573

Plaskonohý, plattfüssig, breitfüssig. D,

Plaskouosý,, breitnasig. Jg.

Plaskoocasý, breit-, plattschweifig. P.
ještěr. Krok.

Plaskoper, a, m., platurus, had zmijo-
vitý. Krok.

Plaskoplodka, y, f., frasera. Rostl.

Plaskoprstec, stce, m., plaz, lat. uro-
platus. Krok.

Plaskoroh, a, m., ascalaphus, hmyz. Krok.

Plaskorypka, y, f., andraena, hmyz. Krok.

Plaskosímka, y, f., drusa. Rostl.

Plaskosť, i, f., die Plattheit. P. v slohu,
jalovosť, povrchnosť, podlosť, nízkost'. Jg.

Plaskosteblý, platthalmig. P. oves. Flora
24.

Plaskotěl, a, m., platosomus, ještěr dra-
kovitý. Krok.

Plaskoun, a, m., platistacus, Mall, ryba.
Krok.

Plaskovka, y, f., polydora, červ. Krok.
— P., placuna, mlž. Krok.

Plaskozubec, bce, m., dracaena, ještěr.

Piasknie, e, f., siagona, hmyz. Krok.

Plaský = ploský, splesklý, flach, seicht.
Kdo slouží z lásky, má měšec plaský. Č. M.
243. — P., o slohu = mělký, nevznešený, bez
chuti, bez smyslu, jalový, plytký, platt, fade,
seicht. L.

Plaskýn, e, m., cossyphus, hmyz. Krok.

Plasma, ata, n., zelený heliotrop, nerost.
KP. III. 196.

Plasná, é, f., ves u Kard. Rečice. PL.

Piasnice, Plassnitz, ves u Nov. města n.
M. PL.

Plásniti, il, ěn, ění = udeřiti, schlagen.
Plásniti bičom na kone. Mt. S. 1874.

Plasnouti, si, utí = plasknouti, vz Plá-
skati, abfallen, schwinden. Plíce se ustavičně
nadýmají a plasnou. Zlob. Tma země plasne
na překot. Sš. Hc. 26.

Plást, u, plástek, stku, m., něco širokého,
co se vrstvou klásti může, jako: p. medu
(medový, V.), D., Kom. J. 219., der Honig-
waben, -fladen, die Wabe, Jg., dřevný, Kk.
19., Schd. II. 179., p. slaniny, Us., Hý., p.
kamene (když se na šíř štípá, Platte, Scheibe,
f.). Us. Med v plástech. Šp., D. V cibuli p.
v plástu zavinutý. Ros. Včely plásty medu
dělají. Kom. Ústa jako p. strdi tekoucí.
Prov. Královna p-y vajíčky obsazuje (posa-
zuje); p. se utrhl, zkřivil, pochroumal, stočil;
p. je vymeten, vyčištěn, bez poskvrny, za-
buňkován, odmedován, odvíčkován atd. Všk.
Sladší nad plást tekutého medu. Kom P. pře-
sladek jest hrdlu tvému. BO. P. strdi. BO. —
P. Harzkuchen, m. P. mrskati. Nz. — P.
v horn., die Bank. Hř. P. uhelný, Kohlen-
bank, jalový, taube Bank, f. Hř. Bc. P. solný,
Salzflötz, n. Šp.

Plástev, stve, plástva, y, plástvička,
y, f. = plást strdi, Honigscheibe. D. P. po-
chodní, Fackel.

Plastevný. P. rula, flaseriger Gneis. Krč.
226.

Plastický, z řec., obrazný, obraznický,
tvarový, plastisch, bildend, gestaltend. P.
umění. Rk. — Plastika, y, f, umění vý-
tvarné, obraznictví, (stavitelství, sochařství
a malířství), die Bildformkunst; v užším

smyslu = sochařství či řezbářství. S. N. P.
v nejužším smyslu: hlínolepectví, hlínotvar-
nictví; hlínolepné, hlínolipací, hlínotvarné
umění, Nz., tvoření obrazův a postav z měkké
hmoty, jako z hlíny, vosku a j. S. N. Die
Plastik, Formkunst. Všady vidíme tu nebes-
kou p-ku, kterou pán své nauky ozračoval
a božské poselství své potvrzoval. Sš. J. 160.

