Předchozí (582)  Strana:583  Další (584) |
|
|||
583
|
|||
|
|||
Plenovník, a, m. = plenník. Zprostili je
rukú plenovníkóv (vastantium). BO. Plenta, y, i, z něm. Blende, víčko oči
koňům po straně zastírající, klapka, Blend- leder, n. D. P. u postelí atd.: stinidlo, zá- clona, zástěna. Rk. Plen-um, a, n., lat., plné, valné shromáž-
dění, die ganze, vollzählige Versammlung. In pleno, ve valném shromáždění. Rk. Pleochromatism-us, u, m., řec., mnoho-
barevnosť (krystalů). Vz Bř. N. 69. Pleomorfism-us,u, m., řec., mnohotvár-
nost (nerostů). Vz Šfk. 738. Pleonasm-us, u, m., přeplněk, nadplněk,
nadbytek látky mluvnické (nahromadění slov téhož významu). Überfluss, der überflüssige Gebrauch gleichbedeutender o. dem Sinne nach schon in anderen enthaltener Wörter, wodurch der nämliche Begriff o. Gedanke wiederholt wird. Jest pak p. druhu čtverého 1. pleonasmus v užším slova toho smyslu,
když ve větě jednotlivé výrazy vyskytují se nadbytkem označujíce to zevrubněji, co obsahem svým ve větě jinak již s dostatek jest vyjádřeno. a) Starší jazyk užívá po na- šem soudu pleonasticky vedlé sebe a) jména rodového a druhového a to poměrem bud: souřadnosti (přistávky, apposice) buď pod- řadnosti (genitivu). Ptáka výra nad sebou uzřel. Pass. 623. Viděli jsme metati se del- fíny ryby. Pref. 103. Stojí dřevo oliva. Sš. P. 39. Nástrojové bubnův a píšťal připra- veni tobě budou. Kom. D. VIII. — ß) Jména druhového a vlastního. Pražané dobyli města Žlutic. Let. 52. Odtud jsme jeli k Jordanu řece. Pref. 342. — Pozn. Častěji užíváno v této příčině za jméno vlastní příslušného adjektiva. Táborští město pražské chtěli jsou ztéci. Let. 65. Žižka z města plzeňského měl mnoho válek. Let. 52. — b) Pleonasticky užíváno adjektiva jiný. V sobotu mučili žida a několik jiných křesťanův. Let. 392. — c) Pleonasticky přičiňuje se akkusativ před- mětu vniterního téhož kmene se slovesem. Jáť obětuji oběť Bohu pravému. Pass. 554. Boj jsem bojoval. Prot. 66. Vz Akkusativ (I. 19. a. 21. ř. sh.). — d) Pleonasticky užívá se instrumentalu bytného prostředku a způsobu. V kapličkách žádného okna není, než musí se světlem svítiti. Har. I. 164. Kamením ho kamenovali. Pass. 361. Rána štipmem štípe. — e) Pleonasticky užívá se tytýž instru- mentalu vztahového. Pověděl, že tam bydlem bydlí. Arch. I. 457. Vizte, jak jste smyslem hloupi. Výb. I. 248. — f) Pleonasticky užívá se infinitivu vztahového. V tom sklepě jest voda dobrá píti. Pref. 317. Moudrá slova jsou bláznům slyšeti protivna. Výb. I. 898. — Pozn. Pojem p-mu velmi relativní jest a sub- jektivný. KB. 234. Vz tam více příkladů. — 2. Perissologie, vz toto. — 3. Perifrase, vz
toto. — 4. Tautologie, vz toto. — P. rhe torický tím se liší od syntaktického, že tento jest v řeči ustálený, vůbec běžný, onen pak vědomě a úmyslně za tím jediné účelem se nese, aby myšlénka všestranného, plného, světlého a důrazného projádření došla. Od- růdy pleonasmu rhetorického jsou: Exage- ratio, klimax, parallelismus, protiklad, pří- mětek zdobný, opis. hyperbola. Vz tato slova. |
KB. 240. Wortüberfluss, Anhäufung gleich-
bedeutender Wörter. — Vz Mus. 1844. str. 435.; Zk. Ml. II. 150.; Mk. Ml. str. 296. Pleonast, u, m., nerost. Bř. N. 188., KP.
