Předchozí (548)  Strana:549  Další (550)
549
Pikal, vz Pikulik.
Pikamar, u, m., látka olejovitá, hořká
z dehtu vyráběná. S. N.
Pikanina, y, f. = moč. Mkl. aL. 128.
Pikantní, bodavý, pichlavý, ostrý, šti-
plavý, perný, řízný; dráždivý, půvabný, za-
jímavý,
piquant (pikán), stechend, beissend,
spitzig, stichelnd, anziehend, reizend. Rk., Šp.
Píkař, e, m., kopiník, sudličník, Šm., der
Piekenträger, Piekenier. Ros.
1.  Pikati = pičkati, močiti, harnen. Reš.
2.  Pikati, pípati, vískati, lausen, knicken.
Vus.
3.  Pikati, piknouti, knul a kl, utí =
pipati, pískati, einen pipenden Ton von
sich geben. Ptáčata pikají. — P., ceknouti,
mucksen. Ani nepikni. Jg.
4.  Pikati se, právě nehráti, pausiren, nicht
spielen, ve hře dětské na mžitek, na ho-
ničku. Já se pikám! Us.
Pikati; piknouti, knul a kl, ut, utí =
píchati, stechen. — koho. To ho piklo (učil
to). — komu kde. Pikalo jim pod koleny.
L. — se čím: slovy (potýkati se). Ros.
Pikatý, pikonosí, stumpfnasig. Aqu.
Pikavý, pičkavý, Seich-. P. hrnec. Reš.
Pikel, kle, m., úklad, spiknutí, Kabale,
f., Komplot, n. Pikle strojiti. Aqu. Pikel
o někom učiniti, Mus., slíti. Kon. Kde se
kují pikle, tu čert své rejdy provádí. Vz
Uskok. Lb.
Pikelník, a, m., pikléř, piklouš, pikouš,
der Kabalist, Kabalenmacher (Hý.), ein Ver-
schworener. Rk.
Pikenýr, a, m., kopinník.
Piket, u, m., z fr. piquet, tyčka, žerď, kůl,
Pfahl, Stab, m. Um. les. — P., počet vojá-
kův,
as 50 osob, polní stráž, das Pikett, die
Feldwache. D. — P. n. piketa, y, f., jistá
hra v karty, das Pikettspiel. Vz S. N. Hráti
v pikety. Us. — Jg.
Piketovati, piketami vyznačiti, vytýčiti,
piketiren. Um. les.
Pikhart, Pikart, a, m., tak nazývali ka-
tolíci a utrakvisté posměšně české bratry;
slovo od Beghardův vzato, ne od Pikarditův
(Waldenských). Vz Gl. 229. Picardorum no-
mine odioso nos perstrinxit. Žer. 1601. Vz
Tk. IV. 736., S. N. — Pikhartice, e, pik-
hartka,
y, f., eine Pikhardin. — Pikhart-
ský, pikhardisch. Pikhartství, pikhar-
stvo, a, n., pikhartské náboženství, Pikhar-
derei, f.
Pikléř, e, m., vz Pikelník.
Piklink, u, m., z něm. Pöckling, uzený
sleď. V.
Piklouš, e, m. Kabalist, m. Rk.
Piknik, u, m., něm. Picknick, n., fr. pique-
nique, merenda, zábava, k níž každý něčím
přispívá. Rk.
Piknometr, u, m., z řec., hustoměr, Dicht-
messer, m. P. Hombergův, Nicholsonův, stu-
pňovaný, procentový, s libovolným stupňo-
váním. Prm. III. č. 18., 19.
Piknos, u, m., nos nahoru zdvižený, Stülp-
nase, f. D. Václav tlustý, ostarožný na piknos.
Pč. 12.
Piknosý, kdo má nos nahoru zdvižený,
stumpfnasig. Let. 295., Pč. 13., V., Ros.
Piknouti, vz Pikati.
Piknůsek, sku, m., vz Piknos.
