553

Pína, y, f., vz Pěna. — P., placek s děrou,oddělení mezi řebříky v báni, nad ní je řebřík
a pod ní také, z něm. Bühne, lépe: polek,
vz toto. Vys.

Pinakotheka, y, f., z řec. (nívaS obraz
na dřevěné tabuli, Щщ schránka), obrazárna,
Pinakothek, f., Bildersaal, m., Bildersammlung,
f. Vz S. N.

Pinaska, y, f., v lodnictví, die Pinasse.
Šm.

Pínati, vz Píti, 2.

Pincette (fr., pehset) kleštičky ranhojičské,
proštěpec, proštěpek. Vz S. N. Zange, f.

Pinč, e, pinči, pinčlík, a. m. Vz Pes.

Pinda, y, f., něco podlého, špatného, ku př.
sedmička v kartech. Mám tu jen pindu. —
P. = kep. Us. u Bělohr.

Pindar-os, a, m., slavný lyrický básník
řecký, na poč. 5. stol. př. Kr. Vz S. N.

Pind-os, a, m., hora v Thessalii. Vz S. N.
— Pindský.

Pindr, u, m., z Binder, u zedníků m.
vazač (ve skladbě zdi). Kmp.

Pinela, pinelka, y, f., limbový ořech,
die Pinelle. Har. Vz Piniový.

Pinetní opice, od piva. Osv. P. čbán, eine
Pinte enthaltend. Vz Pinta.

Pinguit, u, m., nerost. Bř. N. 165.

Pinie, e, f., sosna piniová, pinus pinia,
die Pinie, druh borovice. Čl. 164., Kk. 101.
Vz Pina.

Piniovec, vce, m., der Pinienstein. Rk.

Piniový, Pinien-. P. šišky, pinelky, vlasky:
pignoli. Čl. 165., Kk. 101.

Pinipikrin, u, m. C₄₄ H₃₆ O₂₂, Šfk. 569.

Pinka, y, f., Pepička. — P, pokladnice,
do níž při hře v kuželky n. v karty peníze
hostinskému se dávají. Us. Sř. — P., na
Slov., = pěnkava. Ob. pict., Hdk.

Pinkara, y, f., jm. krávy kropenaté, ge-
sprenkelte Kuh.

Pinkarovitý, kropenatý, gesprengelt. P.
skot.

Pinkati, smilniti, Unzucht treiben. V Že-
livsku. Sř. — P., pěnkati, pinken wie der
Fink; křesnouti, křesati, pinken d. h. den
Schall Pink von sich geben, besonders durch
das Zusammenschlagen das Stahles mit dem
Feuersteine usw. Šm. A z hájku v odpověď
pěnkava pinká. Dch. — čím: čamrdami, kno-
flíky (jedním o druhý tlouci). U Něm. Brodu.
Všk. V N. Bydž. Mý.

Pinkava, sr. něm. Finke, p místo: f. Vz
Pěnkava, Pinka.

Pinkl, u, m., z něm. Bündel, tlumok, ranec,
vak, zvl. pocestných tovaryšův. ,Ať se pinkl
hází,´pořekadlo lidí lehkomyslných. Rk.

Pinkouty, dle Dolany, ves u Litovle na
Mor.

Pinovice, dle Budějovice, ves u Březnice.
PL.

Pinsl, pinslík, u, m., z něm., šp. m.: štětec,
štětička.

Pint, u, m., jídlo dělníkům po práci dané.
Na Slov.

1. Pinta, y, f., míra tekutých věcí, ang.
pint, it. pinta, fr. pinte, u nás: máz, 4 žej-
dlíky. Vini mensura, quae pinta vulgariter
dicitur. Dudík. Die Pinte. Dříve = 2 mázy.
V., Kom. J. 763. P. piva, patok. Us.

2. Pinta, z něm. Binde. Dívka nosí pintu
okolo těla. Us. Černé pinty na kloboucích
nosí. V.

Pintla y, f. = pinta, 2. Na Mor. TJ.