III. 188. Der schwarze Spinell o. Ceylanit. Pleonastický, pleonastisch, überflüssig
(von Worten). Pleoram-a, ata, n., řec, obraz krajiny
jevící se tak, jako by jej divák viděl plavě se mimo tu krajinu po lodi. Vz KP. IL 159. Pleple, ete, n., člověk nevycvičený a roz-
mazaný. Ros. Plerna, y, f., mulotus canis, zastr. Ms.
Vodň. Ples, u, m., plesání, das Frohlocken. —
P., tanec, der Tanz. Bude tam ples. Snůšku na ples učiniti. Sych. Hlava brní, kapsa svrbí, když jest po plesu. Sych. P. taneční, veřejný, domácí. Us. Jíti na p., do plesu. Us. P. uspo- řádati, zaříditi, zamluviti, objednati. Us. — P., bývalý zámek u Smiřic; ve Slezsku, vz Pština. S. N. P. starý, Altpless, P. nový, Neu-Pless, P. dolní, Unter-Pless, P. vodní, Wasser-Pless, vsi u Smiřic. PL., Tk. IV. 737. Plesací, Jubel-.
Plesání, plesání — tleskání rukama, Hän-
deklatschen, n. V. — P., radování-se, das Frohlocken, Jubeln, Jauchzen, der Jubel, die Freudigkeit. Jg. V. Protivní jsou sobě : smích a pláč, p. a lkáni. Kom. J. 331. Vítězné p. Ráj. P. svatebné. Sš. J. 59. Vydati se v p. nad něčím. Sš. J. 73. — P., zřídka: ples, tanec, das Tanzen. Plésati, plesati, plesám a pleši a plésám;
zaplésati, plesávati = pleskati rukama, mit den Händen klatschen; radostí velikou se radovati, frohlocken, jubeln, jauchzen, vor Freude hüpfen; tančiti, skákati, hüpfen, tan- zen. Jg. — abs. A město plésalo. Br. Ne- plesej, daleko ještě do večera. Vz Výstraha. Lb. — čím. Pass. 374., Ctib. Had. 5. P. bi- čem (práskati). Slov. Hdk. P. radostí, vese- lím, rozkoší (radovati se), V., nohama (tan- čiti). Rvač. Láskou plesal jsem. Er. P. 202. Rukama p. (tleskati). Kom., BO. — nad čím: nad dobrými novinami, Ros., nad ně- čím neštěstím. D. A to nebe plesá nad tím pacholetem. Sš. Bs. 73. — s kým: s jinými. V. — proč: z radosti, Vus., z něčího vzkří- šení. Br. Plesejme z triumfů, kterých sobě do- bylo (slovo Páně). Sš. J. 100., Kom. L. 122., Brt. S. §. 200. — komu (jak). P. tobě budu. Kom. Plesej mu s radosti. Kanc. Ple- sejte zemští bydlitelé Bohu. BO. Plesá chti- vosti, frohlockt für Begierde. Kom. J. 366. Plesá s tebou Morava, jejíž vždy jsi oslava, vroucně u veselí plesá národ celý. Sš. Bs. 23. — kde. Srdce v nás plesalo. Kom. A to mladé srdce v útrobě mu plesá. Sš. Bs. 6. A jak pleší jemu před nebeskou branou! Sš. Bs. 10. Před tebou Helena plesala (tan- čila). Smrž. — ke komu. Srdce mé pléše k Bohu. Br., Kom. — kam. Na vzor nymfy lesní pléše do háje. Ráj. Plésavý, plesavý, plesající, hüpfend, froh.
P. dobytek, Ms. Past., díkůčinění, Sš. L. 105., veselí. Jel. P-vou tváří. Br. — P., příjemný, gefällig. V. — Jg. Pléseň = plíseň.
|
||
|
|||
Předchozí (582)  Strana:583  Další (584) |