Pazdeřivý = pazdernatý.

Pazderna, y, f., stavení, kde se umočený
len n. konope suší a tře, das Brechhaus, die
Flachsdarre, -kammer. Jg. P. na konopě.
D. P. neb sušírna. Kauble. Máte zde (je zde)
jako v pazderní i. e. horko. Mor. Hý. — P.,
pole teprv obrobené, kde dřív pašunky (pa-
suňky) byly, proto ne tak úrodné. Na Mor.
Tč. — P., ves u Středokluk; u Vyškova;
u Frýdka ve Slez.

Pazdernatý. P. příze. Us. Vz Pazdero.
Grannig, flockig.

Pazderník, a, m., der Flachsarbeiter. Rohn.

Pazdero, a, n., pazdeř, e, f., pazdeří,
n., co se z konopě n. ze lnu zdere. P., od
dr (dr-áti), vz R. Ht. Cf. Gb. Hl. 146., Bž.
50. Die Flocke, Granne, Scheve, Age. Jg.
P., dřevnaté odpadky lnu a konopí při mě-
dlení, jichž lze užiti jakožto paliva (v pa-
zdernách), steliva a mrviva. S. N. V těchto
odpadcích jest mnoho kořínků. Na Mor. po-
krývají p-řím kalenice střech doškových, aby
na hůry neteklo. Mřk. Klap, klap, klap, pa-
zdeř se otřap, hojně dolů pod lavečku, ať
mám čistou lna hrstečku. MM. Po tření lnu
pozůstalé odletky slovou babinami a jiné
ničemné výtěrky pazdeřím. Us. Pazdeří s růží
rovnati. V. Nepodobno p. (šedivec) k Čer-
vené růži (k mladici). Vz Chybování. Č. Má
dětí jak pazdeří (mnoho). Us. na Mor. Na
krásném pazdeří rádi psi líhají (zlý se rád
o dobrého utírá). Lb., Č. M. 303., Smil. Pro-
tahuje se jako pes na pazdeří (lenoch). Č.
Příjemný co pazdero v nose. Prov., Jg. Mluví,
jakoby p. (plévy) vázal. Vz Tlachal. Č.Nemá
slámy ani zbla ani pazdérka. Na mor. Zlínsku.
Brt. Pazdeří někomu střásati (do lýtek ho
štípati). U Litovle. Kčr.

Pazen, zna, m., wilder Ziegenbock. Mor.
Tpl.

Pazhra, pazgra, y, m. a f., uvozhřenec,
das Rotzkind. U Branné. Jg.

Pazneht, paznoht, (zastr. paznehet, paz-
nohet), u, m., nehet, der Nagel. V. Vz Bž.
50., 231. Paz- souvisí s pa-, vz Pa-. Bž. 237.
P., rohovitá pochva na konci prstů. Na pravé
ruce nemocnému paznehty obřež. O vod.
F. ij. — P., nehet hovadí n. ptačí, die Klaue.
Ssav. Vz Kopyto, S. N. P. dobytčí, BO., roz-
štěpený. Zvieře, ježto na dvé štěpí paznehet
a přežívá. BO. Ptákové paznohty. Lex. vet.
Jestřáb kuroptvu mezi svými paznehty drží.
Orloj. — P. medvědí, bylina, Kom. J. 135.,
heracleum sphondylium, Bärenklaue, f. — P.,
a, m., zhovadělý člověk, Bengel, m.

Paznehtice, e, f., die Klauenkrankheit.
Kaubl.

Paznehtnatý, mit Klauen versehen. Krok.

Paznehtníkový lilek, Solanum campe-
chiense. Rostl.

Pazouch, u, pazoušek, šku, m., vedlejší
výrostek. V. P., odnož, turio, Stockknospe,
f., Nebenschoss, m. Kk. 35., Schd. IL 270.
Pořezám pazouchy, aby stromu nehubily.
Sych. Vz Víno. — P., konec u parohů. Vz
Výsada. Hirschhornzinken. Byl.

Pazoun, u, m., trouba podlouhlá, s část-
kami pohnutelnými, die Posaune. Jg.

