516

čkem. V Táborsku. Žebra od paždí jsouce
začatá v slabině se skonávají. Kom. J. 254.
Pod paždím něco nésti, Us., někoho lektati,
Sych., vésti. Us. Skrývá pod paždí. V. Smrad
pod paždím. V.

Paždík, n, m., der Reiber, kleiner Riegel.
Plk.

Pažditi, il, ěn, ění = pažiti, co. Stodolu
p., přepažditi. Us.

Paždní, Achsel-. Rostl.

Paždnosť, i, f., dutosť, Höhlung, f., va-
cuitas. P. prsní, hlubina. Krok., Sal. 208. 13.
P. břišní. Ja.

Paže, e, f. = brachium, rámě, rameno
(mezi paždím a loktem), der Arm. Vz Schd.
II. 325., S. N. Druhú paži zdvihla. GR. Jemuž
paži mečeni utne. Troj. Žaltář pod paží
nosieše. Dal. Pod pažiu (paži) něco vzíti.
Dal. 98. Pod paži. BO. Achilles měl paže
mocné i bedra. Troj. P. ozbrojená; točení,
kroužení paží; paže přichýliti; paže v šíř;
pažemi klecaje; posouvati se o paži; o paži
státi; pažemi trčiti, stossen. Tš. Pažemi trčit'
v před (Arme vorwärts stossen), v bok (seit-
wärts, abwärts). Čsk. Paže kroužit' v před,
v zad, Arm vorwärts, rückwärts schwingen.
Čsk. Vz Kosť, Pohyb. — P., pažení, der
Dachwinkel. Na Mor. Hý., Kčr. Zatéká za
paži. Mrk. Vz Pazucha. — P., zátoka, Meer-
busen, m. — P., ručička, die Ranke. Jg.

Páže, ete, n., z fr. page, panoš, panic
k obsluze při panovnických dvořích. Rk. Vz
Panoš, Page. — P., jm. statku u Bělé u
Jevíčka na Mor. Km.

Pažebník, vz Pažbář.

Pažen, žně, f., die Banse-, Tennewand.
Rk.

Pažení, n., die Verpfählung. P. u jezu (po-
stranice při vantrokách), ve stodole (oploteň),
Rohn., v chlévě (přepažení, brlení, sochor
n. prkno mezi dobytkem). Us. — P., žlab
tvořený střechami budov do úhlu stavěných,
pazucha, die Dachkehle. Zatéká nám p-nim,
v p. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz Paže.

Pažený; -zen, a, o, verpfählt, vermacht.

Pažera, y, m., žrout, der Fresser. Sych.

Pažerák, u, m., požeradlo, der Schlund.

Pažerky, pl., m., požerky, žrádlo, které
po žráčích zůstalo, Uiberreste nach einer
Fresserei. Ros.

Pažežnice, e, f., Paschnitz, ves u Do-
mažlic. PL.

Pažina, y, f., pole travou hluboko pro-
rostlé. Koubl. — P., v horn, der Pfahl, das
Deck-, Lad-, Verzugholz, Getriebe. P. stro-
pová, Firstenpfahl; boční, Seiten-, Stoss-,
Ulmpfahl; skosná, Schlusspfahl; rožní (rož-
niák, u Ostrav.), Eckpfahl. Hř.

Pažinatý, mit Gras verwachsen.

Pažíř, vz Pažbář.

Pažit, lépe: pažiť, i, f. Jg. Vz Bž. 35.
P., tráva neb místo, kde tráva roste. Rasen,
Grasfleck, Rain, Anger, Angerplatz, m., Aue,
f. P. vyhynula, roste, žene. Us. Lehká půda
po několikerém obilí travou a pažití se za-
neřádí. Koubl.

1. Pažiti, il, en, ení, zapažili, pažívati
= koly, prkny atd. něco hraditi, vermachen,
verpfählen. — co. Křoví paží břehy. Hlas.
P. strž (kolů narážeti, aby se dále netrhala).

