561

Pištělný, Pfeifen-. P. zvuk. BO.

Píštělný. Vřed p. Fistel, f., Hohlgeschwür,
n. Ja.

Pištění, n. P. myší, Jel., ptákův. Das
Pfeilen, Pipen.

Pištěti, vz Pískati.

Pištící pytel = dudy. Zlob. Pfeifend.

Pištín, a, m., ves u Budějovic. PL.

Píštín, a, m., arenicola, červ, eine Art
Queise. Oken.

Píština, y, f., písčina.

Píštitý, písčitý, sandig. P. půda, D., Reš.,
důl. Troj.

Pištka, y, f., píšťala. Jak v pokoji, tak
ve válce mou p-ku bylo znáti. Hlk. I. 72.

Pišťucha, y, f., pičucha, ochotona (Šm.),
lagomys, Hasenmaus, ssavec z řádu zajíco-
vitých. Rody: Štěkalka, (zemní zajíček), se-
nostavka (kamenná kočka, zajíc horní). Ssav.

Pit, vz Pitý.

Pitácký, Säufer-, Sauf-. Zazpívati pitá-
ckou. Sauflied, n. Č. — Pitáctvo, a, n.,
společnosť pitákův, Saufgesellschaft, f. D. —
Pitačka, y, f., die Säuferin. Us. — Piták,
a, m., piják, pijan, ožralec, der Säufer. D.
— Pitalý, pijící, der Trinkende.

Pitancie (zastr.) slove u nich hojné pití
a rozkošné jedenie. Hus I. 428.

Pitanský plat, úrok. Vz Povepřné. Gl. 231.

Pitati (zastr.) = krmiti, nähren. Krok.
Vz Pěstoun.

Pitec, tce, m., pitel. Vus. Hodný p., hodný
bitec. Vz Opilství. Lb. Der Trinker.

Pitedlný, vz Pitelný.

Pitel, e, m., kdo (rád) pije, der Trinker,
Zechbruder. Pitelé (kvasovníci, bratří z mokré
čtvrti) samo víno pijí. Kom. J. 821. P. vína.
BO. P-vé a ztravníci ďáblovi. GR. P. ne-
přemožený. V. — Pitelka, y, pitelkyně,
ě, f., die Trinkerin. D. — Pitelna, y, f.,
piterna, pijárna, Trinkstube, f. V. — Pi-
telnosť, i, f., pilosť, die Trinkbarkeit. D.—
Pitelný, z čeho píti lze, woraus man trinken
kann. P. osudí (nádoba). BO. — P., co píti
lze, trinkbar. Us. P. víno, pivo, voda. Us.
Eliseus osolením vodu p-nou učinil. Sš. L. 146.

Piterovati, churavěti, naříkati, kränkeln.
Us. v Bolesl., pod Krkonš. Kb.

Pitevna, (pitvárna, Šm.), y, f., místnost'
anatomická, anatomischer Saal. Balbi. — Pi-
tevnictví, n., umění pitevní, pitva, die Ana-
tomie. — Pitevník, a, m., pitvač, der Ana-
tom. Balb. — Pitevný, pitevní, anatomisch.
P. jednání, Krok., nůž, Seccirmesser, n. Dch.

Pitho, bohyně výmluvnosti u Řeků. Vz
Peitho.

Pití, n., vz Píti. Das Trinken. V. Na p.
se vydati; po p. jíti; přílišným pitím se
obtížiti, obtěžovati, přemáhati, přeplniti; ne-
mírné p.; statek pitím promrhati. V. Po pití
(po krčmách) choditi. Ros. Dáti se do pití.
Dch. To víno k p. láká, Sych. K p. pobí-
zeti. Sych). To víno není k pití (nelze ho
píti). Scházeti se k p. Někomu v p. překa-
ziti. D. Po pitích se tlouci. Mus. Přivyknuv
pití neujdeš bití. Pk. Hojení pitím, die Trink-
kur. Šm. — P., nápoj, das Getränk. P. medná.
Rkk. Jídlo a p. V. Sladké p. Us. Pijte naj-
slazšie pitie všeliké. BO. Mírnost' v jídle a
pití. Kom.

