580

Plazilka, y, f., herpestis. Rostl.

Plazitel, e, m., der Kriecher. Us.

Plaziti, il, en, ení: plazívati = smýkati,
táhnouti. Plz — plaz — plaziti. Gb. Hl. 146.,
Mkl. B. 436., 469. — Kom. J. 213. Schleppen,
ziehen. — co: jazyk na někoho p., ausstrek-
ken. Us. Pk. — co po čem. Slepky po zemi
plazil. Mand. — co kudy: skrze oheň.
Mand. — co kam. Plazí ku bráně svůj ohon
zvířecí. Ráj. — se = na břiše lézti, táhnouti
se po zemi, kriechen, schleichen. Had se
plazí Us. Plazí se, co noha nohu mine (vleče
se). Šm. — se kam. Hadice k děcku se pla-
zila. Sych. Ku předu v pravo (v levo) plazit!
Vorwärts rechts (links) kriechen! Čsk. — se
kde. Pod stromem plazí se had. Us. Člun
u vodách se plazí. Alx. — se kudy. Hájem
ještěr se plazil. Sych. Plazí se tou cestou
jakýsi nevtipa. Sych. — se odkud. Druzí
s stráně sě plaziechu. Dal. 62. — se jak.
Červem jsem se plazíval. Sš. Bs. 14. — se
po čem. P. se po břiše, po zemi jako had.
V. Po čtyřech se p. Us. Okurky po zemi se
plazí (rozkládají se). D. — se před kým
(pochlebovati mu). Nt.

Plazivec, vce, m., das Kriechthier. Rk.

Plazivka, y, f., die Flechte, nemoc kůže.
Ja.

Plazivosť, i, f., das Schleichen. P. ostru-
žiny. Um. les.

Plazivý, plazící se, schleichend. P. živo-
čich, D., rostlina, Jg., keř, břečtan, Um. les.,
vřed. Ja.

Plazmo, kriechend. Johan.

Plaznice, e, f., clymene, červ. Krok.

Plazný, plazivý, kriechend. Reš.

Plazokam, u, m., amphibiolith, zkameně-
lina, jež nějakým plazem tvaru svého nabyla.

Plazsky. P. prášek, Magnesia.

Plažený; plažen, a, o, ďrchaný, wirr. P.
sláma, Rüttstroh, n. D.

Plebeji, třída občanů římských, kteří ne-
náleželi ani k patriciům ani ke klientům. Vz
S. N. Plebejer, Bürgerliche; gemeine Leute.

Plebejský, z lat., měšťanský, bürgerlich;
sprostý, gemein. — Rk.

Plebs, z lat., obecný lid v Římě, gemeines
Volk, vz Plebeji; s příhanou: luza, sběr,
chátra, Pöbel, m. Rk.

Plec, e, m., krátký tesáček za pasem,končíř,
der Stossdegen. V.

Plecatý, schulterig. Aqu., Mkl. B. 182.

Plece, e, n., na Slov. pleco, a, plecko,
a, n., (plec, i, f.; plec, e, m , zastr.). Plece, e, n.,
dle Pole a ne dle Bůže. P., z pletje, rus. plěco.
Vz více v Mkl. aL. 16., 221. — P. vyvýšená,
široká čásť' s obou stran hořeních zad u člo-
věka za ramenem a pod ramenem, die Schulter.
Jg. Vz S. N. Plece na člověku. V. Dítky
své na pleci nesa (šel). Dal. Na plecech nésti.
Zlob. Aj pod nimi s předu postaví sě silných
muž k mužu, se týkachu druh druha širo-
kýma plecema. Rkk. 19. Na svých plecech
a ramenách. V. Dáti komu kyjem po pleci.
Rým. Namazal mu kyjem plece. Ukázati plece
(utíkati). Vzíti nohy na plece. Obrátiti plece
za se. Vz Útěk. Č. Kdo jest širokých plecí,
mnoho unésti může. Kdo má široká plece,
ten mnoho unese. V. Uzříte bohy na pleci
nošeny. BO. (Bar. 6.). Plecema pokrčiti. Šm. —

P., hořejší strana hořejší nohy, die Schulter
(bei Tbieren). Přední plece od hovada. V.
P. na volu, na koni. V. Lev plecí kosmatých.
Kom. J. 202. P. vepřové (hyže). V. Tučné
kýty i plece naloži šesti jezdcem za voji.
Rkk. 21.

