576

195. — v čem. V tvé milosti všechen planu.
Troj. Srdce mé v radosti plá. St. skl. —
odkud. Teplo plaje z kamen. Us. Zima na
mne z klenutí plála. Us. Jarota mu z žhavú
zraků pláše. Rkk. 55. Z jeho rtóv oheň plá.
BO. — po čem. Srdce po boji plane. Vinař.

Platicí, k placení náležitý, Zahl-. P. úřad.
1). — Platící, kdo právě platí, der zahlende.

Platič, e, m. = plátce.

Platičitý. P. kysličník, oxydum platni-
cum. Presl.

Platičnatý. P. kysličník, oxidum plati-
nosum. Presl.

Platičník, u, m., Platina. Miner. 237.

Platidlo, a, n., das Zahlungsmittel. Tpl.

Platina, y, f., platík, u, m., kov z třídy
drahokamů. Vz S. N. P. ze špan. plata =
stříbro. Vz více o ní v Šfk. 363., Bř. N. 204.,
KP. IV. 265., Schd. II. 61. Nalezá se v kry-
stalech, v zrnech a valounech. P. světle oce-
lová, kujná, tažná, smíšená (s kovy). Bř. —
Platinový, platíkový. Platina-. P. drát,
Ck., kotel. Vz KP. IV., 619.

Plátina, y, f., malá mělká miska, seichte
Schüssel. Ros.

Platinovati, platiniren. KP. IV. 278.

Platitel, e, platil, a, m., der Zahler. Us.

Platiti, plať, -tě (íc), il, cen, ení; platí-
vati, platívávati; -pláceti v složených: do ,
vypláceti, co kdo povinen jest dávati, zahlen,
bezahlen ; cenu míti, gelten, kosten ; vážnosť
míti, gelten; slušeti, gelten. Jg. — abs.
Nemoci platiti; neměti odkud platiti. V. Kdos
pil (kdyžs pil) plať, s šenkýřkou se nevaď.

Č. Skoupě smlouvej, ale poctivě plať. Rb.
Co platí! (lépe: Co platno jest! Km.). Obilí
nyni platí (je drahé). Us. To zboží mnoho
platí. D. Obilí počíná platiti (přiskakovati).
Ros. Tak to platí, jakoby sněhem zapečetil
(nic). Sych. To platí. D. Poslední vůle blázna
neplatí. Us. Nic neplatí (= moc, průchod
míti, platným býti. V.). Ta smlouva neplatí.

D. Ten zákon platí. Us. Budu-li při jistině
popaden, platí mój život. GR. Ktožby ta-
kové věci jednal, neplatí jemu než hrdlo,
gebührt die Todesstrafe. Pakli by kto to
přestúpil, tomu platí ruka, wird die Hand
abgehauen. Arch. I. 213. (1422.). Gl. 232.
Takliž platí (sluší) ? Čas platí, čas tratí. Mrk.
— co : mzdu, dluh p., V., zboží, koně atd.
p. Talent athenský platil 60 hřiven. Kom.
495. Žíto platí 8 zl. Zlatý platí 100 krejcarů.
Us. — komu: mzdu dělníkům. D. P. dluh
ženě = s manželkou obcovati, beiwohnen.
1617. Č. Chybně se klade, znamená-li prosté
týkati se, vztahovati se, táhnouti se na př.
Návštěva moje platí (gilt) vám. List ten platí
(m. svědčí atd.) Vám. Brs. 123. — co čím.
Kdo dluh dluhem platí, ten klín klínem, jak
říkají, vyráží. Kom. P. hotovými (i. e. pe-
nězi ; 2. na místě někoho odseknouti, odbyti;
3. vybiti, mit Prügeln zahlen. Hý.). Jg., C,
J. tr. Kdo měšec tratí, nechť hřbetem platí.
Jg. On to hrdlem p. musil. V. Nemám čím
p. Sych. P. patami (utéci). V. P. kozími
bobky (ničím). Šm. Kdo nemůže pěnězi, ať
platí železy. Rb. Vlk koží platí. Č. Vlastní
dům zlatem nezaplatíš. C. — za koho: dluh
za přítele, oběd za někoho p. D. — za co.
Zač platí obilí V D. Mandel žita platí za 6 kop.

