541

Pěstovník, a, m. = pěstník. Kom. = P.,
pěstoun. Plk.

Pestrák, u, m., Achat, m.

Pestřec, erce, m., vz Bž. 86., houba na
stromech rostoucí, tuber lignarius esculentus.
— P., lycoperdon. Rostl.

Pestřenec, nce, m., nerost, Buntkupfer-
erz, n. Miner.

Pestřenka, y, f., hmyz. Us. Pm. P-ky,
syrphidae, pestře barvené mouchy na pohled
vosám n. měďákům podobné. P. blamatá, syr-
phus lucorum; p. trubcovitá, eristalis tenax;
p. prosvitavá, volucella pellucens. Frč. 159.

Pestřinec, nce, m., basiges, flusssaures
Zerer. Rk.

Pestřiti, il, en, ení, bunt machen. Rk.

Pestrobarevný, buntfarbig.

Pestrobělenec, nce, m. = pestroluštěnec.

Pestrodřevý, buntholzig. Rostl.

Pestrohled, u, m. Kaleidoskop. Dch.

Pestrokrovečník, a, m., brouk. P. mra-
vencovitý, clerus apiarius. Frč. 188.

Pestrokvětý, mit bunter Blüthe, bunt-
blüthig.

Pestroleštěnec, nce, m., das Buntbleierz.
Rk.

Pestrosť, i, f. Buntheit, f.

Pestrota, vz Pstrota.

Pestrotisk, u, m., der Buntdruck. Rk.

Pestrotvárný, buntgestaltet. Dch.

Pestrý, vz Pstrý.

Pěstúna = pěstounka. BO., Výb. I. 308.
Die Pflegemutter. Vz Pěstoun, Pěstúnka.

Pěstunek, nku, m., kolmý klínek, který
se vráží do ručky na plti neboli voru. Us.
na Slov. Am.

Pěstúnka, y, f., pěstounka, chůva. — P.,
dlouhý šátek, do kterého malé děti balí,
Wickeltuch, n. U Frenst. Tč.

Peství, pesství, pestvo, pesstvo, a, n., ne-
šlechetnosť, Hundsfötterei, Schelmerei, f. Reš.
Puch., Koll.

Peša, dle Báča = Pešek, Petr.

Pěšák, a, m., pěší. — P., hlídač rybníků
a ryb, der Fischknecht. Us. u Třeboně, u
Hořic. Hk.

Pěše, zu Fuss. Válčí buď koňmo buď
p. Krok.

Pěšec, šce, m., pěší, Fussgänger, m. P. má
se jízdnému vyhnouti. Rkp. pr. pr. — P., pěší
vojak. D. Prositi u krále pěšcóv i jezdcóv ku
próvodu. BO. Der Infanterist. — Pěšcem =
pěšcům. Výb. I. 1103.

Pešek, ška, m., demin. slova Pech =
Petr. Prk. P. 21. — P., šku, m., kroucený
šátek, kterým si děti hrajíce fláky na dlaň
dávají, der Plumpsack. Dch., D.

Pěší, pěchý, pěš, z ресhъ + jъ, kdež
pech = peds-; sr. ind. pad, pâd, lit péščas,
Mkl. aL. 58., B. 73., řec. -*íd?, lat. pede-
stris. Da., kdo pěšky jde, zu Fuss, Fuss-,
Fussgänger-. Péš zmužile se bránil. Troj.
Sto mil učiniti pěším chodem. V. P. voják,
vojsko, cesta. Gehweg, stezka, bitva, V.,
lid, D., pluk, Sych., dráb, robota. Jg. Na
pěším jeti = pěšky choditi. V. Na pěším
koni jeti (jízdecky, ne na voze). Us. P.
mlýn (ruční), vůz (ruční). Šp. Praporec pě-
ších. Aby pěš i jézden napoly jeda a na-
poly jda přišel. GR. Skočiv s vozu pěš bě-

žieše. BO. P. s koňákem netovaryší. Lb.
Vzali jsú pytel šafránu jednomu kupci pě-
šiemu. Pč. 22. P. socha, Fussstandbild, n.
Km. Já pěš jdu. Pass. 886.

