512

tungsohle. Hř. — P. v ústech, svrchek, pod-
nebí, přehrádka mezi dutinou ústní a noso-
vou, der Gaum. S. N. P. měkké, tvrdé; za-
pálení patra ; u koní zapálení vrubu. Sp. Vz
S. N. — P., výstupek, s něhož se káže neb na
němž se hraje. S patra (s vysoka). S patra
mluviti (vysoce; náhle, nepřipraveně). V.
S pátra přechází apoštol od pohoršení jed-
noho k druhému. Sš. I. 198. S patra spadlý
(náhlý). V. Jakoby s patra spadl (když kdo
zprudka něco začíná, übereilt). Zlob. Co
s pátra = bez uvážení. V. Výmluvný řečník
někdy (s patra) z náhla začíná. Kom. Něco
s patra učiniti (bez přípravy). D. — P.,
v uhlířství přikrytí milíře (z drnu, listí,
chvoje jehličího, mechu atd.). S. N., Um. les.

Patrocini-um, a, n., lat., úřad patrona.
— P., ochrana od patrona vykonávaná, das
Geschäft des Patronus. — P., svěcení dne
kostelního patrona, hod sváteční, das Fest
eines Schutzheiligen einer Kirche. S. N.

Patrokl-es, ea nebo a, Patrokl-os, a,
m , Achilleův soudruh a miláček, jejž Hektor
zabil. Vz S. N.

Patrola, y, f., z fr. patrouille (patrulj),
ponůcka, noční obcházka nebo objížďka vo-
jenská, die Patrolle, Runde. Rk. P. dozorní,
pokradmá, postranní, prohlédací, stálá, vý-
zvědní. S. N. P-lou choditi. Šm.

Patrologie, e, f., uvedení do studia dřevní
církevní literatury učíc, jak by se jí užívalo
k účelům dogmatickým a duchovní zprávy.
Vz S. N. Vz Patristika.

Patrolovati, patrouilliren. Bur.

Patron, a, m., z lat., ochránce; sv. ochránce,
Beschützer, m. — P., podací pán kostela (n.
školy), der Patron. — P., pán obchodu, správce
lodi, der Schiffspatron, hlava komediantův.
Rk.; Sp. — Vz Patronat.

Patrona, v, f., it. padrona, vzorec, die
Patrone, Form, das Muster, Model, náčiní
z kovu, dřeva, lepenky neb papíru zhoto-
vené, které slouží k tomu, aby se nějaké
věci jistý tvar dal. Malíři pokojů stěny dle
patron malují atd. S. N. — P., rána na
vystřelení (prach a broky n. koule v papíru
svinuté), náboj do ručnice neb do děla ve
zvláštním pouzdře jsoucí, Pulverladung,
Schiessrolle, f. Vz Náboj, Hornictví. — Vz
KP. 490., S. N. P-nu schraň! P-ne versorgen!
Čsk.

Patronat, u, m., podací právo ke Škole n.
ke kostelu. P. církevní je soubor práv, jež
při obsazování a spravování církevních bene-
ficií příslušeti mohou osobě, která by jinak,
nejsouc k tomu oprávněna postavením svým
v hierarchii, těch práv míti nemusela a ne-
měla. Vz více v S. N. Das Patronat, Schutz-
herrenamt ; das Recht Kirchen- u. Schulämter
zu vergeben. — Patronatní účet kostelní
(zádušní), břemena. Šp. Patronats-.

Patronka, y, f., ochrankyně, die Patro-
nin. D.

Patrontasche, něm., sumka, prašnice,
kožená tobolka na patrony. Rk.

Patronymi-cum, ka, n., z řec., jméno
rodové k označení potomka, der Vater- o.
Stammname. V češtině tvoří se rodová jména
příponami -ův, -ova, -ovo a ovic. Jan Kolá-

řův, Anna Kolářova n. Kolářovic. Vz Ro-
dová jména, Jména, -ovic.

Patrouille, vz Patrola.

Patrovati = opatrovati, pflegen. Patru-
júce svého krále. Alx., Výb. I. 1074. 8.

Patrovina, y, f., dřeva patrová na obilí,
Scheungerüstbalken Jg.

Patrový, Gaumen-. P. kosti, oponka.
Ssav. P. střída v horn., hlavní střída, die
Sohlen-, Sohl-, Grund-, Haupt-, Gezeug-
strecke, der Sohlen-, Feldort. Hř. — Vz
Patro.

Patrtky, ův, pl., m., caparty, cancory,
kusy, Trümmer. Na p-ky. D.

Patrubek, bku, m., Röhre, f. Tpl.

Patry, gt. Pater, pl., f., bylo mě. v Achaji.
— Patřan, a, m., pl. -né. — Paterský.

Patrysal, a, m., paťha, der Latscher. Us.
na mor. Drahansku. Hý. Vz násl.

Patrysati, pajdati se, kulhati, hinken.
Co ty dnes patrysáš? Us. na Mor. Drahan-
sku. Hý.

Patset = padesát, zastr. St. skl.

Pattinsonování olova, vz KP. III. 213.

Patuch, patoch, u, m., z něm. Badtuch,
čechlík do lázně, zástěra lazební. Kdež pro
počestnosť košilky a patuchy místo mají.
Kom. J. 580. P-chy, čechlíky a jiné šperky.
Har. II. 153.

Patuša, dle Káča, jm. kraví. Na Zlínsku.
Brt.

Patvorista, y, m., opisovač, Abschreiber,
m., as tolik co praktikant. Na Slov. Hdk.

Pátý, (zastr. pát, a, o), der fünfte. Pátý
den měsíce. V. Pátého dne. V. Půl páta.
Páté kolo u vozu = nepotřebné. Platný jsi
mi co páté kolo u vozu. Jest ho potřebí,
co pátého kola u vozu. Us. Dělá páté přes
deváté (vše míchá). Vz Ztřeštěný, Ztřeště-
nosť. Č. Za páté, po páté; půl páta zlatého,
půl páty neděle. Jde na pátou (hodinu). Jg.
Pátý na dcte den. BO. Pátého na dcte dne.
BO. V pátém na dctém létě. Bj. Zastr.

Patýk, u, m., kyj. Na Slov. Hdk.

Patýnástý, patnáctý. Výb. I. 837. 17.

Paúběl, e, m., Afteralabaster, Alabastritt,
m.

Paučenosť, i, f. Aftergelehrtheit, f.

Paučina, y, f. — pavučina. P-ny tkali sú.
BO. Posud na Mor. Brt.

Paučka, (zastr., pavučka), y, f., ryba. Rozk.

Paučník, u, m. Schleier, m., Flortuch,
n. Mají na čele obálku a na hlavé vrkoče
jako jelito dosti tlusté nahoru chocholatě
položené a nad tím mívají paučník aneb
chrbol na strunách zhůru vyzdvižený vy-
pouštějí po stranách vlasy a to bez pod-
bradku. Štc. káz. Vz Pavučník.

Pauk, a, m. = pavouk. Na mor. Zlínsku.
Brt. Velicí čtyři pauci. Poličan.

Paukový, Spinnen-, Gaz-. Bude ufánie
jeho ustavičné jako plátno p-vé. BO.

Paulan, a, m., der Paulanermönch. Jg.

Paul-us, a, m., Pavel.

Pauperismus u, m., lat., chudoba, Ver-
armung, f. Vz v S. N.

Paupertas, lat., chudoba. Testimonium
paupertatis, vysvědčení chudoby. Rk.

Paus, u, m., trest, Strafe, f. P. na to 4
peníze. Sdč. Rychn. 37. 9.