544

Petrolej, e, m., z lat. petroleum: petro-
le-um, a, n., kamenný olej, vz Pryskyřice
zemní. V Klat. petrola. Dšk. Vz Krč., 204..
Br. N. 111., KP. III 39G.

Petrolejový, Petroleum-.

Petrolinka, y, f., Petersschlüssel, m.,
Schlüsselblume, f. Hank. Vz Petrklíč.

Petroni-us, a, m., jm. římské.

Petroupec, pce, m., ves u Benešova. PL.

Petroupín, a, m., ves u Benešova. PL.

Petrov, a, m., vz Petrohrad. — Petrovan,
a, m. — Petrovský. — P., vz Petrušov.

Petrovaradin, vz Petervaradin, S. N.

Petrovice, dle Budějovice, ves u Pra-
chatic; u Jablonného; u Úšti; u Lanškrouna;
u Šternberka na Mor.; u Šumberka na Mor.
atd.

Petrovina, petrovština, y, f., holota,
zběr, lotrovina, Horde, f., Gesind, Räuberge-
sindel, n. D.

Petrovky, pl., f., včely, které na sv. Petra
a Pavla rojem vylítly. Mand. včel.

Petrovský, vz Petrov. — P., jméno ji-
stého loupežníka v 17. století, odtud p. =
loupežník. Vyhlíží (hledí) jako Petrovský
(škaredě, zle). Ros., Č., Lb. Vz Zádumčivý.

Petrovština, vz Petrovina.

Petršpurk, u, m. Petersburg, ves v Ža-
tecku. PL. Vz S. N.

Petrů, vlastní jméno. Vz -ův.

Petruše, e, Petruška, y, f., Petronella.
Us. na Mor. Hý.

Petruška, y, f. Petersilie. U Příbora. Mtl.
— P., ssavec myšovitý, hypudaeus migra-
torius. Ssav. — P., vz Petruše.

Petrušov, Petrov, a, m., ves u Mor. Tře-
bové.

Petrův, -ova, -ovo, Peters-. Petrův klíč,
vz Petrklíč. — P. peníz, vz S. N.

Petrůvka, y, f., ves u Mor. Třebové;
u Klobouk na Mor. PL.

Petrůvky, dle Dolany, ves u Třebíče. PL.

Petrýn, a, m., stoupenec Petrův, der Pe-
triner. Šš. I. 205. — P., kněz světský, der
Petriner. Us. Hý., D.

Petržel, (zastr. petružel, Jg., ale v již.
Cech. a na Mor. posud petružel, Kts., na
Mor. též petruželí, n., Hý.; vz R.), místy
petruž, e, f., na Slov. petržel, petružlen,
petržlen, u, m., z lat. petroselinum, Petersilie,
í.; vz Mz. str. 275.; apich zahradní. Jg. P.
obecná, kočičí n. kozí, macedonská n. ale-
xandrijská, S. N., planá, skalní (bedrník).
Jg. Vz Kk. 197., FB. 91., Schd. II. 300.,
KP. III. 270., Kom.J. 126. Dává kozlu hlí-
dati petržele. Jg., Šm. Rozumí tomu, jako
koza (kráva) petrželi.= nerozumí tomu zhola.
Jg. Chodí pro petržel (říká se o děvčeti,
které chodíc sukní na paty si nenabírá a
čerstvé jest. Vz Křen).

Petruželník, petrželník, a, m. Kraut-
verkäufer, Kräutler, m. V.

Petruželný, petrželný, petruželový,
petrželový, na Slov. petržlenový. P. nať,
semeno, kořen, koření. Petersilien-. Sal.,
Koll.

Petschaft, vz Pečeť.

Pětsetkrát, ne: pětstokrát. fünfhundert-
mal.

Petto, it., z lat. pectus, prsa, vnitřek,
Brust, f., Herz, n., das Innere; in petto,
v srdci, potajmo, bei sich, geheim.

