Předchozí (521)  Strana:522  Další (523)
522
několik p-čů. Us. na mor. Drahansku. Hý. —
P., zaječí loze (žertovně). Našel prázdný p.
Us. Šp.
Pekaňa, ě, f. = pekáč. U Klobouk na
Mor. Bka.
Pekar, a, m., nmohokopytník vepř. P.
obojkový, dicotyles torquatus; p. pyskatý,
d. labiatus. Vz Frč. 377.
Pekař, e, pekařík, a, pekaříček, čka,
m., der Bäcker. Pomocníci pekařovi jsou :
pomocník sází těsto, tenčíř dělá housky,
předpecký vytápí a vyhrabuje pec, mládek
roznáší pečivo. Pt. P. zadělává na chléb
(dělá kvas), potom mísí (těsto v díži ko-
pisti dřevěnou hněte); potom těsto lopatkou
na stůl či desku, moukou dobře posypanou,
z díže vyndavá či krají, na stole těsto v pecny
(bochníky) válí (opálá,
Šp.), pecny do slamě-
nek (ošatek)
neb na pevný řád (Šp.) dává,
aby tam znova zkynuly, přihlíží však k tomu,
aby se tam nerozběhly (příliš nerozřídly, ne-
překynuly), jinak by se převáleti, převalo-
vati
(znova váleti) musily ; konečně sází chléb
do peci, přesazuje jej, aby se, když pec ne-
stejně peče, některý bochník nespálil, líčí,
poličuje n. vlaží (Šp.) jej bílkovinou, vodou
а j., aby se leskl, a když jest upečen, vy-
sazuje
jej (z peci dobývá. Šp.). Us. Hý. Cf.
Chléb (I. 526. a.). P. těsto v díži kopisti
dřevěnou hněte a chléb v peci peče. Kom.
J. 406. Všeť jsou šeří, vše pekaři. Vz Stejnost
Č. Pekař pochoutek, Luxusbäcker, m. Dch.
U pekaře pečou housky (nedostaneš toho.
Vz Odbyti prosícího). Lb. O pekařích vz
Tk. II. 544.
Pekařčic, e, m., zastr. = pekař. St. skl.
IV.  312.
Pekařčin, a, n., der Bäckerin gehörig. Jg.
Pekárek, rku, m., Zwieback, m. Rk.
Pekařík, a, m., der Bäckerjunge. Rk.
Pekařina, y, f., Bäckerei, f., Bäckerhand-
werk, n.
Pekařka, y, f., die Bäckerin.
Pekárna, y, f., das Backhaus, die Bäckerei.
VP. polní. Čsk.
Pekařský, Bäcker-. P. řemeslo, prkno,
pec, lopata, V., krám, chléb, tovaryš. D.
Pekařství, n., die Bäckerei, das Bäcker-
handwerk. P. provozovati. Zlob. Vz více
v S. N. P. pochoutek, Luxusbäckerei. Dch.
Pekařův, -ova, -ovo, pekařový, Bäcker-.
— Pekařova duše (žertem) = dírka v chlébě,
Brodblatter, f. V.
Pekasín, a, pekasínek, nka, m., peka-
sinka,
y, f., z fr. bécasse, sluka vodní, sco-
lopax major, die Wasserschnepfe. Us. Jg.
Vz KP. ІІІ. 350.
Pekávati, vz Péci.
Pekelec, lce, m., místy: pekenec, nce, m.,
na Mor. pekélce, e, pekýlko, a, n., místo
m
ezi kamny n. pecí a stěnou, nebo na peci
samé;
někdy jen schodek ve světnici u ka-
men, u peci, kde se sedává.
Na mor. Dra-
hansku sklípek, pícka, vz tato slova. Hý.
Die Hölle. Vz Peklo. Jg. Ležeti na p-ci,
am Ofen hocken. Dch. — P., die Bude, in
welcher die Höckerinen Fische backen, Würste
braten usw. Hokyním se zapovídá v p-cích
ryb smažiti a péci... aby každá před p-cem
prodávala. 1573. Gl. 227.
