558

Schd. IL 75., KP. III. 396. — P., jm. pole
v kopci u Přerova. Km.

Pískoven, vně, f., vz Pískovný.

Pískovina, y, f., písčina, Sandwüste, f.
D. — Pískovitý, písčitý, sandig. Ros. P.
půda. Rostl. — Pískovník, a, m., hora pís-
ková, der Sandberg. Šm. — Pískovný,
Sand-. V Jg. Slov. mylné čtení uvedené
z Konáč. hoř. 51. takto tam se nalezá: Nic
křesťanu činiti s nemilostivostí pískovně a
zápasy. Pískoven, vně, f. = aréna, jak se
zdá, slovo od samého Konáše utvořené. Č. —
1. Pískový, Sand-. P. důl, kámen (z písku
složený), V., opuka, Kom., pahrbky, acervi
arenae. BO. P. lázeň, Sandbad, půda, vrstva,
stezka, hory, důl, jáma, hrouda, zrnko, děšť,
pytel (na písek), nános, prach (drobný pí-
sek). Šm. — 2. P., od písk, Federkiel-. P.
duše. Lex. vet.

Pískule, e, f., gebia, korýš. Krok.

Písky, pl., m., jm. louky u Přerova. Na
pískách. Km. Jm. pole u Slavkova a j. Hý.

Písmáctví, n., die Bibelleserei. Rk.

Písmák, a, m., kdo písmo zvl. svaté často
čítá. Vz Písmař. Scip.

Písmař, e, m. = písmák, der Bibelleser,
-kenner, -freund. Musíte věděť, strýček jsou
písmař. Mor. Hý. — P., učitel písma sv.,
der Schriftgelehrte. Sš. L. 106.

Písmě, gt. písmene, písmeno, a, n. (ne:
písmena, y, f. Slovo písmena od Rosentha-
lera poprvé užito a normalní školou roztrou-
šeno. D.). Nyní užíváme více slova písmeno
než písmě, vz Rámě, Bž. 109. Písmě, od pí-
sati = litera, der Buchstabe. Koř. pis, příp.
-men (me). Mkl. B. 236, 237. Písmeno ver-
salní, rtové, číselné. D. Dvojná písmena
(u tiskařů, dvojnice, ku př. ff.), květovaná
(musirter Buchstabe). Nz. Knihtiskař má pí-
smena (čteny) ulitá ze smíšeniny olova s anti-
monem. Pt. P, písmeno začátečné, veliké n.
malé, význačné, vsuté. Jejich (hlásek) vidi-
telná znamení v písmě jsou písmena (litery).
Úhrn písmen zoveme abecedou. Bž. 5. Cf.
Gb. Hl. 6. Velikých písmen, jimiž staří oby-
čejně psali, užíváme nyní: a) ze začátku řeči
nebo počínáme-li nový odstavec; b) v násloví
jmen vlastních; c) v násloví adjektiv od jmen
vlastních osobných odvozených; d) v Bůh;
e) v listech u zájmen. Vz Bž. 5. Vz Písmo.

Písmena, y, f., šp., vz Písmě.

Písmenák, a, m.=písmenkář. Mor. Mřk.,
Hý.

Písmenář, e, m., Buchstabenkrämer, m.
J. Nej.

Písmenek, nku, m., nerost, Schrifterz, n.

Písmenisko, a, n., nehezké písmeno. Pl.

Písmenkář, e, m., hoch učící se písme-
nům. Lpř. Der Abcschütz.

Písmenkový. P. počtářství. Algebra. Stč.
A. 3. P. žula, Schriftgranit. Krč. 233.

Písmeno, a, n., vz Písmě.

Písmennosť, i, f. = písemnictví (nové).

Písmenopočtářství, n. Algebra. Sedl.

Písmo, a, n., písemce, e, písemko, a,
písmečko, a, n. P. od pis (písati, píši). P.,
malování (v tomto významu zastar.), das Bild,
Gemälde. Proměníce p. na stěnách. Glag. —
P., psaní, věc psaná. P. je zbuzování my-
šlének za pomocí známek psaných. Gb. Uv.

52. P., úhrn známek, které dle jisté sou-
stavy na tuhou nějakou látku píšeme nebo
ryjeme, abychom jimi myšlénky své prostřed-
kem znaků tak si sdíleli, jako v řeči arti-
kulovanými zvuky a sluchem činíme. S. N.
Das Schreiben, die Schrift. Netřeba písmem
dovoditi, co očima vidíme. Kom. P. čárkou
přetrhnouti. V. On zná písmo (umí čísti).
Bib. P. vlastní ruky. V. P. nebo ruku něčí
vytvořiti. D., Šm. O špatném písmě říká se:
Jakoby kury pohrabaly. Vz Ančička. č. P.
čitelné n. čtitelné n. čitatelné. Poslal nám
syn písmo (list, einen Brief). U Kroměř. Bkř.
— P., znamení určitá, z nichž se slova sklá-
dají, litery, die Buchstaben, Schriftzeichen,
die Schrift, Buchstabenschrift. České p. po-
vstalo z latinského. Jg. P. ideografické n.
obrazové, fonografické n. písmenové, mezi
oběma jsou: hieroglyfy. Fonografické: sla-
bikové, abecední č. hláskové (klínové, san-
skrtské, hebrejské), slovanské (azbuka a gla-
golice), gotické a ostatní německé; uncialní,
latinské, mnišské, fraktura, antiqua (antikva).
Vz S. N. P.: fraktura (frakturní, lomené),
švabach, antikva (římské n. stojaté latinské),
položíte (vlaské, latinka ležací n. ležatá),
psací, tučné, běžné (kursivní, kursiva), (no-
žem v listině) zhlazené, runské, řádkové,
nápisové (lapidarní), rezavé, Nz., ruské, řecké,
výražné, zřetelné, skrácené, veliké, drobné
(minuskule), malé, pěkné, špatné, tajemné
(šifry), tiskařské (tisk), lité (v tiskárnách),
Jg., dle velikosti: diamant, perl, nonpareille,
colonel, petit, borgis n. bourgeois, corpus
n. garmond, cicero, hrubé cicero, středné,
dvoustředné, tertia, text, malý canon, hrubý
canon, malý missal, hrubý missal, S. N.:

Diamant,
perl,

nonpareille,

petit,

borgis,

garmond,

cicero,

středné,

tertia,

text,

dvoustředné,

malý canon,

demotické, hieratické, kancelářské, merovin-
gické, obrazové (Indianů, mexické), pojmové,
slepých, uzlové. Vz KP. I. 570. Hudební
písmo, die Tonschrift. Hud. Mus. Literky
jsou v kassách; kromě toho jsou tam: dělidla,
čísla, výplňky (čtverce, čtverečky, půlčtve-