522

několik p-čů. Us. na mor. Drahansku. Hý. —
P., zaječí loze (žertovně). Našel prázdný p.
Us. Šp.

Pekaňa, ě, f. = pekáč. U Klobouk na
Mor. Bka.

Pekar, a, m., nmohokopytník vepř. P.
obojkový, dicotyles torquatus; p. pyskatý,
d. labiatus. Vz Frč. 377.

Pekař, e, pekařík, a, pekaříček, čka,
m., der Bäcker. Pomocníci pekařovi jsou :
pomocník sází těsto, tenčíř dělá housky,
předpecký vytápí a vyhrabuje pec, mládek
roznáší pečivo. Pt. P. zadělává na chléb
(dělá kvas), potom mísí (těsto v díži ko-
pisti dřevěnou hněte); potom těsto lopatkou
na stůl či desku, moukou dobře posypanou,
z díže vyndavá či krají, na stole těsto v pecny
(bochníky) válí (opálá, Šp.), pecny do slamě-
nek (ošatek) neb na pevný řád (Šp.) dává,
aby tam znova zkynuly, přihlíží však k tomu,
aby se tam nerozběhly (příliš nerozřídly, ne-
překynuly), jinak by se převáleti, převalo-
vati (znova váleti) musily ; konečně sází chléb
do peci, přesazuje jej, aby se, když pec ne-
stejně peče, některý bochník nespálil, líčí,
poličuje n. vlaží (Šp.) jej bílkovinou, vodou
а j., aby se leskl, a když jest upečen, vy-
sazuje jej (z peci dobývá. Šp.). Us. Hý. Cf.
Chléb (I. 526. a.). P. těsto v díži kopisti
dřevěnou hněte a chléb v peci peče. Kom.
J. 406. Všeť jsou šeří, vše pekaři. Vz Stejnost
Č. Pekař pochoutek, Luxusbäcker, m. Dch.
U pekaře pečou housky (nedostaneš toho.
Vz Odbyti prosícího). Lb. O pekařích vz
Tk. II. 544.

Pekařčic, e, m., zastr. = pekař. St. skl.

IV. 312.

Pekařčin, a, n., der Bäckerin gehörig. Jg.
Pekárek, rku, m., Zwieback, m. Rk.
Pekařík, a, m., der Bäckerjunge. Rk.
Pekařina, y, f., Bäckerei, f., Bäckerhand-
werk, n.
Pekařka, y, f., die Bäckerin.
Pekárna, y, f., das Backhaus, die Bäckerei.

V. P. polní. Čsk.

Pekařský, Bäcker-. P. řemeslo, prkno,
pec, lopata, V., krám, chléb, tovaryš. D.

Pekařství, n., die Bäckerei, das Bäcker-
handwerk. P. provozovati. Zlob. Vz více
v S. N. P. pochoutek, Luxusbäckerei. Dch.

Pekařův, -ova, -ovo, pekařový, Bäcker-.
— Pekařova duše (žertem) = dírka v chlébě,
Brodblatter, f. V.

Pekasín, a, pekasínek, nka, m., peka-
sinka, y, f., z fr. bécasse, sluka vodní, sco-
lopax major, die Wasserschnepfe. Us. Jg.
Vz KP. ІІІ. 350.

Pekávati, vz Péci.

Pekelec, lce, m., místy: pekenec, nce, m.,
na Mor. pekélce, e, pekýlko, a, n., místo
mezi kamny n. pecí a stěnou, nebo na peci
samé; někdy jen schodek ve světnici u ka-
men, u peci, kde se sedává. Na mor. Dra-
hansku sklípek, pícka, vz tato slova. Hý.
Die Hölle. Vz Peklo. Jg. Ležeti na p-ci,
am Ofen hocken. Dch. — P., die Bude, in
welcher die Höckerinen Fische backen, Würste
braten usw. Hokyním se zapovídá v p-cích
ryb smažiti a péci... aby každá před p-cem
prodávala. 1573. Gl. 227.