Plecitý, breitschulterig. Dch.

Plécka, malá plec. Kat. 728.

Plecnatý, ramenatý, breitschulterig. Reš.

Plecné, plecovné, ého, n.Plecného dávají
12 groši; za plece dávají 12 gr. Ze dvou
prutů lozunku plecovné a obilí nedává. Plat
plecovného při sv. Jiří a sv. Václavě. Also
die Abgabe entweder in natura (plece čtvrť
hovězího dobytka) o. reluirt Gl. 232.

Plecnice, e, f., byla krátká až pod plece
sahající košile, Jg., kazajka. Jir.

Plecník, u, m. = plecnice. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Plecný, Schulter-. P. kosť. Krok. Vz S. N.,
Plecné.

Pleco, vz Plece. — P., plecovník.

Plecovati. co: zbraň, schultern. Plecuj!
Schultert! Bur. — P., die Abgabe einer plece
leisten. Ze čtvrti lánu nelozunkuje, neplecuje,
ani obilí dává. Gl. 232. — P., liziti, lisovati,
naraziti, narážeti, platzen. Musejí seče po-
znovu ple plecovány býti. Um. les.

Plecovisný, od plecí visící, von den
Schultern herabhängend. Dva p-né hady kojiti
má. Koll. zn.

Plecovitý, plecnatý. P. žoldnéř. Jel.

Plecovné = plecné.

Plecovník, u, m., pleco, uzené maso
v bílém chlebě zapečené. Na Mor., Pk., Tč.,
Mtl.

Plecový, Schulter-. P. pečeně. Zlob. Vz
Plece.

Plec, e, m., kdo pleje, der Jäter. D.

Piecka, y, f., plevačka, která pleje, die
Jäterin. D. — P., motyka k okopávání maku,
die Jäthaue. U Příbrami. Vz Plejidlo. Sbk. L.

Plečlík, u, m., široký hrnec s uchy, ein
breiter Topf. Us.

Plečna, y, f., die Bierkanne. Dch.

Pledle, e, f., ženská, která pleje, piecka.
Us. pod Krkonš. Kb. Die Jäterin.

Plehniti, il, ěn, ění, tropiti, treiben. Us.
Bělohr.

1. Plech, u, plíšek, šku, m., žesť (rus.),
škudla, čepel, lupáček. Šm. — P., plát tenký
železa n. jiného kovu, Ros., deska kovová
velmi tenká v průměru k délce a šířce. Vz S. N.
Das Blech, Kupfer-, Eisenblatt usw. P. železný,
mosazný, na pečení vdolků, stolní, ohnutý,
namáčecí (u pasíře), šroubový, k okrytí n.
zbrojový (brnění, plát), na střechu, Us., zlatý,
na rameno (náramek). V., bílý, bubnový,
černý, dvojitý, hvozdní na slad, kačírkový,
klempířský, korunní, kotlový, křížový, li-
sovní, mísový, na koláče, na nápravy, na
pletence, vytažený, na stoličku, nástřešní, na
trouby, na zděře, na žlaby, ocelový, olověný,
pakfongový, pilový, pocínovaný, ruchadlový,
tombakový, vzorní, měděný, stříbrný, záme-
čnický, zinkový, Kh., žlutý n. mosazný, Pt.,
z litiny ocelové, p. s důlky na lívance (litý);
druh plechu, hřebík do plechu, kleště na p.,
potažení plechem. Šp. Vz KP. IV. 95., 149.,
155., 177., 189., 225. Plech mědi, platiny.



