568

Plachetnice, e, f., das Brodweib; die
Segeltuchmacherin. Vz Plachetník.

Plachetnický, Schwarzbäcker-. P. chléb.
Us.

Plachetnictví, n. Segeltuchfabrikation,
f. Tpl.

Plachetník, a, m., hokynář, zvl. který
v plachte co na prodej nosí, zvl. pecnář, der
Schwarzbäcker. Povolení dávám, aby p-ci
chleby péci a prodávati mohli. Mus. 1840.
158., D. — P., kdo plachty dělá, Segeltuch-
macher, m. Vrat. — P-ci, kněží pluku
Žižkova. Balb. Vz Pláteník, Gl. 231.

Pláchnouti, vz Plákati.

Placho, prázdno, leer. Dnes je na ná-
městí placho. V Chrud. Kd. To je tam placho
(málo lidí). Us. u Rychn. Msk.

Placholetný, scheufliegend. Vký.

Plachosť, i, f., divokosť, Wildheit, í*. Di-
voká p. V. — P., štítění se, štítlivosť, bázeň,
strach, bázlivosť, ostýchavosť, die Scheu,
Furcht, Schüchternheit. Dálo se to pro bez-
přemnou úctu a nevýslovnou nesmělosť a
takořka p. před neobsáhlou velebností ho-
spodinovou. Sš. Mt. 92. P. koní. Jg.

Plachta, y, f., gt. pl. plachet, plachtíce,
e. plachtička, y, f. P., plátno široké k po-
krývání něčeho ku př. postele, das Leintuch,
Bettuch, V. Na Moravě říkají jí plachta ložná.
Mřk. Ležel na děravé plachtě (často se bu-
dil). Vz Spaní. Č. Líhá na čertově plachtě
(= chytrý, Jg.; hryze ho svědomí, vz Ni-
čema. Lb.) P. u vozu. Us. Svědomí co for-
manská p. (vše se do něho směstná). Ros.,
Mus. — P. lodní, Segel, n. P. ráhní, Raasegel,
vratiplachty, Gaffel-, stěhová, Stag-, závětrná
či závětrovka, Lee-, bidelní, Ruthen-, latinské
či antenní, přední, Vor-, zadní, Achter-, do-
lejší, Unter-, hořejší, Ober-; na čelni: vichrov-
ka, Sturmklüver, střední kosatka, Mittelklüver,
Hlavní kosatka, grosser Klüver, krajní ko-
satka, Buttenklüver; na předním stěžni: přední
vratipla.chta,Vorgaťfel-, přední p., Fock, přední
marsovka, Vormars-, přední brámovka, Vor-
bram-, přední nadbrámovka, Voroberbram-,
zpodní závětrovka, Unterlee-, přední marsová
závětrovka, Vormarslee-, přední brámová zá-
větrovka, Vorbramlee-; na hlavním stěžni:
hlavní vratiplachta, grosses Gaffel-, hlavní
plachta, grosses S., hlavní marsovka, grosses
Mars-, hlavní brámovka, grosses Bram-, hlavní
nadbrámovka, gr. Oberbram-, hlavní marsová
závětrovka, gr. Marslec-; na zadním stěžni:
zadní vratiplachta, Besahn-, zadní marsovka,
Kreuzmars-. Lg. ve S. N. P. větrní. V. P.
na lodi, Br., korábová. Reš. Veliká hlavní
p., menší p. z předu, p. zadku lodi. Kom.
J. 463. Plachty rozvinouti, svinouti, Kom.,
natáhnouti, natahovati, napiati, rozepiati,
roztáhnouti, V., rozestříti, rozkládati, Har.,
rozkyditi, D., pustiti, spustiti; po plachtách
rozpuštěných se pustiti, V., p-ty rozvázati
a na vítr pustiti, Har., sníti. S rozpiatými
plachtami se plaviti. D. Plachty rozpustiti,
stáhnouti. D. P-ty svázati, svinouti, složiti.
Šm. Vítr o plachty se obráží, do plachet
pere, D., dme. Ler. Loď s plachtami. Šp.
P., prostěradlo k nosení trávy, ryb atd.,
die Plache-, das Gras-, Tragetuch. Jg. P.
trávní (trávnice). Jg. P. k nosení ryb. V.

