579

Plavel, e, m. P. očí = krhavosť.

Plavěna, plavina, y, f., jméno plavých
krav. Na Mor. Brt.

Plavení na lodi, jetí, plavba, die Schiff-
fahrt, Einschiffung, Fahrt. Záplata od p. Když
jest tiché moře, p. nejde. Kom. J. 464. —
P., vezení něčeho po vodě, das Flössen, die
Flössung. P. dříví, Us., polen. D. Vz KP.
III. 321. — P., mytí ve vodě, das Schwemmen.
P. koní, ovcí. — P. se. a) Jetí po vodě, das
Schiffen, Fahren. Har. b) Tečení, das Fliessen.
P. se svíčky. Us. — P. = běhavka. Bib.

Plavenka, y, f., cabomba. Rostl.

Plavenská dolina, Plauenscher Grund,
údolí u Plavna v Sasku.

Plavený; plaven, a, o, geschwemmt, ge-
flösst. P. dříví. Um. les.

Plavíce, e, f. (zastr.), čmýra, tok měsíčný,
Menstruen. Bib.

Plavidlo, a, n., die Schwemme. — P.,
loďka, Fahrzeug, n. Dch., Stf. — P., der
Flossgraben.

Plavina, vz Plavěna.

Plaviště, ě, n., die Schwemme. Br. — P.,
das Fahrwasser. Čsk.

Plavitel, e, m., der Schifffahrer. Us.

Plavitelka, y, plavitelkyně, ě, f., die Schiff-
fahrerin. Jg.

Plaviti, plav, il, en, ení; plavívati. P. od
plu (pluji), u v av stupňováno. Ht., Gb. Hl. 145.
Cf. také Mkl. B. 436., 440., 450., 452. a Pla-
vati. — P. = působiti, aby co ploulo, plavati,
flössen, schwemmen; po vodě vésti, schiffen,
zu Schiffe wohin schaffen; broditi, schwemmen;
rozpouštěti, schmelzen, fliessen lassen. — co:
dříví, D., zboží, Us.; koně, ovce (broditi),
Ros.; svíčku, sloupek (rozhřívati), Ros.; rudu
(sprostiti cizích částek naléváním čisté vody
a odléváním kalu). Vys. — co, se kde. (Na
mělké vodě) jen malými loďkami se p., Har.
I. 14., na voru, Us., se na lodi p. V. — se.
Svíčka se plaví (když se buď od svého n.
od blízkého ohně rozplývá, die Kerze rinnt,
fliesst, schmilzt, leckt). Ros. Barva se plaví
(pouští). D. — se kudy. Oklikou se plaviti.
Us. P. se po moři, Kom., po vodě. Jg. Světem
jako mořem nějakým se p..Sš. Mt. 108. —
čím. Dobrým větrem se p. Har. I. 59. 22.
Loďkami se p. Har. — se čím: Vesly se p.
(veslovati). Kom. J. 464. — se po čem. Kar-
thaginští daleko se po kupectví a zboží pla-
vívali. V. P. se po kompase. Pref. 42. — se
proč. Loď plaví se pro zboží. Har. Pro prud-
kosť větru zrovna p. se nemohli. Sš. J. 101. —
co, se kam. Přímo k nám se plavili. Vrat.
P. se k břehu. Reš. P. ovce k stříži. Us.
Plaví se na moře, Jel., na druhou stranu.
V. — se za kým. Plavili jsme se za nimi.
Pref 499. — se, koho kde. P. koně v ryb-
níku (broditi), Ros., se v povětří. Us. Při
samém břehu se p. Jv. Okolo něčeho se p.
Us. — se přes co: přes moře, Bib., přes
přívoz. V. — se odkud: od břehu. Reš. P.
se z Terstu do Ameriky.

Plavka, y, f., plavá kráva, falbe Kuh.
D. — 2. Kobyla černým a bílým chlupem
prokvětalá, Schimmel, m. Us. — Plavky,
pl., f., die Schwimmhose. Us. Mrk.

