530

Pepř, e, m., z řec. пішці, пЫвщ, lat.
piper, vz více v Mz. 69. P., piper, der
Pfeffer. P. černý n. obecný, p. nigrum, der
schwarze P.; p. kubeba, p. cubeba, Cubeben-
pfeffer; p. dlouhý n. indský, p. longum, der
lange P.; p. betlový, p. betle, Betelp.; p.
opojný, p. methysticum, Awa P.; p. guinej-
ský n. rajská zrna, Guineap.; kajemský (prá-
šek z bobulí pepřiky). Kk. 135., 137., 187.
Vz Schd. IL 289., Čl. 74., 137., S. N. P. tu-
recký n. červený n. pepřika, vodní n. po-
toční (paví koření, blechovec), Jg., FB. 30.,
bílý, dlouhý n. muchový, ethiopský, jamai-
ský, japanský, vlčí n. divoký n. židovský.
Kh. Zrnko pepře. V. P. štípe na jazyku. D.
Když jste si polévku uvařili, já vám dám
na pepř. Prov. Pálí ho to jako turecký pepř.
Jg. I bez pepře doráží k srdci; Za tolar
masa, za trojník pepře. Pk. Z oka pepř. (Vz
Odbyti prosícího). Lb. Já jsem keř pepře,
nikdo mne nepřepře. Us. Sml. — Myší pepř,
všivec, stachys silvatica, das Speichelkraut.
D. — P. aegyptský n. mouřenínský, unona
aethiopica. — P. horní, vlčí lýko menší,
daphne thymelea. Sternb. cat. pl.

Papřák, u, m., der Pfefferbaum. Puch.

Pepřenka, y, f., Pfefferbüchse, f.

Pepřík, a, m., pták, nasutus pipervorus,
Pfeffervogel. D. — P., u, m., bylina. Myší p.,
všivec, pedicularis palustris. Koll.

Pepřika, y, f., na Slov. paprika, rostl.
lilkovitá, capsicum annuum, Beissbeere, f.,
spanischer Pfeffer, m. Čl. 74., Kk. 185., 186.,
187., Schd. II. 289. P. obecná (pepř turecký,
indský, červený), dlouhá.

Pepřikovina, y, f., capsicinmn, Kapsizin,
prvek. Chym.

Pepřikový, Beissbeer-.

Pepřinec, nce, m., peperonia. Rostl.

Pepřiti, il, en, ení; opepřiti, pepřívati,
pfeffern. — со: okurky, uzeninu. Us. —
s čím — šetřiti. Rk.

Peprlička, y, f., kopřiva hluchá, die Taub-
nessel. Us. u Klobouk. Bka.

Peprně, krušně, těžce. P. sobě něco za-
sloužiti. Sauer, schwer.

Peprník, u, m., podborovník, houba, der
Pfefferling, cactarius piperatus. Č. — P.,
palečník, pepř potoční, polygonum hydro-
piper. FB. 30. — P., perník. D.

Pepřník, u, m., turecký pepř. — P., a,
m., piperivorus, der grüne Pfefferfrass, pták.
Jg-

Peprnosť, i, f., pernosť, štiplavosť, die
Schärfe. V. P. řetkve.

Peprný, štiplavý, opepřený, perný, ge-
pfeffert, scharf, beissend. V. P. řetkev, pepř,
zázvor, koření, máta. Jg. Komu peprno,
nechť nejí. Ros., Č. Vz Jídlo. — P. = těžký,
trpký. Gepfeffert, schwer, sauer. D. P. práce,
slova. To jest peprné. Jsou peprní, krušní
časové.

Pepřovati, jako s pepřem zacházeti, spo-
řiti. — s čím: se vším pepřuje. Knausern.
Us.

Pepřovec, vce, m., schinus, die Molle.
Rostl.

Pepřovina, y, f., Piperin, prvek. Chym.

