525

sobě učinil. Pass. 544.-895. — P., zvířecí
jeskyně, skrýš, doupě, lůže nějakého zvířete,
v již. Čech. kotelec. Kts. Höhle, Wildhöhle,
f., Nest, Lager, n. V. P., místo na hnízdění,
přeneseně i o obydlí lidském. Pk. P. lotrová.
BO. Zvířata ubírají se k svým pelešem (br-
lohám). Kom. J. 189. Prázdný pelech (v my-
slivecké řeči). D. Pelech, peleš kurevská.
V. Pelouch pro psa. Us. (Krkonš.). V prsti
mají slepice pelech. Us. Pelech červů, hou-
senek. D. Učinili jste dům peleší lotrovskou.
Br. Krčma tato jest peleš lotrovská, neřestí.
— Pelešek srdce (měchýřek, lůžko, srdečník,
Herzbeutel). Hrušky do pelechu klásti (na
místo, kdeby se uležely, das Obstlager, die
Mauke. Dch.). Us. v Bolesl. — Pelouchy,
peřiny v špatném stavu. U Jilemn.

Pelovati, pélovati = utíkati, palovati,
pelášiti, laufen, reimen, gallopiren. Hlas.,
Všk. — abs. Ten peluje, ten zná (umí) pé-
lovati. Mor. Hý. — kudy. Vidíš toho zajíce,
jak tou cestou, po té mezi péluje ? Mor. Hý.

Pelovina, y, f., Pollenin, n. Rk.

Peltram, u, m., pyrethrum, der Bertram.
Kom. J. 135.

Peluch, vz Pelouch.

Pelun, pelyn, u, pelunek, pelynek, pe-
luněk, pelyněk (na Slov. polyněk, na Mor.
polének, polýněk), ňku, m..peluň, ě, pelun-
ka, pelynka, y, f., v již. Čech. polyně, Kts.,
chlebníček. Šp. Artemisia absynthium, Wer-
muth, Beifuss, m. Čl. 101., Kk. 165., FB. 43.,
Schd. II. 283. Cf. strany přípon: Prk. P.
28., 29. Pelynek. BO. P., bylina horká. Kom.
J. 326. P. obecný, chvoštitný, ladní, Černo-
býl, mořský, úzkolistý, klasatý, římský n.
pontický, panenský (šedivek). Jg. Kdož tobě
pelynek sype, syp jemu zase hořec. Jg., Č.Šp., Lb. Vz Msta. Dosť p-ku hrstka ke zka-
žení nápoje bečky. Č. M. 31. Hrsť pelynka
zkazí nápoje bečku. Pk. Slova jeho hořká
jsú nad pelynek. Výb. I. 514. To pivo je
sám polének, jako p. (hořké). Mor. Hý.

Pelunkovati, pelynkovati — pelunkem
ohořčiti, bitter machen. — co komu. MM.

Pelunkový, peluňkový, pelynkový,
pelyňkový, Wehrmuth-. P. víno, Kom. J.
440., voda. Čern.

Pelusi-um, a, n., bylo mě. v Aegyptě.
Vz S. N. — Pelusský, peluský.

Pelynek, vz Pelum.

Pelzen = Plzeň. Vz Bž. 32.

Pempy. Nejsou pempy (= peníze). Vz
Chudoba. Č. M. 610.

Pemrlice, e, f., perlík, kladivo zubaté,
kterým kámen mlýnský se křesá, der Stock-
hammer, Giesshammer. Jg. Dch. Mlynář
oškrdem křesá, pemrlicí tluče pecky v mlýn-
ském kameni. Us. Též náčiní kameníkovo,
der Stockhammer. — P., kladivo dolových
dělníkův asi 3—4 libry těžké, das Fäustel.
Vys. Vz Kladivo, KP. III. 70.

Pemza, y, f. (rus.), mořská pěna = kámen
děrkovatý, lehký, na vodě splývající. Krok.
P., rozpěněná bublinatá láva skelnatá, kře-
men hlinito-alkalický. Je v sopkách. Der
Bimsstein. Vz S. N. P. je rozpěněný obsi-
dian obyč. barvy světlošedé a přechází do
celistvého obsidianu. Krč. 128. Vz Bř. N.
248., Schd. II. 45., Pěna.