Plavkonice, Plaukonitz, ves u Turnova.
PL.

Plavkový, Schmelz-. P. ocel, Stahl. Techn.

Plavkyně, ě, f., die Schifferin. D.

Plavmo, plovaje, schwimmend. Čes. vč.

Plavna, y, f., plavidlo, Schwemme, f. Lex.
vet.

Plavné, ého, n., lodné, das Schiff-, Fahr-
geld. Rk.

Plavní, Schiff-. P. cesta, Berg., plat, mýto.

Plavnice, e, f., brod, (na Mor. brodidlo),
plavisko, louže, die Schwemme. Reš. — P.,
nerita, plž. Krok.

Plavník, a, m., der Segler, Matrose. Rk.

Plavno, a, n., mě. Plauen v Sasku. Vz
Tk. IV. 737.

Plavnoještěr, a, m. P. dlouhokrký, ple-
siosaurus dolichodeirus, obratlovec. Frč. 319.

Plavnosť, i, f., die Schiffbarkeit, f.

Plavný, kde se plaviti možno, schiffbar.
P. řeka, Kom., proud. Fahrwasser. Dch. —
P. loď. Loď plavnou učiniti. Šm., Dch. —
P. pacholek. Schiffsknecht. D. — P. spis,
verš = plynný, fliessend. Krok.

Plavoun, a, m., hydrocherus. ssavec hlo-
davý. Krok.

Plavsko, a, n., Alt-Platz, ves u J. Hradce.
PL.

Plavule, e, f. = plavnice. Rk.

Plavuň, ě, f., rostl., lycopodium. P. obecná
n. jelení růžek n.vidlák, 1. clavatum, gemeiner
Bärlapp. Schd. IL 261., Čl. 171., Kk. 94., 97.,
FB. 3. P. brvitolistá, švýcarská. Jg., Krč. 105.

Plavy, dle Dolany, Plaw. ves u Želez.
Brodu. PL.

Plavý, cf. lat. flavus, něm. falb, vz Mz. 278.
P., рlаvъ, lit. palvas, lat. pallidus. Schl., Mkl.
aL. 85. — P., z temna žlutý, falb, gelb!),
strohgelb. P. kráva, Pč. 12., kůň, D., St.
264., lev, Ráj., vůl, Us., cihla. Kom. J. 338.
— P., modrý, sivý, blankytný, himmelblau.
Modrý aneb jako plavý. Háj.

Plaz, u, m., od plz (plznouti vl. plъznouti,
Mkl. aL. 30., plaziti), vz L., Mkl. B. 30. — P.
dolejší dřevo a hlavní částka pluhu, na niž
se radlice nastrkuje, náhlavní, plužní hlava,
splaz, das Pflughaupt. V. — P., u n. a, m.,
sg. et collect. Plazi, reptilia, třída obratlovců,
majících nohy buď velmi krátké, buď zcela
zakrnělé tak, že tělo jejich pohybujíc se po
břiše se plazí. S. N. VzFrč. 317., Schď. II. 478.
Das Ungeziefer, Reptil, Kriechthier, reptile.

a) Želvy: želva evropská, řecká, obrovská;

b) ješteři: ještěrka, slepýš, chaméleon, drak
létací, leguán americký, bazilišek, krokodíl;

c) hadi: a)nejedovatí: užovka, hroznýš, krajta
tigrovitá, ß) jedovatí: zmije, chřestýš, brej-
lovec indský. Jhl. — P., u, m., cesta, po které
dříví z lesa do vody se smýká, die Holz-
schleife. — P., kluzká cesta, plzké místo,
schlüpfriger Weg. Jedno plaz jako po ledu.
Ms. Mus.; Výb. I. 1088. 16. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Plazení, n., das Schleppen, Schleifen. —
P. se po zemi, das Kriechen. V.

Plazí, od plazu, Reptilien-. Us.