Bylo toho tam as s plachtu. Us. — P., pro-
stěradlo ku přikrytí stanu a jiného, das
Zelttuch. Plachtou zatáhnouti. V. Za plachtou
je (v šesti nedělích). Plk. — P., veliký šátek
ženský, grosses Weibertuch. Us. na Mor.
Brt., Tč. — P., byl druh pláště. Jir. — P.,
plachetka, čtverhranný kus vlnené n. lněné
látky, které lisujíce šťávu z řepy (kaši) po-
třebujeme, das Presstuch. Pta. — Plachty
z plátna, Jagdtücher, n., kterými se lov za-
tahuje. P. shrnovací, na kroužkách, Ring-
tücher; p. vysoké, hohe Tücher, nejvyšší
plachty k zatažení zvěři. Šp. — P., žaludek.
Práti p-tu = vymáchati žaludek po večerní
opici. Ksm. — P., jm. čtverhranné louky,
na mor. Drahansku. Hý.

Plachtář, e, m., kdo plachty dělá, pla-
chetník, der Segeltuchmacher. D. — P.,
nádeník, který ryby v plachtách k voznicím
nosí.
Plachtíce, e, f., vz Plachta.
Plachtoví, n., plachty, das Segelwerk. D.
Plachtovina, y, f., das Segeltuch. S. N.
Balb.

Plachtový, Segel-. P. loď. Segelschiff, n.
Vz S. N.

Plachý, komp. plašší, plašejší. P., lehký,
kdo snadno pryč letí, leicht, flüchtig. Flug-.
P. písek. Us. v Krkonš. — P., lekavý, utíkavý,
prchavý, wild, furchtsam. P. zvěř, Rkk., kůň,
V., holub, dívka. Jg. — čím. Kůň povahou
p. Kom. J. 176. — P., s ponětím divokosti,
divoký, neokrocený, příkrý, prudký, wild, un-
bändig. V. Z plachého krotkého udělati. V.
— P., s ponětím lehkomyslnosti, flatterhaft,
leichtsinnig, flüchtig. Dítě, které se netresce,
bývá svévolné a plaché. V. — P. krajky,
ochablé, lappig. Us. — P., nestálý, unbestän-
dig, nicht dauerhaft. P. zdraví. L.

Plaid, (ang., pléd), u, m., šátek horalů
skotských z kostkované látky vlněné, Rk.
Plaidirovati, plaidovati (lépe), fr. (plé ..),
líčiti při, zastávati před soudem. Rk. Eine
Sache vor Gericht mündlich vortreten, ver-
theidigen.

Plaidoyer, fr., (plédoajé), řeč obhájce před
soudem obranná. Rk. Die Verteidigungsrede
des Anwaltes; auch die Rede des Staats-
anwaltes, in welcher er die öffentliche Klage
vertritt. Hý.

Plaisir, u, m. (fr., plezýr), zábava, po-
těšení, zalíbení, obliba, Lust, Belustigung,
f., das Vergnügen.

Plakání, n., das Weinen. Přestavši p-nie
poče mlčeti. BO.

Plakara, y, f., echensis, der Schildfisch,
ryba. Krok.

Plakat, u, m., vyvěsené oznámení na ro-
zích na celém archu, Anschlagzettel, Mauer-
anschlag, m. Vz Format.

Plakati, plači (v obec. mluvě: pláču, ale
v již. Čech. a na mor. Zlínsku plaču, Kts.,
Brt.; m. plak -j-u, kj =- č. Schl.), pláčeš,
pláče, pláčeme, pláčete, plači, Ht. Sr. ml.
297., Bž. 200.; plač, -me, -te; plače (íc);
plakal; zřídka: plákám, plakej, plakaje (íc),
án, ání; plakávati, weinen. — abs. Dítě
pláče. Us. I dobytek pláče (bučí, bečí). Č.
M. 427. Čo si šuhaj taký smutný? Čože
pláčeš, čože ti je ? Ht. Sl. 220. Vstal plače