1. Píti, piji (zastr. ale v Opavsku posud
pím), pij (v obec. mluvě : pí, píte), pije (pi-
jíc, pijíce ; píce m.: pijíce, Výb. I. 222. Mkl.),
pil, pit, ití; píjeti, 3 os. pl. -ejí, el, en, ení;
pijívati, pívati, pívávati, píjívávati, trinken.
Jg. P., kořen pi, lat. bi-bo, řec. піѵю. Schl.
Vz strany časování: Bíti. — abs. Pije, až
se hory zelenají (až se nebe točí). Pije, až
ani světa nezná. Č. Pije, až ani neví, čí jest.
Vz Opilství. Č. Pije, jako duha vodu, jako
Holandr. C. Pije jako sysel, jako halena.
Na Moravě. Brt. Pije jako dudek. U Olom.
a jinde. Sd. Houba, kobliha pije. Dch. Do-
kud jsem a piem. ZN. Prve nežli se jí a pí.
Bls. 112. Jez a pij. St. skl. Jísti a píti dáti.
V. Jídali a píjeli. Br. Pil bych, chce se mi
píti (žízním). Us. P. více, než se chce. D.
Píti, až břicha nestačí. Us. P., až by se hlava
točila. V. Kdo sám pil, nechť sám platí. Papr.,
Lb. Vz Vina, Pij, až ti za, uchem praskne
(praví se, když se žíznivému podává džbán
vody). Na Mor., Brt. Pij, ale rozum nepro-
pij. Vz Opilství. Lb. Kdo moc pije, jídlu
málo udělá. Vz Nápoj. Lb. Nebožátko, ne-
dají mu píti. Lb. Proto piem, abych živa
byla; Vól pie, kdy je žiezniv. Št. Nedali
mu píti. Us. Kdyžs pil, plať, se šenkéřkou
se nevaď. Jg. Když jedna husa se napije,
pijí jiné všecky. Spadl mu čípek, nemůže píti.
Jg. — co: vodu, Rkk., Troj., víno, V., BO.,
krev. Br. Jdeže (kdež) Orlicu Labe pije. LS.
v. 34. Syrá země vřelú krev pije. Rkk. 26.
Čemu ty nášu krev piješi ? Rkk., 12. Nerád
pije pivo, ale jí je. Vz Opilství. Č. Р. věnce
(siaviti námluvy). Us. v jihozáp. Čech. Kdo
čí chléb jí a pivo pí, toho píseň zpívej.
Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké
pivo pí. Čím kdo více vodu pije, tím víc
žízní v sebe lije. Jg. Nemóžete kalicha bo-
žieho píti a kalicha ďáblového. ZN. Vodu
studenou sme pijívali. Ler. — co proč
(instr.) Lakotou Člověk více jeda a pije,
než sluší, ukrátí si života. Lk. On z toho
pil a za krátko umřel. U Dobrušky. Vk. —
co odkud: vodu z hrnce, Us., víno z číše.
Jel. Z prázdného se špatně pije. Us. ľ.
ze studnice, Alx. 1136., z korbele. Ľr. P.
174. Pravím vám, že nebudu píti z plodu
lozy, až . . . Sš. L. 196. Z bližně vody píti
(proxima). BO. — zač. Za něčí zdraví p.
D. — co kdy: mléko za tepla, za pozdního
večera p. Us. Nepij po zasetí, ale po žních.
Vz Šetrnost. Lb. — nač: na svůj vrub, MI.,
na lačný život, na jeden řad, Sych., na něčí
zdraví, D., na bratrství, Us., na zlosť, Dch.,
dlouho na noc. V. Ještě vlka nezabili a již
mu na kůži pili. Pije na medvědí kůži, které
ještě nemá. Není zisk na medvědí kůži píti.
Us. Na ně (zloděje) pil a jedl (na jich groš).
Pč. 5. Tu vodu na čtitrobu pili. Har. 1. 177.
Pí na mé zdraví. Er. P. 132. —jak dlouho:
do noci, do rána. Us. — jak : do závratu
hlavy, V., do němoty. Us. Kalich budeš píti
až do droždie (jinak: až do kvasnic). BO,
Pije jako do důchodu (co může snésti). Us.
Všk. P. podlé svého způsobu a navyklosti,
Br., podlé bohatých (jako oni). St. skl. Ne-
smierní by nechtěli po steblci píti. Št. 203.
S chutí p. BO. — (kde) s kým. Za jedi-
ným stolem s nimi píjel. V. Nesluší s ožralci