	580

	Plazilka, y, f., herpestis. Rostl. Plazitel, e, m., der Kriecher. Us. Plaziti, il, en, ení: plazívati = smýkati, táhnouti. Plz — plaz — plaziti. Gb. Hl. 146., Mkl. B. 436., 469. — Kom. J. 213. Schleppen, ziehen. — co: jazyk na někoho p., ausstrek- ken. Us. Pk. — co po čem. Slepky po zemi plazil. Mand. — co kudy: skrze oheň. Mand. — co kam. Plazí ku bráně svůj ohon zvířecí. Ráj. — se = na břiše lézti, táhnouti se po zemi, kriechen, schleichen. Had se plazí Us. Plazí se, co noha nohu mine (vleče se). Šm. — se kam. Hadice k děcku se pla- zila. Sych. Ku předu v pravo (v levo) plazit! Vorwärts rechts (links) kriechen! Čsk. — se kde. Pod stromem plazí se had. Us. Člun u vodách se plazí. Alx. — se kudy. Hájem ještěr se plazil. Sych. Plazí se tou cestou jakýsi nevtipa. Sych. — se odkud. Druzí s stráně sě plaziechu. Dal. 62. — se jak. Červem jsem se plazíval. Sš. Bs. 14. — se po čem. P. se po břiše, po zemi jako had. V. Po čtyřech se p. Us. Okurky po zemi se plazí (rozkládají se). D. — se před kým (pochlebovati mu). Nt. Plazivec, vce, m., das Kriechthier. Rk. Plazivka, y, f., die Flechte, nemoc kůže. Ja. Plazivosť, i, f., das Schleichen. P. ostru- žiny. Um. les. Plazivý, plazící se, schleichend. P. živo- čich, D., rostlina, Jg., keř, břečtan, Um. les., vřed. Ja. Plazmo, kriechend. Johan. Plaznice, e, f., clymene, červ. Krok. Plazný, plazivý, kriechend. Reš. Plazokam, u, m., amphibiolith, zkameně- lina, jež nějakým plazem tvaru svého nabyla. Plazsky. P. prášek, Magnesia. Plažený; plažen, a, o, ďrchaný, wirr. P. sláma, Rüttstroh, n. D. Plebeji, třída občanů římských, kteří ne- náleželi ani k patriciům ani ke klientům. Vz S. N. Plebejer, Bürgerliche; gemeine Leute. Plebejský, z lat., měšťanský, bürgerlich; sprostý, gemein. — Rk. Plebs, z lat., obecný lid v Římě, gemeines Volk, vz Plebeji; s příhanou: luza, sběr, chátra, Pöbel, m. Rk. Plec, e, m., krátký tesáček za pasem,končíř, der Stossdegen. V. Plecatý, schulterig. Aqu., Mkl. B. 182. Plece, e, n., na Slov. pleco, a, plecko, a, n., (plec, i, f.; plec, e, m , zastr.). Plece, e, n., dle Pole a ne dle Bůže. P., z pletje, rus. plěco. Vz více v Mkl. aL. 16., 221. — P. vyvýšená, široká čásť' s obou stran hořeních zad u člo- věka za ramenem a pod ramenem, die Schulter. Jg. Vz S. N. Plece na člověku. V. Dítky své na pleci nesa (šel). Dal. Na plecech nésti. Zlob. Aj pod nimi s předu postaví sě silných muž k mužu, se týkachu druh druha širo- kýma plecema. Rkk. 19. Na svých plecech a ramenách. V. Dáti komu kyjem po pleci. Rým. Namazal mu kyjem plece. Ukázati plece (utíkati). Vzíti nohy na plece. Obrátiti plece za se. Vz Útěk. Č. Kdo jest širokých plecí, mnoho unésti může. Kdo má široká plece, ten mnoho unese. V. Uzříte bohy na pleci nošeny. BO. (Bar. 