Pazounář, e, m., pozouník, der Posau-
ner. V.

Pazour, u, pazourek, rku, pazoureček,

čku, m., končitý pazneht ptačí n. zvířecí.
P., prodloužený, špicatý a obyč. i zahnutý
nehet, objímající úplně poslední člen prstů
mnohých ssavců; p-ry ptáků slovou drápy
(také p-ry menších ssavců). S. N. Klaue,
Kralle, Zehe, f. P. ptačí, V.; p. nehet úzký.
Ssav. P-ry vraziti, zatíti; p-ry se držeti, D.,
koho rozdrápati, Aesop, rozsápati. Kom. Do
pazourů něco popadnouti. Sych. Ukázal p.
(tajnou zlosť, zlý úmysl). Jg., Č. M. 529.,
Lb. Vz Lstivý. Lišku po ocase, lva a med-
věda po pazouřích poznáš. Jg. — P., prst
(přezdívka). Na Mor. a v Čech. Brt. Ten
musí ve všem své p-ry míti; musí do všeho
své p-ry strkati (o dotíravém a všetečném).
Us. Hý. — P. česnekový, Knoblauchzehe. D.
— P., křesací kámen, vz Bř. N. 185., Schd.
II. 125. Pazourkem o ocel udeřiti. Feuer-,
Flintenstein, m. Us. — Pazourek kočičí, lo-
tus corniculatus, gelber Schafklee. P-ky bílé,
coronilla varia, bunte Kronenwicke. 1786. —
P., a, m. = surovec, ein roher Mensch. Na
Mor. Brt.

Pazouratý, krallig. P-tí ssavci. Krok.

Pazourek, rku, m., vz Pazour.

Pazourkovatý, klauenartig, -förmig.

Pazourkový, Krallen-, Klauen-.

Pazourovatý, mit Klauen-, Krallen ver-
sehen. P. pták. Br.

Pazoušek, vz Pazouch.

Pazovati, falzen. Rk.

Pazovní hoblík, der Falzhobel. Rk.

Pazucha, y, f., podpaždí, die Achsel. Na
Slov. Koll. — P., žlab povstalý stýkáním-
se dvou stran střechových, die Dachkehle.
Us. Am. — P-chy, kouty v peci chlebové, die
inwendigen Ecken des Backofens. Na Slov.
Bern. — P., ves u Litomyšle.

Pazuchovatý, was Kehlen hat; eckig.

Jg.

Pazvuk, u, m., der Ablaut, Nachhall: ь
jest p. prvozvuku i. Mus. XL 126.

Pažba, y, f. = pažení, die Verpfählung,
Verladung, der Verzug. V horn. p. boční,
Seiten-, Stossverzug; stropová, Firstenver-
zug; hnaná, die Getriebezimmerling, Ge-
triebearbeit. Hř. — P. u ručnice, dřevěná
čásť, der Schaft. Na pažbě jest přidělána
železná hlaveň; tlustý konec pažby slove
hlaviště či úhlaví. S. N. Částky: předpažbí
(Vorderschaft), zápažbí (Mittel-), krk hlaviště
(Kolbenhals) a konec pažby hlaviště (Kol-
ben). Čsk. I. 4. 16. P., lože, násada. P. ně-
mecká, francouzská, anglická, bez líce, hla-
zená, lakovaná; z pažby vyndati. Š. — Pažby,
pl., f., spáry, u tesařů a truhlářů: hnízda,
die Falz. Dch. P. lodi, die Fuge. Dch.

Pažbář, pažbíř, e, pažebník, a, m.,
der Büchsenschäfter. Šp.

Paždění, n., die Verpfählung. Jg.

Pažděný, f., verpfählt, vermacht. Jg.

