554

Pipet, pte, m. = pipec.

Pipetka, y, f., sosák u včely, vosy. U Ko-
stelce n. Orl. Ktk. — P., malá pípa do sudu.
Kod.

Pipi! volají na slepice na mor. Drahan-
sku. Hý.

Pipice, Pipitz, ves u Železného Brodu. PL.

Pipík, a, m., penelope Pepile, pták. Presl.

Pipinka, pipuška, y, f., kuřátko, slepice,
das Hühnchen, Huhn. Pojďte p-ky, pojďte.
Us. na mor. Drahansku. Hý.

Pipíska, y, f., linduška lesní, motacilla
arborea, Baumpieper, m., Spiesslerche, f. Pal-
liardi. (Mý.).

Pipišenka, y, f. = pipiška. Slov. Hdk.

Pipiška, y, f., skřivan lesní, alauda arborea,
Baumlerche, f. Palliardi. (Mý.). Slov.

Pípka, y, f., pipel. — P., na Slov., dýmka..
vz Pípa. Jg.

Pípka, y, f., na Slov. kaše z mouky, Mehl-
brei, m. D.

Pipkati, na Slov. píti; žunkati, chlastati,
trinken; saufen.

Pipla, y, f. a m., piplák, a, m., kdo se
s jídlem piplá, zdlouha jí, der Pippler. Ros.
— P., nemotora (fušer), hudlař, der Pfuscher,
Stümper. Majstr p. Na Zlínsku. Brt., Hý. —
P., y, f., nonnea. P. osmahlá, n. pulla, rostl.
FB. 54.

Piplač, e, m., loudač, der Tändler. Us.

Piplačka, y, f., loudačka, die Tändlerin. —
P., piplavá práce, páračka, parka, langwei-
lige Arbeit. Chmela.

Piplání, n., loudání, das Tändeln. Jg.

Piplati, piplám a pipli; opiplati; na Mor.
piprati se, na Slov. paprati se, kmen snad
v párati se. Šf. — se s čím (zdlouhavě dě-
lati, párati se, meškati, zögern, tändeln, lang-
sam und ungeschickt arbeiten). P. se s dí-
tětem (obírati se, hráti si). Ros. — se v čem.
v jídle (přebírati se, im Essen stochern). D.

Piplavý, loudavý, tändelhaft. D.

Piple, vz Pipel. — P. = kuřátko. Mkl.
aL. 128.

Piplíček, čka, m. = pipíska.

Piplík, vz Pipel.

Pípnouti, vz Pípati.

Piplovité rostliny, boragineae. Schd. II. 290.

Piporec, rce, m. = pucher; také tam:
husar. U Opav. Klš.

Pípot, u, m., das Gepiepe. Rk.

Piprati, vz Piplati.

Pipřice, e, f., kypřice, das Eisen im Mühl-
stein. Us.

Piptěti, ěl, ění, pískati, pištěti, pipen. Kuře
pipti. Us.

Pipuška, vz Pipinka.

Piquant, vz Pikantní.

Piqué, vz Pik.

Piquenique, vz Piknik.

Piquet, vz Piketa.

Piračov, Paračov, a, m., ves u Blatné. PL.

Piraee-us, a, lépe po řecku: Peirai-eus,
ea, m., přístav athenský. — Peiraiejský, pirae-
ejský, po latinsku také: piraejský; méně
správně: pirejský, piräisch.

Pirák, a, m., ptilinus, hmyz. Krok.

Pirat, a, m., z lat., mořský loupežník,
korsar, Seeräuber, m. Vz S. N.

Píreň, rně, f. = perna. Us.

Pirglok, u, m., z něm. die Bierglocke
i. e. znamení, že se mají hospody zavříti.
Kteří v noci přes p. sedají. Chron. jihl. p. 36.
Vz více v Gl. 229.

Piritho-os, a, m., vz Peirithoos.

Pírka, y, f. Častá pírka (práni, Waschen),
hotová (jistá) dírka (praním se trhá). Lb.,
Č. Máme dnes p-ku. Us. Hý. — P., peroutka
Spickfeder, f. Olom. Sd.

Pírkana, y, f., jm. krav kropenaté hlavy
a bělavého hřbetu. Us. Dch.

Pírko, a, n., das Federchen. Ani pírka.
Vz Nic. Č. Nechal pírka po sobě. Zanechal
tu pírka (když někdo špatné pověsti po sobě
zanechal; také = stopu po sobě zůstaviti.
Vz Uprchlý. Lb.). Vz Pověsť. Č. Vz Péro. —
P., ve vých. Čech. list, lístek, čtyrpírkový
jetel. Kb. — Přinésti p. trávy = trochu. Na
Mor. Hý. — P., zaječí ocas, die Blume, Šp.,
konec liščí oháňky. Šp. —P.,maslovačka.Mřk.