Plástnice, e, f. P., včely, které v úlu zů-
stávají a med plastují, die Honigbienen. V-

Plastovati, plásty dělati, Honig machen.

— kde. Včely v oulu plastují. Roz. o vč.

— P., vrstvy klásti, schichten. Ros. — P.,
med vybírati, Honig lesen. Jg.

Plastovice, ves v Budějovsku.

Plástovitý sloh, die Plattung. Dch.

Plástva, vz Plástev.

Plastvovitý, plásty mající, wabig. Rostl.

Plastýř, e, m., flastr. Žena muži p. a on
jí pastýř. Č. M. 391.

Plasy, dle Dolany, Plass, ves v Plzeňsku.
Vz S. Ň., Tk. I. 620., II. 543., IV. 174. —
P., ves u Ml. Bolesl.

Plaše, bázlivě, schüchtern. Ne tak plaše.
Puch. — P., lehkomyslně, leichtsinnig, flüchtig.
Mnoho se tu plaše děje. Rvač. Propovíš-li
slovo plaše, tisíci koňmi nevytáhneš ho zase.
Č. M. 79. — P., divoce, nemírně, wild, heftig.
P., vztekle milovati. V. — St. skl.

Plašený; plašen, a, o, aufgescheucht,
scheu gemacht. S plašenými koňmi těžko
jeti. Us. Jg.

Plašeti, 3. os. pl.-ejí, el, ení, wild, scheu
werden. Ros.

Plaširyba, y, m., der Fischschrecker. Zlob.

Plašiti, il, en, ení; plašívati, od plach
(plachý) — děsiti, wild, scheu machen; různo
hnáti, rozháněti, odháněti, scheuchen, ver-
jagen; divočiti, verwildern, wild machen;
lháti, lügen, schwalbein. — abs. Ten plaší
(lže). Us. — koho: koně (děsiti), slepice,
ptáky (rozháněti). Jg. — před kým: před
sebou = hnáti. V. — koho čím: křičením,
házením. Us. A zlou pomstou Páně ze
spánku ho plaší. Sš. Bs. 9. — se. Kůň se
plaší. Kom. J. 177., Sych. — koho odkud.
I plašichu krahuje z lesa. Rkk. 11. Od mrz-
kého hřiechu plašen. Smil v. 1752.

Plašný, plachý, scheu. P. kůň. Us.

Plášť, ě, pláštěk, ťku, pláštěc, štce,
pláštík, u, pláštíček, čku, m. = široký
oděv svrchní bez rukávů i s rukávy, der
Mantel. Jg. P. oděvací, plstěný zimní, jez-
decký; křídla u pláště. V., p. pro déšť, V.,
Kom. J. 512., do deště, proti dešti, Regen-
mantel, Dch., ženský, V., BO., p. chodcovský
(odraný), Tr., Apol., španělský. Šp. P. ko-
žený, poutnický, plstěný. Kom. J. 481. P.
má přední a zadní díl, límec malý, límec
veliký n. převěsek, rukávy. Š. a Ž. (Valter).
Pláštěm se odíváme. Kom. J. 517. P. obléci,
nositi, na se vzíti, v plášti choditi. Us. P.
se vleče. D. Ruku pod pláštěm chovati. V.
Na někoho p. dáti. D. P. přehoditi přes sebe;
vítr zachytil se v plášti. Šp. Pláštěk na ruby
obrátiti (svůj úmysl atd. změniti). Troj. Vz
Řeč. Cf. Šetří (pozoruje), odkud vítr věje.
Č. M. 249. Kam vítr, tam plášť = pudivítr,
tintidlo. třeštidlo, nestálý; 2. pochlebník.
V., Bl. Kde zima, drž tam plášť (řeď se po-