570

vzňala se, chytila, plamenem hořela. Jv. Dej
tam malé dračky, aby dříví plamen vzalo.
Us. Rychn. Hltavý p. sehltil všechna města
i vesnice. BO. P. nebývá daleko od dýmu.
Č. — P., horkosť, die Gluth. Plamenem oči
jako ohněm zardělé. Troj. — P. lásky, die
Liebesflamme.

Plameňák, a, m., plamenák, plame-
ňáček, plamenáček, čka, m., flamingo,
phoenicopterus ruber, der Flammant, pták
z čeledi volavek. Vz Frč. 347., S. N.

Plamenati, pláti, flammen. Chmelen, bás.
51.

Plamenatý, plamenný, flammend. Zníti
září zlatou kouli slunka p-tou. Sš. Hc. 33.

Plamenavý. Dřevo jasanové je p-vé, ge-
flammt. Jg.

Plamének, nku, m. vz Plamen. — P.
bílý, clematis vitalba, Waldrebe, f., keř. Kk.
20«;., FB. 68., Schd. II. 295. Vz Plamínek.

Plameněti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění, flammen.
komu, kde. Plamení prosba mu na rtech. Č.

Plamení, n. Koll. plamen, die Flamme.
Kruz. 44.

Plamenina, y, f., plamen, das Feuer, Pl.,
etwas flammendes.

Plameniště, ě, n., der Brennpunkt. Rk.

Plameniti, il, ěn, ění, plamenívati, ent-
flammen. Jg.

Plamenitý, plamenný, flammend. P. oči,
Gníd., meč, Hdk., tváři. Víd. list. — P.,
barvu plamene mající, flammig. P. dříví. Um.
les.

Plamenivý, plamenící, entflammt.

Plamenka, y, f., Brandrohr, n. Šp. Vz
Plamenník.

Plamenník, u, m., der Brenner, die Fackel.
Ck. Vz Plamenka.

Plamenný, plamenem hořící, flammend,
Flamme-. V. P. koule, oči, Pass., meč, Štelc.,
jezero, rozhorlení, Ráj., oheň, ker, ZN., BO.,
modlitba, MP. 91., uhlí, Flammkohle. Hr.

Plamenokolný, feurige Reden habend. Pl.

Plamenovatý = plemenavý, geflammt. P.
dřevo.

Plamenovka, y, f., phlox, Flammenblume,
f. Rostl.

Plamenový, flammend. P. oheň. BO.
. Plamínek, (plamýnek, V.), plamének,
nku, m., malý plamen, Flämmchen, n. —
P., rostlina, ranunculus flammula, Speer-
kraut, n. Vz FB. 70. — P., clematis, Wald-
rebe, f. P. přímý, plotní, nicí, měnivý, žlutý,
sivý, srdčitý. D. Vz Plamének.

Plamínkový, Flämmchen-. P. věnec (z
plíšků zlatých a stříbrných). Rohn.

Plampa, y, f., (s příhanou) = huba, das
Maul, die Gosche. Us.

Plampač, c, m., tlachač, žváč, pleskač,
Schwätzer, Plauscher, m. — P., šašek, šprý-
mař, jakoví při svatbách sedlských bývají,
D., místy bývá p. i družbou, der Hochzeits-
redner. — Jg. Vz Tlampač.

Plampárna, y, f., das Plappermaul.

Plampati = žváti, schwatzen.

Plampus, a, m. = plampač, tlučhuba. Us.
Bělohr.

Plán, u, m., navržení čeho, návržek, jistý
záměr v souvislosti s prostředky k jeho
uskutečnění čelícími, plán operační (ve vo-

jenství), stavitelský, situační, vz více v S.
N. Der Plan, die Skizze, der Grundriss.
Podlé plánu. Us. P. k stavění lodí. Šm. P.
k uskutečnění náležitého vyučování, lépe:
návrh, jak by se nejlépe vyučovalo. Š. a Ž.
P., nákres, návrh, základní rys, půdorys
(domu atd.); úmysl, předsevzetí, Rk., rozvrh,
náměr, úměr, osnova. Šm.

Plán, i, pláně, pláňka, planička, y,
f., plaňátko, a. pláně, ě, (ěte), n., strom
planý, výstřelek, sazenice, (do níž se štěpo-
vati může). Jg. Štěpýř semeniště (Baum-
schule) buď ratolestmi (odnoží) anebo plá-
němi (refflinky, fazary, mit bewurzelten
Stämmen) vysadí. Kom. J. 382. Roub na p.
štěpovati. V. Jest to planička (planá jabloň)
nebo štěp? Na mor. Drahansku. Hý. — P.,
pouchně, plané, trpké kyselé ovoce hrušek
a jablek. Čl. 248. Hladovému svatu i pla-
ňata (plané ovoce) chutnají. Č. M. 189. —
P., pianisté, školka, Baumschule, f. Rybay.

— P., Planes, ves v Chebsku. PL.
Plaň, i, planě, ě, také: pláně, f., sr. lat.

planus = rovina, Ebene, f. Roste na pláněch.
V. Němci přetáhše hory, do planí českých
se pustili. Háj. Dělají se po šíři a po pláni.
BO. — P., dálná hladina vodní. Slov. Hdk.
C. — Pláň, přední obruč na sudě, der Hals-
reif. D

Planá, é, f., Plan, mě. v Chebsku; 2.
Oberplan, mě. v Budějov.; 3. P. Chodová,
Kuttenplan, mě. v Chebsku; 4. P. na Luž-
nici, ves v Táborsku. Vz S. N. 5. P., ves
u Plas. PL. — Vz Tf. 391. Tk. IV. 737.

Planák, u, m., planý, bílý jetel. Us. u
Bělohr.

Planany, dle Dolany, mě. v Kouřimsku.
Vz S. N. — P., ves u Hlinska.

Planasi-a, e, f., byl ostrov u Italie.

Plaňátko, vz Pláň.

Plaňava, y, f., vysekané místo v lese,
Waldhau, m. Msk. — P. = rovina, die Ebene.
Na Mor. Jg.

Planda, y, f., flanda, halena, der Lein-
kittel. — P., šat kněžský, die Mönschskutte.

— Jg.
Plandák, planďák, flanďák, a, m., der

Kuttenträger, Priester.

Plandry, dle Dolany, Preitenhof, ves u
Jihlavy. PL.

1. Planě, vz Pláň, Plaň. — 2. P., wild.
P. růsti. Dch.

Pláně, ěte, n., pl. plaňata, Cf. ptáče —
ptačata, ráče — račata; Wildling, m. Vz
Pláň.

Planec, nce, u, omalysus, brouk. Krok.

Planečka, y, f., planečky, hrušky. Us.
Vz Planička.

Planěk, ňku, plaňk, u, m. = plaňka.
U Olom. Sd. Plot z prken. Mřk. — P., ňka,
m., pisidia, korýš. Krok.

Planěni, n., vz Planěti. — P., mýcení,
das Ausroden. P. lesů. — Jg.

Planéř, planýř, e, m. der Pranger. Gl.
231.

Planerka, y, f., planeria. Rostl.

Planeta, y, f., nebo m., z řec., bludice,
bludná hvězda, oběžnice, der Wandel-, Irrstern.
P. nebo souběžnice je koule nebeská, která
okolo našeho slunce obíhá. Tl. P.: Dobropan,