Pelko, vz Pekelec.
Pekelně, höllisch.
Pekelnice, e, f., die Höllengöttin. V. —
P., Höllenweib, n., die Verdammte. D.
Pekelník, a, m., Höllengott, m., Pluto.
V. — P., obyvatel pekla, zatracenec, der Ver-
dammte, Höllenkind, n. Hus. — P., hromský
kluk, zlý člověk, pekla hodný,
Höllenbube.
Br. — P., ďáblem posedlý, ein Besessener.
Pass.
Pekelnosť, i, f., peklo, byt pekelný, die
Hölle. Již visí nad tú p-stí; již padají do
té p-sti. Bech.
Pekelný, pekelní, co v pekle n. z pekla
jest,
höllisch, Höllen-. P. přívozník (Charon).
V. P. dračice (vzteklice, Furie), bůh n. král
(Pluto), pes (Cerberus), královna (Proserpina),
oheň, V., říše, Tkad., obluda, Jel., plamen. —
Tr. P. strach (hrozný), bolesti, cesta (hrdelní,
zlá), Us., muka, lesť, Sych., kluk (hromský,
čertový, zlý), D., rámus, Mordspektakel, n.,
Dch., křik, hřmot. Us. Hý. — P. červ, ne-
moc, der Fadenwurm. P. men, lapis
infernalis, Höllenstein, m., dusičnan stříbřitý.
Vz Kámen. — P. oheň, červený, palčivý otok,
sacer ignis, karfunkel, růže, V. Jitrocelová
voda uhašuje pekelní oheň. Čern. — P. stroj,
ve vojenství plavidlo,
naplněné střelným pra-
chem, půmami a jiným střelným a zápalným
nářadím, které se žene proti mostům, pří-
stavům atd. a buď nárazem nebo samo od
sebe vybouchne a velikou zkázu působí.
Torpedo. Vz S. N.
Pekelsko, a, n., jm. lesa u Kožlí u Ledče.
Km.
Peking, Pekin, a, m. (čínsky Pe-King,
t. j. sev. hlavní město, hl. město říše čínské).
Vz S. N.
Peklínek, nku, m., artemisia, der Beifuss.
Rostl.
Pekliti se, vz Peklovati.
Peklo, a, n., ze starého рьklъ, znamenalo
za starodávna také : smolu (pálající); pkelný,
nyní pekelný. Ht. Skupeniny souhlásek str. 61.
V nominat. a akkus. pl. pekly ve rčení : di
v pekly. Na mor. Zlínsku. Brt. — P., pec
(zastr.), der Ofen, odtud: zápeklí, pekelec.
Ros. — P., krb, Leuchte, f. Us. — P., pe-
kelec,
die Hölle hinter dem Ofen. Plk. —
P., místo věčným mukám oddané, die Hölle.
Jak ducha vzdáš, duše do nebe, nebo do
pekla nebo do očistce se postěhuje. Kom.
Vylže se čertům z pekla. Ten darmotlach
z pekla by se vylhal. Do pekla vás proklíti
může (velmi vás proklíná). Peklem smrděti
(zlé obmýšleti). Zaklel (zažehnal) vás do ho-
roucího pekla. Sych. Jíti do pekla. V. Tak
vyletěl, jako čert z pekla. Posvítili jim do
pekla. Pam. kut. Z pekla štěstí míti; ně-
komu p. vytopiti, Šm.; někomu peklem za-
topiti, Dch.; po peklích jezditi (toulati se).
Šm. Tluče se po všech peklích (tulák). Č.
Kde to chodíš po všech peklech ? Dch. Kam
se to do pekla podělo ? wo ist es zum Teufel
hingerathen ? Dch. Už je to zase v pekle
(ztratilo se to, es ist beim Teufel). Dch.
Kde po všech peklech tě ďas nosí? Kde
ve všech peklích trčíš, vězíš, jsi? Us. Hý.
Z pekla kvítek = pekelný. Km. Široká jest
brána do pekla. Km. Kněžské nachování,
Předchozí (521)  Strana:522  Další (523)