Petuška, y, f., haematopus ostrolegus,
Austerfischer, m., Meerelster, f. Palliardi(Mý).
Krok.

Pěvcový. P. osudie, vas musicorum. Isai.
23. 24. BO.

Pěvčí = pěvecký.

Pěvec, vce, m., zpěvák, zpěvec. Kat. 2167.
Der Sänger. Kostelní p. Pass. P. milosti, Min-
nesänger, m. Dch. Učinil jsem si p-ce a zpě-
váky. BO. Pěvce dobra milujú bozi. Rkk. 9.
— Pěvci, vz Pták. — P., básník, der Dichter.

Pěvecký sbor, Sängerchor, m.

Pěvkyně, ě, f., zpěvačka, die Sängerin.
Jg., Krok.

Pevně, vz Pevný.

Pevněti, ěl, ění, fest werden. Ros.

Pevnina, y, f., pevné, nekapalné tělo, ein
fester Körper. Voda nějakou p-nu do sebe
přijímá, ku př. sůl. Pr. chym. — P., pevná
zeme, Festland, Kontinent, n. P. prostřední,
průměrná, střední; výška, krychlový obsah
(Volumen, n.), průřez, (Profil), trup či dřík
(Stamm-) p-ny; p. prostírá se, rozkládá se,
rozestírá se, rozšiřuje se, jest položena, do-
sahuje na ... , šíří se; obsahuje, drží, po-
krývá, zaujímá x Q m. Š. a Ž. Dvě třetiny
povrchu zemského asi vodou, ostatek pev-
ninou pokryt jest. Mus. P. Evropa, Asie,
Afrika; Amerika; Australie.

Pevninný, kontinental. P. krajiny. Mus.

Pevnitel, e, m., der Befestiger. Us.

Pevnitelství, n., Befestigungskunst, f.
Bur.

Pevniti, il, ěn, ění; pevnívati. co čím:
město (V.) hradbami, befestigen, fest machen.

Pevno, vz Pevný.

Pevnodrv, u, m., maba. Rostl.

Pevnonitka, y, f., holostema. Rostl.

Pevnopeněc, ňce, m., stercocaulon, lišej-
ník. Rostl.

Pevnopevně věřiti, fest u. steif glauben.
Dch.

Pevnosť, i, f. P., tuhost, netekutosť, ne-
sypkosť, die Dichtheit. Toms. — P., trvalosť,
trvanlivosť Festigkeit, f., Dauerhaftigkeit, f.,
Halt, m. P. absolutní (proti tahu, absolute
F.), relativní (proti přelomení, relative F.),
zpětná D. (proti tlaku, rückwirkende F.).
Bc. P. domu, tkaniny, plátna. D. P., pevnota
při roztahování, při rozlamování, při ukro-
cování, při roztloukání; měřidlo pevnosti.
Nz. — P., ustrnulosť, Beharrlichkeit, f. P.
úmyslu, povahy. Us. — P., jistota, bezpeč-
nost, Befestigung, Sicherheit, f. V. Pro lepší
jistotu i pevnosť svou pečeť vlastní přivěsil.
Us. 1508. Rozsudkové mají v své p-sti zů-
stati. Vl. zř. 24. — P., pevné místo, tvrz,
eine Festung, Feste. Kom. J. 613. P. na
skále, Felsenfestung, Csk., horní; p-sti se
zmocniti. Dch. Pevnůstka, malá pevnosť. P.
má hradby, příkopy a valy (náspy). Na hrad-
bách jsou bašty, věže a hlídky (strážnice a
střílny). Brána má hřebeny (mříže zapadací,
brleni), zdvihací mosty, vrata, zámky, zá-
vory (zápony). Uvnitř jsou kasárny, zbroj-
nice, skladiště pro zbraň i potravu. Pt. P.
udělati, V., vzíti, Kom., odníti někomu, po-