Předchozí (547)  Strana:548  Další (549) |
|
|||
548
|
|||
|
|||
Pichátko, a, n., bodec, der Stecher. Šp.
Píchava, y, f., nysson, hmyz. Krok. —
P., rostl. Rkp. Píchavice, e, f., Binsenkoralle, f. P. pem-
zovitá, cellepora pumicosa. Sm. (Hý.). Pichavitý, pichů plný, porös. Ras.
Píchavka, y, f., píchání, Stechen, n. U
Pelhř. Ptů. Píchavosť, i, f., píchlavosť, pichavosť,
pichlavosť, Stacheligkeit, f. Ros. Píchavý, pichlavý, pichavý, V., pi-
chlavý, stachelig, stechend; stichelnd, Sti- chel-. Píchavý, když k jednám více svobodné vůle potřebí; píchlavý, kde k jednání pouhá schopnosť postačuje: píchavý vtipkář, pich- lavý trn. T. Píchavý: řepík, Lék. kn., jehlice, Um. les, bolesť.Ras. Píchlavý: p. řeč, Hlas., slova, Sych., poznamenání. Dch. Má pichlavé oči (probodl by člověka očima). Us. Mřk. Pích- lavý vtip. Šm. Pichlák, u, m., der Stachel bei den Bäu-
men. Us. Pichlati, palpare, sticheln, posmívati se,
nabírati koho, řečí bodati. Lex. vet. Pichlavina, y, f., zbraň rostlinná, jako
jsou trny, ostny. Rostl. Pichlavosť, pichlavý, vz Píchavosť, Pí-
chavý. Pichlokvět, u, m., ardisia. Rostl.
Píchnutí, n. P. jehlou, Nadelstich, m.
Pichol, u, m., proteinus, hmyz. Krok.
Píchoň, ě, m., člověk nezpůsobný, ni-
čemný, nehodný, ein schlechter Mensch. Ros. Piehovatý, pichovitý, pichy mající, po-
rös. Rostl. Pichový, od pichu, Stich-. P. panty, Spreng-
bänder, n. Rohn. Pichta, y, f., abies balsamea, Balsamtanne,
f. Kk. 102. Píja=píha.
Pijáckosť, i, f., vz Pijáctví. Šm.
Pijácký, Trink-. P. píseň, společnost'. P.
řad zaplatiti, die Zeche bezahlen. Dch. Pijáctví, n., die Trinksucht. Vz S. N.
Pijač, e, m. = piják, der Trinker, Säufer.
Jg. Pijáček, čka, m., malý piják. — P., čku,
m., malý hrneček. Kld. (Mtl.). Pijačka, y, f., die Trinkerin, Säuferin. D.
Piják, a, m., v již. Čech. píják, Kts.;
pijan, piták, ožralec, ochlasta, bratr z mokré čtvrti, ein Trinker, Säufer, Saufaus, Saufbold, Saufbruder. P., pijce, pitec, pitel, chlastoň, chlastač, močhuba, močifous, slivon, vydmi- děbán, dmidčbán, dčbánář, dčbánkář, dopita, nedopita, čespivo, duspivo, korhel, smolař, ožrala. Šm. Jg., D. Malý p. Strany přísloví vz: Opilec. P. vína. Dch. — P., klíšť, klíšťák, die Zecke. Pes ten má p-ka. Mor. Hý. — P., na Mor. pijavka. Drží mne jako p. (ani se mne nespustí). Us. — P., u, m., čím se pije, chřtán, zoban, Schlund, Schnabel usw., m. Aesop. — P., das Fliesspapier. Us. Sd. Pijament, u, m. Až já počnu libě spáti,
hrajte vy mně p-ty. Er. P. 499. Pjjan, piján, (pi-j аnъ, Mkl. B. 124.), a,
m. Žráč a p. vína. V., Br. Vz Piják. Pijanka, y, f., die Säuferin. Ros.
