Předchozí (547)  Strana:548  Další (549)
548
Pichátko, a, n., bodec, der Stecher. Šp.
Píchava, y, f., nysson, hmyz. Krok. —
P., rostl. Rkp.
Píchavice, e, f., Binsenkoralle, f. P. pem-
zovitá, cellepora pumicosa. Sm. (Hý.).
Pichavitý, pichů plný, porös. Ras.
Píchavka, y, f., píchání, Stechen, n. U
Pelhř. Ptů.
Píchavosť, i, f., píchlavosť, pichavosť,
pichlavosť,
Stacheligkeit, f. Ros.
Píchavý, pichlavý, pichavý, V., pi-
chlavý,
stachelig, stechend; stichelnd, Sti-
chel-. Píchavý, když k jednám více svobodné
vůle potřebí; píchlavý, kde k jednání pouhá
schopnosť postačuje: píchavý vtipkář, pich-
lavý trn. T. Píchavý: řepík, Lék. kn., jehlice,
Um. les, bolesť.Ras. Píchlavý: p. řeč, Hlas.,
slova, Sych., poznamenání. Dch. Má pichlavé
oči (probodl by člověka očima). Us. Mřk. Pích-
lavý vtip. Šm.
Pichlák, u, m., der Stachel bei den Bäu-
men. Us.
Pichlati, palpare, sticheln, posmívati se,
nabírati koho, řečí bodati. Lex. vet.
Pichlavina, y, f., zbraň rostlinná, jako
jsou trny, ostny. Rostl.
Pichlavosť, pichlavý, vz Píchavosť, Pí-
chavý.
Pichlokvět, u, m., ardisia. Rostl.
Píchnutí, n. P. jehlou, Nadelstich, m.
Pichol, u, m., proteinus, hmyz. Krok.
Píchoň, ě, m., člověk nezpůsobný, ni-
čemný, nehodný, ein schlechter Mensch. Ros.
Piehovatý, pichovitý, pichy mající, po-
rös. Rostl.
Pichový, od pichu, Stich-. P. panty, Spreng-
bänder, n. Rohn.
Pichta, y, f., abies balsamea, Balsamtanne,
f. Kk. 102.
Píja=píha.                       
Pijáckosť, i, f., vz Pijáctví. Šm.
Pijácký, Trink-. P. píseň, společnost'. P.
řad zaplatiti, die Zeche bezahlen. Dch.
Pijáctví, n., die Trinksucht. Vz S. N.
Pijač, e, m. = piják, der Trinker, Säufer.
Jg.
Pijáček, čka, m., malý piják. — P., čku,
m., malý hrneček. Kld. (Mtl.).
Pijačka, y, f., die Trinkerin, Säuferin. D.
Piják, a, m., v již. Čech. píják, Kts.;
pijan, piták, ožralec, ochlasta, bratr z mokré
čtvrti,
ein Trinker, Säufer, Saufaus, Saufbold,
Saufbruder. P., pijce, pitec, pitel, chlastoň,
chlastač, močhuba, močifous, slivon, vydmi-
děbán, dmidčbán, dčbánář, dčbánkář, dopita,
nedopita
, čespivo, duspivo, korhel, smolař,
ožrala.
Šm. Jg., D. Malý p. Strany přísloví
vz: Opilec. P. vína. Dch. — P., klíšť, klíšťák,
die Zecke. Pes ten má p-ka. Mor. Hý. —
P., na Mor. pijavka. Drží mne jako p. (ani
se mne nespustí). Us. — P., u, m., čím se
pije, chřtán, zoban,
Schlund, Schnabel usw.,
m. Aesop. — P., das Fliesspapier. Us. Sd.
Pijament, u, m. Až já počnu libě spáti,
hrajte vy mně p-ty. Er. P. 499.
Pjjan, piján, (pi-j аnъ, Mkl. B. 124.), a,
m. Žráč a p. vína. V., Br. Vz Piják.
Pijanka, y, f., die Säuferin. Ros.
Pijanství = pijanstvo.
