Předchozí (548)  Strana:549  Další (550) |
|
|||
549
|
|||
|
|||
Pikal, vz Pikulik.
Pikamar, u, m., látka olejovitá, hořká
z dehtu vyráběná. S. N. Pikanina, y, f. = moč. Mkl. aL. 128.
Pikantní, bodavý, pichlavý, ostrý, šti-
plavý, perný, řízný; dráždivý, půvabný, za- jímavý, piquant (pikán), stechend, beissend, spitzig, stichelnd, anziehend, reizend. Rk., Šp. Píkař, e, m., kopiník, sudličník, Šm., der
Piekenträger, Piekenier. Ros. 1. Pikati = pičkati, močiti, harnen. Reš.
2. Pikati, pípati, vískati, lausen, knicken.
Vus. 3. Pikati, piknouti, knul a kl, utí =
pipati, pískati, einen pipenden Ton von sich geben. Ptáčata pikají. — P., ceknouti, mucksen. Ani nepikni. Jg. 4. Pikati se, právě nehráti, pausiren, nicht
spielen, ve hře dětské na mžitek, na ho- ničku. Já se pikám! Us. Pikati; piknouti, knul a kl, ut, utí =
píchati, stechen. — koho. To ho piklo (učil to). — komu kde. Pikalo jim pod koleny. L. — se čím: slovy (potýkati se). Ros. Pikatý, pikonosí, stumpfnasig. Aqu.
Pikavý, pičkavý, Seich-. P. hrnec. Reš.
Pikel, kle, m., úklad, spiknutí, Kabale,
f., Komplot, n. Pikle strojiti. Aqu. Pikel o někom učiniti, Mus., slíti. Kon. Kde se kují pikle, tu čert své rejdy provádí. Vz Uskok. Lb. Pikelník, a, m., pikléř, piklouš, pikouš,
der Kabalist, Kabalenmacher (Hý.), ein Ver- schworener. Rk. Pikenýr, a, m., kopinník.
Piket, u, m., z fr. piquet, tyčka, žerď, kůl,
Pfahl, Stab, m. Um. les. — P., počet vojá- kův, as 50 osob, polní stráž, das Pikett, die Feldwache. D. — P. n. piketa, y, f., jistá hra v karty, das Pikettspiel. Vz S. N. Hráti v pikety. Us. — Jg. Piketovati, piketami vyznačiti, vytýčiti,
piketiren. Um. les. Pikhart, Pikart, a, m., tak nazývali ka-
tolíci a utrakvisté posměšně české bratry; slovo od Beghardův vzato, ne od Pikarditův (Waldenských). Vz Gl. 229. Picardorum no- mine odioso nos perstrinxit. Žer. 1601. Vz Tk. IV. 736., S. N. — Pikhartice, e, pik- hartka, y, f., eine Pikhardin. — Pikhart- ský, pikhardisch. — Pikhartství, pikhar- stvo, a, n., pikhartské náboženství, Pikhar- derei, f. Pikléř, e, m., vz Pikelník.
Piklink, u, m., z něm. Pöckling, uzený
sleď. V. Piklouš, e, m. Kabalist, m. Rk.
Piknik, u, m., něm. Picknick, n., fr. pique-
nique, merenda, zábava, k níž každý něčím přispívá. Rk. Piknometr, u, m., z řec., hustoměr, Dicht-
messer, m. P. Hombergův, Nicholsonův, stu- pňovaný, procentový, s libovolným stupňo- váním. Prm. III. č. 18., 19. Piknos, u, m., nos nahoru zdvižený, Stülp-
nase, f. D. Václav tlustý, ostarožný na piknos. Pč. 12. Piknosý, kdo má nos nahoru zdvižený,
stumpfnasig. Let. 295., Pč. 13., V., Ros. Piknouti, vz Pikati.
|
Piknůsek, sku, m., vz Piknos.