	561

	Pištělný, Pfeifen-. P. zvuk. BO. Píštělný. Vřed p. Fistel, f., Hohlgeschwür, n. Ja. Pištění, n. P. myší, Jel., ptákův. Das Pfeilen, Pipen. Pištěti, vz Pískati. Pištící pytel = dudy. Zlob. Pfeifend. Pištín, a, m., ves u Budějovic. PL. Píštín, a, m., arenicola, červ, eine Art Queise. Oken. Píština, y, f., písčina. Píštitý, písčitý, sandig. P. půda, D., Reš., důl. Troj. Pištka, y, f., píšťala. Jak v pokoji, tak ve válce mou p-ku bylo znáti. Hlk. I. 72. Pišťucha, y, f., pičucha, ochotona (Šm.), lagomys, Hasenmaus, ssavec z řádu zajíco- vitých. Rody: Štěkalka, (zemní zajíček), se- nostavka (kamenná kočka, zajíc horní). Ssav. Pit, vz Pitý. Pitácký, Säufer-, Sauf-. Zazpívati pitá- ckou. Sauflied, n. Č. — Pitáctvo, a, n., společnosť pitákův, Saufgesellschaft, f. D. — Pitačka, y, f., die Säuferin. Us. — Piták, a, m., piják, pijan, ožralec, der Säufer. D. — Pitalý, pijící, der Trinkende. Pitancie (zastr.) slove u nich hojné pití a rozkošné jedenie. Hus I. 428. Pitanský plat, úrok. Vz Povepřné. Gl. 231. Pitati (zastr.) = krmiti, nähren. Krok. Vz Pěstoun. Pitec, tce, m., pitel. Vus. Hodný p., hodný bitec. Vz Opilství. Lb. Der Trinker. Pitedlný, vz Pitelný. Pitel, e, m., kdo (rád) pije, der Trinker, Zechbruder. Pitelé (kvasovníci, bratří z mokré čtvrti) samo víno pijí. Kom. J. 821. P. vína. BO. P-vé a ztravníci ďáblovi. GR. P. ne- přemožený. V. — Pitelka, y, pitelkyně, ě, f., die Trinkerin. D. — Pitelna, y, f., piterna, pijárna, Trinkstube, f. V. — Pi- telnosť, i, f., pilosť, die Trinkbarkeit. D.— Pitelný, z čeho píti lze, woraus man trinken kann. P. osudí (nádoba). BO. — P., co píti lze, trinkbar. Us. P. víno, pivo, voda. Us. Eliseus osolením vodu p-nou učinil. Sš. L. 146. Piterovati, churavěti, naříkati, kränkeln. Us. v Bolesl., pod Krkonš. Kb. Pitevna, (pitvárna, Šm.), y, f., místnost' anatomická, anatomischer Saal. Balbi. — Pi- tevnictví, n., umění pitevní, pitva, die Ana- tomie. — Pitevník, a, m., pitvač, der Ana- tom. Balb. — Pitevný, pitevní, anatomisch. P. jednání, Krok., nůž, Seccirmesser, n. Dch. Pitho, bohyně výmluvnosti u Řeků. Vz Peitho. Pití, n., vz Píti. Das Trinken. V. Na p. se vydati; po p. jíti; přílišným pitím se obtížiti, obtěžovati, přemáhati, přeplniti; ne- mírné p.; statek pitím promrhati. V. Po pití (po krčmách) choditi. Ros. Dáti se do pití. Dch. To víno k p. láká, Sych. K p. pobí- zeti. Sych). To víno není k pití (nelze ho píti). Scházeti se k p. Někomu v p. překa- ziti. D. Po pitích se tlouci. Mus. Přivyknuv pití neujdeš bití. Pk. Hojení pitím, die Trink- kur. Šm. — P., nápoj, das Getränk. P. medná. Rkk. Jídlo a p. V. Sladké p. Us. Pijte naj- slazšie pitie všeliké. BO. Mírnost' v jídle a pití. Kom.	1. Píti, piji (zastr. ale v Opavsku posud pím), pij (v obec. mluvě : pí, píte), pije (pi- jíc, pijíce ; píce m.: pijíce, Výb. I. 222. Mkl.), pil, pit, ití; píjeti, 3 