Pekélko, vz Pekelec.

Pekelně, höllisch.

Pekelnice, e, f., die Höllengöttin. V. —
P., Höllenweib, n., die Verdammte. D.

Pekelník, a, m., Höllengott, m., Pluto.
V. — P., obyvatel pekla, zatracenec, der Ver-
dammte, Höllenkind, n. Hus. — P., hromský
kluk, zlý člověk, pekla hodný, Höllenbube.
Br. — P., ďáblem posedlý, ein Besessener.
Pass.

Pekelnosť, i, f., peklo, byt pekelný, die
Hölle. Již visí nad tú p-stí; již padají do
té p-sti. Bech.

Pekelný, pekelní, co v pekle n. z pekla
jest, höllisch, Höllen-. P. přívozník (Charon).
V. P. dračice (vzteklice, Furie), bůh n. král
(Pluto), pes (Cerberus), královna (Proserpina),
oheň, V., říše, Tkad., obluda, Jel., plamen. —
Tr. P. strach (hrozný), bolesti, cesta (hrdelní,
zlá), Us., muka, lesť, Sych., kluk (hromský,
čertový, zlý), D., rámus, Mordspektakel, n.,
Dch., křik, hřmot. Us. Hý. — P. červ, ne-
moc, der Fadenwurm. — P. kámen, lapis
infernalis, Höllenstein, m., dusičnan stříbřitý.
Vz Kámen. — P. oheň, červený, palčivý otok,
sacer ignis, karfunkel, růže, V. Jitrocelová
voda uhašuje pekelní oheň. Čern. — P. stroj,
ve vojenství plavidlo, naplněné střelným pra-
chem, půmami a jiným střelným a zápalným
nářadím, které se žene proti mostům, pří-
stavům atd. a buď nárazem nebo samo od
sebe vybouchne a velikou zkázu působí.
Torpedo. Vz S. N.

Pekelsko, a, n., jm. lesa u Kožlí u Ledče.
Km.

Peking, Pekin, a, m. (čínsky Pe-King,
t. j. sev. hlavní město, hl. město říše čínské).
Vz S. N.

Peklínek, nku, m., artemisia, der Beifuss.
Rostl.

Pekliti se, vz Peklovati.

Peklo, a, n., ze starého рьklъ, znamenalo
za starodávna také : smolu (pálající); pkelný,
nyní pekelný. Ht. Skupeniny souhlásek str. 61.
V nominat. a akkus. pl. pekly ve rčení : di
v pekly. Na mor. Zlínsku. Brt. — P., pec
(zastr.), der Ofen, odtud: zápeklí, pekelec.
Ros. — P., krb, Leuchte, f. Us. — P., pe-
kelec, die Hölle hinter dem Ofen. Plk. —
P., místo věčným mukám oddané, die Hölle.
Jak ducha vzdáš, duše do nebe, nebo do
pekla nebo do očistce se postěhuje. Kom.
Vylže se čertům z pekla. Ten darmotlach
z pekla by se vylhal. Do pekla vás proklíti
může (velmi vás proklíná). Peklem smrděti
(zlé obmýšleti). Zaklel (zažehnal) vás do ho-
roucího pekla. Sych. Jíti do pekla. V. Tak
vyletěl, jako čert z pekla. Posvítili jim do
pekla. Pam. kut. Z pekla štěstí míti; ně-
komu p. vytopiti, Šm.; někomu peklem za-
topiti, Dch.; po peklích jezditi (toulati se).
Šm. Tluče se po všech peklích (tulák). Č.
Kde to chodíš po všech peklech ? Dch. Kam
se to do pekla podělo ? wo ist es zum Teufel
hingerathen ? Dch. Už je to zase v pekle
(ztratilo se to, es ist beim Teufel). Dch.
Kde po všech peklech tě ďas nosí? Kde
ve všech peklích trčíš, vězíš, jsi? Us. Hý.
Z pekla kvítek = pekelný. Km. Široká jest
brána do pekla. Km. Kněžské nachování,