Paždí, í, f. a n., V., nadpaží, rámě, ra-
meno, Achsel, f. Šp. P., nejhořejší postranní
čásť trupu mezi krkem a paží. Pevný základ
p. činí 2 kosti: z předu: klíč, ze zadu: hře-
benový násadec lopatek. Vz S. N. Na paž-
dích= na ramenech. Orb. p. — P., lépe:
podpaždí, die Achselhöhle, kolmo pod paždím
mezi paží a trupem. Vz S. N. Pod páždí-



	Pazdeřivý = pazdernatý. Pazderna, y, f., stavení, kde se umočený len n. konope suší a tře, das Brechhaus, die Flachsdarre, -kammer. Jg. P. na konopě. D. P. neb sušírna. Kauble. Máte zde (je zde) jako v pazderní i. e. horko. Mor. Hý. — P., pole teprv obrobené, kde dřív pašunky (pa- suňky) byly, proto ne tak úrodné. Na Mor. Tč. — P., ves u Středokluk; u Vyškova; u Frýdka ve Slez. Pazdernatý. P. příze. Us. Vz Pazdero. Grannig, flockig. Pazderník, a, m., der Flachsarbeiter. Rohn. Pazdero, a, n., pazdeř, e, f., pazdeří, n., co se z konopě n. ze lnu zdere. P., od dr (dr-áti), vz R. Ht. Cf. Gb. Hl. 146., Bž. 50. Die Flocke, Granne, Scheve, Age. Jg. P., dřevnaté odpadky lnu a konopí při mě- dlení, jichž lze užiti jakožto paliva (v pa- zdernách), steliva a mrviva. S. N. V těchto odpadcích jest mnoho kořínků. Na Mor. po- krývají p-řím kalenice střech doškových, aby na hůry neteklo. Mřk. Klap, klap, klap, pa- zdeř se otřap, hojně dolů pod lavečku, ať mám čistou lna hrstečku. MM. Po tření lnu pozůstalé odletky slovou babinami a jiné ničemné výtěrky pazdeřím. Us. Pazdeří s růží rovnati. V. Nepodobno p. (šedivec) k Čer- vené růži (k mladici). Vz Chybování. Č. Má dětí jak pazdeří (mnoho). Us. na Mor. Na krásném pazdeří rádi psi líhají (zlý se rád o dobrého utírá). Lb., Č. M. 303., Smil. Pro- tahuje se jako pes na pazdeří (lenoch). Č. Příjemný co pazdero v nose. Prov., Jg. Mluví, jakoby p. (plévy) vázal. Vz Tlachal. Č.Nemá slámy ani zbla ani pazdérka. Na mor. Zlínsku. Brt. Pazdeří někomu střásati (do lýtek ho štípati). U Litovle. Kčr. Pazen, zna, m., wilder Ziegenbock. Mor. Tpl. Pazhra, pazgra, y, m. a f., uvozhřenec, das Rotzkind. U Branné. Jg. Pazneht, paznoht, (zastr. paznehet, paz- nohet), u, m., nehet, der Nagel. V. Vz Bž. 50., 231. Paz- souvisí s pa-, vz Pa-. Bž. 237. P., rohovitá pochva na konci prstů. Na pravé ruce nemocnému paznehty obřež. O vod. F. ij. — P., nehet hovadí n. ptačí, die Klaue. Ssav. Vz Kopyto, S. N. P. dobytčí, BO., roz- štěpený. Zvieře, ježto na dvé štěpí paznehet a přežívá. BO. Ptákové paznohty. Lex. vet. Jestřáb kuroptvu mezi svými paznehty drží. Orloj. — P. medvědí, bylina, Kom. J. 135., heracleum sphondylium, Bärenklaue, f. — P., a, m., zhovadělý člověk, Bengel, m. Paznehtice, e, f., die Klauenkrankheit. Kaubl. Paznehtnatý, mit Klauen versehen. Krok. Paznehtníkový lilek, Solanum campe- chiense. Rostl. Pazouch, u, pazoušek, šku, m., vedlejší výrostek. V. P., odnož, turio, Stockknospe, f., Nebenschoss, m. Kk. 35., Schd. IL 270. Pořezám pazouchy, aby stromu nehubily. Sych. Vz Víno. — P., konec u parohů. Vz Výsada. Hirschhornzinken. Byl. Pazoun, u, m., trouba podlouhlá, s část- kami pohnutelnými, die Posaune. Jg. Pazounář, e, m., pozouník, der Posau- ner. V.	