Us., plot (aby se neskácel), Sych., strouhu.
Us. — čím: koly. D. — co komu = pře-
kaziti. Us. (Kouble). — se = pevniti se,
fest werden. — Ta louka se již paží (ob-
rostá travou, grünt). Us. v Krkonš. — Jg.

2. Pažiti, il, en, ení. P. zelí (od hloubku
začínaje rozřeřati, ale hlavně hloubek, aby
se na nožích dobře strouhalo, der Länge
nach zerschneiden, vz Rozpažiti). Na Ostrav.
Tč.

3. Pažiti, il, ení. po kom = pásti, čí-
hati, lauern, passen. Ros., Šm.

Pažití, n., die Rasenfläche. Dch.

Pažitka, y, f., trávník, vz Pažiť. — P.,
ošlejch menší, Schnittlauch, m., Schnittling, dle
toho v obec. mluvě šnitlík, allium schoeno-
prassum. Čl. 148., Kk. 125., FB. 19., Schd.
II. 269.

Pažitní, Rasen-. P. zem. Vaň. P. stráň,
Rasenhang, m. Dch.

Pažitník, a, m., trpělka, Haubenlerche.

Jg.

Pažito, a, n., zadní obilí, das Hinterge-
treide. Jg., Hý.

Pažitový, Rain-, Auen-. Jg.

Pažléř, e, m., dýka, der Dolch. Lex. vet.

Pažloutný = pažlutný. To je kus kluka
p-ho, jen se v tom jídle povrtá a dosť. Us.
v Táborsku. Hrš. Vz Pažluta.

Pažluta, y, f., pažlutný, v jídle vybí-
račný, paškrtný, ausglauberisch. U Počát.
Nvk.

Pažní, k paži se vztahující, Arm-. P.
tepna, nerv. S. N.

Pažuice, e, f., bolení paže n. ramene,
Schultergelenkschmerz. Ja.

Pažník, u, m., maso od hrudi ku břichu.
Us. v Praze. — P., a, m., byrrhus, hmyz.
Krok.

Pažný, pažní, od paže, Oberarm-. P. kosť,
Sal., štít či tubink, der Tubbink. Bc.

Pažravec, vce, m., hltoň, Vielfrass, m.
Na Slov. Koll.

Pažravice, e, f., eine Gefrässige. Slov.

Pažravosť, i, f. Gefrässigkeit, f.

Pažravý, na Slov., lakotný, hltavý, ge-
frässig. Koll.

Pažroutný, ausglauberisch, leckerhaft.
Vz Paškrtný. Rk.

Pě = pěl, zastr. Jg.

Pec, i (v obec. mluvě: -e), pécka (pícka),
y, f. Na Mor. pec u Příbora m. (Mtl.), u
Kroměř. a u Opavy m. i f. Bkř., Klš. Pec
m.: pek-tb z pek (peku), kt v c, vz Kt., Gb.
Hl 111. P., uzavřený prostor určený к tomu,
aby teplo, které se v něm pálením dříví, uhli,
rašeliny i také slámy vyvinuje, ve věci v peci
uzavřené neb v nejbližším okolí peci jsoucí
účinkovalo. Vz S. N. Ofen, m. P. chlebová,
pekařská (klenutá, nízká; půda její jest vy-
kládaná cihlami, pod nimiž jest vrstva kře-
menného kamene, která dlouho teplo udr-
žuje S. N.), V., na paštiky, k sušení (sladu),
na kolomaz, D., chladicí (ve skelných hutech),
větrná, Ventilations-, Wetter-, Windofen,
Jg., bílicí — Raffinirfeuer, reverberovací
(pernice), vycezovací — Saigerheerd, ša-
chetní — Schachtofen, roztápěcí — Schmelz-
ofen, svářecí — Schweissofen, rovnací n.
rozšiřovací — Streckofen, kusová n. vlková