Pemzovati, pemzou hladiti, bimsen. Techn.

Pemzový. P. písek, štěrk, jest násyp roz-
drobené, bílé, skelnaté lávy v okolí živých
i vyhaslých sopek hojný. Krč. 121.

Peň (pozdější: pěň), gt. pně, pník, u,
pníček, čku, m. = kmen stromu, Stamm,
m. Peň je bilinný (lodyha, vz Lodyha) n.
drevnatý (kmen, vz Kmen). P. prodloužený,
válcovitý n. kuželovitý, při tom oblý n.
smáčknutý, hranatý; skrácený, kulovatý, li-
stovitě rozšířený; čtyř-, trojhranný, tykvico-
vitý, lupenovitý, sloupovitý. Směr pně: peň
je přímý, šikmo vystoupavý, položený, po-
pínavý n. ovíjový. O rozvětvění pňů vz
Větev. Čl. Vz Kk. 13., 16., 17., 24., Schd.
II. 172., 176. P., úd rostliny nad zemí, listy,
květy a plody nesoucí. P. dle rozdílné pod-
staty jest: prut (lodyha), kmen, rokyt, stéblo,
trest', stvol, hloub. Rostl. — P., pařez. Na
Moravě. Brt. — P., špalek, kláda, Stock, m.
V. Hluchý jako peň. Co stojíš jako peň?
Us. Spala jako peň. Sš. P. 541. Jediné sám
peň (truncus) té modly ostal bieše na svém
miestě. Bj. — P. Pně, Stockwerke, množství
malých couků rozmanitě se křižujících a
blízkých, tak že i s horninou těžiti se musí.
Techn. II. 4. — P., dolní část parohu. Šp.

— P., oul. —- P. v těle, hřbetní kost. Hlas.

— P,, bloud, špalek, dub, hlupák, Klotz,
Tölpel, m. V.

Pěna (v již. Čech. pína), pěnka, v, f.,
der Schaum, Gäscht, Jäscht, Muth, die Bärme.
D. Pivo pod pěnkou. Ros. Pěny vymítati,
vyhazovati, od sebe dávati, z sebe vydávati,
V., sníti. D. Stojí mu p. u huby. Us. Kypějí
jim pěny jedovaté z tlamy. Sych. P. z tlamy
mu soptěla. Sych. Jest tichý (mlčí) jako
pěna. Pěnu opěnovačkou (sumovačkou) s po-
lívky sháněti. Pt. Tím pádem ( = proto)
nejsou pěny. U Rychn. Zlostí p. mu teče
z úst. Km. — P., truska, šlak od všelikých
kovů, Schlacken, Schaum, m. P. stříbra,
stříbrná, olověná, zlatá, skelná. Us. KP. IV.
212., 567., Kh. — P. mořská = kámen la-
zební, třicí dírkovatý, vz Pemsa. Vz Pěnek.
Pěna mořská : Mg O. Si O₃ + HO. Šfk. 200.
Vz Bř. N. 163., Schd. II. 47. Mořskou pěnou
koho drbati. Kom. J. 582. M. pěna také =
lehká hlinovatá země v Natolii, z které pípky
(dýmky) dělají, der Meerschaum. Z pěny
mořské. Us. Vz Mořský. P. manganova, vad.
Bř. N. 201. — Pěny či pomády kožní, cré-
mes. P. studená (glycerinová, kafrová, okur-
ková). Prm. III. č. 9.

Pěnák, u, m., schäumender, moussirender
Wein, Schaumwein. Rk.
Penatové, ův, pl., domácí bůžkové starých
Římanův, ochránce rodin. Vz S. N. Die Penaten,
Hausgötter.

Pěnatý. P. cukrovinky, Schaumbonbons.
Dch.

Pěnavý, plný pěn, schäumig. P. vlny. Puch.
P. (= pěnící se) vosk. Dl.

Peňáz = peníz. Na Slov.

Peiiazstvo, a, n., peníze, Geld, n. Slov.

Penčice, ves u Olom. PL.

Penčičky, pl., f., ves u Přerova. PL.

Penčín, a, m., Pentschin, ves u Turnova.
PL.