519

M. 181. Vždy zbytečna a nesmyslna jest
všechna náramná p. naše. Sš. Mt. 101. Tru-
diti se, kormoutiti se, zmítati se péčemi. Sš.
Však největší péči obracujte k věcem nebe-
ským. Sš. Mt. 102. Péče oč, o čem. D. Mám
o to péči (starosť). Sych., Kom., V., Žer. Péči
o svém bližním míti. Bart. 2.16. Člověk v je-
diné péči o světské zboží se ztrácí. Sš. L.
124.O svých kostelích péči mějte. Pass. Thales
nižádné péče neměl o penězích. Anth. I. 111.
Já o tobě péči mám. Ctib. Hád. 6. Musíš
lepší péči míti o svých lidech. Arch. I. 78.
Ktož o svých zvl. o domácích péči zamešká,
horší jest než nekřesťan. Št. N. 34. Předkové
naši větší měli péči o mateřský jazyk. Sych.
P. o tělo, D., o obec. Kom. O to není p. D.
O nic péče neměti. V. Měj každý péči o sebe.
Dal. Péči o živnosť míti. D. Péči a starosť
o někoho vésti, n. o něco. V. O sirotky péči
měl. Žer. Záp. II. 153. Každý jměj péči o
sebe. Dal. 17. Každému o sebe p. Alx.
O poddaných péči míti. Zř. F. I. Kterak
malá péče jest o dušech! Hus. I. 412. Z péče
o ptáky velí zavírati na péči o člověky. Sš.
Mt. 101. Veď péči o něho. Sš. L. 108. Poně-
vadž se nejméně o krkavčata od starých
krkavců p. vede. Sš. Mt. 101. — za co. Kakú
péči mám za vy (= vás).ZN. Nenie poč za
jeho věrnosť péče jmieti. St. — P. nač. Alx.
Péči na Boha a jeho slovo míti. Br. Pozor
a péči na někoho míti. V. Na pokrmy péči
míti. Reg;. zdr. Měj na mne péči (chraň mne).
Faukn. Péči na něco vynaložiti. V. Nemám
péče na bitie. Žk. 342. A jal jest pana Pušku,
an naň žádné péče neměl a uvrhl jeho u věži.
Let. 66. Neměj péče na to. Pč. 46. Péči míti
na koho, vor Jemanden auf der Hut sein,
sich hüten, besonders bei Absagen u. Fehden
gebräuchlich. Pakliby kdo řekl: Měj na mne
péči, když se s tebou shledám, budu tě bíti.
1564. Vz o tom více v Gl. 227. Pohané ve-
škerou péči na dočasné věci obracují. Sš.
Mt. 102. — koho, čeho. S sestrou osiřel
a domu a sestry své péči měl. Hank výb. —
Strany přísloví vz Baba, Hlava, Hora, Hrdlo,
Oddech, Země a hlavně: Trampoty.

Pečena, y, f. = pecina. Dl.

Pečenák, u, m., upečený zemák. Na Zlín-
sku a Drahansku. Hý., Brt. Vz Pečák.

Pečenák, a, m., dobytek na pečeni se
hodící. Vz Pečenář.

Pečenář, e, m., der Bratkoch. Dch., Mý.
— P., prase asi roční, jež se hodí na pečeni.
Na Plzeňsku a Příbramsku. Prk. P. 18. Vz
Pečenák.

Pečenářka, y, f., die Bratköchin. Us.

Pečeně, é, f., pečenka, pečenka, pe-
čínka, y, f., der Braten. P. myslivecká (sví-
čková), z krku, Sp., vepřová, telecí, ledvin-
ková, skopová, svíčková (dušenice), hovězí,
jehněčí, Us., sekaná, po anglicku, od led-
vinky, Dch., rudí, kýta, srnčí, roštěná, du-
šená. Pečením salát přidati. Sych. Čpí mu
p. pod nos. Sych. P-ni rozkrájeti. Sych.
Cítil to jak pes vepřovou pečeni. On drží
p-ni a my rožeň. Mus., Č. Větší dým nežli
pečeně. Jg. Vz Chlubný. Č. Hej, vesele
hosti, pečenek a vína dosti. Vz Blahobyt.
Č. P. nám do popela neupadne (i. e. protože
jí nemáme). Vz Chudoba. Č. Zavoněla mu

lepší p. (lepšího zisku hledá). Č. Neohořeláť
jest to pečenka (požitečný stateček). Vz
Hospodářství. Č. Vz Maso. Lepší vlastní
kousek chleba nežli cizí p. Pk. Vz Pečitý.
Z hladu pes studenou p-ni žere (iron.). U Kunv.
Msk. — Pečenky, pl., nároky, die Hoden.
Jád. — Černá p.=játra. Slov. — Pečenky,
opečky, pečené brambory, gebackene Erd-
äpfel. Us.

