559

rečky) a proložky, vložky. S. N. Hmatec
(Griff), poloha, kuželka, sazba, tahy písma;
kassa (kasa) na p.; p. vydrati (u tisku, aus-
raufen), nakládati (einlegen). Nz. Nové p.
líti. Ta slova rozdílným písmem se kladou
ku př. petitem atd. Jg. Neumie písma čísti,
nescit literas. BO. Ta paní jest jen písmo
(hubená, kosť a kůže. V Želivsku). Sř. — P,,
literní umění, die Schrift. Učil je písmu
(liternímu umění. Br.). Proch. Rozličnými
jazyky a písmem (Unguis et litteris). BO. —
P., spis, kniha, Aufsatz, m., Schrift, f., Buch,
n. Proto o nich p. nic nepraví. Dal. O tom
není písma (nic napsáno). Us. Písma prorocká.
V. U Opav. Klš. — Písma, pl., papíry, listy,
(Briefschaften, Schriften, f. Stará písma (staré
paměti n. knihy). V. — Písma, písemní dů-
vod, písemnosť, schriftliches Dokument, die
Urkunde. D. — Písmo svaté, písma svatá,
písma n. knihy starého a nového zákona,
písma sv. biblí = biblí, die hl. Schrift. V.
Kniha, učitelé písma svatého. Kom. J. 631.,
V. Původčitosť, původitosť, prvotnosť, pra-
vosť, nepodvrženosť, věrohodnost' (hodno-
věrnosť), neporušenosť, přesnosť, authentič-
nosť, celitosť, překlad, výklad p-ma sv. Sš.
Mt. 14.—17. a j. Stojí (=jest psáno) v písmě.
Ml. Viděti, že p. činí jedno tělo, jehož dílem
jsou žalmové a že bohodecho jest. Sš. J. 181.
P. sv. skoumati, rozvažovati; v písmě sv. se
kochati; čtení a rozjímání p-ma sv. pilen
býti; v p-mě sv. pilně zpytovati. Sš. J. 94.
Božské p-ma svatého pojití, čtení, dokonalá
známosť, kniha neb knihy, smysl p-ma sva-
tého. Sš. Muži, kteří pro božské p-ma sva-
tého pojití snahou zvláštní a láskou ku p-mu
nového zákona se vedli. Sš. Mt. 2. V p-mě
svatém bádati, dokonalé známosti p-ma sv.
nabyti; proslouti zvláštní známostí p-ma sv.;
několik hodin čtení p-ma sv. věnovati; p. sv.
v paměti chovati; v p-mě sv. dobře zběhlým
býti; zběhlosť v p-mě sv.; na čítání p-ma
sv. velice doráží světec ten; vykladatel p-ma.
Sš. Mt. 3. Užitek a výhoda ze čtení p-ma
sv.; nemá-li bez užitku, ano s velkou újmou
a škodou duše čtení to p-ma sv. u něho
splynouti; p-mu sv. rozuměti; p. sv. má
mnohé těžkosti, zádrhly a nesnady; p. sv.
jest vnuknutím, vdechnutím, vtanutím a vdu-
nutím ducha sv. psáno; místa přítemná a
nekolná p-ma sv.; smyslu p-ma sv. všeli-
jak dojíti usiluje. Sš. Mt. 4—6. Čtenář p-ma
sv.; p. sv. čísti, zpytovati, vykládati; p. sv.
na svůj smysl vykládati. Sš. Mt. 47. P-ma,
v nichž o Kristu jest řeč, k jiným smyslům
natahovati. Sš. Mt. 303. (Hý.) — P., jazyk,
die Sprache. Českým písmem doložím (pře-
ložím na česko). Berg.

Písmolijec, jce, m. = písmolitec. Rk.

Písmolijna, y, f. Sehriftgiesserei, f. —
Písmolitec, tce, m. Schriftgiesser. m. KP.
I. 335.

Písmolitecký, Schriftgiesser-. P. stroj.
Us.

Písmolitectví, n., die Schriftgiesserkunst.
Balb. Vz KP. I. 335., S. N.

