou. Dch., Brt.

Paťka, y, f. = patka, skrojek chleba.
V Seďlecku. Šg.

Pátkový, Freitags-, freitägig. P-vé půhony
(které se vždy po 6 neděl dály). Tov.

Patla, y, m., hlupák, der Tölpel. Us.

Patlanina, y, f. Kauderwälsch, n. Rk.

Patlati, patlati se = piplati se, herum-
wühlen. — se kde čím. P. se bosýma nohama
v blátě. Zlob. — se s čím. Nepatlej se s tím.
Us. — P., žváti. Us.

Patloky, pl., f., matoliny, patěsky, mláto,
die Träber. P. či patěsky dobytku ušipanému
v pokrm se dávají. Sš. L. 151.

Patnadcět, zastr. = patnáct. BO.

Patnáct, patnácte, gt. — i, fünfzehn. Vz
Pět. — Patnácterý, fünfzehnerlei.