Pečení, n., das Braten, Backen. P. chleba,
V-, masa (pečene). Us. — P., pečivo, das
Gebäck. To pečení jest pekné. D. — Jedno
pečení chleba (vsazení, vz Pec, ku konci),
der Schub. D. Vz Pečivo. — P., dřevěný
štít domu. U Klat. Dšk.

Pečenina, y, f., pečité, das Gebratene. Ros.

Pečenkářka, y, f., die Brätlerin. Dch.
Vz Pečenářka.

Pečený; pečen, a, o, gebacken, gebraten.
P. maso (pečeně), kaštany, Us., brambory,
jablka. Dch. Není to, pečené ani vařené, co
žvatlá. Vz Tlachal. Č., Lb. On je u nás pe-
čený vařený (i. e. pořád, častým hostem).
Us. Doma p. chléb. Chléb dvakrát p. (su-
chár). V. Jistší pták na talíři pečený, nežli
dva v povětří vznešení. Naše koláče nejsou
ještě po obou stranách p-né (nejsme ještě
tak hloupí). Shakesp. Nikomu pečený holub
(vrabec, pták) do huby (do úst) nevletí.
Čeká na pečené vrabce. Jde mi z tebe strach,
co z pečeného vrabce (co by mne blecha
kousla). Jg.

Pečera, y, f. Byla pak pečera a na ní
ležel kámen; z p-ry vyjíti. Sš. J. 191., 192.
Vz Pecera.

Pečeť, i, f. (zastr. pečet, u, m.), pečítka,
y. f. Něm. Petschaft je ze slovanského. Jg.,
Hš. (Dodavky k literatuře české III. odděl.
str. 14.) P., náčiní ku pečetění, sekret, peče-
tidlo, Siegel, Insiegel, n., Petschaft, f., Sie-
gelring, m., Petschierstöckel, n. Vz Pečátko.
V. Korunná p. L. — P., znamení vyražené
pečetí, otisk pečetidla, Siegel, n., Petschaft,
f. Jg. P. přivěsená, visutá, angeheftetes
Siegel, O. z D., smlouvy. V. P. veliká, pro-
střední, malá; mincovní, kontrolní, rubní,
okrouhlá, podlouhlá, vejčitá, srdcovitá, troj-,
čtvero-, vícehranatá; s bulou; obrazní (něčí
obraz ukazující), erbovní; pečeti veřejné,
soukromé, světské, říšské, zemské (Vš. 134.,
135., 161., 328., 382., 385.), kancelářské,
soudní, notářské, městské n. obecní, krá-
lovské, na kšaftech, na listech, duchovní
(papežské, biskupské, kapitolní, klášterské
n. opatské, farní). Vz S. N., Rb. 269. P.
přitlačiti, přidávati, přivěsiti, odtrhnouti, od-
táhnouti, V., přiložiti, otevříti; pečetí není
tknuto. D. Rozpečetiti obálku bez porušení
pečeti. Sych. List pečetí zapečetiti. Kom.
P. úřední odtrhnouti. Er. P. přetisknouti,
pečeť soudní na něco přitisknouti, p. oddě-
lati. J. tr., Pr. Násilné otevření soudních
pečetí. J. tr. Jmění něčí pod úřadní pečeť
vzíti, dáti = zapečetiti. J. tr., Rd. Pečetí a
podpisem něco potvrditi. Šp. Na potvrzeni
toho k listu tomuto p. naši císařskou při-
tisknouti jsme poručiti ráčili. Nar. o h. a k.
Tomu na potvrzení p. jsme přivěsili. Výb.
I. 384. P. platí, byť v listu nic psáno nebylo.
Pk. Pečeti své žádný dobrý otpierati ne-