510

Patnáctikoňka, y, f., stroj o 15 koň-
ských silách. Us. v Chlumecku. Ltk.

Patnáctiletý, fünfzehnjährig. V.

Patnáctka, y, f., die Zahl fünfzehn. —
Patnáctkrát, fünfzelmmal. D. — Patnáctý,
der fünfzehnte. V.

Patní, vz Patný.

Patníček, čku, m., der Köder (u ševců).
P. odejati,ohrnouti, vyplniti, zaklepati, ošiti,
obložiti. Sp.

Patník, u, m., kámen zakulacený u vrat
neb kdekoli na rohu u základu, der Fuss-,
Anpfahl, Eckstein. Us. — P. u ševce, der
Fleck. P. svrchní, spodní. P. chytati. Šp.

Pátno, a, n., znak, znamení, cejch, liz,
lizina, das Mahl, Merkmahl, Merk- o. Er-
kennungszeichen, die Signatur. Hý. Tudy
v témž starém zákoně se modlářství p-nem
cizoložstva naznačuje. Sš. J. 150. Bílá barva
jest oznak a p. vítězství a veleby. Sš. Zj. 483.
Lež jest p-nem duše jeho. Sš. Zj. 500. Pravým
pátnem pravdivosti znamenáno býti se vidí.
Sš. Mt. 14. P. bludařův a odstěpenců na se
bráti. Sš. Sk. 33. P. jí (církvi) od počátku
vtlačené. Sš. II. 134. Křesťanovi ale vědmem
a pátnem jest trpěti, aby vítězil. Sš.

Patnoch, u, m., gezierte Schuhe. Ctib.

Patný, patní, od paty, Fersen-. P. kosť
(ostružnice, ostruha). Krok. P. nálevky (na-
dutiny vodnaté na patě). Ja.

Patočina, y, f. = hlubočina, Tiefe, f. Slov.

Patočky, ček, pl., f., bití holí, Stock-
schläge, m. Jg. — Vz Patoky.

Patois (fr., patoa), hatlanina, hatmatilka,
sprostá řeč, gemeine Sprache, Bauernsprache.
Rk.

Patokář, c, m., der Kofenthändler. Poli-
tický p., Kannengiesser, Bierbankpolitiker,
m. Rk., Dch.

Patokářství, n., křiklounský projev ne-
zralých a převrácených mínění politických,
Kannengiesserei, f. Dch.

Patoky, patočky, pl., m. a f., z prvního
dolití na mláto vyvařené řidší pivo, das Mit-
tel-, Hinter-, Nach-, Frisch-, Dünn-, Schmal-,
Halbbier, der Kofent. Vz Ficko. P., hořká
vodička, ředina. Suk. Patoček pinta za peníz.
V. Naliti někomu lživých patok (obelhati
ho). Šml. Vz Pačesek, Patěsky, Ficko, Bž. 237.
Tyže p-ky, jenom že ještě řidší (otec za
mnoho nestál, syn tím méně), č. M. 404.

Patolízák, a, m. = patolízal. Dch.

Patolízal, a, m., Speichellecker, Schmei-
chler, Fuchsschwänzer, m. Dch., Sd.

Patolízalský, speichellekerisch. Dch.

Patolízalství, n., Speichelleckerei, Krie-
cherei, Fuchsschwänzerei, í. Dch., Sd.

Patora, y, f.; p-ry, pl., množství dětí,
viele kleine Kinder. Na Slov. Vz Pateř.

Patoš, e, m., mořská potvora, Meeresun-
geheuer, n. Kulda.

Patoša, dle Káča, f., kráva v pátek se
telící. Na Slov. Koll.

Patradlo, a, n., Sonde, f. P. ocelové n.
kosticové, z nového stříbra, ocelové žláb-
kované, rýhované, z nového stříbra žlábko-
vané, na konci špičaté, ocelové, se šroubem
ocelové, vz Nástroj ranlékařský; p. jedno-
duché, šroubové, vz Nástroje pro dobytčí
lékaře; p. materníkové Seiffertovo a Sim-

psonovo, vz Nástroje porodnické; p. velké
n. malé na kámen, rýhované, vz Nástroje
k operacím kamene; p. křídlaté Heissrovo,
Rustovo, vz Nástroje k operaci kýly; p.
ohebné, žlábkované, z nového stříbra (k ope-
raci na konečníku), vz Nástroj ; zubní; s ku-
ličkou porcelánovou k hledání kulí Nelato-
novo, vz Nástroje k vytahování kulí; p.
skoumací súženiny pyje Courti-Mathicuovo,
vz Nástroje k operaci na pyji; p. Anelovo,
Anelovo stříbrné, Bowmannovo, vz Nástroje
k operacím očním. Cn.

Pátral, a, m., der Forscher, Spion. P.
pytlákův. Us. Dch.

Patratel, e, m., der Forscher, Späher.
Mus.

Patratelka, patratelkyně, ě, f., die
Forscherin.

Pátrati, vypátrati = šetřiti, skoumati,
nachforschen. Patřiti — pátrati, á stupňo-
váním z a. Gb. Hl. 140. — abs. Jelen pátrá
(pozoruje, je-li někde bezpečen). Šp. — co.
Pátrej každý pravdu. Krok. — čím nač.
Pátral jsem vnitřním zrakem na tu velikou
slepotu. Bech. — po čem. Dlouho po něm
pátral, než ho nalezl. Us. Po té stopě dále
pátral. Č. — o čem, šp. m. po čem. Kmp.

Pátravý, forschend, P. oči. Nt.

Patření, n., die Anschauung, das Sehen,
Ansehen. Jg. Bez p. na osoby každý má
volný přístup, ohne Rücksicht auf Personen.
Sych. P. k něčemu míti. Opt., Byl. P. spa-
sivé, visio beatifica, die selige Anschauung.
Neustále trvá ve spasivém p. Sš. J. 26.

Patrchati, muchlati, másti, fitzen. — co.
Rk.

Patri-a, e, f., lat,, vlasť, otčina, Vater-
land, n.

Patriarcha, y, m., z řec., dle Despota, arci-
otec, praděd, Patriarch, Erzvater, Ahnherr,
m.; hlava rodiny, čeledi, Familienhaupt n.;
titul některých předních biskupův. Vz S. N.
— Patriarchalní, arciotcovský, pradědov-
ský, patriarchalisch, altväterlich. — Patri-
archat, u, m. Rk.

Patrice (patrýs), e, f., z lat., ocelové vy-
řezané písmě, které do médi vraženo jsouc
zůstavuje prohlubinu, matrici, do níž se lije
slovíčko, die Patrice, der Stempel, Techn.
I. 396., razidlo na písmo. Rk. Vz KP. I. 335.
Cf. Matrice.

Patřící, který patří, der Sehende, Schau-
ende. — P., gehörig, angehörig, schicklich,
patřičný. P. věc, lépe; vhodná, příslušná,
náležitá. Brs. 123.

Patriciat, u, m., z lat., šlechta římská
skládající se z členův a potomků prvotních
rodin římských, z patriciův. Ve středověku
byli patriciové členové vzácnějších rodin;
v Benátkách slouli členové veliké rady a
jich potomci p-cii; v italských městech užívá
se posud titulu patricijského k označení
šlechtice. Vz S. N. ,

Patrici-us, a, m., vz Patriciat.

Patřičnosť, i, f., Gehörigkeit, f., nové
slovo. Vz Patřičný.

Patřičný, slovo novější m.: náležitý,
vhodný, příslušný, gehörig. Brs. 123. P. česť,
lépe: náležitá. Jg.

Patrie, e, f., v obec. mluvě m. batterie.