Písmonoš, e, m., listonoš, der Schrift-
halter des Setzers. Rohn.

Písmorytec, tce, m. Schriftgraveur, m.
Vz KP. I. 335.

Písmotlačírna, y, f., Buchdruckerei, Ros.,
lépe: tiskárna, knihtiskárna.

Písmovec, vce, m., granit písmenkový.
Schd. II. 69. Vz S. N.

Písmovina, y, f., slitina, z níž se písmena
lijí. KP. I. 336.

Písmový. Schrift-. P. velikosť, způsoba,
Jg., miesto. BO. — P., Gemälde-. Eccl. 38. 28.

Písmozpyt, u, m., die Graphologie. Rk.

Písmožravý, schriftfressend. P. červík.
Vinař.

Pisna, y, f. = písárna (nové). Berg.

1. Písnice, Pisnitz, ves u Jílového. PL.

2. Písnice, e, f., píseň, Lied, n. P. mrzká.
Boč. exc.

Písnička, y, f., vz Píseň. Liedchen, n.
P. frejířská, V., milostná, Liebeslied, n., Dch.,
světská. Us. Zpívali p-ky o Bohu. Br. Za-
zpievá Judit pěsnici tuto. BO. Bože môj,
cože by z nás bolo, keby tých pesniček na
svete nebolo? Ht. Sl. 185. Nezpívati otcov-
ské písničky (nepotatiti se). V. Neškodí
pěknou p-ku po druhé zazpívati (= něco
pěkného opakovati). Č. Tu p-ku vrabci na
střeše zpívají (to je už všem známo). Jg.,
Lb. Vz Známý. Niet takej pesničky, co by
jej konca nebolo. Pov. 353. (Ht.). P-kou
býti komu (za přísloví, v potupu). Ps. ms.
Pořád stará p. Šm. Židovské p-ky komu
zpívati (porušiti někoho penězi). Vz Poru-
šený (soudce). Č. První písničky pění ne-
bývá bez zapýření. Pk. Což tu budeme o pěs-
ničkách (říká se ve společnostech, míní-li
se, že by neškodilo něco pojísti a popiti)?
Na Zlínsku. Brt.

Písničkář, e, m. Liederkrämer, Bänkel-
sänger, m. — Písničkářka, Liederkrämerin,
Bänkelsängerin, f. D. — Písničkářský,
Liederkrämer-, Bänkelsänger-.

Písničkářství, n. Liederkrämerei,Bänkel-
sängerei. Jg.

Písník, u, m., pískový důl, Sandgrube. D.

Pis-o, ona, m., jm. římské.

Pisolith, u, m., hrachovec, křemen hra-
chovcový. Bř. N. 184.

Pisonka, y, f., pisonia. Rostl.

Pisovna, y, f. = pisárna. D.

Písovník, u, m., Sandberg, vrch u Ne-
tolic.

Pissoir, u, m. (fr., pisoar), záchodový
koutek. Rk.

Píst, u, m., řidčeji: písta, y, f., nástroj
na jednom konci tlustý s držadlem, k tlučení,
k prání, der Pläuel, Schlägel, Stössel. Koř.
pis, pьs (v pьcháti). Mkl. aL. 138.; příp.-tь.
Mkl. B. 161. Sr. pol. piasta, die Nabe, lit.
pësta, die Stampfe. Mkl. aL. 138. P. ku
práni šatů (na Mor. kyjanka). Reš. Pístem
práti. D. P. na mísení chleba (kopist). P.
k tlučení v hmoždíři (palička). Kom. J. 401.
V již. Čech. čtverhrané těžké prkénko s dr-
žadlem, kterým se prádlo u řeky n. potoka
tluče. Kts. — P. u pumpy (der Stempel). Sedl.
P. vytěráku, Wischkolben, m. Čsk. P. Bra-
mahův; p. napájecí stroje kalorického; p.
plynostroje Lenoirova; p. pudný stroje ka-
lorického ; p. stroje parného; p. vývěvy. Vz
KP. 402., S. N. — P., die Nabe, onen tlustý
a dutý díl kola, který okolo nápravy se točí
a do kterého nabity jsou špice, náboj. V.,