552

Ve Slez. Tč. Stálá p. divy činí, jimž se mnohý
lenoch diví. Km. Bez p-sti není příchylnosti.
Pk. Při veliké p-sti se tomu naučil, lépe:
jsa velmi pilen tomu se naučil. — S p-stí =
naschvál, úmyslem. V. Vz Pilník (ku konci).

Pilnovati, píliti, fleissig sein. Na Slov. —
co: robotu. Plk.

1. Pilný;pilen, lna, lno = bedlivý, snažný,
fleissig, beflissen, emsig, genau. Jg. Když
to pilným uchem uslyšel (pozorným). Bel.
P. jako včela. Pk. — čeho: literního umění,
V., svých věcí, Jel., božích přikázání, Br.,
pravdomluvnosti, Kom. J. 913., svého po-
volání. Rvač. Pilni toho buďte. Br. Pilnu
býti něčeho, co chrt ježkové palice (utíkati
před tím). Vz Bezděčný. Lb. P. marnosti,
Št. N. 21., okras. Št. Tvých (krále) nápadů
spravedlivých ať jsou pilni podlé práva. O.
z D. Buďte toho pilni. Pč. 37. Těch přímluv
jsou pilni. Chč. 379. Nebudeš nikdy vomýlen,
budeš-li tak Boha pilen. Smil v. 334. Budeš-li
tej rady vždy pilen. Smil v. 497. Že jste
byli hádky pilni. Dch. P. čeho. Bl., Kat. 1459.
Modlitev býti pilen. Št. Bude pilen viery.
Hus. I. 27., 49. Pilen práce co zajíc bubnu
(raději pryč běží). Ros., Č. P. služby, J. tr.,
svého stavu, Št., dobrého. Bl. — oč. Troj. —
v čem: v modlitbách. Martin. A v tom pilni
buďte, aby jiných nesoudili. Št. Buď v tom
léku pilen a snažen. Lk. — čím. A když
tím dílem pilen byl, zimnice jej tu v tom
městě nadtrápila. Pulk. Jakž jsem vesela
i silna, k tomu ovšem srdcem pilna. Kat.
2689. — k čemu. By pilen byl k těm božím
daróm. Št. N. 282. — čeho při čem. Budiž
zřetelnosti pilen při zhotovení toho žalobního
spisu. Sych. — aby. On nebyl toho pilen,
aby chodil v zákoně božím. Br. — s inft.
Jakub byl pilen chodívati do kostela. Bl.
Pilni byli tělo božie přijímati. St. N. 219.
A chcemeť, aby ty všecky věci súdce také
o své osobě pilen byl naplniti. CJB. 289.
Pilen byl přikázání konati. Troj. Vší pilností
sruby dělati pilen byl. Háj. — Strany pří-
sloví a pořekadel vz: Bič, Oddech, Otčenáš,
Ráno, Služba, Soumar. — P., důležitý, po-
třebný, veliké ceny, nothwendig, wichtig, was
sich nicht aufschieben lässt, woran viel liegt.
Jg. Máme pilné věci vám oznámiti. Solf. To
jsou pilné potřeby. Solf. Zadržánu býti pilným
zaneprázdněním. V. P. práce. Berg. O pilných
věcech s někým mluviti. Bib. Němáš tak pilnej
(i. e. práce); mamy hrubě pilnú (práci, robotu).
U Opavy. Klš. Že máte v radě krále českého
v nejpilnějších potřebách býti přítomni. Let.
102. Když tu věc pilnú uslyševše. Kat. 1549.
Pilnú věc zameškati. Št. N. 86. Neměli nic
pilnějšího na práci. Ab. z G. 1. 214. Něco
pilného s kým mluviti. Ab. z G. 2. 230.
Učinil zápověď tuhú a pilnú. Trakt. br. 1523.
Po pilném a bedlivém těch věcí uvážení z po-
čátku psaná narovnání opraviti atd.jsme dáti
ráčili. Nar. o h. a k. Než jestliže by kdy . . .
to se trefilo, že by někteří z úředníků . . .
jinam obráceni v tak pilných a znamenitých
potřebách byli. Zř. F. I. K jiným chodzi
každý dzěň, a ke mně raz za tydzěň; ešče
přijdzě v sobotu, kdy mám pilnú robotu (na
pilno). Mor. P. 195. v nejpilnější čas někoho
opustiti, někomu přispěti. Br. Má na pilno,

jest mu na pilno. Pilno mu, jakoby hořelo.
P. nějaké věci vyšetření. Us. — Vz Pilník
(ku konci), Pilno.