Pazour, u, pazourek, rku, pazoureček, čku, m., končitý pazneht ptačí n. zvířecí. P., prodloužený, špicatý a obyč. i zahnutý nehet, objímající úplně poslední člen prstů mnohých ssavců; p-ry ptáků slovou drápy (také p-ry menších ssavců). S. N. Klaue, Kralle, Zehe, f. P. ptačí, V.; p. nehet úzký. Ssav. P-ry vraziti, zatíti; p-ry se držeti, D., koho rozdrápati, Aesop, rozsápati. Kom. Do pazourů něco popadnouti. Sych. Ukázal p. (tajnou zlosť, zlý úmysl). Jg., Č. M. 529., Lb. Vz Lstivý. Lišku po ocase, lva a med- věda po pazouřích poznáš. Jg. — P., prst (přezdívka). Na Mor. a v Čech. Brt. Ten musí ve všem své p-ry míti; musí do všeho své p-ry strkati (o dotíravém a všetečném). Us. Hý. — P. česnekový, Knoblauchzehe. D. — P., křesací kámen, vz Bř. N. 185., Schd. II. 125. Pazourkem o ocel udeřiti. Feuer-, Flintenstein, m. Us. — Pazourek kočičí, lo- tus corniculatus, gelber Schafklee. P-ky bílé, coronilla varia, bunte Kronenwicke. 1786. — P., a, m. = surovec, ein roher Mensch. Na Mor. Brt. Pazouratý, krallig. P-tí ssavci. Krok. Pazourek, rku, m., vz Pazour. Pazourkovatý, klauenartig, -förmig. Pazourkový, Krallen-, Klauen-. Pazourovatý, mit Klauen-, Krallen ver- sehen. P. pták. Br. Pazoušek, vz Pazouch. Pazovati, falzen. Rk. Pazovní hoblík, der Falzhobel. Rk. Pazucha, y, f., podpaždí, die Achsel. Na Slov. Koll. — P., žlab povstalý stýkáním- se dvou stran střechových, die Dachkehle. Us. Am. — P-chy, kouty v peci chlebové, die inwendigen Ecken des Backofens. Na Slov. Bern. — P., ves u Litomyšle. Pazuchovatý, was Kehlen hat; eckig. Jg. Pazvuk, u, m., der Ablaut, Nachhall: ь jest p. prvozvuku i. Mus. XL 126. Pažba, y, f. = pažení, die Verpfählung, Verladung, der Verzug. V horn. p. boční, Seiten-, Stossverzug; stropová, Firstenver- zug; hnaná, die Getriebezimmerling, Ge- triebearbeit. Hř. — P. u ručnice, dřevěná čásť, der Schaft. Na pažbě jest přidělána železná hlaveň; tlustý konec pažby slove hlaviště či úhlaví. S. N. Částky: předpažbí (Vorderschaft), zápažbí (Mittel-), krk hlaviště (Kolbenhals) a konec pažby hlaviště (Kol- ben). Čsk. I. 4. 16. P., lože, násada. P. ně- mecká, francouzská, anglická, bez líce, hla- zená, lakovaná; z pažby vyndati. Š. — Pažby, pl., f., spáry, u tesařů a truhlářů: hnízda, die Falz. Dch. P. lodi, die Fuge. Dch. Pažbář, pažbíř, e, pažebník, a, m., der Büchsenschäfter. Šp. Paždění, n., die Verpfählung. Jg. Pažděný, f., verpfählt, vermacht. Jg. Paždí, í, f. a n., V., nadpaží, rámě, ra- meno, Achsel, f. Šp. P., nejhořejší postranní čásť trupu mezi krkem a paží. Pevný základ p. činí 2 kosti: z předu: klíč, ze zadu: hře- benový násadec lopatek. Vz S. N. Na paž- dích= na ramenech. Orb. p. — P., lépe: podpaždí, die Achselhöhle, kolmo pod paždím mezi paží a trupem. Vz S. N. Pod páždí-