Pijanstvo, a, n., náklonnost ku pití opo-
jův,
opilství, Sš. II. 316., die Säuferei, das
Saufgelage. Ne v hodováních a v p-vech
choďme. Sš. I. 131.
Pijaný, opilý, betrunken. U Opav. Pk.
Pijarista, y, f. = pijan, der Säufer. Mor.
Hý. Vz Piarista.
Pijárna, y, f., pitelna, piterna, die Trink-
stube. Us.
Pijáry, ů, pl., m., buchtičky mandlemi
a rozinkami nadité, slovou tak, že mnoho
másla pijí. Dukatenbuchte, f. Us.
Pijátka, y, f. = pitka, die Trinkerei. Na
Mor.
Pijátko, a, n., sklenička, do níž se ptá-
kům v kleci píti dává. Ve vých. Čech. Jir.
Pijatý, pitelný, trinkbar. Zlob.
Pijatyka, y, f., Trunk, m., Getränk, n.,
Trinkerei, f., pitka. Us. u Opavy. Klš. Na
Zlínsku. Brt. Na mor. Drahansku. Hý.
Pijavec, vce, m., obyčejně: pijavice, e,
pijavka (zastr. pijevice, pihavice, pihavka),
hirudo, der Egel, Blutegel. P. lékařská, h.
medicinalis; p. uherská, h. officinalis; p.
koňská, aula costumum gulo; p. bahenní,
nephelis vulgaris; p. žraločí, pontobdella
muricata; p. plochá, clepsine complanata;
p. rybí, pisciola geometra; p. račí, branchio-
bdella astaci. Frč. 75. Vz S. N. P., střebo-
krevka. Kom. J. 218. Sázeli mu dřevěné pi-
javky (bili ho). Vz Trest. Č. — P. strojná
Heurtloupova (k pouštění krve); vz Nástroj
k pouštění krve. Cn. — Pijavec, vce, m.,
člověk pihami posetý. Mor. Mřk. — P., pijavý
papír,
Löschpapier, n. Us. Hý. — Pijavice,
pijavka, lakomec, kdo zisk lidem ujímá, Blut-
sauger, Blutegel, Erpresser, m. Jg. To je
naše p. Us. — Pijavka, jméno psa na med-
vědy a divoké kance. Šp.
Pijávek, vku, m., jm. pole, háje a louky
u Radvanic na Mor. Km.
Pijavka, vz Pijavec.
Pijavý, einsaugend. P. papír, Lösch-,
Fliesspapier. Presl.
Pijce, e, f., pitel, der Trinker.
Píje, vz Píha. U Olom. Sd.
Pijera, y, f., obyč. pl. pijery, jsou tašky,
pokrm moučný, mající podobu sploštěné
krychle naditý sýrem n. povidly. U Ostrav.
Tč.
Pijka, y, f., pitelka, die Trinkerin. Šm.
Píjovaťěti, vz Píhovatí.
Píjovatosť, i, f., vz Píhovatosť.
Píjovatý, vz Píhovatý, Píhavý. U Olom.
Sd.
Píjovitý, vz Píhavý.
Pik = ťuk, pick. Děti ťukajíce kraslice,
říkají: pik! Jg. Srdce pik, pik tluče. L. —
P., u, m., z fr. piqué, hustá látka bavlněná.
Rk. — P., zlosť, záští, Groll, m.. Pieke, f.,
fr. pique. Mám pik na něho. Us. Vz Pifka. —
P. v kartách, lopatka, die Pieke. Jg.
Píka, y, f., kopí, hrále, sudlice, lat. hasta, die
Pieke. P-mi se poráželi. Kom. J. 713. Píky
stav! Pieke hoch! Čsk. — P., ro 2 sáhů
n. čtyř metrů,
jakáž délka píky bývá, die
Pieke. Kolo mlýnské na dvě píky ve svět-
losti. Us. — P., pik, hněv. Mají spolu píku.
Us.
Pikací, k pikáni, Seich-. P. střep. Reš.
Předchozí (547)  Strana:548  Další (549)