542

povati (krásti). Rk. Staví se (dělá), jakoby
neuměl pět počítati. Vz Potutelný. Lb. Řekl
by, že do pěti načísti neumí. Č. Nemá všech
pět doma (po hromadě =je pomaten). Jg.,
Lb. Vz Ztřeštěný. Budeš se míti po pěti
(říkají tomu, kdo hrozí trestem). Us. na Mor.
Brt., Tč. Pět svatých bratří = dne 12. listo-
padu. Arch. VI. 543. Gl. Křepelka volá: pět
peněz. Rad. zvíř. Oblízal všech pět (pochutnal
si; místy = špatně pochodil cf.: Utřel hubu.
Da.).—Pět Kostelův, mě. v Uhřích, vzPečuh.

Peta = pata. Na Slov.

Pětadvacetikoňka, y, f., stroj o 25 koň-
ských silách. Us. Ltš.

Pětadvacítka, y, f., číslo 25. Dostal p-ku
= 25 ran. Us. Hý.

Pěták, u, m., na Slov. a na Mor. pět krej-
carů, peníz. Jg. — P., bankovka pětizlatová,
pětka. Na Zlínsku. Brt.

Petalit, u, m., nerost. Schd. II. 44., S. N.

Petarda, y, f., z fr. petarde, bořivka, dělo
k boření bran a zdí, die Petarde, das Spreng-
stück; skokan (v ohněstrojství), prskavka.

Petau, mě. ve Štýrsku, Betov. Šm.

Pětčatný, pětčený, (nové), paternásobný,
íunfíältig. P. větve, listy. Rostl.

Peteče, í, pl., f., z roman., vz Mz. str.
275., malé, červené skvrny na těle co zna-
mení zvláštní nemoci, die Petetschen, das
Fleckfieber, febris petechialis, peticularis,
pulicaris, purpura typhodus contagiosa, Ja.,
Rk. — P., červené neštovičky dětinské, pu-
stulae. Kom. J. 310.

Petent, a, m., z lat., žadatel, Bewerber,
Bittsteller, m.

Petervaradin, Petrovaradin, a, m.,
pevnosť v Slavonii. Peterwardein. Koll. Srb.:
Varadin.

Pěti, (píti), pěji, pěj, pěje (íc), pěl, pěn,
pění = zpívati, singen; v strč. hlasitě odří-
kávati, recitare, modliti se, hersagen, vor-
tragen, beten. Vz co do časování Bíti. Cf.
o původu Mkl. aL. 136. 138. — Kohout
děje (kokrhá). Reš. Ktož kak umie, ten tak
pěje. Alx. Slavík pěje. — komu. Vám pěju
najniží z dola. Rkk. 8. — nač; na žaltář.
Št. N. 152. Někomu na česť p. Us., BO.,
Výb. II. 9. 11. — co k čemu čím. Ty pěješ
srdce k srdcu pěsňú z středa hoře. Rkk. 8.

— jak. Pěje slavíček s křivánkem, pěje
truchlým hlasem. Kadl. Pěj mu plnou měrou.
Sš. Bs. 166. Tě příslušnou chválou pějem.
Jb. — co, koho: chválu něčí, Br., pateř,
hodiny, hodinky, vieru, otčenáš, věřím v Boha
(hlasitě oclříkávati n. modliti se), Kořínek,
žaltář, Jel., mši, Dal., píseň vítěznou. Ráj.
Tebe potom pěli (opěvovali). Ráj. — kde.
P. před někým. Rkp. pr. pr. Vůkol trůnu
cherubíni chválu ti pějí. Puch. — ke komu.
Pěvše chrápavě k mateři božiej. Rkk. 55.

— co jak; modlitby myslí čistú. Kat. 1185.

— po kom. Pěj radši dobře po stehlíku
nežli špatně po slavíku. Pk., Č. — co komu
k čemu, v co. Jíž (panně) či k chvále čili
v příhanu slyšeť píseň jakovousi pěti. Sš.
B. 166.

Pětí, n., pnutí, das Spannen.

Petice, e, f., z lat., prosba, žádosť (k vla-
daři), Bittschrift, f., Gesuch, n., Rk. — Pe-
tiční právo, Petitions-.

Pětičíslicový, fünfzahlig. P. soustava.
Stč. Alg. 5.

Pětičlenný, fünfgliederig. P. hmyz. Krok.

Pětičtvrtní takt, Fünfvierteltakt. Hud.
Mus.

Pětidcát, pětidsát= padesát. Kat. 1553.
BO.

Pětidcátník, a, m., padesátník. Setníky,
p-ky а desietníky. BO.

Pětidenní, fünftägig. V.

Pětigroš, e, pětigrošák, u, m., peníz pěti
grošův, ¹/₄ zlatého, Fünfgroschenstück, n. D.

Pětihranatosť, pětihrannosť, i, f., Fünf-
eck, n., Fünfkantigkeit, f. V.

Pětihranatý = pětihranný.

Pětihraník, u, m., figura pětihraná, Fünf-
eck, n.; znamení pětihrané, Alpfuss, m., Alp-
kreuz, n., signum pythagoricum, pentalpha.

Pětihranný, pětihraný, pětihranatý,

fünfeckig, -kantig. P. dvyřce. V. P. stromů
pořádek. Kom. J. 382.

Pětihrotý, fünfspitzig. Rostl.

Pětihvězdý, fünfsternig. Sviť již co p-dé
světlo. Sš. B. 193.

Pětichosty, dle Dolany, Pietichost, ves
u Dnespek. PL.

Pětík, u, m. = pěták. Rk.

Pětikomec, mce, m., vatica, rostl. lípo-
vitá.

Pětikostan, u, m., biphosphas. Presl.

Pětikostely, ův, pl., m.. Pět kostelův,
vz S. N. a Pečuh.

Pětikozly, dle Dolany, ves u Ml. Bole-
slavi. PL.

Pětikrát = pětkrát.

Pětikrátežilý list, folium quintupliner-
vium. Rostl.

Pětiletí, n., quinquennium, eine Zeit von
fünf Jahren. Jg.

Pětiletý, fünfjährig. P. čas, V., strom,
slavnosť. Us.

Pětilist, u, m., pentaphyllum, rostl. vikvo-
vitá. Rostl.

Pětilístek, stku, pětiprstek, stku, m.,
rostl. — P., pentaphyllum quinquefolium,
Fünffingerkraut, n. V., Kom. J. 136. — P.,
mochna lezavá, potentilla reptans, Fünfblatt,
n. — P., mochna přímá, potentilla recta,
gerades Fingerkraut. — P., stříbrník, mochna
stříbrná, potentilla argentea, Silberblatt, n. —
P. s bílým květem, p. alba, weisses Finger-
kraut. — P. červený, comarum palustre,
Siebenfingerkraut, n. Jg.

Pětilístkový, z pětilístku, Fünffinger-
kraut-. P. voda. Čern.

Pětilistý, fünfblätterig. Jg.

Pětilup, u, m. P. hranolový, Diopsid,
Min., S. N.

Pětiměr, vz Pentameter.

Pětiměsíčný, fünfmonatlich. V.

Pět mezi dcietma, pět a dvacet. BO.

Pětimužný, pentandra, fünfmännerig. P.
rostlina (s 5 tyčinkami květovými), vrba
(vrba hořká). D.

Pětimužstvo, a, n., v rostlinstvu, pent-
andria, vz Kk. 66., Schd. II. 248. Vz Pěti-
mužný.

Pětina, y, f., pátý díl, ein Fünftel. Někdy
chybně m. pětka. Jg.