2. Pilný, vz Pilní.

Pilobřich, a, m., zeus faber, ryba. Frč. 296.

Pilolistý, mit sägeförmigen Blättern. Rostl.

Pilořitka, y, f., veliká vosa, sirex gigas.
Frč. 164., Schd. II. 511., S. N.

Pilorožec, žce, m., calopsus, Sägethier,
n. Rohn.

Pilorožka, y, f., clythra, hmyz mandelín-
kovitý. Krok.

Pilosť, i, f., pitelnosť, Trinkbarkeit, f. Jg.

Pilot, a, m., průvodce lodí, krmčí, lodivod,
na Vltavě: vrátný. Boots-, Steuermann, m. —
P., naucrates ductor, ryba. Schd. II. 503.,
S. N. — Pilota, y, f., kůl ve vode zaražený,
jehla. S. N., Rk. Vz KP. I. 202.

Piloun, a, m., ryba, Sägefisch, m. P. obecný,
pristis antiquorum. Frč. 304., Schd. II. 493.

Pilous, a, m. P. černý, calandra granaria,
der schwarze Kornwurm, brouk zrna obilná
vyžírající. Frč. 185., Schd. II. 510.

Pilovací zuby, Krok., stroj. Dch. Feil-.

Pilování, n., das Feilen. P. kosti. Ras.

Pilovaný; -án, -ána, -áno, gefeilt. P. prach,
Feilstaub. Zlob.

1. Pilovati, pilovávati, feilen. — co: železo,
dřevo, kosť. Us. — co čím. Kom.

2. Pilovati, na Slov. a na Mor píliti, ob-
starati, pilným býti něčeho, besorgen, pflegen.
— co, čeho: dobytek, dobytka. Popp. o nak.
dob. U Příbora. Mtl

Pilovatý, pilovitý, pilkovitý, vruby, zuby
jako pila mající, sägeartig, gezackt. Um. les.

Pilovec, vce, m., der Sägefisch, squalus
pristis. Hlas.

Pilozubec, bce, m. Iguanodon. Rk.

Pilucha, y, f. Sägefliege, f. Rk.

Pilule, e, pilulka, y, f. = kulička, V.,
die Pille, zvl. lékárnická k užívání. Sal., Rk.,
Kom. Na mor. Drahansku: pijolka. Hý. P.
pro spaní, těsto na p-ky. Šm. P. olověná =
kulka. V. Dám p-ku ku spolknutí, lépe: spolk-
nouti. Km. — Vz více v S. N.

Pilulkový, Pillen-. Kopřiva p. či římská,
urtica pilulifera. Šm. (Hý.).

Pilulník, a, m., kdo pilulky dělá, der
Pillendreher, -macher. Šm.

Piluna! piluna! tak se volá na housata.
U Olom. Sd. Vz Piluša. — P., brouk, prionus
coriarius. Frč. 184.

Piluša! piluša! Vz Piluna. U Olom. Sd.

Pilvous, a, m., plž, die Schnecke. Háj.

Pilý, pitelný, trinkbar. Jedlý a pilý. To
pivo je pilé. D.

Pím, vz Píti, piji.

Pimelith, u, m., nerost. Bř. N. 163.

Pimelová kyselina, C₁₄ H₁₂ P₈. Vz S. N.

Piment, u, m., myrtus pimenta. Schd. II. 306.

Pimprlář, e, m., pimprdlář; komediant
s loutkami. Us. Kal.

Pimprle, ete, n., kašpárek, titěrná postava
na loutkových divadlech. Rk., Kal., Sd. Ka-
sperle, n.

Pín, u, m., soukennický hřebík na rámu,
Nagel auf dem Rahmen des Tuchmachers.
Us. Bolesl.

Pina, y, f., limba, pinus cembra, Zürbel-
baum, m. Vz Pinie.