Pijanství = pijanstvo.
|
Pijanstvo, a, n., náklonnost ku pití opo-
jův, opilství, Sš. II. 316., die Säuferei, das Saufgelage. Ne v hodováních a v p-vech choďme. Sš. I. 131. Pijaný, opilý, betrunken. U Opav. Pk.
Pijarista, y, f. = pijan, der Säufer. Mor.
Hý. Vz Piarista. Pijárna, y, f., pitelna, piterna, die Trink-
stube. Us. Pijáry, ů, pl., m., buchtičky mandlemi
a rozinkami nadité, slovou tak, že mnoho másla pijí. Dukatenbuchte, f. Us. Pijátka, y, f. = pitka, die Trinkerei. Na
Mor. Pijátko, a, n., sklenička, do níž se ptá-
kům v kleci píti dává. Ve vých. Čech. Jir. Pijatý, pitelný, trinkbar. Zlob.
Pijatyka, y, f., Trunk, m., Getränk, n.,
Trinkerei, f., pitka. Us. u Opavy. Klš. Na Zlínsku. Brt. Na mor. Drahansku. Hý. Pijavec, vce, m., obyčejně: pijavice, e,
pijavka (zastr. pijevice, pihavice, pihavka), hirudo, der Egel, Blutegel. P. lékařská, h. medicinalis; p. uherská, h. officinalis; p. koňská, aula costumum gulo; p. bahenní, nephelis vulgaris; p. žraločí, pontobdella muricata; p. plochá, clepsine complanata; p. rybí, pisciola geometra; p. račí, branchio- bdella astaci. Frč. 75. Vz S. N. P., střebo- krevka. Kom. J. 218. Sázeli mu dřevěné pi- javky (bili ho). Vz Trest. Č. — P. strojná Heurtloupova (k pouštění krve); vz Nástroj k pouštění krve. Cn. — Pijavec, vce, m., člověk pihami posetý. Mor. Mřk. — P., pijavý papír, Löschpapier, n. Us. Hý. — Pijavice, pijavka, lakomec, kdo zisk lidem ujímá, Blut- sauger, Blutegel, Erpresser, m. Jg. To je naše p. Us. — Pijavka, jméno psa na med- vědy a divoké kance. Šp. Pijávek, vku, m., jm. pole, háje a louky
u Radvanic na Mor. Km. Pijavka, vz Pijavec.
Pijavý, einsaugend. P. papír, Lösch-,
Fliesspapier. Presl. Pijce, e, f., pitel, der Trinker.
Píje, vz Píha. U Olom. Sd.
Pijera, y, f., obyč. pl. pijery, jsou tašky,
pokrm moučný, mající podobu sploštěné krychle naditý sýrem n. povidly. U Ostrav. Tč. Pijka, y, f., pitelka, die Trinkerin. Šm.
Píjovaťěti, vz Píhovatí.
Píjovatosť, i, f., vz Píhovatosť.
Píjovatý, vz Píhovatý, Píhavý. U Olom.
Sd. Píjovitý, vz Píhavý.
Pik = ťuk, pick. Děti ťukajíce kraslice,
říkají: pik! Jg. Srdce pik, pik tluče. L. — P., u, m., z fr. piqué, hustá látka bavlněná. Rk. — P., zlosť, záští, Groll, m.. Pieke, f., fr. pique. Mám pik na něho. Us. Vz Pifka. — P. v kartách, lopatka, die Pieke. Jg. Píka, y, f., kopí, hrále, sudlice, lat. hasta, die
Pieke. P-mi se poráželi. Kom. J. 713. Píky stav! Pieke hoch! Čsk. — P., míro 2 sáhů n. čtyř metrů, jakáž délka píky bývá, die Pieke. Kolo mlýnské na dvě píky ve svět- losti. Us. — P., pik, hněv. Mají spolu píku. Us. Pikací, k pikáni, Seich-. P. střep. Reš.
|
||
|
|||
Předchozí (547)  Strana:548  Další (549) |