Pepřovitý. P. rostliny, piperaceae, pfeffer-
artig. Kk. 137., Schd. II. 274.

Pepřový, Pfeffer-. P. strom, V., zrno, D.,
houba, na Slov.

Pepsin, u, m., zvláštní trávicí látka ústroj-
ná, již šťáva žaludečná obsahuje. Schd. II.
254., S. N. — P., lék.

Pepton, u, m., rozpustek slepičího bílku
a pepsínu. Čl.

Per, lat., skrze, přes. Summa рег 200 zl.,
summa dvou set zl.; per comptant, za ho-
tové; per saldo, zůstatkem; per Schiff, lodí.
V češtině se tedy užívá předložek, nebo in-
strumentalu a genitivu bez předložek. Nz. Rk.

Pera, y, f., předměstí v Cařihradě, kde
nejbohatší křesťané a vyslanci bydlí. Rk. Vz
S. N. — P., na Slov. ret, pysk, Lippe, f.
Koll. — P., též pěra, šiška, knedlík kynutý,
gesäuerter Kloss, Knödel. Na Mor. a na Slov.
Brt., Bka., Bkř., Zkl., Včr, Hý.

Pěra, y, f. = pucher. Na Slov.

Peračina, y, f. = kapradí. Na Slov. Kd.

Peřák, u, m., latovní hřebík, Lattenagel.

Perák, u, m. = pennal.

Peralec, lce, m., ves u Skutče. PL.

Peřan, u, m., zastr., rostl. Veleš.

Perař, e, m., chocholář, kdo dělá ozdoby
z per, der Federschmücker. Dch.

Perašin, u, m. = petržel. Na Slov.

Pérce, e, n. = pérko, malé péro, eine
kleine Feder. V. Nenie pérce, nenie blánky,
bych písala lístek. Rkk. 66.

Percoch, u, m., z něm. Bergsucht, duš-
nosť havířská, hutní nemoc. Jg.

Percuteur, u, m., fr. P. s kladivem
Heurteloupův, p. Segalasův, Civialův, s klí-
čem Charriéreův. Vz Nástroje k operacím
kamene, Perkusse, f. Cn.

Perčovina, y, f., Guttapercha, n. Prm.

Perčový, Guttapercha-. P. zboží. Prm.

Perdikk-as, y, m., jm. několika králů
makedonských. Vz S. N.

Pereat, lat., ať zahyne ! pryč s ním! Rk.

Pérečko, a, n. Vz Péro.

Peregrin, u, m., das Pilgergewand ? Gl.
227. Majíc na sobě p. ocelový, zlatohlavem
brunatným potížený. Ctib. Had. p. 73. (Gl.).

Peregriska, y, f., z fr. Beurré-gris n.
Poire-gris, druh hrušek. Dch.

Pereirin, u, m., alkaloid v kůře perei-
rové. Vz S. N.

Peřej, e, f. a m., peřeje, pl., rozpěněná
voda, ku př. za koly, pod jezem, též prudký
proud, schäumendes Wasser; heftiger Strom,
Strömung, Stromschnelle (při zúžení řečiště).
Vz Bž. 70., 73. Peřejí = proudem. D. V pe-
řejích n. v peřeji. Us. Proč se vrháš u p.
ke své zkáze? Sš. Hc. 48. — Tr. V peřeji
vášní. Gníd.

Peřejka, y, f., das Verschallungsbrett. Bc.

Perelnatý, perlenreich. Rk.

Perelní, Perlen-. Rk.

Perelnice, e, f., Perlpflanze, f. Rk.

Perelnictví, n., die Perlenfischerei. D.

Pereluičiti, il, ení, Perlenfischerei treiben.
D.

Perelník, a, m., Perlenfischer, -bohrer,
-händler, m. Reš.

Perelný = perelní.

Peremtorní lhůta, z lat., neprodlužná,
zavitá, propadná. Peremtorisch, endlich, der
letzte. Vz S. N.