Ріrkov, a, m., Březenec, Pirken, ves u Jir-
kova. PL.

Pírkovitý, federartig, flaumicht. P. sníh.

Pirna, vz Perna.

Pírnatice, e, f., perotis, druh trávy. Rostl.
— P., metridium, živočich pramenýš. Krok.

Pírnatka, y, f., lagoecia. Rostl.

Pírnatuška, y, f., pterophorus, Geistchen,
n., hmyz. Krok.

Pírnatý, pernatý, gefiedert. Us.

Pírník, u, m., ve vých. Čech. pouzdro na
péra, pérák. Jir.

Pírnohlavka, y, f., pterocephalus. Rostl.

Píro, a, n. = pírko, péro. Na Mor. Mřk.
U Chlumce. Vz Mašlovačka. Mý.

Piroh, u, m., piroha, y, f., perka, na
Slov. jídlo pečené z mouky, tvarohem n. po-
vidly nadívané. Koll.

Pirol, a, m., oriolus, Pirol, m., pták. Hlas.

Pirožec, žce, m. Ammonit, m. Mus.

Pirta, y, f., jm. krávy na hřbetě bílé,
eine am Rücken weisse Kuh. D.

Pírtě, lesní cesty, Waldstege, m. Slov.
Hdk.

Piruč, e, m., půlkočár, příčka, Šm., pryčka.
Us. Halbchaise. Pirutsche, f.

-pis, ve složených. Hlasopis, Phonograph,
m., Dch., pravopis.

Pis, u, m., Schrift, f., spis. Leč učinil jest
pis lživý písařový (stilus scribarum). Jerem.
8. 8. BO.

Pisa, y, f., mě. v Italii. Vz S. N. — Pisan,
a, m., pl. -né. — Pisský, piský.

Pisací. Schreib-. P. péro. V.

Písácký, Schreiber-. P. památnosti. Koll.

1. Písačka, y, f., psanice, die Schreiberei,
na Slov. Jg.

2. Písačka, y, f., die Schreiberin.

3. Písačka, y, f., die Sandhändlerin. Us.
Pisadlo, a, n., Schreibzeug, n.

Písák, vz Písař. V.

Písal, a, m., vz Písař.

Písálek, lka, m., vz Písař.
Písanka, y, f., das Schreibbuch. Rk.
Písanosť, i, f., vzorek tkaný na ubrusech
a j., gewebtes Muster. Bech.