	522

	několik p-čů. Us. na mor. Drahansku. Hý. — P., zaječí loze (žertovně). Našel prázdný p. Us. Šp. Pekaňa, ě, f. = pekáč. U Klobouk na Mor. Bka. Pekar, a, m., nmohokopytník vepř. P. obojkový, dicotyles torquatus; p. pyskatý, d. labiatus. Vz Frč. 377. Pekař, e, pekařík, a, pekaříček, čka, m., der Bäcker. Pomocníci pekařovi jsou : pomocník sází těsto, tenčíř dělá housky, předpecký vytápí a vyhrabuje pec, mládek roznáší pečivo. Pt. P. zadělává na chléb (dělá kvas), potom mísí (těsto v díži ko- pisti dřevěnou hněte); potom těsto lopatkou na stůl či desku, moukou dobře posypanou, z díže vyndavá či krají, na stole těsto v pecny (bochníky) válí (opálá, Šp.), pecny do slamě- nek (ošatek) neb na pevný řád (Šp.) dává, aby tam znova zkynuly, přihlíží však k tomu, aby se tam nerozběhly (příliš nerozřídly, ne- překynuly), jinak by se převáleti, převalo- vati (znova váleti) musily ; konečně sází chléb do peci, přesazuje jej, aby se, když pec ne- stejně peče, některý bochník nespálil, líčí, poličuje n. vlaží (Šp.) jej bílkovinou, vodou а j., aby se leskl, a když jest upečen, vy- sazuje jej (z peci dobývá. Šp.). Us. Hý. Cf. Chléb (I. 526. a.). P. těsto v díži kopisti dřevěnou hněte a chléb v peci peče. Kom. J. 406. Všeť jsou šeří, vše pekaři. Vz Stejnost Č. Pekař pochoutek, Luxusbäcker, m. Dch. U pekaře pečou housky (nedostaneš toho. Vz Odbyti prosícího). Lb. O pekařích vz Tk. II. 544. Pekařčic, e, m., zastr. = pekař. St. skl. IV. 312. Pekařčin, a, n., der Bäckerin gehörig. Jg. Pekárek, rku, m., Zwieback, m. Rk. Pekařík, a, m., der Bäckerjunge. Rk. Pekařina, y, f., Bäckerei, f., Bäckerhand- werk, n. Pekařka, y, f., die Bäckerin. Pekárna, y, f., das Backhaus, die Bäckerei. V. P. polní. Čsk. Pekařský, Bäcker-. P. řemeslo, prkno, pec, lopata, V., krám, chléb, tovaryš. D. Pekařství, n., die Bäckerei, das Bäcker- handwerk. P. provozovati. Zlob. Vz více v S. N. P. pochoutek, Luxusbäckerei. Dch. Pekařův, -ova, -ovo, pekařový, Bäcker-. — Pekařova duše (žertem) = dírka v chlébě, Brodblatter, f. V. Pekasín, a, pekasínek, nka, m., peka- sinka, y, f., z fr. bécasse, sluka vodní, sco- lopax major, die Wasserschnepfe. Us. Jg. Vz KP. ІІІ. 350. Pekávati, vz Péci. Pekelec, lce, m., místy: pekenec, nce, m., na Mor. pekélce, e, pekýlko, a, n., místo mezi kamny n. pecí a stěnou, nebo na peci samé; někdy jen schodek ve světnici u ka- men, u peci, kde se sedává. Na mor. Dra- hansku sklípek, pícka, vz tato slova. Hý. Die Hölle. Vz Peklo. Jg. Ležeti na p-ci, am Ofen hocken. Dch. — P., die Bude, in welcher die Höckerinen Fische backen, Würste braten usw. Hokyním se zapovídá v p-cích ryb smažiti a péci... aby každá před p-cem prodávala. 1573. Gl. 227.	