Pešík, a, m. = Pešek.

Pěšina, pěšinka, y, f., pěší cesta, chod-
ník, stezka, Fusssteig, Pfad, Steig, m. Po
p-ě jíti. Půjdete-li p-nou, mnoho si nadej-
dete. Sych. P., cesta pro pěší, ne pro vozy.
Us. P. se kroutí. Us. Po p-kách blíže. Č.,
Pk. Pěšinka, chodníček, Hexensteige, f., dráha
zaječí skrz obilí; místo, kudy vydry z vody
na zem vycházejí. Šp. — P., cesta (na pun-
čoše, ve vlasech na hlavě). Nähtel, n. Šp.

Pěšiti se, pěšinou býti. Už se to pěší. Us.

Peškarka, y, f., věznice v litomyšelském
zámku. Je zde jako v P-ce u Litom. Bda.

Peškovati, peškem býti, mit Plumpsack
schlagen. — P., násilím doháněti. P. koho
ku práci. Us. Dch.

Pěšky, pěškami (instr. pl.). Neb jináč
se strojí jezdecky k bitvě a jináč pěšky.
Let. 59. P. jde, přišel. P. choditi. V. P. i na
koni (bedlivě). V. Pěškami bojovati. Troj.
324. Pěškami bitva svedena. V. Vojáci všichni
pěší byli aniž bitva svedena býti mohla leč
pěškami. V. Jidechu po něm pěškami. ZN.
Jidechu pěškami z měst. M. A ujem za uzdu
kóň kleny vede ji jda pěškami. Troj. Všecko
p-ky konal. V. P-ky jako za vozem, vše
fůra, gehüpft wie gesprungen. Vz Stejnosť.
Č., Dch. Hotov p-ky i na koni. Nemáš-li
koně, choď (říkají) pěšky. Vz Šetrnosť.Lb.

Pěšník, u, m., chodník, der Fusssteig.
Balb.

Pěšó = pěší, pěšky, zu Fuss. U Ostrav.
Tč.

Pešt, u, m., Pešť, i, f., pek + tъ, tudy =
fornax. Mkl. B. 166. P., mě. v Uhřích, Pest,
Pestinum, Pesthum. V. Vz S. N. — Pešťan,
a, m., pl.: -né. — Pešianka, y, f. — Peštský.

Peštice, e, f., hermetia, hmyz. Krok.

Peštiti, il, ěn, ění, pokaziti, verderben.
— co. Us. Ptr. — P., mrhati, huren. —
koho: ženskou. Pořád se peští. Ptr.

Pět, i. P. (pętъ t. j. panti m. pę-k-tъ; vz
lit. penki, vz Bž. 19.), lat. quinque, skr.
pancan, řec. aeol. піілле, řec. att. névre, lit.
penki, goth. fimf. Schl., Fk. 114. Strany od-
vozování vz Mus. 1848. I. 3. str. 237. Šf.,
Gb. Hl. 64. P., instr. pěti m. pětí, poněvadž
se číslovky dle vzorce Kosť skloňovaly; i
se v i skrátilo. Taktéž šest atd. Gb. Před
šesti (m. šestiú) dnóv. Č. E. (Bž. 141). Sou-
vislost číslovky pět s podstatným jménem
pěst dokazuje, že číslo prstů k této meta-
foře podnět dalo. Šf. Mus. 1848. — Nom. a
akkus. pět, v ostatních pádech: pěti. Je-li
pět v nom. nebo v akkus., stává jméno pod-
statné u této číslovky v gt., při ostatních
pádech v stejném pádě. Pět hadů lezlo.
Vidím tam pět hadův. V pěti dnech se vrá-
tím. Táhl s pěti vojáky. Us. Jí by to bylo
pořád všecko pět (lhostejno). Šml. Když má
zlosť, tu se má piksla po pěti (= zle). Us.
u Sol. Pět set, tisíc, dní, let atd. Us. To
v pěti slovích zavru. Sych., Šm. P. prstů
zšíří a tlouští. V. Všemi pěti přes hubu dáti.
V. Hory v doly vraziti a pět za sudu po-
čítati. Us. Pět ze sta. Šm. Za pět prstů ku-