546

užitek dávati, tahati, mléko dávati atd.),
výkrmná (má-li dobytek jí vykrmen býti),
podkalená, plesnivá, stuchlá, nahnilá, nečistá
atd. Šp. Vz S. N. P. pro dobytek. Píci za-
pařiti, D., dávati, V., shledávati. Dch. Hodí
se ta zadina do píce. Jg. Hojná p., plný
krajáč. Č., Lb. Vz Hospodářský. Setí píce;
nedostatek píce, nouze o píci. Šp. Píci za-
opatřiti ; pro píci jíti, poslati. Nt. — Vz Kr-
mení.

Picek, cka, m., krmené prase, Mastschwein,
n. V. P-vé z roty Epikurovy. Sš. I. 280.

Picí, k pití náležející, z čeho se pije,
Trink-. Picí nádoba (ne: pící). V., Kom. J.
563 Vz -cí. P. číše, sklenice. V. — P., pi-
telný, trinkbar. P. med (medovina). V., Kom.

Picit, u, m., nerost. Bř. N. 147.

Piciti, il, en, ení, picovati = krmiti, nä-
hren, füttern. Jímž (Kristem) pták i bývá
picován. Sš. Hc. 44. — koho k čemu: duše
k životu věčnému p. Br. Voly p. Rostl. —
čím. Sš. Hc. 44. — koho k čemu. Aby
pěstován a picován byl k životu věčnému.
Sš. J. 171. Vz Picovati.

Pícka, y, f., pécka, malá pec, Oeflein, n.
P. železná, V., chemická. Čern. — P., místo
pod kamny na dříví. V Písecku. L. Šebek.

— P., nízká zídka u kamen. Seděti na pícce.
Mor. Hý.

Pickovati, krmiti, füttern. — se čím:
nevěrami a lakomstvím se p. Chč. 448.

Pickovina, y, f., maso z pícka, vepřo-
vina, Schweinfleisch, n. Vz Picek. — Uzená
vepřovina, der Schinken. V.

Piclati co: chléb (pižlati). — se s čím.

— P., pfuschen.

Picna, y, f., krmená, silná ženská, Da.;
kurva, Hure, f. Us.

Picnatý, krmený, tučný, gemästet. P. tělo,
Jel., ptáci. Velenský. Vz Picný.

Pícní, pícný, od píce, k píci, Futter-. P.
bylina. Mus. P. rostliny: jetel, vojtěška, vi-
čenec, slunečnice hlíznatá, moruše, Š. a Ž.,
řepa. Dch. Futter. Vz S. N. P. vůz, Pro-
viantwagen. Gl.

Pícník, a, m., voják na picování jezdící,
Fourageur. Lex. vet., Tk. II. 545., Dal. 160.

— P., u, m., stavení, kde píce se chová.
Puch. Hrachu půl picníka. Půh. 1507. Futter-
boden, m., -kammer, f. — P., na Mor., obilnice,
sýpka, Speicher, m. D.

Picný, picnatý, krmný, tlustý, tučný,
fett, feist. P. vůl, Us., dobytek. D. Zabil
telcie picného (saginatus vitulus). ZN. — P.,
píce se týkající, Futter-. P. trh. Mus. X. 322.

Picotit, u, m., nerost. Bř. N. 188.

Picování, n., svážení píce n. obilí, Fou-
ragirung, f. V. Vz S. N. Výpadové pro p.
se děje. Kom. J. 706. Na p. vyjeti, Kom.,
jeti.Let. 110. Na p. vyraziti. Plác.

Picovati, píci shledávati, fouragiren, Futter
holen. — co: obilí (shromažďovati).V.Vz Piciti.

Picovnik, u, m., pytel na píci, der Futter-
sack. Krok. — P., a, m., picník, Fourageur, m.

Picovný = picný. P. byliny. Ja.

Píč, e, píča (dle Káča), f., pokrm z bram-
borů a mouky upravený. Na Kr. Hradecku.
Hrš.— P., zadnice, der Hintere. Us. Da.