Pikola, y, m. = pikulík. Am. P. =
pikolo. Mus.
Pikolo, a, n., it., Querpfeife, f. D. Na p.
pískati. Jg.
Pikořiti, il, ení. — se (s kým), hadern,
zanken. U Olom. Sd.
Pikous, a, m., ріkusь, lit. pikulas, bůh
hněvu. Mkl. aL. 128.
Pikouš, e, m., pletichář, pikelník, Kaba-
list, Ränkeschmied, Komplotist, m. Plk.
Pikovati, tlouci vejce vejcem špic na
špic, ťukati, kippen. Vz Pik. — P., stechen.
Vezmi nůž a zpikuj břeskev a obmaž ta
místa pikovaná hovězím lejnem. Ms. o štep.
— P., čeliti proti sobě, pikiren. Ti dva vždy
spolu pikují. Ros.
Pikový, lopatkový, Pieck-. P. desítka, die
Piekzehn. Us.
Pikran, u, m. P. draselnatý. Prm. Pikrin-
säuresalz. Vz Šfk. 486., KP. IV. 481.
Pikrit, u, m., složenina z olivinu, živce,
diallagu, amfibolu a magnetitu. Krč. 241.
Pikroerythrin,
u, m. C24 H20 O16. Vz
Sfk. 596.
Pikrolith, u, m., nerost. Bř. N. 140.
Pikromel, u, m., hořkosladina, das P.
Šm.
Pikromerit, u, m., vodnatý síran hořeč-
nato-draselnatý. KP. IV. 395.
Pikrosmin, u, m., nerost. Bř. N. 140.
Pikrotoxin, u, m. C20 H12 O8. Šfk. 578.
Pikrový. P. kyselina. Vz Prm. III. č. 18.,
Štk. 486., S. N.
Piksa, y, f. (zastr.), spiknutí, Ctib., Kom-
plot, n.; chytrost. Schlauheit, f. Ros.
Piksant, a, m. (zastr.), chytrák, ein schlauer
Mensch. Ros.
Piksla, y, f., vz Pyksla.
Pikslař, e, m., Dosenmacher, m.
Piktura, y, f., z lat., Mahlerei, f. V.
Pikula, y, f., půlkrejcar. Nestojí to ani
za pikulu. Mor. Mřk.
Pikulik, u, m., na Slov., hospodáŕíček,
duch pomocný,
Ohrraundel, Alraun, Spiri-
kux, Mus. Vz S. N. — 2. Šašek, tajtrlík,
kašpárek, kortyzoun
(Šm.), Hanswurst, Ba-
jazzo, m. Chytrý jako p. C. M. 495.
Pikulka, y, f., na Slov. švihlé, malé, vše-
tečné, hněvivé děvče.
Mus.
Pila (na Slov. píla, etymologicky dobře,
neboť jest z něm. Feile, Pk.), pilka, pil-
čička,
y, f. P., zubatý nástroj k řezání dříví,
die Säge. Jg. Pily truhlářů skládají se z plechu
pilního čili čepele zubaté a rámu šňůrou a
roubíkem natažené. Takové pily slovou pily
s rámem. Techn. Pily s rámem: přiřezovačka,
čepovnice, rejdovačka; bez rámce: ocáska,
zlodějka, svlakovka. Vz S. N. Plech pily je
v čepích zasazen, hořejší čásť je šňůrou spo-
jena, která se roubíkem točí. S. N. Části
pily: čepel ocelová (zubatá, též list pily,
das Sägeblatt, Šm.) a rámec; tento má tyto
částky : dvě ramena, dva roubíky (zátočky),
střední díl, napínací příčku a Šňůru. Pila
zadělaná jen v oblouku: hříbě. Pila na
prkna, vz KP. III. 328. Na rozdělávání dříví
u tesařův : rozvrhovačka ; největší truhlář-
ská : rozmítačka; vykružovačka k řezání ve
směru okrouhlém; zlodějka ve špic se kon-
Předchozí (548)  Strana:549  Další (550)