V. P. za vyučenou. Šm. U Pardubic: Co by
platil na železnici svou osobou (m.: za svou
osobu)? Us. Jichžto 12 za groš by platilo.
Výb. í. 459. Tři krejcary platí za groš. Har.
P. někomu za práci, za službu, za vůz. J. tr.
To za zákon platilo. Ml. Čislovky ty v la-
tině za jména přídavná platí = počítají se
k jménům přídavným. Vz Jméno, Slovo.
Kde ryb není, platí i rak za rybu. Č. V ne-
rybném kraji i rak za rybu platí. Č. M. 217.
Za hřích p. (odbývati, trpěti). Kom. J. 872.
N. N. platí za boháče (dvojsmyslné, tedy
lépe: pokládá se, má se za boháče). Vz Brs.
123. — nač: na srážku, na dluh. Nz. Ten
každý na groš český placen býti má, soll
in böhmischen Groschen gezahlt werden. VI.
zř. 301. — od čeho: od pat (utéci), Jg., od
práce, od cesty, J. tr., od díla, od správky.
Dch. Poslu od míle p. Tov. 30. Od čeho co
placeno býti má od desk. Vl. zř. Mistr to-
varyšům od kusu platí. Šp. — po čem (se).
Po čem se platí korec žita ? Po 10 zlatých.
Us. Libru po tolaru platil. Us. Po čem platí
na trhu pšenice ? Zvíš, po čem hoře platí.
Sych. Okusíš svrchovatě, po čem psota na
světě platí. Jg. Dluhy po otci p. Žer. Korec
chmele platil po kopě groši. Let. 46. —jak.
P. po lhůtách, po částkách. J. tr. — kdy.
Bude p. po smrti ten den, za uherský měsíc
(nikdy). Šm., Hý. — oč. Nedovedeš-li toho,
o tvój život platí. GR. — kde. Mnoho u nás
p. budete (vážnosť míti). Sych. Mnoho platí
u dvora (má vážnosť). D. Já nic u něho ne-
platím. Us. Platí u nich pravidlo. Berg., Šm.
P. v něčí lásce (cenu míti). Troj. To před ním
mnoho platí (má cenu). Bib. — proč. Tento
výrok platí pro všecky prestace, lépe: tento
výrok vztahuje se ke všem prestacím n. týče
se každého vybývání, rozumí se o každém
vybývání. Šb. — s adv.: právě, řádně, D.,
hořce, V., dobře, na před, špatně, tuze málo.
Jg. — že — oč že; tušiti, trvati. Platí, žes
to udělal ? Gilts ? Cyr. Platí, že neuhodneš,
kam půjdu. Ros. Kdyby měl užitečnou vin-
níci, platím (tuším), že by se mu líbila. Lom.
Plativý, der zahlende. Jest nehrubě p-vý.

Jg.

Platně, vz Platný. P. se přimluviti. Ros.
Lékařství vycišťujicí platněji (mocněji) léčí.
Kom. Platně na tom se usnesli (právem). Us.
On mu tím p. posloužil. V. Vlasť svou p.
vysvobodil. V.

Platné, ého, n., das Zahlgeld. Rk.

Plátněný, zastr. m. plátěný, von Lein-
wand. Pass. 159.

Platnéř, platníř (Reš.), platnýř, e, m.,
z něm. Plattner, hotovitel zbraně a rozlič-
ného jiného náčiní železného, nyní = klempíř.
S. N.Vz Plát, Tk. II. 377., 382. Klempner,
m. — Platnýř. V. — Platnéřka, y, f., Klemp-
nerin, m. — Platnéřský, Klempner-. P.
tovaryš, ulice (v Praze). Vz Tk. II. 192.,
377., IV. 169. — Platnéřství, n., die Klemp-
nerei. Kon.

Platní, vz Platební.

Platnice, e, f., die Zahlerin. - P., po-
četnice, Zahlbrett, n. D.

Platník, a, m.,plátce, der Zahler. P. osepní.
Ms. 1551. — P., dělník z platu, Lohnarbei-
ter, m. Us.