Pikola, y, m. = pikulík. Am. — P. =
pikolo. Mus. Pikolo, a, n., it., Querpfeife, f. D. Na p.
pískati. Jg. Pikořiti, il, ení. — se (s kým), hadern,
zanken. U Olom. Sd. Pikous, a, m., ріkusь, lit. pikulas, bůh
hněvu. Mkl. aL. 128. Pikouš, e, m., pletichář, pikelník, Kaba-
list, Ränkeschmied, Komplotist, m. Plk. Pikovati, tlouci vejce vejcem špic na
špic, ťukati, kippen. Vz Pik. — P., stechen. Vezmi nůž a zpikuj břeskev a obmaž ta místa pikovaná hovězím lejnem. Ms. o štep. — P., čeliti proti sobě, pikiren. Ti dva vždy spolu pikují. Ros. Pikový, lopatkový, Pieck-. P. desítka, die
Piekzehn. Us. Pikran, u, m. P. draselnatý. Prm. Pikrin-
säuresalz. Vz Šfk. 486., KP. IV. 481. Pikrit, u, m., složenina z olivinu, živce,
diallagu, amfibolu a magnetitu. Krč. 241. Pikroerythrin, u, m. C24 H20 O16. Vz Sfk. 596. Pikrolith, u, m., nerost. Bř. N. 140.
Pikromel, u, m., hořkosladina, das P. Šm. Pikromerit, u, m., vodnatý síran hořeč-
nato-draselnatý. KP. IV. 395. Pikrosmin, u, m., nerost. Bř. N. 140.
Pikrotoxin, u, m. C20 H12 O8. Šfk. 578.
Pikrový. P. kyselina. Vz Prm. III. č. 18.,
Štk. 486., S. N. Piksa, y, f. (zastr.), spiknutí, Ctib., Kom-
plot, n.; chytrost. Schlauheit, f. Ros. Piksant, a, m. (zastr.), chytrák, ein schlauer
Mensch. Ros. Piksla, y, f., vz Pyksla.
Pikslař, e, m., Dosenmacher, m.
Piktura, y, f., z lat., Mahlerei, f. V.
Pikula, y, f., půlkrejcar. Nestojí to ani
za pikulu. Mor. Mřk. Pikulik, u, m., na Slov., hospodáŕíček,
duch pomocný, Ohrraundel, Alraun, Spiri- kux, Mus. Vz S. N. — 2. Šašek, tajtrlík, kašpárek, kortyzoun (Šm.), Hanswurst, Ba- jazzo, m. Chytrý jako p. C. M. 495. Pikulka, y, f., na Slov. švihlé, malé, vše-
tečné, hněvivé děvče. Mus. Pila (na Slov. píla, etymologicky dobře,
neboť jest z něm. Feile, Pk.), pilka, pil- čička, y, f. P., zubatý nástroj k řezání dříví, die Säge. Jg. Pily truhlářů skládají se z plechu pilního čili čepele zubaté a rámu šňůrou a roubíkem natažené. Takové pily slovou pily s rámem. Techn. Pily s rámem: přiřezovačka, čepovnice, rejdovačka; bez rámce: ocáska, zlodějka, svlakovka. Vz S. N. Plech pily je v čepích zasazen, hořejší čásť je šňůrou spo- jena, která se roubíkem točí. S. N. Části pily: čepel ocelová (zubatá, též list pily, das Sägeblatt, Šm.) a rámec; tento má tyto částky : dvě ramena, dva roubíky (zátočky), střední díl, napínací příčku a Šňůru. Pila zadělaná jen v oblouku: hříbě. Pila na prkna, vz KP. III. 328. Na rozdělávání dříví u tesařův : rozvrhovačka ; největší truhlář- ská : rozmítačka; vykružovačka k řezání ve směru okrouhlém; zlodějka ve špic se kon- |
||
|
|||
Předchozí (548)  Strana:549  Další (550) |