555

Písař, e (pisák, písal, a, písálek, lka;
s příhanou), m. Schreiber, m. Písař, kdo
z platu komu píše. Kom., V. P. krevní (při
útrpném právu), u bran, v celnici, vz Vš. 567.,
nadenní, Diurnist, Jg., listovní, tejný, dů-
chodní, V., branný, D., městský, právní, radní,
početní, Jg., pokoutní, Dch., V., obecný;
notář. P. zemský nejvyšší, der Oberstland-
schreiber, protonotarius terrae; písař menší;
písař menších desk, menšího práva. Vz Gl. 230.,
S. N., Vš. 567., Tk. II 545., III. 656., Žer.
Záp. II. 187., Rb. 269. Dobře býti p-řem,
ale ne při počtu (vz Poddanosť). Lb. Od-
pouští císař, ale ne písař; Jaký císař, taký
písař. Pk. — P. knihy, veršů, slovníka =
spisovatel, skladatel, der Schriftsteller, Ver-
fasser. V. — P., gypogeranus secretarius,
dravý pták. Schd. II. 458., S. N.

Písaření, n., práce písařská, písařství, pí-
sáctví, der Schreiberdienst. Quido 52.

Písařík, a, písaříček, čka, m., podsedek,
der Unterschreiber. V.

Písařiti, il, ení, Schreiber sein. Jg.

Písařka, y, písařkyně, ě, f., die Schreibe-
rin.

Písarky, pl., f., der Schreibwald bei Brünn.
Us. Hý.

Písárna, pisárna, y, f., na Mor. písárňa,
rně, f., die Schreibstube, Kanzelei, das Bureau.
Ros. — P., psací škola, die Schreibschule. D.

Písárník, a, m., Kanzleischreiber, m. Ros.

Písařov, a, m., Schreibendorf, ves u Bu-
kovic na Mor.

Pisarov, a, m., jm. polí u Nákla na Mor.
Km.

Písařová, é, f., paní, die Schreiberin,
Notärin. Jg.

Písařský, Schreiber-, Schreib-. P. černidlo,
pýro, V., umění, Kom., Ler., KP. I. 304.,
písek, Kom., opatrnosť. Troj.

Písařství, n., Schreiberdienst, -amt. Nej-
vyšší zemské p. V.

Písařový, Schreiber-. P. nožík, přístroj.
BO.

Pisatel, e, m., der Schreiber; Verfasser.
Ryt. kř.

Pisatelka, y, f., die Schreiberin; Ver-
fasserin. Jg.

Pisatelna, y, f. = pisárna. Rk., Ros.

Písati, vz Psáti.

Písavosť, i, f. = psavosť.

Písavý = psavý.

Pisba, y, f., das Schreiben, die Schreiberei.
Rk.

Písček, vz Písek.

Pisčina, y, f., píština, hromada písku,
mělčina, náspa, násep, brodovina, zátoň,
nákel. Šm. Sandbank, f. D. — P., pískovina,
krajina písčitá, Sandwüste, f. D. — P., Sand-
feld. Šm. — P., suchopár, die Sandgalle, eine
sandige Stelle auf dem Acker. Šm.

Písčinatý, mnoho písčin v sobě držící,
reich an Sandbänken. Dch.

Písčitý, plný písku, pískovitý, sandig. P.
půda, ryba, V., země, Kom. J. 393., cesta,
Br., kámen. Rohn., moře. Har.

Písebné, písemné, ého, n. Schreibge-
bühr, f. D.

Písebnosť, i, f., die schriftliche Beschaffen-
heit. Jg. Vz Písemný.

Písebný, psaný, schriftlich; vz Písemný.
Jg. P. prosba, žaloba.

Pisec, sce, m., spisovatel, der Schriftsteller.
— P., písař, der Abscheiber. Neobyčejná
poloha ta nedopatřením pisců povstala. Sš.
I. 159. a j. Z piscóv a licoměrníkóv. ZN. — Šf.

Písecko, a, n., písecký kraj. Háj. Piseker
Gegend.

Písecký m. pisečský, Piseker. P. měšťan,
kraj, písečtí obyvatelé. Jg. P. ulice v Praze,
nyní: tomášská. Dch. Vz Písek (konec). —
P., od písaře, písařský, Schreiber-, Schreib-.
P. chyba. Sš. II. 335. P. poklesek. Sš. Zj. 501.

Pisecký = písařský. Šf.

Píseček, vz Písek.

Písečenka, y, písečnice, e, f., salix are-
naria, Sandweide, f. Um. les.

Písečina, y, f., Sandschelle, f., Sandbruch,
m Vaň.

Písečňanka, y, f., arnoseris. Rostl. Vz
Písečnatka.

Písečnatý, písečný, sandig. P. role,Vaň.,
moře, Světoz., krajina, slín, břidlice. Šm.

Písečněnka, y, f., písečnice, Sandkraut,
n. Šm.

Písečnice, e, f., pískový důl, Sandgrube,
f. — P., rostlina, arenaria, Sandkraut, n.
Kk. 225. P. douškolistá, a. serpyllifolia. FB. 81.
P. třížebrá, jarní, lepkavá. Jg. — P., posy-
padlo, Sandbüchse, f. Šm.

Písečník, a, m., červ. P. rybářský, are-
nicola piscatorum. Frč. 79. — P., u, m., hou-
seník, arabis, rostl. Vz více v FB. 74. —
P., a, m., pískář, Sandverkäufer, m. Žid.

Písečny, dle Dolany, ves u Bystřice na
Mor. PL.

Písečný, písčitý, písek v sobě mající, Sand-,
sandig, sandhaltig. P. ruda, Sanderz, n. vrstva,
Sandflötz, n., kraj, rašelina. Šm. P. skála, V.,
nános, Sych., pole. Kouble. — P. byliny,
parenariae. P. oves n. drsnatý, Sandhafer, m.
Koub. — P., k písku podobný, sandartig,
sandig. Plk.

Písek, sku, píseček a písček, gt. ečku,
m., Sand, m. Pl. písky, Sandschichten. Bs.
P. obsahuje v sobě drobná zrnka křemene,
která zrníčky jiných hmot jako: vápna, jílu,
slinu, slíd promíchána bývají. Bř. N. 247.,
Schd. II. 76. Vz Hornina. P. hrubý (štěrk),
prostřední, mělný, kopaný, Šp., drobný, V.,
sypký, D., vátý (písčina), zlatý, ryžovni, pí-
sařský, Jg., jemný, Us., sopečný, Š. Ž., hluchý
(navátý, jemný to p. křemenitý, někdy část-
kami vápna a hlíny promíchaný, který bývá
větrem snadno odnesen, Flugsand, m.). Pta.
P. na formy, D., k formování, k odlívání.
Vys. Pískem něco nasýpati. Kom. Kolečko,
pytel, lopata na p. Praní pisku. Šp. Pískem
drhnouti. P. prohazovati. Šp. To místo pískem
se zaneslo. Pumpa se pískem zanesla, zacpala.
Us. Na písku rozsévati (darmo pracovati).
V. Vz Marný. Má hladu jako písku = mnoho.
U Litomyš. Bda. P. v snopky (na snopky)
vázati (praví se o věci marné). Ros. Do
moře p. sypati. Bič z písku kroutiti. Z písku
provaz plésti. Břeh orati, p. vázati, vodu
hrabati. Vz Marný. Č. P. na podešvy sbírati.
Vz Útěk. Č. V písku je lopata a putna dok-
torem (musí se hnojiti). Na hlínu mor, na
písky (= písčiny) dar (jsou podzimní deště)