Plazíce, e, f., spousty snežné s povrchu
nakloněného dolů se posunující, sněžnice, le-
dovec, der Gletscher. Min. 140.

Plazič, e, m., der Schleicher. D. — P. —•
pla z.



	579

	Plavel, e, m. P. očí = krhavosť. Plavěna, plavina, y, f., jméno plavých krav. Na Mor. Brt. Plavení na lodi, jetí, plavba, die Schiff- fahrt, Einschiffung, Fahrt. Záplata od p. Když jest tiché moře, p. nejde. Kom. J. 464. — P., vezení něčeho po vodě, das Flössen, die Flössung. P. dříví, Us., polen. D. Vz KP. III. 321. — P., mytí ve vodě, das Schwemmen. P. koní, ovcí. — P. se. a) Jetí po vodě, das Schiffen, Fahren. Har. b) Tečení, das Fliessen. P. se svíčky. Us. — P. = běhavka. Bib. Plavenka, y, f., cabomba. Rostl. Plavenská dolina, Plauenscher Grund, údolí u Plavna v Sasku. Plavený; plaven, a, o, geschwemmt, ge- flösst. P. dříví. Um. les. Plavíce, e, f. (zastr.), čmýra, tok měsíčný, Menstruen. Bib. Plavidlo, a, n., die Schwemme. — P., loďka, Fahrzeug, n. Dch., Stf. — P., der Flossgraben. Plavina, vz Plavěna. Plaviště, ě, n., die Schwemme. Br. — P., das Fahrwasser. Čsk. Plavitel, e, m., der Schifffahrer. Us. Plavitelka, y, plavitelkyně, ě, f., die Schiff- fahrerin. Jg. Plaviti, plav, il, en, ení; plavívati. P. od plu (pluji), u v av stupňováno. Ht., Gb. Hl. 145. Cf. také Mkl. B. 436., 440., 450., 452. a Pla- vati. — P. = působiti, aby co ploulo, plavati, flössen, schwemmen; po vodě vésti, schiffen, zu Schiffe wohin schaffen; broditi, schwemmen; rozpouštěti, schmelzen, fliessen lassen. — co: dříví, D., zboží, Us.; koně, ovce (broditi), Ros.; svíčku, sloupek (rozhřívati), Ros.; rudu (sprostiti cizích částek naléváním čisté vody a odléváním kalu). Vys. — co, se kde. (Na mělké vodě) jen malými loďkami se p., Har. I. 14., na voru, Us., se na lodi p. V. — se. Svíčka se plaví (když se buď od svého n. od blízkého ohně rozplývá, die Kerze rinnt, fliesst, schmilzt, leckt). Ros. Barva se plaví (pouští). D. — se kudy. Oklikou se plaviti. Us. P. se po moři, Kom., po vodě. Jg. Světem jako mořem nějakým se p..Sš. Mt. 108. — čím. Dobrým větrem se p. Har. I. 59. 22. Loďkami se p. Har. — se čím: Vesly se p. (veslovati). Kom. J. 464. — se po čem. Kar- thaginští daleko se po kupectví a zboží pla- vívali. V. P. se po kompase. Pref. 42. — se proč. Loď plaví se pro zboží. Har. Pro prud- kosť větru zrovna p. se nemohli. Sš. J. 101. — co, se kam. Přímo k nám se plavili. Vrat. P. se k břehu. Reš. P. ovce k stříži. Us. Plaví se na moře, Jel., na druhou stranu. V. — se za kým. Plavili jsme se za nimi. Pref 499. — se, koho kde. P. koně v ryb- níku (broditi), Ros., se v povětří. Us. Při samém břehu se p. Jv. Okolo něčeho se p. Us. — se přes co: přes moře, Bib., přes přívoz. V. — se odkud: od břehu. Reš. P. se z Terstu do Ameriky. Plavka, y, f., plavá kráva, falbe Kuh. D. — 2. Kobyla černým a bílým chlupem prokvětalá, Schimmel, m. Us. — Plavky, pl., f., die Schwimmhose. Us. Mrk. Plavkonice, Plaukonitz, ves u Turnova. PL.	