1. Písaný = psaný.

2. Písaný. P. lázeň = malovaná, kde nyní
stojí palác hrab. Lažanského u řetězového
mostu. Tk. II. 234.



	554

	Pipet, pte, m. = pipec. Pipetka, y, f., sosák u včely, vosy. U Ko- stelce n. Orl. Ktk. — P., malá pípa do sudu. Kod. Pipi! volají na slepice na mor. Drahan- sku. Hý. Pipice, Pipitz, ves u Železného Brodu. PL. Pipík, a, m., penelope Pepile, pták. Presl. Pipinka, pipuška, y, f., kuřátko, slepice, das Hühnchen, Huhn. Pojďte p-ky, pojďte. Us. na mor. Drahansku. Hý. Pipíska, y, f., linduška lesní, motacilla arborea, Baumpieper, m., Spiesslerche, f. Pal- liardi. (Mý.). Pipišenka, y, f. = pipiška. Slov. Hdk. Pipiška, y, f., skřivan lesní, alauda arborea, Baumlerche, f. Palliardi. (Mý.). Slov. Pípka, y, f., pipel. — P., na Slov., dýmka.. vz Pípa. Jg. Pípka, y, f., na Slov. kaše z mouky, Mehl- brei, m. D. Pipkati, na Slov. píti; žunkati, chlastati, trinken; saufen. Pipla, y, f. a m., piplák, a, m., kdo se s jídlem piplá, zdlouha jí, der Pippler. Ros. — P., nemotora (fušer), hudlař, der Pfuscher, Stümper. Majstr p. Na Zlínsku. Brt., Hý. — P., y, f., nonnea. P. osmahlá, n. pulla, rostl. FB. 54. Piplač, e, m., loudač, der Tändler. Us. Piplačka, y, f., loudačka, die Tändlerin. — P., piplavá práce, páračka, parka, langwei- lige Arbeit. Chmela. Piplání, n., loudání, das Tändeln. Jg. Piplati, piplám a pipli; opiplati; na Mor. piprati se, na Slov. paprati se, kmen snad v párati se. Šf. — se s čím (zdlouhavě dě- lati, párati se, meškati, zögern, tändeln, lang- sam und ungeschickt arbeiten). P. se s dí- tětem (obírati se, hráti si). Ros. — se v čem. v jídle (přebírati se, im Essen stochern). D. Piplavý, loudavý, tändelhaft. D. Piple, vz Pipel. — P. = kuřátko. Mkl. aL. 128. Piplíček, čka, m. = pipíska. Piplík, vz Pipel. Pípnouti, vz Pípati. Piplovité rostliny, boragineae. Schd. II. 290. Piporec, rce, m. = pucher; také tam: husar. U Opav. Klš. Pípot, u, m., das Gepiepe. Rk. Piprati, vz Piplati. Pipřice, e, f., kypřice, das Eisen im Mühl- stein. Us. Piptěti, ěl, ění, pískati, pištěti, pipen. Kuře pipti. Us. Pipuška, vz Pipinka. Piquant, vz Pikantní. Piqué, vz Pik. Piquenique, vz Piknik. Piquet, vz Piketa. Piračov, Paračov, a, m., ves u Blatné. PL. Piraee-us, a, lépe po řecku: Peirai-eus, ea, m., přístav athenský. — Peiraiejský, pirae- ejský, po latinsku také: piraejský; méně správně: pirejský, piräisch. Pirák, a, m., ptilinus, hmyz. Krok. Pirat, a, m., z lat., mořský loupežník, korsar, Seeräuber, m. Vz S. N. Píreň, rně, f. = perna. Us.	Pirglok, u, m., z něm. die Bierglocke i. e. znamení, že se mají hospody zavříti. Kteří v noci přes p. sedají. Chron. jihl. p. 36. Vz více v Gl. 229. Piritho-os, a, m., vz Peirithoos. Pírka, y, f. Častá pírka (práni, Waschen), hotová (jistá) dírka (praním se trhá). Lb., Č. Máme dnes p-ku. Us. Hý. — P., peroutka Spickfeder, f. Olom. Sd. Pírkana, y, f., jm. krav kropenaté hlavy a bělavého hřbetu. Us. Dch. Pírko, a, n., das Federchen. Ani pírka. Vz Nic. Č. Nechal pírka po sobě. Zanechal tu pírka (když někdo špatné pověsti po sobě zanechal; také = stopu po sobě zůstaviti. Vz Uprchlý. Lb.). Vz Pověsť. Č. Vz Péro. — P., ve vých. Čech. list, lístek, čtyrpírkový jetel. Kb. — Přinésti p. trávy = trochu. Na Mor. Hý. — P., zaječí ocas, die Blume, Šp., konec liščí oháňky. Šp. —P.,maslovačka.Mřk. Ріrkov, a, m., Březenec, Pirken, ves u Jir- kova. PL. Pírkovitý, federartig, flaumicht. P. sníh. Pirna, vz Perna. Pírnatice, e, f., perotis, druh trávy. Rostl. — P., metridium, živočich pramenýš. Krok. Pírnatka, y, f., lagoecia. Rostl. Pírnatuška, y, f., pterophorus, Geistchen, n., hmyz. Krok. Pírnatý, pernatý, gefiedert. Us. Pírník, u, m., ve vých. Čech. pouzdro na péra, pérák. Jir. Pírnohlavka, y, f., pterocephalus. Rostl. Píro, a, n. = pírko, péro. Na Mor. Mřk. U Chlumce. Vz Mašlovačka. Mý. Piroh, u, m., piroha, y, f., perka, na Slov. jídlo pečené z mouky, tvarohem n. po- vidly nadívané. Koll. Pirol, a, m., oriolus, Pirol, m., pták. Hlas. Pirožec, žce, m. Ammonit, m. Mus. Pirta, y, f., jm. krávy na hřbetě bílé, eine am Rücken weisse Kuh. D. Pírtě, lesní cesty, Waldstege, m. Slov. Hdk. Piruč, e, m., půlkočár, příčka, Šm., pryčka. Us. Halbchaise. Pirutsche, f. -pis, ve složených. Hlasopis, Phonograph, m., Dch., pravopis. Pis, u, m., Schrift, f., spis. Leč učinil jest pis lživý písařový (stilus scribarum). Jerem. 8. 8. BO. Pisa, y, f., mě. v Italii. Vz S. N. — Pisan, a, m., pl. -né. — Pisský, piský. Pisací. Schreib-. P. péro. V. Písácký, Schreiber-. P. památnosti. Koll. 1. Písačka, y, f., psanice, die Schreiberei, na Slov. Jg. 2. Písačka, y, f., die Schreiberin. 3. Písačka, y, f., die Sandhändlerin. Us. Pisadlo, a, n., Schreibzeug, n. Písák, vz Písař. V. Písal, a, m., vz Písař. Písálek, lka, m., vz Písař. Písanka, y, f., das Schreibbuch. Rk. Písanosť, i, f., vzorek tkaný na ubrusech a j., gewebtes Muster. Bech. 1. Písaný = psaný. 2. Písaný. P. lázeň = malovaná, kde nyní stojí palác hrab. Lažanského u řetězového mostu. Tk. II. 234.