Pekélko, vz Pekelec. Pekelně, höllisch. Pekelnice, e, f., die Höllengöttin. V. — P., Höllenweib, n., die Verdammte. D. Pekelník, a, m., Höllengott, m., Pluto. V. — P., obyvatel pekla, zatracenec, der Ver- dammte, Höllenkind, n. Hus. — P., hromský kluk, zlý člověk, pekla hodný, Höllenbube. Br. — P., ďáblem posedlý, ein Besessener. Pass. Pekelnosť, i, f., peklo, byt pekelný, die Hölle. Již visí nad tú p-stí; již padají do té p-sti. Bech. Pekelný, pekelní, co v pekle n. z pekla jest, höllisch, Höllen-. P. přívozník (Charon). V. P. dračice (vzteklice, Furie), bůh n. král (Pluto), pes (Cerberus), královna (Proserpina), oheň, V., říše, Tkad., obluda, Jel., plamen. — Tr. P. strach (hrozný), bolesti, cesta (hrdelní, zlá), Us., muka, lesť, Sych., kluk (hromský, čertový, zlý), D., rámus, Mordspektakel, n., Dch., křik, hřmot. Us. Hý. — P. červ, ne- moc, der Fadenwurm. — P. kámen, lapis infernalis, Höllenstein, m., dusičnan stříbřitý. Vz Kámen. — P. oheň, červený, palčivý otok, sacer ignis, karfunkel, růže, V. Jitrocelová voda uhašuje pekelní oheň. Čern. — P. stroj, ve vojenství plavidlo, naplněné střelným pra- chem, půmami a jiným střelným a zápalným nářadím, které se žene proti mostům, pří- stavům atd. a buď nárazem nebo samo od sebe vybouchne a velikou zkázu působí. Torpedo. Vz S. N. Pekelsko, a, n., jm. lesa u Kožlí u Ledče. Km. Peking, Pekin, a, m. (čínsky Pe-King, t. j. sev. hlavní město, hl. město říše čínské). Vz S. N. Peklínek, nku, m., artemisia, der Beifuss. Rostl. Pekliti se, vz Peklovati. Peklo, a, n., ze starého рьklъ, znamenalo za starodávna také : smolu (pálající); pkelný, nyní pekelný. Ht. Skupeniny souhlásek str. 61. V nominat. a akkus. pl. pekly ve rčení : di v pekly. Na mor. Zlínsku. Brt. — P., pec (zastr.), der Ofen, odtud: zápeklí, pekelec. Ros. — P., krb, Leuchte, f. Us. — P., pe- kelec, die Hölle hinter dem Ofen. Plk. — P., místo věčným mukám oddané, die Hölle. Jak ducha vzdáš, duše do nebe, nebo do pekla nebo do očistce se postěhuje. Kom. Vylže se čertům z pekla. Ten darmotlach z pekla by se vylhal. Do pekla vás proklíti může (velmi vás proklíná). Peklem smrděti (zlé obmýšleti). Zaklel (zažehnal) vás do ho- roucího pekla. Sych. Jíti do pekla. V. Tak vyletěl, jako čert z pekla. Posvítili jim do pekla. Pam. kut. Z pekla štěstí míti; ně- komu p. vytopiti, Šm.; někomu peklem za- topiti, Dch.; po peklích jezditi (toulati se). Šm. Tluče se po všech peklích (tulák). Č. Kde to chodíš po všech peklech ? Dch. Kam se to do pekla podělo ? wo ist es zum Teufel hingerathen ? Dch. Už je to zase v pekle (ztratilo se to, es ist beim Teufel). Dch. Kde po všech peklech tě ďas nosí? Kde ve všech peklích trčíš, vězíš, jsi? Us. Hý. Z pekla kvítek = pekelný. Km. Široká jest brána do pekla. Km. Kněžské nachování,