6.). Plecema pokrčiti. Šm. —	P., hořejší strana hořejší nohy, die Schulter (bei Tbieren). Přední plece od hovada. V. P. na volu, na koni. V. Lev plecí kosmatých. Kom. J. 202. P. vepřové (hyže). V. Tučné kýty i plece naloži šesti jezdcem za voji. Rkk. 21. Plecitý, breitschulterig. Dch. Plécka, malá plec. Kat. 728. Plecnatý, ramenatý, breitschulterig. Reš. Plecné, plecovné, ého, n.Plecného dávají 12 groši; za plece dávají 12 gr. Ze dvou prutů lozunku plecovné a obilí nedává. Plat plecovného při sv. Jiří a sv. Václavě. Also die Abgabe entweder in natura (plece čtvrť hovězího dobytka) o. reluirt Gl. 232. Plecnice, e, f., byla krátká až pod plece sahající košile, Jg., kazajka. Jir. Plecník, u, m. = plecnice. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Plecný, Schulter-. P. kosť. Krok. Vz S. N., Plecné. Pleco, vz Plece. — P., plecovník. Plecovati. co: zbraň, schultern. Plecuj! Schultert! Bur. — P., die Abgabe einer plece leisten. Ze čtvrti lánu nelozunkuje, neplecuje, ani obilí dává. Gl. 232. — P., liziti, lisovati, naraziti, narážeti, platzen. Musejí seče po- znovu ple plecovány býti. Um. les. Plecovisný, od plecí visící, von den Schultern herabhängend. Dva p-né hady kojiti má. Koll. zn. Plecovitý, plecnatý. P. žoldnéř. Jel. Plecovné = plecné. Plecovník, u, m., pleco, uzené maso v bílém chlebě zapečené. Na Mor., Pk., Tč., Mtl. Plecový, Schulter-. P. pečeně. Zlob. Vz Plece. Plec, e, m., kdo pleje, der Jäter. D. Piecka, y, f., plevačka, která pleje, die Jäterin. D. — P., motyka k okopávání maku, die Jäthaue. U Příbrami. Vz Plejidlo. Sbk. L. Plečlík, u, m., široký hrnec s uchy, ein breiter Topf. Us. Plečna, y, f., die Bierkanne. Dch. Pledle, e, f., ženská, která pleje, piecka. Us. pod Krkonš. Kb. Die Jäterin. Plehniti, il, ěn, ění, tropiti, treiben. Us. Bělohr. 1. Plech, u, plíšek, šku, m., žesť (rus.), škudla, čepel, lupáček. Šm. — P., plát tenký železa n. jiného kovu, Ros., deska kovová velmi tenká v průměru k délce a šířce. Vz S. N. Das Blech, Kupfer-, Eisenblatt usw. P. železný, mosazný, na pečení vdolků, stolní, ohnutý, namáčecí (u pasíře), šroubový, k okrytí n. zbrojový (brnění, plát), na střechu, Us., zlatý, na rameno (náramek). V., bílý, bubnový, černý, dvojitý, hvozdní na slad, kačírkový, klempířský, korunní, kotlový, křížový, li- sovní, mísový, na koláče, na nápravy, na pletence, vytažený, na stoličku, nástřešní, na trouby, na zděře, na žlaby, ocelový, olověný, pakfongový, pilový, pocínovaný, ruchadlový, tombakový, vzorní, měděný, stříbrný, záme- čnický, zinkový, Kh., žlutý n. mosazný, Pt., z litiny ocelové, p. s důlky na lívance (litý); druh plechu, hřebík do plechu, kleště na p., potažení plechem. Šp. Vz KP. IV. 95., 149., 155., 177., 189., 225. Plech mědi, platiny.