Plavkový, Schmelz-. P. ocel, Stahl. Techn. Plavkyně, ě, f., die Schifferin. D. Plavmo, plovaje, schwimmend. Čes. vč. Plavna, y, f., plavidlo, Schwemme, f. Lex. vet. Plavné, ého, n., lodné, das Schiff-, Fahr- geld. Rk. Plavní, Schiff-. P. cesta, Berg., plat, mýto. Plavnice, e, f., brod, (na Mor. brodidlo), plavisko, louže, die Schwemme. Reš. — P., nerita, plž. Krok. Plavník, a, m., der Segler, Matrose. Rk. Plavno, a, n., mě. Plauen v Sasku. Vz Tk. IV. 737. Plavnoještěr, a, m. P. dlouhokrký, ple- siosaurus dolichodeirus, obratlovec. Frč. 319. Plavnosť, i, f., die Schiffbarkeit, f. Plavný, kde se plaviti možno, schiffbar. P. řeka, Kom., proud. Fahrwasser. Dch. — P. loď. Loď plavnou učiniti. Šm., Dch. — P. pacholek. Schiffsknecht. D. — P. spis, verš = plynný, fliessend. Krok. Plavoun, a, m., hydrocherus. ssavec hlo- davý. Krok. Plavsko, a, n., Alt-Platz, ves u J. Hradce. PL. Plavule, e, f. = plavnice. Rk. Plavuň, ě, f., rostl., lycopodium. P. obecná n. jelení růžek n.vidlák, 1. clavatum, gemeiner Bärlapp. Schd. IL 261., Čl. 171., Kk. 94., 97., FB. 3. P. brvitolistá, švýcarská. Jg., Krč. 105. Plavy, dle Dolany, Plaw. ves u Želez. Brodu. PL. Plavý, cf. lat. flavus, něm. falb, vz Mz. 278. P., рlаvъ, lit. palvas, lat. pallidus. Schl., Mkl. aL. 85. — P., z temna žlutý, falb, gelb!), strohgelb. P. kráva, Pč. 12., kůň, D., St. 264., lev, Ráj., vůl, Us., cihla. Kom. J. 338. — P., modrý, sivý, blankytný, himmelblau. Modrý aneb jako plavý. Háj. Plaz, u, m., od plz (plznouti vl. plъznouti, Mkl. aL. 30., plaziti), vz L., Mkl. B. 30. — P. dolejší dřevo a hlavní částka pluhu, na niž se radlice nastrkuje, náhlavní, plužní hlava, splaz, das Pflughaupt. V. — P., u n. a, m., sg. et collect. Plazi, reptilia, třída obratlovců, majících nohy buď velmi krátké, buď zcela zakrnělé tak, že tělo jejich pohybujíc se po břiše se plazí. S. N. VzFrč. 317., Schď. II. 478. Das Ungeziefer, Reptil, Kriechthier, reptile. a) Želvy: želva evropská, řecká, obrovská; b) ješteři: ještěrka, slepýš, chaméleon, drak létací, leguán americký, bazilišek, krokodíl; c) hadi: a)nejedovatí: užovka, hroznýš, krajta tigrovitá, ß) jedovatí: zmije, chřestýš, brej- lovec indský. Jhl. — P., u, m., cesta, po které dříví z lesa do vody se smýká, die Holz- schleife. — P., kluzká cesta, plzké místo, schlüpfriger Weg. Jedno plaz jako po ledu. Ms. Mus.; Výb. I. 1088. 16. V MV. nepravá glossa. Pa. Plazení, n., das Schleppen, Schleifen. — P. se po zemi, das Kriechen. V. Plazí, od plazu, Reptilien-. Us. Plazíce, e, f., spousty snežné s povrchu nakloněného dolů se posunující, sněžnice, le- dovec, der Gletscher. Min. 140. Plazič, e, m., der Schleicher. D. — P. —• pla z.