os. pl. -ejí, el, en, ení; pijívati, pívati, pívávati, píjívávati, trinken. Jg. P., kořen pi, lat. bi-bo, řec. піѵю. Schl. Vz strany časování: Bíti. — abs. Pije, až se hory zelenají (až se nebe točí). Pije, až ani světa nezná. Č. Pije, až ani neví, čí jest. Vz Opilství. Č. Pije, jako duha vodu, jako Holandr. C. Pije jako sysel, jako halena. Na Moravě. Brt. Pije jako dudek. U Olom. a jinde. Sd. Houba, kobliha pije. Dch. Do- kud jsem a piem. ZN. Prve nežli se jí a pí. Bls. 112. Jez a pij. St. skl. Jísti a píti dáti. V. Jídali a píjeli. Br. Pil bych, chce se mi píti (žízním). Us. P. více, než se chce. D. Píti, až břicha nestačí. Us. P., až by se hlava točila. V. Kdo sám pil, nechť sám platí. Papr., Lb. Vz Vina, Pij, až ti za, uchem praskne (praví se, když se žíznivému podává džbán vody). Na Mor., Brt. Pij, ale rozum nepro- pij. Vz Opilství. Lb. Kdo moc pije, jídlu málo udělá. Vz Nápoj. Lb. Nebožátko, ne- dají mu píti. Lb. Proto piem, abych živa byla; Vól pie, kdy je žiezniv. Št. Nedali mu píti. Us. Kdyžs pil, plať, se šenkéřkou se nevaď. Jg. Když jedna husa se napije, pijí jiné všecky. Spadl mu čípek, nemůže píti. Jg. — co: vodu, Rkk., Troj., víno, V., BO., krev. Br. Jdeže (kdež) Orlicu Labe pije. LS. v. 34. Syrá země vřelú krev pije. Rkk. 26. Čemu ty nášu krev piješi ? Rkk., 12. Nerád pije pivo, ale jí je. Vz Opilství. Č. Р. věnce (siaviti námluvy). Us. v jihozáp. Čech. Kdo čí chléb jí a pivo pí, toho píseň zpívej. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Čím kdo více vodu pije, tím víc žízní v sebe lije. Jg. Nemóžete kalicha bo- žieho píti a kalicha ďáblového. ZN. Vodu studenou sme pijívali. Ler. — co proč (instr.) Lakotou Člověk více jeda a pije, než sluší, ukrátí si života. Lk. On z toho pil a za krátko umřel. U Dobrušky. Vk. — co odkud: vodu z hrnce, Us., víno z číše. Jel. Z prázdného se špatně pije. Us. ľ. ze studnice, Alx. 1136., z korbele. Ľr. P. 174. Pravím vám, že nebudu píti z plodu lozy, až . . . Sš. L. 196. Z bližně vody píti (proxima). BO. — zač. Za něčí zdraví p. D. — co kdy: mléko za tepla, za pozdního večera p. Us. Nepij po zasetí, ale po žních. Vz Šetrnost. Lb. — nač: na svůj vrub, MI., na lačný život, na jeden řad, Sych., na něčí zdraví, D., na bratrství, Us., na zlosť, Dch., dlouho na noc. V. Ještě vlka nezabili a již mu na kůži pili. Pije na medvědí kůži, které ještě nemá. Není zisk na medvědí kůži píti. Us. Na ně (zloděje) pil a jedl (na jich groš). Pč. 5. Tu vodu na čtitrobu pili. Har. 1. 177. Pí na mé zdraví. Er. P. 132. —jak dlouho: do noci, do rána. Us. — jak : do závratu hlavy, V., do němoty. Us. Kalich budeš píti až do droždie (jinak: až do kvasnic). BO, Pije jako do důchodu (co může snésti). Us. Všk. P. podlé svého způsobu a navyklosti, Br., podlé bohatých (jako oni). St. skl. Ne- smierní by nechtěli po steblci píti. Št. 203. S chutí p. BO. — (kde) s kým. Za jedi- ným stolem s nimi píjel. V. Nesluší s ožralci