Pintlík, u, m., z něm. Halsbinde, f. Us. D.

Pintoch, u. m., plsť, kterou hrnčíř hrnce
uvnitř vyhlazuje. Mý.

Pinvice, e, f., vz Mz. str. 402., m.: pivnice.
Na Slov., Kd., a místy i v Čechách. Ve dvoře
arcibiskupově voda ve všech pinvicích i skle-
pích vinných byla. Háj.

Pinxit, lat., maloval. S. N.

Pion (fr., pjon), pěšák, pěší; sedlák
(v šachu). Der Bauer. — P. v horn. olovnice,
odvěs, Senkel, m., Loth, Bleiloth, n.

Pionnier (fr., pjonié), a, m., zákopník (při
vojsku). Der Schanzgräber. Vz S. N.

Piovár, u, m. = pivovár. Ve Zlínsku, Brt.,
u Opavy. Klš. Na mor. Drahansku. Hý.

Pipa, y, f. P. americká, pipa americana,
žába. Schd. II. 487. Vz S. N.

Pípa, y, f., dítě malé, Ros., vz Mz. 66. —
P., pipka, trubka, jíž se tabák kouří, krátká
dýmka. — P., speklý vozher. D. — P. k sudu,
jíž tekutina ze sudu se pouští, kohoutek,
rylka, řápek, Bierhahn, -krahn, m., Pippe, f.
Suk. Sud na pípu dáti, pípu do sudu vraziti.
Sp. Vz více o ní v S. N. — P., rompa, kypal,
der Pipfrosch, rana pipa. Šm.

Pípač, e, m., kdo se pípá, piplá, der Tändler.
Us.

Pípání, n., písknutí, písk,pískání, pištění,
tikot, tikání, das Pipen. Vz Pípati. Šm.

Pipasar, u, m. = troubel. Na Slov. Kd.

1. Pípati, pípám a pípi; pípnouti (píp-
nouti. D.), o ptácích mladých, pikati, pískati,
pištěti, pipčeti, piptěti, filipěti, tíkati (Šm.),
pipen. Holátka (kuřátka) pípají. Dch. — co
po kom. Co starší sobě pískají, to mladí po
nich pípají (co děti od starších slyší, hned
chytají). Ros. — Ani nepipni (necekni). Us.
Neodvážil se ani pípnouti (muknouti). Na
otázku mou ani nepipl. Us. Všk. Ani nepip
(ani slova neřekl). U Opav. Pk.

2. Pípati, vískati, típati, lausen. — koho.
Pod' mne pípat. Us. na Mor. — se = obírati
se, piplati se. Jg. — se s někým, s něčím.
Ros. — Jg.

Pípčiště, ě, n., v horn., das Pippenge-
häuse. Šm.

Pipec, pce, m., tipec, tipet, pipet, smrkačka,
tiptovatosť (Šm.), slepičí nemoc, bolesť na ja-
zyku, pro kterou slepice ani jísti ani kdá-
kati nemůže, nýbrž jenom pípá, típá, der Zips,
Pipps. Jg., Pk., Brt. Slepice má p. — Vz Mz.
str. 277., Bž. 52.

Pipek, pku, m., cibek, fík prstem činěný,
die Feige. P. proti někomu dělati, die Feige
weisen. Hus. Šm.

Pipel, pla, piplík, a, m., piple, ete, n.,
trykač (Šm.), tiplice, Hý., muška menší než
komár, die Stechfliege, Gelse. Us.

Piperát, u, m., z lat., turecký pepř, pipe-
ritis, türkischer Pfeffer. Kom. J. 132., V. —
P., řeřicha lesní, stěničník, iberis, die Stein-
kresse. V. — P., lepidus majus, das Pfeifer-
kraut. V.

Piperidin, u, m. C₁₀ H₁₁O. Šfk. 629.

Piperin, u, m.,C₆₈ H₃₈ N₂ O₁₂. Vz Šfk. 629.,
S. N. Pepřovina. Šm.