Piče, e, f., stydký úd ženský, kep, die
weibliche Scham. Mor.

Piček, čku, m. (zastr.), moč, der Urin.
Sal.

Pičín, a, m., Pantschen, ves u Dačic na
Mor. PL., Af. 287.

Píčina, y, f., Pitschin, ves u Příbrami;
u Votic. PL.

Píčiti se, il, ení = zpěčovati se, zpírati
se, obraceti, sich weigern. Jg. — co. P.
břicho (vystrkovati, vorstrecken). Rk.

Pičkání, n. P. krvavé, hnisové, lepké,
bílé. Das Harnen. Ja.

Pičkati, píčkati pikati, Mkl. aL. 128. =
močiti, harnen. — čím: krví. Ras., Lk. —
kdy kam. Pičkají někteří ve snách i na
jevě pod sebe. Ras. P. na zem. Lom.

Píčnov, a. m., Pietschnau, ves u Pracha-
tic. PL. .

Píď, i, f., píďka, od рьn — píti. Gt. pl. pědí
(zastr.), dat. a lok. pl. také: pídím a pídích
m. píděm a píděch. Mkl. Cf. Bž. 101. —
P., délka mezi palcem a malíkem rozepře-
nými, Kom. J. 762., die Spanne. Jg. Vz S. N.
Deset prstů vedlé sebe položených, aby slúla
(ta širokost) píď. Háj. Míry věcí dlouhých
jsou: zrno, prst, dlaň, píď, loket, krok, sáh,
prut atd. P., tři dlaně neb 12 prstův. V.
Tlustosť byla na píď. V. Pídi zdýlí. V. Šest
pídí zdýlí. D. Na píď zdélí. Rk. Píď zšíří,
zdélí. Šm. Ani o píď neustoupiti. Nt., Dch.
Za dne málo toho podělám, že jako na píď
dlouhý jest. Sych. Jv. má: dlouhý na píď
za špatné ? navrhuje: s píď dlouhý, ale vz
příklad předcházející a: Na míli dlouhý. D.
Na píď dlouhý. Jg. (v článku: Pídní). Spatná
tedy tato frase není, ale lépe mluvíme: s píď
dlouhý.

Píďalka, y, f., der Spanner. P-ky jsou noční
motýlové. P. zimní větší, hybernia defoliaria;
p. zimní, acidalia brumata; p. angreštová,
zerene gróssulariata. Frč. 177., Schd. II. 517.
P. borová, vz KP. III. 315. Vz Hmyz. — P.,
zavinač, spěnuška, chumáčovitá housenka, die
Spannraupe, geometra. Sm. (Hý.).

Pídimuž, e, pídimužík, a, pídimužíček,
čka, m., pídimužátko, a, n., s píď dlouhý,
trpaslík. Spannelanger Mensch, Zwerg, m. Pie-
dimužíkové, pigmaei. BO. Obr k strachu
jest, trpaslík (pídimužík) k smíchu. Kom. J.
238.

Pídimužnosť, i, f. Zwerghaftigkeit, f.
Koll.

Píditi, il, děn, ění, pídí měřiti, mit der
Spanne messen, umfassen. Ros. — P., pídí
obetknouti, mit der Spanne umfassen. Plk. —
P. verše, scandere (nové). Jg. — se čeho,
po čem (jako pídí hledati, sháněti se, toužiti),
suchen, sich sehnen. P. se po penězích. Us. —
P. se, vystupovati. Voda sa pídí, bude mrznút.
Na Zlínsku. Br. — komu kam. To mu naraz
pídilo do nosa. Mt. S.

Píďka, y, f., malá píď, eine kleine Spanne,
das Spannchen. Dch., Nej. — P., sedm palců.
Rostl.

Pidlati = pižlati. — co: chléb. Us. Vz
Špihlati.

Pidlo, a, n., nápoj, pití, Trunk, m., das
Trinken. Lom.

Píďní, píďový = pídi zdélí, s píď dlouhý,
eine Spanne lang. V.

Pídrmásek, ska, m., pídimužík. V.